Expertní odpovědi - strana 426

Pořídili jsme montovanou halu na pronajatém pozemku, na kterou nám dodavatel vystavil daňový doklad v režimku přenesené daňové povinnosti. DPH na výstupu jsme vyměřili a uplatnili si odpočet daně na vstupu. Až následně se zjistilo, že na halu mělo být vydáno stavební povolení. V současné chvíli probíhá stavební řízení, ale žádost o stavební povolení podal majitel pozemku. Máme prosím i za této situace zachován nárok na odpočet DPH z pořízení této stavby, kterou využíváme jako sklad?

Bude chata, která má zděný základ a jinak je dřevěná, zařazena do odpisové skupiny 5?

Zákoník práce v § 158 odst. 4 říká, že při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. Může si zaměstnavatel stanovit ve své vnitřní směrnici, že všechny průměrné spotřeby bude počítat aritmetickým průměrem bez ohledu na uvedenou normu, a bude cestovní náhrada daňově účinná bez jiných daňových dopadů? 

V lednu 2020 si firma A s. r. o. plátce DPH koupila automobil ze třetí země s tím, že v březnu 2020 došlo k proclení a zaplacení zprostředkování koupě vozidla. V současné době firma A s. r. o. čekala na povolení od Ministerstva dopravy, aby mohlo být auto zapsáno na dopravním inspektorátu v ČR, bez tohoto dokladu auto nelze zapsat. Tento měsíc by mělo povolení být vystaveno a následně firma A s. r. o. bude automobil nechávat zapisovat na DI a otázka zní, z jaké částky má být DPH zaplacena, jen z ceny vozidla z faktury od dodavatele z třetí země, a to bez celních a jiných přepravních nákladů? A za další, kdy má být DPH zaplacena na FÚ, v jaký den? V den, kdy auto firma A s. r. o. nakoupila, tj. v lednu 2020 nebo nyní, když firma A s. r. o. dostala doklad (povolení) o zapsání na dopravní inspektorát na území ČR? Dále žádáme ujištění, že tento postup je správný s tím, že zaplacená DPH na FU za automobil z třetí země uvedeme do formuláře na přiznání k DPH, kde zaplacenou částku vyčíslíme. Poznámka redakce: Poradna slouží pro základní orientaci v problému, spolupracující autoři nemohou vydávat "ujištění", pro závazné stanovisko konzultujte prosím věc se svým daňovým poradcem či správcem daně.

V roce 2019 společnost vytvořila opravnou položku k pohledávce v insolvenčním řízení dle § 8 zákona o rezervách, pohledávka byla přihlášena. Insolvence je řešena konkurzem. Kdy bude možné opravnou položku zrušit a vytvořit odpis pohledávky až po úplném skončení konkurzu? Toto bude trvat určitě několik let a jelikož dlužník žádný majetek nemá nedojde ani k částečnému uspokojení věřitele. Důvodem zrušení opravné položky je odstranění celé pohledávky z účetnictví. Zrušením opravné položky a vytvořením daňového odpisu pohledávky chce firma dosáhnout toho, že již nebude v účetnictví pohledávka vůbec evidována, jelikož je na 100 % zřejmé, že z insolvence konkurzem nevznikne žádné plnění. 

Právnická osoba povinná k dani nakupuje a prodává zboží. Za odebrané zboží po stanoveném období dostává provizi. Na základě svolení odběratele, fakturu na provizi jeho jménem vystavuje dodavatel zboží. Zřejmě je to proto, že dodatel nejlépe zná pdmínky výpočtu poskytnuté provize. Vstupuje provize za odebrané zboží do obratu podle § 4a zákona o DPH? Situace je zvláštní i z toho důvodu, že provozovna byla ze známých důvodů v dubnu a květnu uzavřena. Prodej zboží za toto období nebyl uskutečněn. Provizi za předcházející období danový subjekt obdržel. Tato částka je rozhodující v otázce, zda se daňový subjekt stane plátcem DPH.

Právnická osoba, neplátce DPH, nakupuje zboží ze třetích zemí, které následně prodává v ČR. V měsíci červnu 2020 dovezla zboží ze třetí země a uhradila DPH vyměřené celním úřadem. Následně zjistila, že v měsíci březnu 2020 byl překročen limit pro vznik povinnosti registrace k DPH, a tudíž byla zpětně od 1. 5. 2020 zaregistrována jako plátce DPH. Tato právnická osoba je povinna vypočíst a uhradit DPH na výstupu z prodaného zboží po 1. 5. 2020. Může si tato právnická osoba v přiznání k DPH za měsíc červen 2020 uplatnit v řádku č. 42 nárok na odpočet DPH vyměřeného celním úřadem nebo musí žádat přímo celní úřad o vrácení DPH z dovozu zboží? 

Bývalý zaměstnanec, zaměstnán do 31. 8. 2018, zůstal dlužen podniku za nájem bytu za 6 měsíců, v částce 25 000 Kč. V roce 2019 jsem vytvořila daňovou opravnou položku k pohledávkám a tento rok chci pohledávku odepsat. Má nějaký vliv na daňovou uznatelnost odepsání pohledávky, když dlužník je bývalý zaměstnanec? Je zaměstnanec spojená, nebo jinak blízká osoba?

Společnost s r. o. chce prodat nemovitosti - nedokončený průmyslový objekt, pozemek označený v LV zastavěná plocha a nádvoří, zařazeno 1998. Více podlažní bytový dům, na LV rodinný dům, pozemek označený v LV zastavěná plocha a nádvoří, zařazeno v roce 2005, kolaudace bytového domu 6/2006. A samostatný pozemek, na LV označeno jako ostatní plocha, zařazeno 2005. Co nás při prodeji z hlediska daně z příjmu a hlavně DPH čeká?

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, koupil nový automobil, který vložil do majetku. Odhadem bude tento automobil využívat z 15 % pro soukromé účely. U faktury za nákup vozu tedy poníží nárok na odpočet DPH o těchto 15 % a pokud na konci roku zjistí, že se ve skutečnosti poměr použití pro soukromé účely liší o více než 10 % oproti odhadu, provedete opravu odpočtu daně. Takto postupuje další 4 roky. Jakým způsobem se krátí DPH u PHM, oprav, nákupu zimních pneu atd.? Ihned při nákupu dle odhadu o 15 % a ke konci roku se také provádí oprava odpočtu jako u odpočtu za automobil? Jaká je výše vstupní ceny vozu pro stanovení odpisů?

Jak krátit nárok na 12 dní samostudia v případě kratšího úvazku? Např. úvazek 0,5, kdy zaměstnanec pracuje 5 dní v týdnu, znamená, že má za rok nárok na 6 dní samostudia, i když pracuje jen 4 hodiny denně (6x za rok nejde do práce), nebo se to bere jako dovolená a má 12 dní (vždy 4 hodiny denně)? Je jedno, zda pracuje např. 3 dny v týdnu nebo každý den? 

Zaměstnanec nastoupil 1. 3. a má měsíční mzdu 21 000 Kč, dne 16. 9. došlo dohodou k ukončení HPP. Zaměstnanec měl nárok na 20 dnů dovolené za odpracovaný rok. Díky ukončení 16. 9. a odpracování pouze 6 celých měsíců (část září nepočítám, protože za toto období nevznikne nárok) má nárok jen na 10 dnů dovolené. Do doby ukončení PP si však vybral 16,5 dne - tzn. došlo k přečerpání dovolené o 6,5 dne. Přečerpaná dovolená ve 3. kvartále je 4 dny a zbytek (tj. 2,5 dne) byl ve 2. kvartále. K výpočtu hodnoty přečerpané dovolené použiji tedy průměrný hodinový výdělek (dále PHV) za 4 dny, který byl ve 3. čtvrtletí a na zbývajících 2,5 dne využiji PHV za 2. čtvrtletí. Je moje logika správná? Výslednou náhradu mzdy budu s mínusem počítat do složky hrubé mzdy, a to tak, že sečtu základní mzdu za odpracované hodiny 11.455 Kč a náhradu za přečerpanou dovolenou -5 366 Kč a vyjde celková hrubá mzda 6 089 Kč. Minimální vyměřovací základ pro ZP je část měsíce, kterou zaměstnanec odpracoval - tzn. 16/30 × 14 600 = 7 786,66 Kč. Tzn. že dojde k doplatku zdravotního pojištění do minima v hodnotě (7866,66 - 6089) 1697,66 Kč * sazbou ZP 13,5%. Tento doplatek do vyměřovacího základu odvede pojišťovně zaměstnavatel, ale bude se jednat o pojístné zaměstnavatele nebo zaměstnance? Účetní SW to počítá jako zvýšení pojístného na straně zaměstnance. Je to správně?

Nová firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU. Pro účely DPH vykazujeme prodej na ř. 21 a nákup na ř. 5 a 43 (a souvztažně podáváme KH a SH). DUZP u faktury vydané dáváme jako datum dokončení obchodu - tzn. datum vykládky do poslední místa určení (tedy až služba proběhne). Nákup dopravy (nákladovou stranu obchodu) časově rozlišujeme do stejného roku jako výnos (aby se vázal obchod do stejného období), pokud ji dodavatel vystaví v jiném období. Na nákladové straně má firma i nákladové provizní faktury na základě provizní smlouvy za zprostředkování obchodu od firem z EU. Tuto fakturu standardně vykazuje do DPH (KH) obdobně jako jiné služby (dopravu) ze zahraničí na ř. 5 a 43 z EU. Z pohledu daně z příjmu a účetnictví nákladově časově rozlišujeme do období roku podle toho za jaké sjednané obchody byla tato provizní faktura od dodavatele vystavena. Je tento proces dobře nastavený z pohledu DPH i daně z příjmů? Nevzniká firmě povinnost dávat nějaký další výkazy či srážet daň za dodavatele z EU (faktury za provize) z pohledu mezinárodního zdanění?

Tuzemská společnost plátce DPH vyrobí náhradní díl pro stavební stroj slovenskému podnikateli plátci DPH. Tento výrobek si slovenský zákazník vyzvedne a díl odveze přímo do Chorvatska, kde provádí práce na stavební zakázce. Jaké důkazní prostředky pro doložení osvobození od DPH tuzemská společnost musí doložit?

Stavební firma A (fyzická osoba) provedla stavební úpravy pro společnost B (s. r. o.). Společnost B zaplatila fyzické osobě v roce 2018 zálohy na provedení stavebních prací. Společnost B nepřevzala provedené stavební práce, nedošlo k předání díla. V 3/2020 přišla od stavební firmy A částečná vratka zaplacených záloh z důvodu neprovedených prací. Stavební firma nevystavila ani vyúčtovací fakturu, ani žádný jiný doklad a ukončila svou podnikatelskou činnost. Nyní již nekomunikuje. Jak by měla společnost B správně postupovat s účtováním. Na účtu 314 (poskytnuté zálohy) stále zůstávají částky zaplacených záloh stavební firmě, a navíc od stavební firmy (fyzické osoby) přišla na účet malá část zpět. Fyzická osoba - stavební společnost je nekontaktní, účetní fyzické osoby již k tomu vůbec nic nemá, vše předala.

Je možné podat přiznání k DPH a KH přes EPO a do 5 dnů dodat na FÚ podepsaný tiskopis podnikatelem - OSVČ, když má zřízenou datovou schránku, ale vrátí se do ČR ze služební cesty např. až 27. 10. 2009? 

Máme se zaměstnancem uzavřenu Dohodu o provedení práce. Zde je mj. sjednána odměna za odvedenou práci ve výši 120 Kč na hod. Rozsah pracovní doby není písemně v DPP sjednán. Počet odpracovaných hodin je u tohoto zaměstnance denně evidován, na základě odpracovaných hodin za měsíc je dle sjednané hodinové sazby zaměstnanci vyplacena odměna. Plánujeme však, že zaměstnanec přijde do práce také ve stání svátek (28. 9. 2020). Jak je to prosím v tomto případě s ev. příplatkem v minimální výši průměrného výdělku za práci o svátek. Vztahuje se toto zákonné ujednání také na DPP? Budu odměnu za tento den ve svátek počítat standardně, tedy počet hod za tento den x 120 Nebo i v tomto případě přináleží zaměstnanci zákonný příplatek za práci přesčas? Tedy budu odměnu za tento den ve svátek počítat : počet hod za tento den x 120 + příplatek ve výši průměrného výdělku?

Do jakého řádku kontrolního hlášení bude patřit vydaná nebo přijatá faktura, u které je celková částka = 0 Kč, ale v položkách je zdanitelné plnění 20 000 Kč + 4 200 Kč DPH = 24 200 Kč a odečtená záloha 24 200Kč (bez DPH; nebyl vytvořen DD k přijaté platbě, jelikož platba i celkové vyúčtování proběhlo v rámci jednoho měsíce)?

Dne 24. 9. 2020 byl zákon, kterým se ruší zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů. Pokud poplatník splňuje podmínky pro vrácení daně z nabytí nemovitých věcí, může požádat o její vrácení. Jak postupovat při podání žádosti o vrácení daně z nabytí nemovitých věcí? Jak postupovat při poddání žádosti o úhradu odměny a nákladů znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu?