22527/21/7100-20116-050822 k testování na onemocnění COVID-19

V souvislosti s nejasnostmi uplatňování DPH v oblasti poskytování služeb testování na onemocnění COVID-19, v návaznosti na povinné testování zaměstnanců, vydává Generální finanční ředitelství (GFŘ) z důvodu jednotného postupu tuto informaci.

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému DPH v článku 132 odst. 1 písm. c) vymezuje, že členské státy osvobodí od daně poskytnutí lékařské péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezeny v dotyčném členském státě.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") v § 58 vymezuje, že od daně se osvobozuje zdravotní služba, kterou se rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní služby poskytované poskytovatelem zdravotních služeb uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví, a služba s ní úzce související.

Ve smyslu ustálené judikatury Soudního dvora EU je nutno podmínku léčebného účelu a účelu ochrany lidského zdraví chápat tak, že jde o činnost mající za cíl ochranu, udržení, obnovení lidského zdraví, tj. diagnostikování, léčení nemoci a zdravotních obtíží a též jejich předcházení (prevenci). Jednou z nutných podmínek pro osvobození je ale také skutečnost, že zdravotní péče míří na konkrétního jednotlivce.

U testování na onemocnění COVID-19 v nejrůznějších situacích existuje zásadní otázka, zda účelem testování je zdravotní péče zaměřená na testovaného jednotlivce, či primárně tato zdravotní péče míří na ochranu veřejnosti (příkladně ostatních zaměstnanců v podniku).

V případě, kdy lékař/hygiena na základě příznaků uvedených pacientem požaduje/doporučí provedení testu na COVID-19 a vystaví žádanku o jeho provedení, má provedení testů jednoznačný léčebný cíl, protože hlavním účelem testování je ochrana zdraví testované osoby.

V ostatních případech (tj. např. testování na žádost pendlera, turisty, zaměstnance, zaměstnavatele, podnikající osoby, osoby s nebo bez příznaků nemoci, z důvodu návštěvy rodinného příslušníka či z důvodu setkání s jinou osobou apod.), může být řádné posouzení účelu nejasné či velmi obtížné. Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci a současnému žádoucímu rozsáhlému provádění tohoto testování lze však předpokládat, že i v těchto případech je převažujícím účelem poskytnuté zdravotní služby prevence v podobě odhalení přítomnosti viru u testovaného jednotlivce, kdy v případě nepříznivého výsledku nastupuje léčba tohoto jednotlivce.

Za tohoto skutkového stavu a z výše uvedených důvodů lze přijmout sjednocující závěr, že u služeb testování na COVID-19, které jsou řádnými zdravotními službami dle § 58 zákona o DPH, převažuje účel činnosti s léčebně-preventivním cílem, a jedná o tedy plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.¹⁾

Z hlediska jednotného přístupu bude tento postup posouzení DPH u služeb testování na COVID-19 (antigenní či PCR testování na přítomnost viru i testování na přítomnost protilátek po prodělaném onemocnění) uplatňován od 1. 4. 2021.