Dotazy čtenářů

Dotaz Situace č. 1: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Dne 18. 10. 2021 podal zástupce daňové přiznání znovu a již se všemi povinnými přílohami. Správce daně nevydal do 18. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 daňového řádu . Ve který den je daňové přiznání platně podáno s ohledem na případný vznik pokuty dle § 250 daňového řádu ? Situace č. 2: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Správce daně vydal dne 21. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 odst. 1 písm. b) daňového řádu (podání má materiální vady – je neúplné, není tak způsobilé k projednání). Správce daně stanovil na odstranění vady lhůtu 8 dnů, která měla uplynout dne v pondělí 8. 11. 2021. Daňový poradce dne 7. 11. 2021 požádal o prodloužení této správcovské lhůty do 20. 11. 2021. Správce daně dne 15. 11. 2021 vydal rozhodnutí o prodloužení této správcovské lhůty (plné vyhovění a prodloužení správcovské lhůty plynoucí z výzvy k odstranění vad do 20. 11. 2021 dle žádosti daňového poradce). Toto vyhovující rozhodnutí bylo ale daňovému poradci oznámeno (doručeno) až 25. 11. 2021, tzv. náhradním způsobem, uplynutím lhůty dle § 44 daňového řádu . Tedy ve lhůtě do 20. 11. 2021 nebyly vady (úplnost) daňového přiznání odstraněny a správce daně považuje původní podání (daňové přiznání) podané dne 30. 9. 2021 dle § 74 odst. 4 daňového řádu za neúčinné. Dne 24. 11. 2021 správce daně vydal výzvu k podání daňového přiznání za rok 2020. Lhůta podle správce daně uplynula dne 30. 9. 2021 a daňové přiznání je neúčinné. Je postup správce daně správný? Dle § 101 odst. 5 je rozhodnutí vůči příjemci účinné až oznámením. Na druhou stranu si lhůtu 20. 11. 2021 určil v žádosti samotný daňový poradce a správce daně vydal rozhodnutí do doby, o níž měla být lhůta podle žádosti prodloužena, resp. do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel (§ 36 odst. 2 daňového řádu ).

Firma s. r. o., plátce DPH, v červnu letošního roku dostala fakturu vystavenou v prosinci 2020, jde o nevýznamnou částku, cca 1 000 Kč. Přiznání k dani z příjmů PO bylo již podáno. Jak fakturu správně zaúčtovat?

Založili jsme spolek, neziskovou ­organizaci, za účelem pomoci při obnově tvrze. Ve stanovách spolku je mimo jiné uvedeno, že hlavní činností je získávání finančních prostředků, které slouží k rozvoji činnosti spolku. Spolek vyhlásil veřejnou sbírku na obnovu tvrze (dostal o ní osvědčení od krajského úřadu) a má založený transparentní účet, na který lidé zasílají finanční prostředky. Z této sbírky spolek poskytl finanční dar fyzickým osobám na základě darovací smlouvy, které je následně použili při opravě tvrze. V roce 2020 měl spolek ještě příjmy z členských příspěvků. Co se týče výdajů spolku, tak spolek zaplatil občerstvení dobrovolníkům, kteří pomáhali při obnově tvrze (ve stanovách je uvedeno, že hlavní činností spolku jsou pracovní aktivity při stavebně konzervačních pracích). Jsou všechny výše uvedené příjmy (finanční prostředky ze sbírky, členské příspěvky) od daně osvobozené, nebo nejsou předmětem daně? Jsou všechny výše uvedené výdaje (finanční dar, občerstvení) od daně osvobozené, nebo nejsou předmětem daně? Má spolek povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Agentura práce, s. r. o., nezaplatila odvody sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance za 3/2020 a 4/2020. Další odvody v roce 2020 byly řádně zaplaceny. Dohodla se na OSSZ a VZP na splátkovém kalendáři, kde bylo smluvně ujednáno, že dluh za 3, 4/2020 bude splacen ve 36 splátkách. Musíme nyní v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 dodaňovat toto nezaplacené pojistné na ř. 30 a 40, když byl domluven splátkový kalendář?

Právnická osoba je příjemce evropské dotace (evropské granty) – nejedná se o investiční, ale o provozní dotaci. V podmínkách dotace je uvedeno, že je určena na pokrytí přímých nákladů (nutno doložit doklady) + navýšení o 25 % z těchto přímých nákladů, které se nemusí dokládat. Náklady jsou evidovány na tř. 5xx, následně vyúčtuji tyto náklady např. v hodnotě 500 Kč + navýším dle podmínek dotace o 125 Kč (25 % z nákladů) a hodnota 625 Kč bude hodnota čerpání dotace – účtování na účtech MD 347/D 648. V tuto chvíli mám ale na nákladech částku 500 Kč (účty tř. 5), ale na výnosech 625 Kč (648). Jak budu postupovat pro stanovení daně a sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob? Bude vzniklý rozdíl 125 Kč předmětem daně z příjmu nebo se bude jednat o osvobozený příjem, a tedy i nedaňové výdaje k tomu přiřazené? Ve kterých řádcích daňového přiznání budou tyto částky uvedeny?

Jsme s. r. o. a zjistili jsme, že jsme do roku 2019 nezaúčtovali předpis daně z příjmů v částce 4 000 Kč, která nám vyšla v sestaveném přiznání k dani z příjmů. Samotné přiznání k dani z příjmů, hospodářský výsledek k 31. 12. (uvedený na řádku 10 přiznání) i výsledná daň jsou v pořádku, pokud bychom ale zaúčtovali do roku 2019 předpis daně z příjmů na účet 591, změní se tímto čísla v rozvaze i výsledovce. Účetní závěrka ještě nebyla schválena a ani zveřejněna v obchodním rejstříku. Je možné tedy předpis daně z příjmů zaúčtovat ještě do roku 2019 a podat dodatečné přiznání k dani včetně správných čísel v rozvaze a výsledovce nebo podat jen opravenou rozvahu a výsledovku, nebo existuje jiné správné řešení tohoto problému?

Máme uzavřeny všechny roky včetně roku 2019. A nyní pan majitel přinesl do účetnictví přijatou fakturu se zdanitelným plněním v roce 2017 s přáním, aby byla dána do účetnictví. Nechce se mi zrovna dělat dodatečná přiznání za roky minulé, mohu proto tuto fakturu (výše 150 000 Kč) tedy zaúčtovat v letošním roce jako nedaňový náklad s tím, že namísto nákladového účtu dám na 426-Jiný výsledek hospodaření a odvedu DPH?

Prosím o konzultaci postupu účto­vání. Jsme církevní organizace. V rám­ci rozdělení zisku, tj. po účetní závěrce tvoříme fondy z vlastních zdrojů: 1. Fond ze zisku – MD 931/D 911x. 2. FRIM (Fond reprodukce investičního majetku) – ve výši odpisů (účet 551x) sníženého případně o část, která připadá na pořízení majetku z darů či dotací tzv. „rozpuštění do provozu“ (účet 649x), účetní zápis MD 901x/D 911x. Fondy jsou kryty peněžními prostředky. Dle toku položek v hlavní činnosti již v momentě tvoření fondů je zřejmé i splnění Uplatnění případného odpočtu podle § 20 odst. 7 ZDP . Postup: 3. Čerpání fondu při pořízení investičního majetku – účetní zápis MD 911x/D 901x. Neovlivňuje základ daně z příjmů. 4. Čerpání fondů na opravy a údržbu majetku vynaložených nákladů zaúčtovaných na účtu 5x – účetní zápis MD 911x/D 64x. Ovlivňuje základ daně z příjmu. Jedná se o čistý zisk již zdaněný o daň z příjmů, a proto částku v daňovém přiznání vyloučím dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP .

Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?

V této části odpovídáme na následující otázky, které jsou zpracovány pro poplatníky daně z příjmů právnických osob: posun termínu daňového přiznání, odložení lhůty pro placení daně, potvrzení o bezdlužnosti, postihy za nepodání přiznání po 1. 7., přeplatek na dani u s. r. o. podléhající povinnému auditu, uspíšení vrácení přeplatku, spíšení vrácení přeplatku a generální plná moc daňovému poradci, prominutí daně z příjmů právnických osob, akciová společnost a hospodářský rok, nezaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 a stanovení záloh na daň v roce 2020.

Je možné, aby daňový poradce poskytl plnou moc pouze na odklad daňového přiznání, tj. v plné moci by bylo uvedeno pouze zastupování ve věci odkladu daňového přiznání na červen (nikoliv např. zpracování, zastupování)? A co se stane, pokud má poplatník povinnost podat přiznání do konce března, ale nestihne to a 10. 4. požádá daňového poradce o odklad, aby mohl doručit FÚ – je taková situace možná, nebo FÚ bude postupovat jako by se plná moc 10. 4. nepodala (bude neúčinná)?

Máme povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 1. do 31. 8. 2018. Od 1. 9. 2018 společnost přechází na hospodářský rok. Byla tedy zvolena varianta kratšího přechodného období. Je možné, aby i toto podání DAP bylo odloženo o 3 měsíce s daňovým poradcem? Ustanovení § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu , který hovoří o odkladu, zde poukazuje pouze na zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců.

Máme založený spolek dle občanského zákoníku jako nezisková organizace. Existuje nějaký limit obratu spolku, kdy se nemusí podávat přiznání k dani z příjmů, nebo je přiznání nutno podat vždy?

Fyzická osoba (občanka Švýcarska a rezidentka České republiky) po vzniku nároku na starobní důchod ze švýcarského systému přesídlí do České republiky. Tento důchod vyplácí Švýcarská Alters- und Hinterbliebenenversicherung (Starobní a pozůstalostní pojišťovna). Dále pobírá vdovský důchod, který vyplácí slovenská Sociálna poisťovňa. Oba důchody, v plné výši (konkrétně částka přesahující osvobozenou část 396 000 Kč v roce 2017), byly zdaněny v přiznání k DPFO (dani z příjmů fyzických osob) v České republice, jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů s využitím slevy na poplatníka. Ve Švýcarsku je tato rezidentka České republiky povinna se pojistit podle švýcarského zákona o zdravotním pojištění (Budesgesetz zur Krankenversicherung) ve spojení s bilaterálními smlouvami Švýcarska s Evropskou unií a zaplatit zdravotní pojištění ve Švýcarsku. Švýcarská pojišťovna funguje jako „zprostředkovatelka českého zdravotního pojištění“. 1. Vztahuje se na příjem z důchodu ze Švýcarska článek 19 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem? 2. Je možné částku švýcarského důchodu při zdanění v České republice snížit o zaplacenou částku zdravotního pojištění, které český důchodce neplatí, přestože zdravotní systém bezplatně využívá? Domnívám se, že to, jak výše uvedené důchody v současné době zdaňujeme, odporuje článku 24 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem (zákaz diskriminace). Pro vyjádření rozdílu výše švýcarského a českého důchodu, lze použít přirovnání zdanitelných příjmů u zaměstnance. Švýcarský důchod v České republice lze přirovnat k super hrubé mzdě, zatímco český důchod k hrubé mzdě.

Můj manžel je polským státním příslušníkem a od roku 2015 trvale bydlí se mnou a s našimi dvěma dětmi tady v České republice. Dům, který vlastnil po rodičích v Polsku, již prodal. Stálé zaměstnání má však nadále u polského zaměstnavatele v Polsku, kam každý pracovní den dojíždí přes hranice. V bance v Polsku má taky založen osobní bankovní účet, na který mu zaměstnavatel poukazuje jeho mzdu. Odměny ze zaměstnání a úroky z úspor má vždy zdaněné v Polsku, stejně jako dividendy, které pobírá jako akcionář jedné z polských společností. Zajímalo by mě, zda je můj muž povinen podávat daňové přiznání v České republice, i když všechny jeho příjmy pocházejí z Polska a jsou tam tedy i zdaňovány. Mezi Českou republikou a Polskem přeci existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak se domnívám, že v České republice již žádné daně platit nemusí, a tudíž nemá ani povinnost tady podávat své daňové přiznání.

Jsme spolek založený za účelem propagace tradic, vinaři. Vedeme účetnictví. Každoročně pořádáme kulturní akci v rámci stanov, ukončení vinařského roku. Nevybíráme na akci žádné vstupné. Pro návštěvníky máme připraveno občerstvení, pečené maso, chleba. Může být toto občerstvení považováno za daňový náklad, jako náklad na propagaci nebo je třeba účtovat nedaňově? (Nedaňové náklady vylučuji pro posouzení ziskovosti akce.) Jak správně účtovat a posuzovat? Není mi ještě jasný příjem za členské příspěvky. Ty jsou osvobozené, uvádím na řádku 110 daňového přiznání. Máme náklady na poštovné apod. (provozní náklady) vynaložené na svoji činnost. Tyto náklady „neporovnávám“ s příjmy za členské příspěvky za účelem zjištění ziskovosti. Jen je uvádím na řádku 40 daňového přiznání. Je to tak správně?

Zapsaný spolek, provozující mobilní hospicovou službu, vedoucí účetnictví, obdrží během roku na základě darovacích smluv od podniků, obcí a soukromníků přímo peníze na svoji činnost. Jedná se v tomto případě o bezúplatný příjem, který se osvobozuje od daně z příjmů právnických osob, pokud se použil nebo použije v souladu se zákonem? Platí to i na peníze vybrané výše uvedeným způsobem těsně na konci zdaňovacího období, které ale ústav utratí v souladu se zákonem až v následujícím zdaňovacím období? Stačí tyto příjmy uvést na příslušném řádku daňového přiznání, a tím je vyjmout ze zdanění? Existuje nějaká hranice pro povinný audit u ústavu? Případně že ano, tak jaká?

Pokud daňový subjekt nepodá přiznání k DPH ve stanoveném termínu, pošle ho až například po 20 dnech, pak podává přiznání řádné nebo dodatečné? Je toto stejné u daně z příjmů i u daně z převodu nemovitostí? Pokud tedy podáváme po zákonem stanovené lhůtě pro podání přiznání, jde o dodatečné nebo řádné přiznání?

Nezisková organizace si snížila v daňovém přiznání základ daně (o cca 300 000 Kč), a využívá tak daňovou úsporu, musí tuto daňovou úsporu použít na hlavní činnost v následujícím roce? Musí potom na tu hlavní činnost použít celou částku, o kterou snížila základ daně (těch 300 000 Kč), nebo pouze tu daň, kterou by z té částky zaplatila (jen 19 % z těch 300 000 Kč).

Spolek – veřejně prospěšný poplatník, vede jednoduché účetnictví, má pět členů, má tržby z hlavní činnosti, to je organizování sportovních a kulturních akcí a podpora sportu. Chtěli bychom zhodnotit na příkladu, zda obecně postupujeme správně. Příjmy spolku: – členské příspěvky 2 000 Kč, – dotace obce na činnost spolku 10 000 Kč, – přijaté dary 8 000 Kč, – vstupné z akcí 5 000 Kč, – celkem příjmy 25 000 Kč, – výdaje na činnost spolku 22 000 Kč. Můžeme v daňovém přiznání uvést: – na ř. 101 (§ 18a) dotace z obce ve výši 10 000 Kč a – ř. 110 (§ 19) členské příspěvky ve výši 2 000 Kč, – snížit příjmy, aniž bychom museli upravovat daňové výdaje, a tím vykazovali ztrátu 9 000 Kč. Je tato úvaha správná?