Expertní odpovědi - strana 500

Jak stanovit fond pracovní doby pro zaměstnance na DPČ, který má 0,5 úvazku? Lze do fondu měsíční pracovní doby počítat státní svátek? Práce ve svátek není v samotné DPČ specifikována, je pouze uveden rozsah 20 hod. týdně. Jedná se o administrativní pozici, která nepracuje na směny atd. Lze uznat výkaz, kde např. v měsíci 04/2019 vykazuje 88 hodin (fond pracovní doby včetně svátků je 176 hodin), či měl maximálně vykázat 80 hodin (fond pracovní doby bez svátků)? Odměna je stanovena hodinovou sazbou.
Vydáno: 04. 11. 2019
OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku zahrnutý rodinný dům (uvedeno na katastru). Jedná se o historickou budovu – roubenku s chlévy a skladovacími prostory. OSVČ chce celý dům zrekonstruovat a poté používat z části pro vlastní bydlení (cca 30% z celého domu) a z části (70%) pro podnikání – ubytování a pivovar. Jak naložit s DPH? Práce na rekonstrukci domu bude částečně zajišťovat sám vlastní činností, částečně dodavatelsky od plátce DPH. Práce budou trvat více let. Může si OSVČ plátce uplatňovat 100% odpočet DPH na vstupu z celé rekonstrukce a až po zařazení do užívání vrátí část DPH dle skutečné plochy pro osobní spotřebu a pro podnikání? Bude DPH vracet postupně po dobu 10 let? DPH se bude vracet ze skutečné výše uplatněného DPH z dodavatelsky provedených prací a jak se ocení vlastní práce OSVČ na domě? Práce prováděné vlastní činností provádí sám majitel a také jeho dva zaměstnanci. Po zařazení domu do užívání stačí spočítat vratku DPH dle procent plochy na podnikání a bydlení a nebo je nutné řešit každou část rekonstrukce zda je pro bydlení anebo podnikání a podle plochy rozdělit jen společné věci (střecha, omítka apod.) – např. vybudování koupelny v bytě je 100% vratka odpočtu DPH a vybudování koupelny v ubytovacím prostoru je 100% nárok na odpočet DPH? Dále např. rekonstrukce všech oken v objektu, máme spočítat kolik oken je pro podnikání a kolik pro bydlení nebo stačí výpočet poměrem ploch? Dále mě ještě zajímá, jak posoudit kdy jde o opravu a kdy o TZ? Např. na domě bude potřeba vyměnit roubení, jde o kulturní památku, tedy opravdu půjde o výměnu poškozených trámů kus za kus, aby se dodržela maximální historická hodnota. Lze výměnu roubení účtovat jako opravu a ostatní práce – nová střešní krytina s izolací, nové podlahy, nové rozčlenění místností jako TZ? Nebo vzhledem k celkové rekonstrukci musí jít všechny práce do TZ? Výměna roubení bude provedena první rok, aby byl dům staticky zajištěn, další rekonstrukce až další roky.  
Vydáno: 03. 11. 2019
Klient má úvěr na rekonstrukci nemovitosti, v dané nemovitosti vlastní podíl, zatím zde má také trvalé bydliště, ale rozhodl se odstěhovat a změnit trvalé bydliště, s tím, že podíl na vlastnictví nemovitosti bude dál trvat a v dané nemovitosti bydlela a bude dál bydlet (má trvalé bydliště) matka klienta, která také vlastní určitý podíl na nemovitosti. Může si klient i nadále uplatňovat úroky z úvěru, i když bude mít trvalé bydliště jinde? 
Vydáno: 03. 11. 2019
Společnost vykonává podnikatelskou činnost. K tomu provádí rozšíření provozu. Dojde ke zvýšení vstupní ceny majetku, přepočet odpisů. Stavební úpravy jsou bez pochyb. Ale řešíme několik položek a nemáme shodu: 1. Výtah v hodnotě 2,5 mil. Kč. Je součástí budovy, ale současně životnost může být kratší než 30 let - samostatná vzduchotechnika za 2 mil. Kč. 2. Speciální osvětlení za 0,5 mil. Kč. Otázkou je i např. vestavěná kuchyň, ač je „pevně spojená s budovou“, je rozdílnost v životnosti? Jsou hranice mezi stavbou a jejím příslušenstvím řádově vymezeny, nebo jde o posouzení každé položky samostatně? 
Vydáno: 03. 11. 2019
Nastala nám v práci neobvyklá situace. Jeden náš zaměstnanec má nemocné zletilé studující dítě na VŠ (ze zdravotních důvodů studium přerušeno). Pro uplatnění daňového zvýhodnění si vyřídil u FÚ potvrzení dle § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů. Platnost potvrzení končí k 31. 12. 2019. Jeho dítě u nás (tedy stejná firma, kde zaměstnán rodič) od 7. 10. 2019 nastoupilo na brigádu na DPP na dobu určitou do 31. 12. 2019. Můžu dále uplatňovat daňové zvýhodnění u rodiče? Soudím, že důležitá je věta v § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů „nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.“ ….Soustavná výdělečná činnost dítěte je dále někde specifikovaná? V zákoně o daních z příjmů jsem nenašla. Je možné tedy, že bude hrát i roli § 10 zákona o státní sociální podpoře a záleží na tom, zda mzda z DPP přesáhne 10 000 Kč a bude se odvádět pojištění? Zákon o státní sociální podpoře § 10 Výdělečná činnost: (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.
Vydáno: 01. 11. 2019
Jsme firma s. r. o., plátce DPH v ČR, která pronajme kontejner polské firmě plátci DPH, která zde v ČR nemá stálou provozovnu, a současně jí odveze odpad - stavební suť z místa v ČR na skládku v ČR. Použije se u vystavené faktury sazba DPH 21 % i přesto, že fakturujeme polské firmě, plátci DPH dle § 10 zákona o DPH? 
Vydáno: 01. 11. 2019
Naše zaměstnankyně má několik nepřednostních exekuci. Pořadí: 1. - 10. 1. 2012; 2. - 2. 7. 2014; 3. – 26. 8. 2014; 4. - 20. 2. 2018. K 3. a 4. exekuci ještě dorazily exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus (došlo 8. 10. 2019) a přeplatek povinného na dani (9. 10. 2019). Zaměstnankyně má u nás uzavřený hlavní pracovní poměr a zároveň dohodu o provedení práce. Čistá mzda činí celkem 17 174 Kč včetně odměny z dohody. Hrubý příjem z dohody je 913 Kč, z pracovního poměru - 20 801 Kč, vyživované osoby nejsou. Jak se bude počítat srážka na exekuci první v pořadí? Můj software mi vypočítal srážku ve výši 3 309 Kč. Bylo mi vysvětleno, že na odměnu z dohody exekuce z roku 2012 (do roku 2015) se nevztahuje. Je tento výpočet a postup správný? Exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud mají konkretizováno „bonus“ a „přeplatek na dani“, se tedy se nevztahují na odměny z dohod?
Vydáno: 01. 11. 2019
V únoru letošního roku jsme obdrželi fakturu na tablety s částkou přesahující 100 000 Kč bez DPH. Nevšimla jsem si toho a zaúčtovala jsem s vyčíslenou daní, druhá strana také zaúčtovala s daní. Zpětně jsem si toho všimla v tomto měsíci. Faktura měla být v režimu přenesené daňové povinnosti. Jak přesně postupovat při opravě - otevřít a poslat opravu za únor 2019 nebo stačí opravu provézt teď v říjnu, listopadu? Kde bych vše našla v zákonech? 
Vydáno: 01. 11. 2019
Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?
Vydáno: 01. 11. 2019
OSVČ – kosmetický salon, provozuje svou činnost v pronajatých prostorech. Prostory před provozem musela tato OSVČ nutně vybavit zařízením, tak aby bylo uzpůsobeno k provozu kosmetického salonu. Náklady na toto vybavení si OSVČ uplatnila do daňových nákladů. Tyto prostory dále poskytuje dalším OSVČ k výkonu kosmetických a jiných činností na základě smlouvy o podnájmu. Tyto příjmy od podnájemníků negativně zvyšují obrat OSVČ a z tohoto důsledku by se mohla stát povinným plátcem DPH (obrat 1. mil Kč za 12 měsíců). OSVČ, která je v pronájmu uvažuje o založení nové společnosti s. r. o.. Tato s.r.o. by měla smlouvu s majitelem objektu, kde by si do nákladů dávala veškeré náklady spojené s provozem objektu (pronájem+služby) a následný příjem k tomuto by byl příjem z podnájmu dalším OSVČ včetně OSVČ jež by byla zároveň jednatelkou v novém s. r. o. Otázka 1: Je možné příjmy OSVČ z podnájmu vyloučit z příjmů, které ovlivňují hranici pro povinnost stát se plátcem DPH? Např. příjmy dle §9 nebo podobně jako příjmy z dotačních programů? Otázka 2: Je možné založit novou s. r. o., která by byla založena pouze na činnost pronájem a následný podnájem? Nebude pak tato společnost v nějakém střetu? Musela by původní OSVČ prodat majetek který si uplatnila do nákladů nové společnosti s. r. o.? Pokud ano za jakou cenu? Podotýkám, že OSVČ, která následně prostory poskytuje dalším OSVČ, z tohoto nemá zisk, ale příjem jí negativně zvyšuje obrat.
Vydáno: 01. 11. 2019
Důchodce vykonával podnikatelskou činnost jako OSVČ jako vedlejší a platil zálohy na zdravotní pojištění. Od roku 2020 předpokládá úplný útlum podnikatelské činnosti, ale nechce rušit živnostenské oprávnění. Je povinen platit zálohy na zdravotní, případně sociální pojištění? A jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2020 v případě, že nebude mít z podnikatelské činnosti žádné příjmy? Musí podávat nulové daňové přiznání?
Vydáno: 31. 10. 2019
Obchodní korporace (A), plátce DPH, odštěpila sloučením k rozhodnému dni 1.1.2019 nemovitosti a pozemky do jiné obchodní korporace (B), která byla neplátcem DPH. Plátcem DPH se podle ustanovení § 6a odst. 2 zákona o DPH stalo (B) dnem zápisu přeměny do veřejného rejstříku, což bylo 10.9.2019. Hned od 1.1.2019 započal nájem těchto nemovitostí z (B) na (A) k zajištění jejich činnosti. Jak správně ošetřit režim DPH u poskytovaného nájmu? Za období neplátcovství DPH bude (B) fakturovat korporaci (A) nájem bez DPH a od okamžiku, kdy se stane plátcem, tak se může rozhodnout, že u tohoto nájmu uplatní DPH? Nebo za celé období od 1.1.2019 musí být nájem fakturován s DPH, když korporace (A) nemovitosti pořídila s odpočtem DPH a k rozhodnému dni neprováděla žádnou úpravu dříve uplatněného odpočtu DPH? 
Vydáno: 31. 10. 2019
OSVČ, plátce DPH, zakoupila automobil v 11/2016, uplatnila DPH při pořízení. Uplatňovala paušál na dopravu. Automobil výhradně používala pouze pro svou ekonomickou činnost. V lednu 2020 vyřadí automobil z obchodního majetku firmy a v následujících měsících roku 2020 automobil prodá. Z prodeje automobilu v roce 2020 odvede DPH z prodejní ceny vozu. Odpisy nebyly v minulých letech uplatněny v plné výši, zůstatková cena vozu bude nákladem OSVČ? Protože majetek nesplňuje pětiletý test na osvobození daně z příjmu, bude prodej automobilu příjmem OSVČ podle § 10 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje ale nezvýší daňový základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění za rok 2020, protože majetek byl vyřazen v lednu 2020 z obchodního majetku. Je shora popsaný postup, jak z hlediska odvodu DPH, tak i DPFO správný? 
Vydáno: 30. 10. 2019
Rozhodli jsme se pro pořízení CNC obráběcího centra. V této souvislosti jsme si vzali úvěr od banky a zároveň požádali o získání dotace. Které z těchto výdajů budou součástí pořizovací ceny a které lze účtovat rovnou do nákladů? 1) energetický posudek (povinná příloha k žádosti o dotaci) - 63 000 Kč, 2) výběrové řízení - 100 000 Kč, 3) podání žádosti o dotaci - 20 000 Kč, administrace žádosti o dotaci - 40 000 Kč, získání dotace - 40 000 Kč, 4) poplatek za získání úvěru. 5) poplatek bance za úhradu faktury prostřednictvím úvěru přímo dodavateli v částce nad 50 000,- EUR - 1 800 Kč, 6) měsíční poplatky za úvěr - 100 Kč, 7) úroky z úvěru?
Vydáno: 30. 10. 2019
Klient zakoupil a rekonstruuje nemovitost. V průběhu rekonstrukce uplatňuje odpočet DPH v plné výši. Po ukončení rekonstrukce plánuje nemovitost pronajímat jak plátcům (na pronájem hodlá uplatňovat DPH), tak i neplátcům. Hotovou nemovitost plánuje zařadit do užívání k 30. 6. a od 1. 7. pronajímat. 1) Bude moci pro výpočet koeficientu pro vrácení části uplatněného odpočtu v roce zařazení použít období od 1. 7. do 31. 12. sledovaného roku? Tj. není na závadu, pokud se pro výpočet koeficientu použije období pouze 6 měsíců? 2) Jak je řešeno vracení odpočtu u přijatých plnění, na které bylo uplatněno přenesení daňové povinnosti? 
Vydáno: 30. 10. 2019
Jak správně zaúčtuji škodu, kterou hradí pojišťovna z mého povinného ručení? Firma vlastnící vozidlo je s. r. o. Pojistné plnění z povinného ručení je vyplaceno pojišťovnou třetí osobě za zaviněnou dopravní nehodu.    
Vydáno: 30. 10. 2019
Společnost s r. o. realizovala na svých pozemcích stavbu a po kolaudaci před podáním na katastrální úřad si nechala vypracovat geometrický plán sloučení pozemků vč. vyznačení budovy, vymezení ostatní plochy – ostatní komunikace a ostatní plochy – zeleň. Náklad na geometrický plán je ve výši 55 000 Kč. Jedná se o provozní náklad, výdaj související s pořízením stavby nebo se zvýší hodnota pozemku?
Vydáno: 30. 10. 2019
Auto jsme prodali dne 7. 5. 2019, ale v technickém průkazu bylo auto přepsáno na nového majitele až 18. 6. 2019. Za jaký měsíc máme v tomto případě odvést silniční daň? A dále prosím o upřesnění: když je auto prodáno 24. 5. 2019, poslední silniční daň se platí za měsíc 4/2019, je zde nějaký rozdíl, když se auto prodá bazaru anebo jakékoliv jiné osobě? Poslední otázka se týká karavanu, který je v obchodním majetku, je to osobní auto do 3,5 tuny. Je nutné odvádět silniční daň za celý rok, i přesto, že z roku je v provozu pouze 2 měsíce? Značky do depozitu nedáváme, ale v zákoně o SD jsem se ani tuto podmínku nedočetla. Jediné co mám k dispozici, je placené hlídané parkoviště za období celého roku. 
Vydáno: 30. 10. 2019
Do jaké odpisové skupiny má společnost zařadit provedené technické zhodnocení pronajatého prostoru? Na kolik let bude odpisovat? Nájemní smlouva je sepsána na dobu neurčitou. Kolik let se odepisuje budova, to zatím nájemce neví. Jaké přesné doklady má mít společnost podepsané, aby mohla odpisování technického zhodnocení prostoru vykazovat v účetnictví?
Vydáno: 30. 10. 2019
OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku rodinný dům, jehož část pronajímá jinému plátci pro jeho podnikatelské aktivity. Jedná se o historickou budovu a pronajímaná část domu jsou původní stáje, tedy část domu, která není určena k bydlení. Na domě byla provedena celková rekonstrukce, byl uplatněn odpočet DPH. Pronájem se fakturuje vč. DPH. Od 1. 1. 2021 bude platit nové znění § 56a ZDPH, které již nedovoluje využít uplatnění DPH mezi plátci v případě pronájmu rodinného domu [§ 56a odst. 3 písm. a)]. Zajímalo by mě podrobnější vysvětlení pojmu "nájem stavby rodinného domu". Zda jde jen o pronájem stavby jako celku, nebo zda se to týká i pronájmu pouze části rodinného domu. Bylo by možné i od roku 2021 nějakým způsobem uplatňovat pro pronájem části rodinného domu DPH? Musely by se tyto části oficiálně změnit na nebytové prostory (jimiž fakticky jsou)? Jde mi samozřejmě o to, abychom nemuseli vracet část uplatněného odpočtu DPH. Jak mám postupovat, abychom uplatněné odpočty nemuseli vzhledem k novému znění § 56a ZDPH v budoucnu vracet?
Vydáno: 30. 10. 2019