Články

  • Článek
Tento příspěvek na praktických příkladech ilustruje sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové členění) v plném rozsahu tak, jak je vyžadováno pro účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem.
Vydáno: 23. 03. 2023
  • Článek
Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek bychom se v následujícím příspěvku zaměřili na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).
Vydáno: 14. 03. 2023
V článku jsou popsány hlavní účetní výkazy, jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé položky a analyzovány souvislosti. Znalost obsahové náplně výkazů a hlavních položek je důležitá pro rozhodování podnikových manažerů. Pro posouzení finanční situace firmy nebo instituce se vychází z formalizovaných výsledků zachycených danou formou účetnictví, tj. z účetních výkazů. Účetní výkazy jsou konečnými výstupy zpracování účetních informací. Zákonem je předepsáno jejich sestavení, způsob výpočtů i termíny k předkládání uživatelům.
Vydáno: 01. 01. 2023
  • Článek
Rozvaha je nedílnou součástí účetní závěrky všech účetních jednotek. Je obvykle sestavována v celých tisících korun. Za předpokladu, že se však jedná o rozvahu účetní jednotky s bilanční sumou přesahující 10 mld. Kč, potom je třeba, aby se položky vykazovaly v mil. Kč.
Vydáno: 31. 01. 2022
  • Článek
Úvodní část článku přibližuje teoretická východiska pro účtování a vykazování cenných papírů a podílů vycházející z vyhlášky č. 504/2002 Sb. a Českých účetních standardů pro nestátní neziskové organizace. Ta jsou názorně aplikována na několika příkladech v další části článku.
Vydáno: 25. 04. 2021
  • Článek
Velkou skupinou na straně aktiv v rozvaze jsou oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Zaměříme se nejprve na umístění zásob v rozvaze na straně aktiv a následně na první položku zásob, kterou je materiál.
Vydáno: 01. 04. 2020
  • Článek
V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.
Vydáno: 29. 01. 2020
  • Článek
V následujícím textu se zaměříme na praktické sestavení účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu. Nejprve naznačíme převodový můstek mezi účetní osnovou a jednotlivými položkami výkazů a následně pak na praktickém příkladu provedeme reálnou demonstraci.
Vydáno: 27. 01. 2020
  • Článek
Ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), jsou vybranými účetními jednotkami organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel , územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. S výjimkou organizačních složek státu se jedná o právnické osoby.
Vydáno: 29. 11. 2019
  • Článek
Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) v rozvaze tvoří tři velké skupiny – majetek nehmotný, hmotný a finanční. Zajímavou položkou v dlouhodobém hmotném majetku je „Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“. Tato položka není v praxi úplně obvyklá.
Vydáno: 26. 08. 2019
  • Článek
Druhou rozvahovou položkou v dlouhodobém majetku je dlouhodobý hmotný majetek (první v dlouhodobém majetku je dlouhodobý nehmotný majetek). Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje značné množství majetku; rozumí se jím zejména takový majetek, kde doba jeho použitelnosti je delší než jeden rok. U konkrétních položek majetku je však třeba zpřesnit ještě další podmínky pro jeho zařazení mezi dlouhodobý, například účel jeho pořízení nebo jeho cenu. V dalším textu se z položek hmotného majetku zaměříme na pozemky a stavby – jejich umístění v rozvaze podle kategorií účetních jednotek, na jejich vymezení, účtování i oceňování.
Vydáno: 19. 06. 2019
  • Článek
Na účetní uzávěrce jsou nejpracnější dvě činnosti – fyzická inventura a příloha v účetní závěrce. První z aktivit nutí na čas opustit bezpečí kanceláře a vydat se na odyseu po firemním skladu a dalších zákoutích, druhá atakuje šedou kůru mozkovou účetních ve snaze sepsat slohovou práci o interních poměrech ve firmě. Jasně, obojí si lze zjednodušit. Inventarizace může (ač by rozhodně neměla) proběhnout ledabyle a přílohu si můžeme okopírovat od aktivnější firmy ze Sbírky listin a pouze vyměnit číselné a další údaje, co na tom, že nebude přesně sedět na poměry v naší účetní jednotce – není žalobce, nebude ani soudce. Většina účetních ale práci dělá svědomitě a poctivě, takže se při inventuře i příloze v účetní závěrce pořádně zapotí; v příspěvku si ukážeme, jak si beze stresu poradit se zmíněnou přílohou.
Vydáno: 18. 03. 2019
  • Článek
Kalendářní rok 2018 se již chýlí ke konci a právě nastává pro většinu účetních jednotek období, kdy jim začnou starosti se sestavováním účetní závěrky. V tomto článku bych Vám ráda poskytla tipy a rady, na co si dávat pozor, na co nezapomenout, co mít na paměti. Následující řádky vycházejí jednak z novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, vyhláškou č. 441/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), která je účinná pro účetní období započatá v roce 2018, a také z nejčastějších dotazů v oblasti účetní závěrky.
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
„Pohledávky za upsaný základní kapitál“ jsou první rozvahovou položkou, kterou vykazují (u podnikatelských subjektů) všechny účetní jednotky. V čem je tak významná tato položka, že obsadila první místo v rozvaze, přestože ostatní pohledávky jsou zahrnuty v oběžných aktivech?
Vydáno: 01. 11. 2018
  • Článek
V úvodu tohoto článku bych uvedla některé podstatné skutečnosti týkající se vedení účetnictví příspěvkových organizací.
Vydáno: 22. 05. 2018
  • Článek
Roční účetní závěrka je obecně vnímána jako každoročně se opakující souhrn prací, který završuje celoroční proces vedení účetnictví a jehož výsledkem je podklad sloužící pro sestavení daňového přiznání a pro výpočet daňové povinnosti. Ve skutečnosti však není účetní závěrka souborem prací, ale nedílným souborem účetních výkazů, ze kterých je, v závislosti na kategorizaci účetních jednotek, účetní závěrka tvořena. Vždy se jedná o výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha v účetní závěrce. Kategorie velké a střední účetní jednotky povinně sestavuje také Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Tomuto výsledku však předchází účetní operace související s inventarizací a uzavíráním účetních knih.
Vydáno: 19. 12. 2017
  • Článek
Pokud má společnost s ručením omezeným (s. r. o.) za účetní období vyšší náklady než výnosy, tak vykáže ztrátový (záporný) výsledek hospodaření za účetní období alias účetní ztrátu, kterou je třeba dříve či později nějakým způsobem řešit. Obvykle a pro společníky „bezbolestně“ se to děje na úkor dřívějších nebo budoucích účetních zisků. Je-li ztráta výrazná, dřívější zisky byly rozděleny společníkům a ty budoucí jsou nejisté, je možné ztrátu vyrovnat příspěvky společníků, případně snížením základního kapitálu.
Vydáno: 11. 12. 2017
  • Článek
Zisk, respektive snaha o jeho dosažení a maximalizaci, je základním rozlišovacím znakem podnikání. Vzato zcela obecně, zisk nezjistíme z jednoho údaje, ale je třeba jej vypočíst jako rozdíl nejméně dvou položek: příjmů a výdajů. Přičemž konkrétní obsah pojmů „příjem“ a „výdaj“ záleží na tom, o jaký zisk (případně ztrátu) nám jde. V podnikatelské praxi se nejčastěji pracuje s třemi typy „zisků“ – ekonomický, účetní a daňový – a to v mnoha dílčích variantách. Nás bude zajímat jen „účetní zisk“ alias kladný výsledek hospodaření za ukončené účetní období – a to speciálně ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Jeho odhalení zajisté potěší každou firmu, zvláště pokud je relativně vyšší. Následně přicházejí vesměs příjemné starosti, jak s účetním ziskem naložit.
Vydáno: 16. 10. 2017
  • Článek
Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky nadací a nadačních fondů Jaroslava Svobodová Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá, nejen výše jmenovaným účetním jednotkám, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve...
Vydáno: 24. 08. 2017
  • Článek
Na začátku roku 2017 musí každá účetní jednotka sestavit účetní závěrku za rok 2016. Bez ohledu na to, kdy je účetní závěrka fakticky vytvořena, musí být sestavena z údajů platných ke konci účetního období, tedy k 31. 12. 2016 (za předpokladu, že účetním obdobím je kalendářní rok). Účetní závěrku podle § 18 zákona o účetnictví tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Sestavení účetní závěrky předchází řada účetních závěrkových operací, kterým se budu věnovat v tomto článku.
Vydáno: 15. 02. 2017