Expertní odpovědi - strana 428

Společnost má v majetku 3 osobní vozidla, u kterých uplatňuje paušální výdaj na dopravu. Společnost přestala v červenci jedno z vozidel používat, ale dosud ho neprodala. V měsíci září pořídila 4. vozidlo nové, u kterého by od září chtěla paušální výdaj uplatňovat. Pokud bude i nadále uplatňovat paušál u nepoužívaného vozidla, musí u 4. nového vozidla do nákladů dávat PHM dle skutečnosti. Lze to po prodeji původního auta změnit? Pokud u nepoužívaného auta již nebude používat paušál, může ho používat u nového auta, i když to původní má stále v majetku?

Firma s. r. o., plátce DPH, má jednu jednatelku. Jednatelka má přítele, který nemá s firmou nic společného, není zaměstnaný ve firmě, ale dává do firmy své peníze, které účtuji na účet 249 (krátkodobě), je takto správně? Přítel jednatelky si se soukromou osobou domluvil půjčku, pán půjčku poslal na firemní účet. Je bezúročná, vrátí to, co dostal, na který účet cca 1 000 000 Kč zaúčtovat? 

Firma "A" objednala u výrobce "B" materiál, na který vystavil výrobce zálohovou fakturu. Vzápětí si kupující firma A nákup rozmyslela a objednávku zrušila. Zálohová faktura nebyla uhrazena. Jelikož výrobce mezitím již objednaný materiál připravil k expedici (ustřihl kabel na míru), vyžadoval úhradu faktury, s čímž firma A nesouhlasila. Celý spor se dostal až k soudnímu jednání. Na radu právníka firma A (kupující) uhradila firmě B určitou částku jako mimosoudní vyrovnání. Je tato částka vyplacená jako mimosoudní vyrovnání pro firmu A daňově uznatelný náklad a jak ji zaúčtovat?

Zaměstnanec (ředitel společnosti) bude absolvovat třítýdenní manažerský kurs ve Švýcarsku. Švýcarský dodavatel vystavil fakturu bez DPH. Bude odběratel (plátce DPH) tuto fakturu vykazovat v přiznání DPH a případně v kontrolním hlášení? Dodavatel je obchodní manažerská škola pro vedoucí pracovníky, nabízející programy MBA.

V Rakousku aktuálně není žádná darovací daň pro fyzické osoby. Pokud česka fyzická osoba učiní dar rakouské fyzické osobě, bude se uplatňovat srážková, popř. jakákoliv jiná daň na straně české fyzické osoby? Pokud se nijak nedaní, je to tak kvůli resp. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem, článek 20, odstavec 1?

Z jakého právního předpisu vychází tato možnost: "Učitel v karanténě jak píšeme v manuálu, pokud bude učiteli nařízena karanténa, je možné, aby se dohodl s ředitelem školy na tom, aby vykonával práci z jiného místa; pokud toto možné nebude, je učitel z pohledu právních předpisů v obdobné situaci jako v případě nemoci (Manuál MŠMT)." Takto to vypadá, že jsou dvě možnosti placení karantény. Po dohodě s ředitelem 100 % platu nebo při nedohodě pak dle zákoníku práce (60% jako neschopenka). Učiteli v naší škole byla KHS nařízena karanténa a druhý den přišlo do datové schránky z OSSZ potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti z důvodu karantény pro tohoto zaměstnace. Jakým postupem lze tedy docílit využití možnosti být v karanténě a pracovat z jiného místa a být placen 100 %?

Firma je plátce DPH a nakoupila zboží od plátce DPH z Francie. Na faktuře za toto zboží je uvedené platné DIČ dodavatele, ale není uvedené DIČ odběratele. Fakturovaná částka je uvedená jen v celkové výši (bez jakéhokoliv rozepsání na základ a DPH). Jak se má v tomto případě postupovat ohledně přiznání k DPH? Je špatně, a případně jaké sankce hrozí, kdyby se taková faktura nezahrnula do DPH?

Zaměstnanec má dceru a uplatňuje slevu na dani. Má ale také insolvenční přikaz a musíme odvádět peníze na učet insolvenční správkyně. Jak to bude s čistou mzdou pro výpočet? Započítá se tam bonus na dítě, nebo ne? 

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020? 

Právnická osoba, plátce DPH, chce ve své nemovitosti vybudovat byty. Částečně vlastní činností (PO je stavební firma), částečně nakupovanými službami. Budou tyto služby fakturovány PO v režimu přenesení daňové povinnosti nebo s DPH 15 %? 

Společnost s r. o. má za rok 2020 pouze 3 faktury přijaté za služby od dodavatele z Rakouska. Celková výše je cca 600 Kč za všechny faktury. Musí se tato společnost stát identifikovaným plátcem DPH? Pokud ano, je možné se vyhnout registraci tím, že se faktury zaúčtují jako nedaňové náklady? 

OSVČ nebyl plátcem DPH, ale při podání daňového přiznání k DPFO zjistil, že má povinnost k registraci DPH z důvodu překročení obratu. S firmou, pro kterou uklízí, se dohodl, že mu DPH doplatí. Původní doklad zní na 20 000 Kč s textem "Nejsem plátcem DPH". Vystaveno 20. 12. 2019, zaplaceno 28. 12. 2019. Má tento původní doklad stornovat s původním datem a vystavit opravný daňový doklad s aktuálním datem, ale s DUZP 20. 12. 2019? Existuje možnost vystavit nyní jen daňový doklad na 20 000 Kč + DPH a odečíst z něj zálohu zaplacenou 28. 12. 2019 nebo to odporuje zákonu o DPH?

Firma vystavila ve 12/2019 zálohovou fakturu a po zaplacení nevystavila daňový doklad na přijatou platbu, protože se jednalo o montáž (RPDP) a odběratel je plátcem DPH. Za dobu 7 měsíců k montáži nedošlo, ale odběratel je ochoten vrata odkoupit jako materiál. Doklad o přijaté platbě dodavatel nevystavil, protože se jednalo o přenesenou daňovou povinnost (daň odvede zákazník). Může dodavatel vystavit řádný daňový doklad s DPH v září 2020 a stornovat původní zálohu bez DPH? Jaký je v takovém případě správný postup?

Fyzická osoba, nepodnikatel, odveze do výkupu 10x ročně kovový odpad v celkové hodnotě 80 000 Kč (22 tun celkem). Podléhá tento příjem zdanění na straně fyzické osoby nepodnikatele? Jedná se o odpad, který zůstal z výstavby rodinného domu pro soukromou potřebu. 

Dobrovolníci, členové a předseda spolku zaměřeného na sportovní a taneční aktivity dětí , nejsou za svou činnost spolkem nijak odměňováni. Jaké daňové dopady má tato situace na spolek, jeho členy, dobrovolníky včetně předsedy v následujících situacích: 1) V případě bezplatného výkonu funkce předsedy spolku a bezplatného vedení sportovních kroužků pro děti jeho členy případně dobrovolníky je potřeba jejich bezplatnou práci „ocenit“ a v účetnictví spolku ji zachytit, a to v podobě výnosů a současně nákladů (např. jako dar tomuto spolku ve výši této bezplatné aktivity a na straně druhé jako náklad v podobě bezplatné práce? (Zatím toto není nijak v účetnictví spolku zachyceno.) Případně jaké je možné jiné řešení této situace? 2) Pokud tento spolek pořádá sportovní soustředění na horách pro děti, dobrovolníci, členové a předseda spolku opět za svou činnost nejsou nijak odměněni, ale je za ně plně uhrazena doprava, ubytování a strava spolkem. Má tento fakt nějaké daňové dopady pro dobrovolníky, členy spolku a předsedu, když tedy nevystupují v pozici zaměstnanců spolku?

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, vlastní nově dokončenou nebytovou jednotku, ve které bude provozovat lékařskou ambulanci. Nebytová jednotka se nachází ve víceúčelovém nebytovém domě. Majitel ji vybavil vestavným nábytkem nezbytným k provozu takového zařízení, jako jsou regály, skříně či kuchyňská linka. Jednotka byla kolaudována jako komerční prostor - ambulantní lékařské zařízení. Vestavný nábytek byl instalován po udělení kolaudačního souhlasu. Dotaz zní, zda je nutné považovat vestavný nábytek za technické zhodnocení, resp. za součást vstupní ceny jednotky, nebo jej lze považovat za účelové zařízení zdravotnického zařízení, které dle pokynu GFŘ D-22 je samostatnou movitou věcí i přesto, že je pevně spojen s budovou nebo se stavbou, a to s přihlédnutím ke stavebně-technickým parametrům, funkci a účelu budovy. Jsme si vědomi také toho, že pokyn na jiném místě uvádí výslovně vestavný nábytek jakou nedílnou součást stavebního díla. Pro shrnutí uvádíme, že: • Při demontáži nábytku dojde vždy k určitému estetickému i hodnotovému znehodnocení jednotky. • Vestavný nábytek nebyl součástí celkové dodávky nebytové jednotky při výstavbě. Bez problémů však může být nahrazen volně stojícím nábytkem. • Nábytek slouží pouze dané ordinaci. • Vybavení ordinace vhodným nábytkem vyžaduje např. vyhláška 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Nábytek může být i volně stojící, nemusí být vestavný. Je toto důvod, proč považovat vestavný nábytek jako věc umožňující funkci a účel stavebního díla?

Společnost zaplatila reklamní agentuře 150 000 Kč za vytvoření loga společnosti, které je následně používáno na korespondenci a web stránkách společnosti. Jedná se o nehmotný majetek ve smyslu zákona o dani z příjmu?

Společnost s. r. o. by chtěla přímo hradit externím subdodavatelům - fyzickým osobám ve stavebnictví ubytování? Tito subdodavatelé jsou fyzické osoby, které pro společnost fakturují pokládání kamenných dlažeb na území ČR dle dohodnuté ceny s tím, že by jim společnost sro platila mimo tuto fakturaci ubytování v ČR přímo ubytovateli? Lze tento druh nákladu na ubytování zahrnout jako daňový náklad společnosti nebo naopak? 

Je zapsaný spolek - sportovní oddíl osobou povinnou k dani z přidané hodnoty, jestliže jeho obrat je tvořen: a) sponzorskými dary (v hodnotě cca 100 000 Kč) b) členskými příspěvky (vybíranými dle stanov, na základě členství se členové - převážně děti - účastní treninků) - ve výši přesahující 1 mil Kč?

Lze přesně určit hranici, kdy se v účetnictví jedná o službu a kdy o majetek? Konkrétní případ: Objednáme si u truhláře vestavěnou skříň za 50 000 Kč. Truhlář hlavní komponenty skříně vyrobí, sestaví a přiveze do sídla firmy. A zde skříň sestaví (vlastně jen přišroubuje a doplní o pár maličkostí). Jedná se o majetek nebo o službu? Co je tam rozhodující?