Expertní odpovědi

Několik let pronajímám byt a proti příjmu z § 9 ZDP uplatňuji jako jediný výdaj odpisy. V roce 2022 jsem přiznala jen příjem a základ daně snížila o ztráty minulých let. V roce 2023 bych chtěla použít jako výdaj 30% paušál a ze základu daně opět použít předcházející ztrátu. Mohu střídat každý rok jiný způsob výdaje, kterým by byl buď 30% paušál z příjmu, nebo skutečný výdaj, kterým by byl pravděpodobně opět jen odpis? Rokem, kdy uplatním paušální výdaje, se odpis bytu oddaluje o 1 rok, nebo se započítává místo paušálu? Pro DPFO za rok 2023 bych mohla využít ztráty roku 2019 nebo až roku 2020? 
Vydáno: 27. 03. 2024
Jsou mé názory na následující situace v souvislosti se vzdáním se ztráty z roku 2023 správné: a) doba pro případnou kontrolu FÚ je do 1. 7. 2027, b) bez vzdání se – doba pro kontrolu FÚ do 1. 7. 2032, c) lze uplatnit vzdání se ztráty a zároveň zpětně uplatnit v roce 2022, d) pokud se uplatní zpětně v roce 2022, tak kontrola tohoto roku končí 1. 7. 2027, e) nelze po vzdání se této ztráty v případě kontroly a následného doměření daně z ní něco uplatnit?
Vydáno: 06. 03. 2024
Je takto správně vyplnění oddílu 2 bod 2 DPFO? Řádek 39 (Příloha 2) - uplatněním skutečných výdajů oproti příjmům z pronájmu dle § 9 ZDP jsem získala ztrátu cca -14.000 Kč, řádek 38 - příjmy ze zahraničních dividend cca 12.000 Kč, ztráta z ř. 39 se mi započetla s příjmy na ř. 38, ř. 42 = 0?
Vydáno: 15. 02. 2024
OSVČ vykázala v daňovém přiznání v roce 2022 ztrátu z podnikatelské činnosti v § 7 ZDP. Zároveň tento rok měla příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. Tyto příjmy přesáhly ztrátu, takže celková daňový základ měla osvč kladný. Vztahuje se prodloužení lhůty ze strany FU pro případnou kontrolu o 5 let na každý základ daně samostatně nebo se posuzuje jako celek, a tedy v tomto případě se lhůta neprodlužuje?
Vydáno: 09. 02. 2024
Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?
Vydáno: 02. 02. 2024
Společnost podala v říjnu 2023 dodatečné DDPO za rok 2021, kde si zpětně uplatnila část daňové ztráty z roku 2022, jak by měla o tomto snížení daně společnost účtovat? 341/595 ve výši toho rozdílu?
Vydáno: 16. 01. 2024
Mikro účetní jednotka skončila za rok 2022 ve ztrátě 45.000 Kč. Účetní jednotka má ve svých vnitřních účetních předpisech uvedeno, že částky do 2500 Kč se nemusí časově rozlišovat, ale přesto celé roky poplatky za webhosting vždy časově rozlišovala. V roce 2022 se tak nestalo. Celá částka 1200 Kč byla naúčtována do nákladů roku 2022 (700 Kč připadá na rok 2022 a 500 Kč na rok 2023). Máme přistoupit k opravě daňového přiznání za rok 2022, tzn. podat dodatečné daňové přiznání a snížit ztrátu o 500 Kč, nebo to není nutné řešit, přestože nebude zachována kontinuita účtování webhostingu?
Vydáno: 29. 12. 2023
Může si organizační složka v ČR (Anglické společnosti) uplatnit ztrátu z minulých let? 
Vydáno: 25. 12. 2023
Společnost s r. o., plátce DPH, už ví, že bude mít za rok 2023 účetní ztrátu. Nechce dosáhnout i ztráty daňové a proto by v rámci daňového přiznání chtěla v oddíle A vyloučit některé náklady. Uvažuje o veškerém zaplaceném pojistném (účet 548) a daňových odpisech. Pokud to nebude stačit, lze vyloučit např. i náklady za opravy vozidel, když už u nich byla uplatněna DPH? Které jiné náklady účtované v průněhu roku by šlo vyloučit a není to ze strany FÚ napadnutelné, že bylo zaplaceno, ale vyloučeno z nákladů?
Vydáno: 20. 12. 2023
V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?
Vydáno: 06. 12. 2023
Společnost pronajímá nebytová prostory, mimo nájem refakturuje i spotřebu elektrické energie. Přijatá faktura od dodavatele je např. 100 EUR (s kurzem 25 Kč/EUR), takže v nákladech eviduje 2 500 Kč (100 EUR). Celá částka je refakturována nájemci např. 100 EUR (s kurzem 26 Kč/EUR), takže ve výnosech eviduje 2 600 Kč (100 EUR). Je potřeba nějakým způsobem řešit vzniklý kurzový rozdíl? Např. jeho přeúčtováním na účet kurzových rozdílů, aby byl jinak vykazován v rámci finančních výkazů?
Vydáno: 24. 11. 2023
Dopravní společnost vykázala daňové ztráty v letech 2022 (59 000), 2021 (357 000), 2019 (420 000) a 2018 (317 000) . V letošním roce společnost skončila s dopravou, skončili zaměstnanci a nyní se prodává majetek (nákladní automobily i osobní). Společnost se i prodejem majetku dostane do zisku cca 1 milion Kč. Následně je rozhodnuto, že společnost půjde do likvidace. Při uzávěrce roku 2023 a podání daňového přiznání lze uplatnit ztráty z minulých let popř. jejich části pro snížení základu daně? Jestliže společnost již nevykazuje žádnou ekonomickou činnost a ani nebude, lze požádat o zrušení registrace plátce DPH, i když zatím nesplňuje podmínku výše obratu 2 mil. za posledních 12 měsíců?
Vydáno: 02. 11. 2023
Fyzická osoba končí s podnikáním. Musí tedy dodanit pohledávky. Z minulých let eviduje ztrátu, která pokryje celou výši pohledávek. Daň z příjmu tedy hradit nebude. Na přehledech pro zdravotní a sociální pojištění bude uvedena částka před odpočtem ztráty?
Vydáno: 06. 10. 2023
Společnost zakoupila osobní automobil v červnu 2023 (hodnota 767 000 Kč bez DPH). DPH ve výši 161 070Kč si nárokovala v plné výši. Automobil byl zařazen v majetku. V srpnu 2023 byl prodán (hodnota 578 000 Kč), DPH v částce 121 380 Kč bude následně odvedeno ve 3/4/2023. Lze uplatnit ztrátu na majetku (189 000 Kč) jako daňově uznatelný náklad? Jak se tato ztráta bude řešit z hlediska DPH? 
Vydáno: 26. 09. 2023
V roce 2022 naše škola skončila ztrátou. V rezervním fondu jsme neměli žádné prostředky. V červenci nám náš zřizovatel poukázal mimořádný příspěvek na úhradu ztráty. Jak mám toto zaúčtovat? V roce 2023 mám po schválení účetní závěrky vytvořený účetní doklad MD 432/D 431.
Vydáno: 05. 09. 2023
Jsme nestátní nezisková organizace, škola a máme rezervní fond, do kterého vkládáme zlepšený/zhoršený HV. Nyní ho máme dost vysoký a chceme čerpat na další rozvoj (odměny, nákup nábytku do tříd). Můžeme ho čerpat v průběhu roku, nebo máme počkat, až spadne HV do ztráty a tím snížit rezervní fond? Zřizovatel je církev. 
Vydáno: 29. 08. 2023
Společnost vykázala v roce 2021 kladný základ daně. Zároveň uplatnila celou daňovou ztrátu z roku 2020. V roce 2022 vykázala daňovou ztrátu a rozhodla se podat další dodatečné přiznání za rok 2021, kde by zpětně uplatnila nejen daňovou ztrátu z roku 2020, ale i část daňové ztráty z roku 2022 (zbývající část neuplatnění daňové ztráty z roku 2022 uplatní v následujících 5 zdaňovacích období). Odpočet daňové ztráty celkem za rok 2020 a 2022 bude vyšší jak 30 mil. Kč, ale zpětný odpočet daňové ztráty bude do 30 mil. Kč. Protože společnost vykázala slevu na dani dle § 35 odst. 1 a) a b) zákona o dani z příjmů, musí dosáhnout daňové povinnosti, aby slevu na dani mohla uplatnit. Příklad výpočtu Položka Původní přiznání Dodatečné přiznání základ daně rok 2021 40 000 0000 40 000 000 odečet celé daňové ztráty z roku 2020 -13 500 0000 -13 500 000 odečet části daňové ztráty z roku 2022 (celková ztráta - 32 245 675)   -25 000 000 základ daně rok 2021 po odečtu  ztrát 26 500 000 1 500 000 zaokr. základ daně rok 2021 po odečtu  ztrát 26 500 000 1 500 000 daň 19 % 5 035 000 285 000 odečet slevy na dani za zaměstnance se zdravot.postižením -284 900 -284 900 daňová povinnost 2021 4 750 100 100       uhrazené zálohy     15. 3. 2023 1 187 525 0 15. 6. 2023 1 187 525 0 Je zpětné uplatnění části daňové ztráty z roku 2022 v příkladu, tak by byl dosažen kladný základ daně pro uplatnění slevy na dani, správný? Lze odečíst daňovou ztrátu ve výši vyšší než 30 mil. Kč, když se jedná o souhrn ztrát z roku 2020 a 2022? Lze požádat kromě vrácení již uhrazené daně za rok 2021 i o vrácení záloh uhrazených v březnu a červnu 2023? O jak dlouhou dobu se prodlouží lhůta pro kontrolu roku 2021?
Vydáno: 21. 08. 2023
Za rok 2022 skončila naše škola s vysledkem hospodaření ztráta ve výši 347 000 Kč. Můžete mi prosím přesně popsat účtování s účty v roce 2023? V rezervním fondu nemáme žádné prostředky. 
Vydáno: 19. 05. 2023
Spolek účtující podle vyhlášky 504 pro neziskové subjekty udělal na pronajaté nemovitosti opravy (náklady) a technické zhodnocení na této budově. Část budovy podnajímá dalšímu neziskovému subjektu. Do stanovení částky nájmu by chtěl promítnout náklady na opravy a technické zhodnocení. Stanoví tedy cenu nájmu takovou, která poměrně pokryje náklady. Pokud by se jednalo o s.r.o. tak má výnosy z pronájmu, náklady na opravy, odpis - v prvním roce ztráta, protože náklady na opravy přesáhnou výnosy. Ztrátu si pak bude moct odečíst podle § 34 v následujících 5 letech. U VPP s úzkým základem daně mám výnosy z pronájmu, náklady na opravu, odpis - ztráta v prvním roce. Ale v následujících letech budu mít zisk a podle § 34 odst. 5 nemohu uplatnit ztrátu v následujících letech. a protože jsem VPP s úzkým ZD zdaňuju nájem vždy. Není možnost se z toho dostat tím, že by se časově rozlišily náklady na opravy podle promínutí do výnosů dle doby nájmu? 
Vydáno: 04. 05. 2023
Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?
Vydáno: 02. 05. 2023