Expertní odpovědi - strana 431

Prodali jsme software do SK, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Slovenská firma nám pošle o 10 % méně, protože odvede srážkovou daň z licenčních poplatků. Musíme tuto srážkovou daň někde vykazovat a jak se účetně vypořádáme s neuhrazenými 10 % z vydané faktury? 
Vydáno: 22. 07. 2020
V roce 2020 jsme převzali účetnictví firmy (podvojné účetnictví), která se zabývá vývojem a poskytováním softwaru pro průmyslovou výrobu. Firma poskytuje pravidelnou licenci v průběhu celého roku na období 12 měsíců (tzn. dochází i k přechodu přechod mezi jednotlivými účetními roky). Do konce r. 2019 nebyly výnosy časově rozlišovány (např. poskytnutí licence na období 03/2019-02/2020). Takto bylo o výnosech bez časového rozlišení účtováno od počátku činnosti firmy. Doporučujete začít výnosy v roce 2020 časově rozlišovat vzhledem k předchozímu přístupu? Jaká je nejvhodnější forma nápravy předchozích let? 
Vydáno: 22. 07. 2020
Firma nakupuje a prodává použité zboží, kde uplatňuje režim použitého zboží dle § 90 odst. 4 zákona o DPH - zboží s pořizovací cenou nepřevyšující 1000 Kč/ks počítá souhrnně za období. Firma vykupuje "ovladače", které jsou vždy do 1 000 Kč/ks. Nyní poprvé nakoupila přes výkupní formulář od fyzické osoby (nepodnikatele) velké množství náhradních dílů k těmto ovladačům. Náhradní díly do ovladačů jsou drobné povahy, a proto jednotková cena je nižší než 1 000 Kč/ks. Tyto náhradní díly budou postupně používány do jiných vykoupených ovladačů, aby stávající vykoupené "ovladače" se v případě různých závad mohli postupně opravovat a byly na to dostupné náhradní díly. Je možné tyto vykoupené náhradní díly za dané období souhrnně započítat do pořizovací ceny pro výpočet přirážky za dané období, a snížit tedy hodnotu přirážky a DPH. Nebo tento postup není možný a takovéto náhradní díly nemají vstupovat do pořizovací ceny pro účely výpočtu přirážky podle § 90 odst. 4 zákona o DPH?
Vydáno: 22. 07. 2020
Firma s. r. o., plátce DPH, staví fotovoltaické elektrárny pro občany, pro firmy, které nejsou plátci DPH, a pro firmy, které jsou plátci DPH. Stavba pro všechny tyto 3 subjekty je materiál + montáž elektrárny. 1. Když se staví pro občana, který v daném měsíci zaplatí zálohu, musí firma za daný měsíc odvést DPH ze zaplacené zálohy, kde sazba DPH je 15 %? Další měsíc bude konečné vyúčtování? 2. Firma neplátce DPH (odběratel). V jeden měsíc zaplatí zálohu a dodavatel odvede DPH z sazbou 21% z této zálohy? Vyúčtování další měsíc. 3. Odběratel je plátce DPH. Jedná se v tomto případě o přenesení daňové povinnosti § 92ea a daň odvede zákazník, v okamžiku, kdy bude stavba fotovoltaické elektrárny hotová?
Vydáno: 22. 07. 2020
Společnost se nachází v insolvenčním řízení, kdy soud povolil reorganizaci. V průběhu roku 2020 nabude právní moci schválení reorganizačního plánu věřitelským výborem. Podle našeho názoru dle § 17 odst. 2 písm. g) zákona o účetnictví (ZoÚ) je společnost povinna ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu uzavřít účetní knihy. Dle §19 odst. 1 ZoÚ sestaví mimořádnou účetní závěrku. Otázka: je společnost povinna podat za období končící k uvedenému datu přiznání k dani z příjmů právnických osob? Podle našeho názoru tato povinnost z § 38m + 38ma zákona o daních z příjmů resp. z § 244 + 136 daňového řádu nevyplývá. V praxi si však nedovedeme představit možnost, že by se daňové přiznání podávalo za dvě účetní období dohromady. Podobný problém řešíme s okamžikem, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu, kdy podle § 17 odst. 2 písm. h) ZoÚ je též povinnost sestavit mimořádnou účetní závěrku a uzavřít účetní knihy.
Vydáno: 22. 07. 2020
Jak správně zaúčtovat vrácené pojištění pojišťovnou po odprodeji firemního automobilu? Předpis pojistného byl zaúčtován část v nákladech letošního roku 548 a část na nákladech příštího období 381. Na základě prodeje automobilu vznikla pohledávka z titulu nespotřebovaného pojistného 378 proti, a nyní si nejsem jista zda použít účet 648 nebo zda mohu účtovat část na účet 548 jeho snížení na DAL. A dále k němu část účet 381 na DAL. Banka úhrada proti 378. Nejsem si jista, zda mohu takto postupovat. 
Vydáno: 21. 07. 2020
Když prodáme neodepsanou věc, můžeme si při vyřazení uplatnit zůstatkovou cenu do daňových nákladů. K čemu je potom dobré využít ještě poloviční odpis v roce prodeje, když můžeme zaúčtovat pouze zůstatkovou cenu?
Vydáno: 21. 07. 2020
Při dodání zboží nebo poskytnutí služby do jiného členského státu EU musí faktura mimo DIČ odběratele a dodavatele obsahovat doplňkový text, že daň odvede zákazník. Nebo faktura musí obsahovat odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH?? Jaké je přesné a správné uvedení textu na faktuře do EU při dodání zboží a poskytnutí služby? 
Vydáno: 20. 07. 2020
OSVČ plátce DPH je povinen krátit odpočet dle § 76. Většinu plnění má nepodléhající DPH. Nakoupil automobil, kde uplatnil pouze poměrnou, část DPH a nyní ho chce po 3 letech prodat. Bude muset DPH odvést v plné výši z prodejní ceny? A kdyby ho prodal až po 5 letech, je tam nějaký rozdíl?
Vydáno: 20. 07. 2020
Zabýváme se dodávkami systémů pro stravování (HW i SW). Mimo nejasností typu "sazba DPH za pivo" řešíme poměrně často i správnost postupů při vystavení dokladů o zdanitelném plnění. Konkrétně: strávník zaplatí v hotovosti na pokladně restaurace. Jeho konto se okamžitě navýší o tuto částku, kterou může začít čerpat objendnáním obědů nebo nákupem v bufetu. Protože obědy jsou v sazbě 10% a nákup častěji v 15%, tak není jisté, jakou sazbu použít. Protože se jedná o platbu v hotovosti musíme řešit doklad EET: máme použít sazbu 0%? Strávník si může ihned nebo v následující dny pomocí e-shopu objednat oběď na libovolný den, i týdny dopředu. V tu chvíli je sazba již většinou (NE VŽDY) jasná a mohl by se generovat doklad, ale myslím, že to nemá oporu v zákoně a samozřejmě by se musely řešit storno doklady, když strávník jídlo zruší nebo dá do burzy atd. V den návštěvy restaurace dojde k realizaci "obchodu": dříve zaplacené a objednané jídlo si strávník vyzvedne. Je to okamžik, kdy by systém měl generovat doklad o ZP? A poslat doklad na EET? Potřebujeme řešit i situace, kdy si strávník jídlo objedná, ale nevyzvedne. Máme generovat doklady o nevyzvednutých obědech a poslat je na EET? Do 48 hodin?
Vydáno: 20. 07. 2020
Firma nakoupila do prostor své provozovny stolní fotbal za 15 000 Kč - je to benefit pro stávající zaměstnance i pro nové potencionální jako takové "lákadlo" firemní prezentace pro zaměstnance. Jedná se o drobný majetek firmy, který firma účtuje rovnou do nákladů - je možné v tomto případě účtovat do daňových nákladů a odečíst DPH? Změnilo by na tom něco, pokud by to bylo určené pro zákazníky v této provozovně?
Vydáno: 20. 07. 2020
Sokolská organizace má od 1. 1. 2000 v majetku areál v hodnotě 14 mil. Kč. Je to zařazeno jako jeden majetek, který se odepisuje pouze účetně a odpisy jsou nastaveny na 30 let. Tento majetek se skládá z provozní budovy, hřiště na minigolf, tenisového kurtu, fotbalového hřiště. Nyní se fotbalové hřiště rekonstruuje a Sokol získal na rekonstrukci dotace. Má se rekonstrukce účtovat na 041 a pak převést na 021 a má se ta rekonstrukce zadat jako technické zhodnocení toho celého areálu, nebo to zařadit jako majetek nový a odepisovat ho samostatně a tu část odpisů, která je krytá z dotace účtovat postupně do výnosů? To stejné je i s vrtem na studnu, dále byly do země uloženy detenční nádrže na vodu. Budou to nové samostatné majetky nebo TZ původního areálu?
Vydáno: 20. 07. 2020
OSVČ si pronajímá taneční sál od Domu dětí a mládeže Hlavního města Prahy. Spadá majetek Hlavního města Prahy pod státní majetek? Tím pádem je potřeba za období 4-6/2020 zaplatit 80 % nájemného a 80 % dostane OSVČ jako podporu z programu Covid nájemné?
Vydáno: 20. 07. 2020
Daňový subjekt s. r. o. podal elektronicky z datové schránky svého zástupce daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Součástí tohoto podání byly přílohy v pdf souboru - obecná příloha dle vyhlášky č. 500/2020 a žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob. Je tato zmiňovaná žádost o vrácení přeplatku platně podaná, když je pouze přílohou formulářového podání daňového tvrzení, nebo měla být podána samostatně jako obecná písemnost? Doplňuji, že zástupce daňového subjektu má neomezenou plnou moc. 
Vydáno: 19. 07. 2020
Koupili jsme v 04/2020 garáž s pozemkem. V 06/2020 jsme nechali odhadnout cenu zvlášť garáže a zvlášť pozemku, abychom mohli správně majetek zařadit. Je možné poplatek odhad ve výši 1 800 Kč zaúčtovat na účet 518 nebo je součástí vstupní ceny majetku? 
Vydáno: 17. 07. 2020
Jak účtovat jednotlivé splátky majetku? Jedná se o automobil, na splátkovém kalendáři (daňový doklad k leasingové smlouvě-finanční leasing s opcí odkupu) jsou jednotlivé splátky na 6 let, skládá se z leasingové splátky bez pojistného (základ DPH, DPH) a k úhradě celkem. Je správné účtování MD 381/D 325 základ DPH, MD 343/D 325 DPH nebo by to mělo být jinak?
Vydáno: 17. 07. 2020
Pokud je odběratel osoba identifikovaná k dani - DPH v jiném členském státě, tak pokud naše firma ji fakturuje služby dle par. 9, tak je dává do souhrnného hlášení a na řádek DPH 21. Nebo se toto plnění vykazuje jako neplátci DPH - tzn. do souhrnného hlášení a do DPH jde na ř. 26.? Pokud bychom naopak přijímali službu od dodavatele z EU, který je identifikovanou osobou v JČS, tak obdobně dáváme do našeho DPH na ř. 5, jako by byl plátce DPH, nebo na ř. 12 ?
Vydáno: 17. 07. 2020
Plátce DPH přijme zálohu (vždy v případě EU od plátců daně, v případě třetích zemí osob povinných k dani), kdy je povinen vystavit daňový doklad k platbě a uvést toto plnění do přiznání DPH a v případě EU i do souhrnného hlášení již na základě přijaté platby a ne až na základě finálního daňového dokladu? Domnívám se, že pouze v případě poskytnutí služby do EU i mimo EU (bod 1, 2). V případě přijatých záloh na dodání zboží vzniká podle mého názoru DUZP nejdříve dnem dodání zboží do EU nebo vývozem zboží mimo EU. 1. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla do EU, 2. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla mimo EU, 3. přijatá záloha na dodání zboží do EU, 4. přijatá záloha na vývoz zboží mimo EU, 5. přijatá záloha prostřední osobou od kupujícího v případě třístranného obchodu. 
Vydáno: 17. 07. 2020
Firma obdržela rozhodnutí od SZIF, že se ji poskytuje finanční podpora na opatření ""Změna odrůdové skladby vinice"" pro díl půdního bloku. (pro upřesnění: pozemek není ve vlastnictví firmy, ale má ho pronajatý od fyzické osoby) Firma zatím má nedokončenou investici vinice (pozemkové úpravy, výsadba a pořízení sazenic vinné révy atd.) na účtě 042. Může tuto podporu chápat jako snížení účtu 042 a tedy implicitně snížení pořizovací ceny pro účetnictví i snížení vstupní ceny majetku pro účely daňového odepisování? V jakém roce je možné začít odepisovat tento majetek? Zatím jsme našli, že až po dosažení plodonosného stáří vinic. (různé u různých odrůd). Mohu se tímto řídit?
Vydáno: 16. 07. 2020
Přijali jsme fakturu za výrobu příčkového a stropního panelu (panel ze dřeva). Faktura je od plátce DPH, příjemce je také plátce DPH. Mají fakturovat v přenesené daňové povinnosti?
Vydáno: 16. 07. 2020