Insolvence

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele - uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony? Děkuji.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

A) Máme pohledávky přihlášeny do úpadku ve výši 900 000 Kč a jsou i řádně zveřejněny na justici. K těmto pohledávkám jsme vytvořili v roce 2020 zákonné opravné položky dle § 8 ZDP. ) Další pohledávky máme za majetkovou podstatou ve výši 800 000 Kč. K těmto máme vytvořeny jen účetní opravné položky také v roce 2020. Pohledávky jsme zaslali insolvenčním správci. Tyto pohledávky, jak jsem pochopila se nezveřejňují na justici Dne 6. 10. 2023 nám přišlo od insolvenčního správce 500 000 Kč. Dle vyjádření insolvenčního správce se jedná o úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Tedy jak jsem pochopila, tak jsou to pohledávky z bodu B). Mám dotaz. Má se k bodu B) v roce 2023 vytvořit a následně v roce 2023 zrušit zákonná opravná položka a pohledávky ve výši 800 000 Kč daňově odepsat? Odpis pohledávek a zrušení zákonných opravných pohledávek ve výši 900 000 Kč z bodu A) bude možný až skončí konkurz? 

2.1.2024 nám na účet přišlo vyrovnání od insolvenčního správce za insolvenci vedenou již od roku 2015. K insolvenci jsou v účetnictví vedené opravné položky. Když částka přišla na účet 2.1.2024 avšak na výpise je uvedeno, že datum transakce byl 29.12.23 můžeme insolvenci ukončit k 31.12.2023 a z účetnictví zlikvidovat k tomuto datu opravné položky nebo to můžeme udělat až v roce 2024? Insolvence byla již ukončena na začátku roku 2023, jen se čekalo na vypořádání od insolvenčního správce, které se kvůli různým odvoláním protáhlo.

Před časem vzbudil v odborné veřejnosti velikou pozornost rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023 pod čj. 3 VPSH 610/2023-A-122. Meritem věci bylo posuzování otázky, zda a případně jakým způsobem může být v rámci zahájení insolvenčního řízení nahrazen úředně ověřený vlastnoruční podpis elektronickým podpisem. Soud přitom vycházel z doslovné interpretace ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb. , o právu na digitální služby, které nabylo účinnosti relativně nedávno, konkrétně dnem 1. 7. 2022.

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?

...

...

...

Zaměstnankyně nastoupila na HPP, oznámila zaměstnavateli, že má insolvenci, před tím byla na ÚP, jak má nový zaměstnavatel postupovat? Má vyžadovat Potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele, kde byla zaměstnaná před ÚP kvůli provedeným srážkám nebo Úřad práce také vystavuje potvrzení o srážkách? Má deponovat částky, než přijde příkaz od insolvenčního správce? Na Justici.cz zaměstnankyni dohledám, je tam strašné množství dokumentů, který je ten na základě čeho by se měl řídit zaměstnavatel, že má začít srážet?

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, čj. 8 Afs 167/2023-64

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2023, čj. 7 Afs 321/2021-23

Firma, plátce DPH, odvedla DPH na výstupu z plnění vůči dlužníkovi, který poté nezaplatil pohledávky a byla na něho vyhlášena insolvence. Proti dlužníkovi běží insolvenční řízení, aktuálně je prohlášený konkurz dva roky a nic se neděje. Naše pohledávky se blíží stářím 3 let. Chceme vrátit DPH pomocí opravných dokladů a neradili bychom to promeškali, na druhou stranu si nechceme zpětně upravovat OPD dle § 46 zákona o DPH potom, co dostaneme z insolvence částečné úhrady pohledávek. Chápeme správně, že lhůta pro opravu základu daně 3 roky podle odstavce 4 neběží - b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky? To znamená, že nemusíme tuto záležitost nutně a bez ztráty DPH řešit dalších např. 5 let, pokud nebude insolvenční řízení ukončeno?

Společnosti byla povolena reorganizace a splnila reorganizační plán. Nyní odpisuje zbytek závazků. Jedná se mj. i o cizoměnové závazky. Musí se tyto závazky ke dni odpisu závazku přecenit aktuálním kurzem (čímž vzniknou buď nákladové, nebo výnosové kurzové rozdíly) a poté odepsat část závazků do nedaňových výnosů? K jakému dni dojde k odpisu závazků při splnění reorganizačního plánu? 

Zaměstnankyně je v insolvenci a měsíčně je jí ze mzdy sráženo cca 1 500 Kč (víc srazit nelze, má nízký příjem). Insolvenční správce po ní požaduje minimální měsíční splátku ve výši 2 200 Kč. Zaměstnankyně by chtěla podepsat se zaměstnavatelem dohodu o srážce ze mzdy, kde by jí každý měsíc byl kromě srážky na insolvenci sražen i rozdíl mezi vypočtenou srážkou na insolvenci a minimální splátkou na insolvenci, tj. v tomto případě by šlo o 700 Kč, aby nemusela myslet na to, že má insolvenčnímu správci ještě něco doplácet. Je možné tuto dohodu se zaměstnankyní uzavřít? 

Je právnická osoba povinna podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob po splnění reorganizačního plánu? V § 244 DŘ je v § 3 uvedeno, že ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu. Nejedná se však pouze o případ, kdy jde o konkurz? Dle § 17 zákona o účetnictví je zřejmé, že je potřeba ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu uzavřít knihy. Ale jde mi o daňové přiznání, když subjekt bude v podnikání pokračovat dále. 

Jestliže má zaměstnanec podepsanou dohodu o srážkách ze mzdy za obědy, lze v těchto srážkách pokračovat, pokud je zaměstnanci nařízena exekuce (popř. insolvence) ?

Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 

Firmě byla vystavena faktura za služby, splatnost 5/22 + zádržné splatné 12/22 + 12/25. Firma je od 5/22 v konkurzu. Faktura po splatnosti přihlášena u soudu, vytvořena opravná položka. Jak postupovat u opravných položek zádržného (nebylo přihlášeno), které nebylo po splatnosti?

Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?