Lhůty ve správě daní

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Na pravidelné i překotné změny daňových zákonů jsme si už v České republice útrpně zvykli. Ovšem ještě jsme si příliš nezvykli na záludnost, že se daňová pravidla mohou změnit i pouhým odlišným právním výkladem stejného textu zákona. Prakticky už 30 let je v zákoně stejně napsáno, že pro dodatečné přiznání na – nižší – daň platí dvě časové lhůty. První „objektivní“ říká, že jej lze platně podat do 3 let od původního termínu pro podání přiznání. Druhá „subjektivní“ uvádí, že se má podat do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu změny daně. A doposud je správci daně i soudy většinově vykládaly (čest výjimkám), že obě lhůty platí současně. Nyní ovšem vyšlo najevo, že to byla „dezinformace“ a že fakticky platí pouze jediné omezení – objektivní lhůta...

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?

Dne 28. 4. 2023 byla schválena účetní závěrka společnosti s.r.o. s jedním společníkem za rok 2022. HV byl kladný a část ze zisku byla převedena na účet nerozděleného zisku a část je určen k vyplacení podílu společníkovi (termín pro výplatu podílu je určen do konce roku 2023). V interním účetním zápise datovaném k 28.4.2023 bylo rozdělení HV zúčtováno vč. předpisu srážkové daně z podílu na zisku: 431/428, 431/364, 364/342. Je účtování srážkové daně 28. 4. 2023 takto v pořádku? V jakém termínu musím srážkovou daň uhradit? Do 31. 7. 2023? Když byl podíl vyplacen v 12/2023, srážková daň je takto tedy uhrazena dříve? 

Jaký je termín úhrady daně DPPO za rok 2023? Daňové přiznání bude podáno 11. 3. 2024 s daňovou povinností 45 000 Kč.

Je možné, aby daňový poradce podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob již v březnu, ale aby poplatník zaplatil daň až v červnu?

Zásady právní jistoty a efektivity unijního práva musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu a související správní praxi, podle nichž se v oblasti daně z přidané hodnoty staví po celou dobu soudních přezkumů běh lhůty, v níž zaniká právo správce daně vyměřit tuto daň, bez ohledu na to kolikrát muselo být správní daňové řízení v důsledku těchto přezkumů opakováno, a bez omezení celkového součtu dob stavení této lhůty, a to i v případě, kdy soud, který rozhoduje o rozhodnutí dotčeného daňového orgánu přijatém v rámci opakovaného řízení v návaznosti na dřívější soudní rozhodnutí, konstatuje, že tento daňový orgán nedodržel pokyny uvedené v tomto soudním rozhodnutí.

Fyzická osoba - nepodnikatel, měla příjmy ze starobního důchodu a z pronájmu nemovitosti, žádné jiné příjmy neměla. Příjmy z pronájmu uváděla v daňovém přiznání v paragrafu 9, k nim uplatňovala paušální výdaj 30 %. Dne 23. 11. 2023 došlo k úmrtí této osoby, k 10. 1. 2024 zatím ještě nezapočalo dědické řízení, příjem z pronájmu pokračuje i po úmrtí poplatníka. Jak nyní postupovat? Jaké typy daňových přiznání, z jakých příjmů a v jakých lhůtách je nutné nyní podat za zemřelého? Které příjmy za rok 2023 a 2024 patří do daňového přiznání zemřelého a které již do daňových příjmů dědiců? Mohou se dědicové rozhodnout, zda budou po zdědění majetku uplatňovat skutečné výdaje nebo musí převzít i dosud uplatňovaný paušál 30 %? Děkuji za odpověď.

Daňový subjekt může v některých případech požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. Může se jednat například o situaci, kdy daňový subjekt nereaguje včas na výzvu správce daně kvůli závažným zdravotním důvodům.

Daňový subjekt může v praxi z různých důvodů potřebovat více času pro podání daňového tvrzení. Pozdní podání daňového tvrzení totiž může vést k uložení pokuty a úroku z prodlení. Pokud tedy potřebuje daňový subjekt více času pro podání daňového tvrzení, tak může formou žádosti požádat o prodloužení této lhůty a to až o 3 měsíce případně i déle pokud má zahraniční příjmy.

Problematika lhůt v daňovém řízení je upravena v § 32 až 38 DŘ. Předkládáme výběr základních zásad. Pravidla pro počítání lhůt Popis Počítání lhůty lhůta kratší než jeden den1), 2)...

Pokud žalovaný v této souvislosti poukazuje na podanou žádost o posečkání úhrady daně, je nutno konstatovat, že nebylo-li o této žádosti dosud správcem daně rozhodnuto, nelze nevyhovění žádosti o odkladný účinek odůvodňovat toliko poukazem na to, že žádost byla podána.

V 11/2016 jsem získala byt od své maninky formou darovací smlouvy. Ona vlastnila byt od roku 1973. V 12/2019 jsem byt prodala, v tomto bytě jsem nebydlela. Teď mě vyzval FÚ na úhradu 15% daně z prodeje bytu. Má na tuto daň FÚ nárok?

Spornou otázkou podle krajského soudu bylo, zda žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, pokud evidoval na osobním daňovém účtu žalobce nedoplatek ve výši 451 728 Kč vyplývající z platebního výměru, jímž byla stanovena DPH za zdaňovací období květen 2013, i přesto, že tento platební výměr byl vydán až po uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Krajský soud dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci je podstatné, že předmětný platební výměr nebyl zrušen a je tedy pravomocným rozhodnutím, a orgány daňové správy tudíž byly povinny ve vztahu k jím stanovené DPH postupovat v souladu s daňovým řádem , tedy i podle § 149 odst. 1 a § 152 odst. 1 daňového řádu . Nejvyšší správní soud dodává, že je pochopitelné, že stěžovateli se výsledek řízení subjektivně jeví jako nespravedlivý, neboť na jeho osobním daňovém účtu je evidována DPH, která dle jeho tvrzení byla stanovena po marném uplynutí prekluzivní lhůty pro její stanovení. Uvedené je však důsledkem procesní přísnosti, která pro zachování možnosti brojit proti platebnímu výměru správní žalobou vyžaduje vyčerpání řádných opravných prostředků; stěžovatel nicméně platební výměr za květen 2013 řádným opravným prostředkem (odvoláním) nenapadl. Nyní musí stěžovatel, v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (zákony jsou psány pro bdělé), nést negativní následky svého procesního opomenutí.

V listopadu 2023 zemřel nepodnikající občan. Během roku 2023 měl příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Kdo a do kdy musí podat daňové přiznání za tyto příjmy?

Vychází-li tedy stěžovatelka z toho, že pochybením bylo provedení tohoto doplňujícího dožádání právě formou e-mailu, pak i když by skutečně pravidlem mělo být provedení mezinárodního dožádání, a to i doplňujícího, prostřednictvím k tomu určených formulářů, jak shora uvedeno, a jak plyne i z citované důvodové zprávy, nelze pouze z toho, že správce daně prostřednictvím kontaktního místa využil onoho rychlejšího způsobu komunikace prostřednictvím e-mailu, usuzovat na pochybení takové závažnosti, jež by způsobovalo, že se v důsledku tohoto úkonu lhůta pro stanovení daně nestaví ve smyslu § 148 odst. 4 písm. f) daňového řádu . Podstatnější je totiž skutečnost již výše uvedená, že se toto dožádání bylo ve věcné, časové i obsahové souvislosti s předmětem daňové kontroly a bylo učiněno v návaznosti na předchozí odpověď dožádaného kontaktního místa v zahraničí, již však vzhledem k předmětu daňového řízení nepovažoval správce daně za dostačující (viz výše odst. [74]). Jelikož toto doplňující dožádání učinil k tomu příslušný dožadující orgán, pak nedodržení formy v daném případě, byť je vadou, přesto nepůsobí neúčinnost tohoto úkonu ve vztahu ke stavění lhůty pro stanovení daně, jak se domnívá stěžovatelka.

Dle § 85 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “), jsou předmětem daňové kontroly daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Výzvy správce daně jsou jedním ze základních prostředků komunikace, který směřuje právě ke shora uvedenému cíli.

Máme v plánu provést dopřednou fúzi, kdy rozhodný den nastane 1. 1. 2024 (zdaňovací období je kalednářní rok). V člancích zabývajících se přeměnami je uvedeno, že u těchto fúzí s rozhodným dnem k 1. 1. je lhůta pro podání přiznání stanovena klasicky dle § 136 daňového řádu – tedy 3 až 6 měsíců. Nevím však proč neaplikovat § 240a potažmo § 245 daňového řádu i na daň z příjmu PO. Díky jakému ustanovení je případně možné neaplikovat tuto obecnou lhůtu pro daň z příjmu PO? Pokud by se ale aplikovalo toto ustanovení daňového řádu, bylo by nutné podat přiznání za zanikající společnost do 30. 1. 2024, což je docela šibeniční termín. 

Podstatné v daném kontextu tedy je, zda výsledek trestního řízení je tak zásadní otázkou, že bez něj nelze daň správně stanovit. Nejvyšší správní soud je názoru, že tomu tak obecně není. Zda byl při plnění daňových povinností spáchán trestný čin, není samo o sobě pro správné stanovení daně podstatné, natož nezbytné. Otázku, zda se v dané věci z důvodu probíhajícího trestního řízení stavila lhůta pro stanovení daně, nelze hodnotit až ex post na konci trestního řízení. Smyslem prekluzivní lhůty pro stanovení daně je zajistit právní jistotu (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015, bod 36). Takový výklad by otázku uplynutí prekluzivní lhůty činil po dlouhou nejistou. Trestní řízení může trvat i mnoho let. Daňové subjekty i finanční orgány by byly zcela v nejistotě, zda lhůta pro stanovení daně již uplynula, či nikoliv. To by záleželo až na posouzení finančních orgánů po skončení trestního řízení, zda v trestním řízení bylo zjištěno něco zásadního pro správné určení daně. Takový výklad by byl zcela proti smyslu prekluzivní lhůty, která má právě do věci vnést jistotu.