Dokumenty

V následujícím praktickém příkladu naznačíme, jak postupovat při sestavení výkazu zisku a ztráty v souladu s přílohou 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

Když chce školák zmrzlinu, je mu jedno, zda do ruky dostane kornout, nebo přesnou částku a koupí si ji sám. V obou případech není žádných pochyb, že to skončí velkou polízanicí. Dnešní zmlsaní zaměstnanci se ale nespokojí se mzdou a zmrzlinou k tomu, požadují pestrou paletu dražších benefitů. Přičemž daňově zvýhodněné jsou ve větší míře nepeněžní formy, jako třeba u rekreace. Ovšem nepeněžní plnění je nepraktické a zdlouhavé. Požadovaný zájezd musí koupit zaměstnavatel a pak předat zaměstnanci cestovní poukaz. Proč to nezjednodušit? Jsou dvě možnosti. Dát zaměstnanci peněžitou zálohu, ať si podle libosti zájezd vybere a přímo zaplatí, nebo mu zaměstnavatel vynaloženou částku uhradí až dodatečně po předložení potvrzení o zaplacení. Výsledek je stejný, žádné postranní úmysly a všichni jsou spokojenější. Jenže… Dnešní soudnička vyjeví, že pro účely daní z příjmů nebudou ony dvě varianty už považovány za nepeněžní plnění, a tudíž přijdou o cennou daňovou výhodu.

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

V článku se zaměříme na daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

V tomto článku se věnuji problematice daně silniční za zdaňovací období roku 2023. Řádné daňové přiznání k dani silniční za rok 2023 je poplatník povinen podat nejpozději do 31. 1. 2024. Na úvod bych si dovolil připomenout skutečnost, že od roku 2022 byly zrušeny zálohy na daň silniční. V praxi nastala celá řada případů, kdy někteří poplatníci platili zálohy za rok 2022 a poté nepodávali daňové přiznání, neboť nevlastnili vozidla, která by podléhala dani silniční (od roku 2022 byl počet vozidel podléhajících dani silniční značně redukován, obdobně jako výše daně za vozidla). Mohla nastat také situace, že byly placeny zálohy na rok 2023 a daňová povinnost také nenastala, popř. bude v nižší výši, než činí zaplacené zálohy. U takovýchto poplatníků tedy může Finanční správa ČR evidovat přeplatky na dani silniční. V této souvislosti Finanční správa ČR opakovaně upozorňuje poplatníky daně silniční a zejména bývalé poplatníky, kteří mají vratitelný přeplatek na dani silniční, aby si požádali o jeho vrácení.

Rozsudek SD EU ve věci C-505/22 „Deco Proteste-Editores Lda“ ze dne 5. 10. 2023, který se zabýval otázkou, zda poskytnutí dárku malé hodnoty ve formě tabletu nebo chytrého telefonu k předplatnému časopisu se musí dodanit.

Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění potýkají i se situací, kdy zaměstnanec bez omluvy přestane docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě minimální nebo žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém. V tomto pojednání se v podmínkách zdravotního pojištění a pracovního práva zaměříme výhradně na problematiku neomluvené absence, nebudeme se tedy věnovat poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 335/2021 ve věci BARDWEL s. r. o. ze dne 31. března 2023, který se zabýval situací, kdy plátce daně z přidané hodnoty prodával pozemek jako osvobozené zdanitelné plnění a současně toto zdanitelné plnění nezapočítal do výpočtu koeficientu krácení nároku na odpočet DPH, protože pozemky byly evidované jako dlouhodobý majetek společnosti, ale v ekonomické činnosti tyto pozemky vykazovaly spíše funkci zboží.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 12-13/2023 na s. 35. V článku se budeme dále věnovat stanovení místa plnění při poskytnutí služby v případech uvedených v § 10a až 10i podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “).

V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení osobního automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětleny praktické dopady změn, které by měly platit při uplatňování odpočtu daně u vybraných osobních automobilů od 1. 1. 2024.

Článek se zabývá stanovením místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Podle § 10 zákona o dani z přidané hodnoty je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází. V praxi to znamená, že se místo plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci stanoví podle umístění nemovité věci bez ohledu na to, kdo je příjemcem této služby. Podle toho, kdo je příjemcem služby vztahující se k nemovité věci, se potom správně uplatní daň z přidané hodnoty. Mezi služby vztahující se k nemovité věci patří služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru.

V článku si blíže vymezíme nájem nemovité věci a zdanění tohoto nájmu dle § 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a následně si rozebereme daňové řešení ukončení a přerušení nájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP .

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci 10 Afs 162/2021 „Mayer & Cie. CZ, s. r. o.,“ ze dne 31. srpna 2023, který se zabýval oprávněností daňových nákladů souvisejících s likvidací zásob v dceřiné společnosti na příkaz mateřské společnosti.

Hromada jablek versus výrobní linka. U nich se asi nikdo nesplete v tom, co je zboží a co dlouhodobý majetek alias investice. A většinou není problém takto odlišit ani pozemky. Pokud jej koupí realitní kancelář za účelem zhodnocení (dražším) prodejem – půjde o její zboží. Jestliže jde o pole, na kterém zemědělské družstvo bude pěstovat zeleninu – jedná se o jeho investici. Dnešní soudnička vyjeví, že právě u těch pozemků to v praxi nemusí být vždy až tak prosté a jednoznačné. Ačkoli jde primárně o účetní pojmy, nás budou zajímat souvislosti z hlediska DPH. Věcně jde o to, že prodej pozemků je zpravidla od DPH osvobozen – což se zdá skvělé – ovšem je to za cenu snížení odpočtu DPH u některých (krácených) nákupů. Této nepříjemnosti se ale plátce vyhne, když pozemek nebude v kategorii zboží, nýbrž dlouhodobý majetek. Jde často o velké peníze, a tak to svádí ke hříchu.

Obchodní oddělení a zejména jeho prodejní část je motorem každého podnikatele. Obchodníci uzavírají obchody s cílem maximalizovat výnosnost prodejních zakázek (ať už prodeje výrobků, zboží, materiálu, dlouhodobého majetku apod.), avšak fakturaci zpravidla nechávají na účtárnu. Ta musí rozhodnout a stanovit místo uskutečnění zdanitelného plnění v návaznosti na mnoha proměnných a v souladu s daňovými a celními předpisy.

V článku je řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby v případech uvedených v § 10a až 10i podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Jedná se o stanovení místa plnění při poskytnutí přepravy osob (§ 10a zákona o DPH ), při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH ), při poskytnutí stravovací služby (§ 10c zákona o DPH ), při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH ), při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§ 10e), při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f zákona o DPH ), při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani (§ 10g zákona o DPH ), při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země (§ 10h zákona o DPH ) a při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani (§ 10i zákona o DPH ).

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání léčiv a zdravotnických prostředků zdanitelným plněním, a je upozorněno na dopady očekávaných změn sazeb daně s účinností od 1. 1. 2024 na dodání léčiv a zdravotnických prostředků.

Podstatou svěřenského fondu je, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení majetek ze svého vlastnictví a svěří ho svěřenskému správci k určitému účelu, a to na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. U svěřenského fondu rozeznáváme tři osoby – zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený. V článku si ukážeme jednak právní řešení svěřenského fondu dle § 1448 až 1474 občanského zákoníku a jednak daňové řešení související s činností svěřenského fondu a daňové řešení plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu.