Expertní odpovědi - strana 4

Od roku 1993 podnikáme s manželem (SJM) jako sdružení dvou fyzických osob - IČ a DIČ - příjmy a výdaje dělíme ke zdanění 50:50, jsme měsíční plátci DPH - manžel vede za sdružení podvojné účetnictví a podává za sdružení měsíční hlášení k DPH. Já podávám hlášení "nulová". Koncem roku dělíme příjmy a výdaje na polovinu a daníme. Oba plníme své povinnosti k platbám SZ a ZP. Žádné další podnikatelské aktivity jako OSVČ mimo sdružení (společnost) nemáme. Za dlouholetou činnost ve sdružení jsme z prostředků sdružení pořídili komerční budovu a jiný hmotný majetek a v současné době máme též vysoký bankovní úvěr. Veškeré smluvní vztahy jsou "psány" na osobu manžela (nájemní smlouvy, dodavatelské smlouvy, úvěrová smlouva atd.) Od 1. 1. 2019 budeme pokračovat v podnikání i nadále formou sdružení, a to i za předpokladu, že já budu nucena splnit povinnost měsíčních přiznání k DPH, a to vč. kontrolního hlášení a daňové evidence. Ráda bych se nyní dotázala, zda jsou správné mé úvahy o "metodice" realizace této povinnosti: Koncem měsíce já za svoji osobu přefakturuji manželovi 50 % zdanitelných příjmů a manžel naopak přefakturuje mně 50 % zdanitelných výdajů. U fakturace zdanitelných příjmů by neměl nastat problém s datem DZP - je prováděna v jednom dni a se stejným DZP. U zdanitelných výdajů budou data DZP různá, ale vždy se budou dotýkat příslušného měsíce, v němž se bude podávat přiznání k DPH. Bude možné provést přefakturaci zdanitelných výdajů jediným dokladem? Nebo bude nutné provádět přefakturaci zd.výdajů přesně dle data DZP z dodavatelské faktury? Dále bych se chtěla dotázat, zda je třeba i za mou osobu vést úplné účetnictví v hodnotě 50% podílu za sdružení? Myslím si, že ne - úprava se dotýká pouze evidence DPH. V případě, že ano, tak bych se dostávala do situace, kdy bych si musela založit další bankovní účet, musela bych absurdně manželovi uhradit jeho faktury a on by mně hradil mé faktury atd. Myslím si, že vše bude fungovat tak jako doposud - tzn., že výsledovku a rozvahu k daňovému přiznání podával manžel za sdružení a já budu ve svém přiznání danit 50% podíl P a V z § 7. Účetní evidenci povedu pouze pro potřeby zpracování přiznání k DPH.  

Příští rok budu poprvé sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. A jde mi o to, jaké údaje uvádím do přiznání daně z příjmů právnických osob do příloh - rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Údaje před konsolidací nebo konsolidované? 

Prosím o vysvětlení povinnosti auditu u fyzické osoby. Fyzická osoba vede účetnictví (obrat pro účely DPH přesahuje 25 mil.), není zapsaná v obchodním rejstříku, nejedná se o zahraniční osobu. Kritéria pro povinnost auditu (obrat, aktiva) přesáhla v 2017 a 2018.

Je pravda, že mikro a malé s. r. o., 100% vlastněno dvěma rodinnými příslušníky, nemusí již ukládat do sbírky listiny uzávěrku za 2017 a 2018?

Prosím o radu ohledně účtování ročního finančního vypořádání u ÚSC, který se dělí na obvody. Podstata problému je v tom, že ÚSC přerozděluje dle schválených koeficientů v rámci roku "sdílené daně". Účtuje se o tomto 68x/231 a obvody opačně 231/68x. Tím jako celek stále vykazujeme správné hodnoty účtu 68x a každý obvod také má správné hodnoty. Na konci roku pak dochází z hlediska rozpočtu k ročnímu finančnímu vyrovnání, které se již nestihne vypořádat do 31. 12., ale až v následujícím roce. A zde bych chtěla poradit, přes jaký účet účtovat jak u ÚSC, tak u obvodů. Účet 395 nemůžeme používat, protože by zůstával nevyrovnán a nikdo by nesestavil závěrku. Pouze by se sestavila závěrka za celek, ale obvody musí svému zastipitelstvu závěrky předkládat a vykazovat hospodaření. Účtovat přes účet 432 se mi zdá velmi nevhodné, protože tím všichni hýbou HV. Myslím si, že na tomto účtu by mělo být účtováno pouze o schváleném HV. Účtovat stejně jako v průběhu roku přes 68x si nejsem jistá, protože se jedná o sdílené daně z předcházejícího roku, přestože jako celek by se vše vynulovalo. Proto prosím o radu, jaký účet vybrat, abychom dostáli zákonům. 

Jsme společnost s ručením omezeným, které nemá povinnost podávat výkazy v plném rozsahu. Přesto výkazy v plném rozsahu podáváme. Nyní nám finanční úřad volal, že nesmíme podávat rozvahu v plném rozsahu. Má pravdu? Zakazuje mi to nějaké ustanovení zákona?

Dne 10. dubna 2016 byla založena akciová společnost, která k 31. 12. 2016 zpracovala svou první řádnou účetní závěrku. Společnost neměla v roce 2016 žádné zaměstnance, výnosy činily 46 mil. Kč a aktiva 217 mil. Kč. V roce 2017 společnost opět neměla zaměstnance, aktiva činí cca 210 mil. Kč a výnosy cca 40 mil. Kč. Podle § 1 písm. b) bod 2 zákona o účetnictví se tedy jedná o malou účetní jednotku. Podle § 20 zákona o účetnictví je povinné ověření účetní závěrky auditorem, pokud účetní jednotka splní zákonná kritéria za běžné účetní období a účetní období bezprostředně předcházející. Nejsme si však jisti, zda období od 10. 4. 2016 do 31. 12. 2016 je považováno za "účetní období", v zákoně o účetnictví jsme pro toto konstatování nenašli oporu. Podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců, pokud není dále stanoveno jinak. Chtěli bychom se zeptat, z jakého konkrétního ustanovení zákona o účetnictví vyplývá, že období od vzniku účetní jednotky do zpracování první řádné účetní závěrky trvající kratší dobu než 12 měsíců je považováno za účetní období. Dalo by se teoreticky dovodit, že prvním účetním obdobím je ve zmíněném případě až období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017? Pokud ano, znamenalo by to, že případná povinnost auditu účetní závěrky by se mohla vztahovat až na účetní období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, kdy by došlo ve druhém účetním období ke splnění zákonných kritérií pro povinné ověření účetní závěrky auditorem?

Co všechno musí malá účetní jednotka, plátce DPH (s. r. o.) zaslat ke zveřejnění do sbírky listin? Prosím o přesný název tiskového výstupu. Stačí daňové přiznání? Někde jsem četla, že výkaz Z+Z a rozvaha se dávat nemusí. A dále prosím o zveřejnění adresy nebo postupu kam přesně naskenované (pdf) dokumenty zaslat.

Společnost s bankou v březnu 2017 uzavřela dohodu, že vždy k 15. po dobu následujících 18 měsíců "smění" několik tisíc EUR na CZK v předem dohodnutém kursu. Banka si tento den "stáhne" z EURového účtu společnosti dohodnutou částku v EUR a přepočtem připíše korunovou hodnotu na účet v CZK. Jak správně účtovat tuto transakci? Jak zachytit do uzávěrky k 31. 12. 2017 operace, které proběhnou až v roce 2018 ?

V roce 2016 jsme pořídili dlouhodobý majetek, který byl zařazen do majetku a odepisován a několik drobných věcí, účtovaných do spotřeby. V roce 2017 bylo zjištěno, že tento majetek vlastně vůbec nebyl dodán, došlo k podvodu ze strany dodavatele. Co by bylo nejvhodnější s tím udělat? Je potřeba podat znovu DPPO za 2016, opravit nákladový účet spotřeba a i výši odpisů, doplatit daň včetně penále? Nebo je nějaká možnost vyřadit ten dlouhodobý i drobný majetek v roce 2017, spotřebu odúčtovat a dodanit to ted za rok 2017? Když jsme na to přišli až v roce 2017. Nejedná se o velké částky, cca do desetitisíců. 

Zapsaný spolek, provozující mobilní hospicovou službu, vedoucí účetnictví, obdrží během roku na základě darovacích smluv od podniků, obcí a soukromníků přímo peníze na svoji činnost. Jedná se v tomto případě o bezúplatný příjem, který se osvobozuje od daně z příjmů právnických osob, pokud se použil nebo použije v souladu se zákonem? Platí to i na peníze vybrané výše uvedeným způsobem těsně na konci zdaňovacího období, které ale ústav utratí v souladu se zákonem až v následujícím zdaňovacím období? Stačí tyto příjmy uvést na příslušném řádku daňového přiznání a tím je vyjmout ze zdanění? Existuje nějaká hranice pro povinný audit u ústavu? Případně že ano, tak jaká? 

Převzali jsme účetnictví s. r. o. v roce 2017, kontrolou dokladů jsme zjistili, že zaplacená zálohová faktura za služby v hodnotě 60 000 Kč nebyla zúčtována v roce 2016. Konečnou fakturu na tuto zálohu jsme obdrželi až teď s datem 31. 10. 2016. Jakým způsobem konečnou fakturu zaúčtovat? 

Společnost vykazuje k 31. 12. 2017 základní kapitál 400 mil. Kč, ostatní rezervní fondy 28 mil. Kč, neuhrazenou ztrátu minulých let 200 mil. Kč, výsledek hospodaření za běžné období 45 mil. Kč. Vlastní kapitál tedy činí 273 mil. Kč. Může valná hromada při schvalování řádné účetní závěrky zpracované k 31. 12. 2017 rozhodnout o výplatě rezervního fondu? Společenská smlouva povinnost ani možné použití tohoto fondu nezmiňuje. Společnost má na výplatu rezervního fondu dostatek vlastních prostředků.

Právnická osoba (s. r. o.) vyplatila společníkům v roce 2017 (srpnu a v listopadu) zálohy na podíly na zisku. V roce 2018 plánuje vyplatit další zálohu (cca v únoru) na podíl na zisku. V červnu 2018 proběhne řádná valná hromada, která bude mj. schvalovat hospodářský výsledek za rok 2017 a současně rozhodovat o výplatě podílů na zisku. Otázka zní, zda v případě přiznání nároku na podíl na zisku v červnu 2018 se budou započítávat zálohy vyplacené jak v roce 2017, tak záloha vyplacená v roce 2018, nebo je nutné započíst pouze zálohy zaplacené v roce 2017 a zálohu vyplacenou v 2018 nechat na zálohách až do příští valné hromady (červen 2019)? 

Prosím o odsouhlasení postupu v případě vedení daňové evidence. Tzv. uzávěrkové operace (např. odpisy majetku, paušál na auto) evidujeme v rámci daňové evidence na posledních řádcích v daném roce. Je to takto v pořádku? Nebo musí být tyto operace rozepsané až v daňovém přiznání k dani z příjmu fyz. osob v tabulce E? Jde nám i o správné stanovení výdajů pro přehled na zdravotní pojišťovnu. Tyto položky máme zahrnuty ve výdajích i pro zdravotní pojištění. Je to takto v pořádku?

Podle § 18 zákona o účetnictví tvoří účetní závěrka nedílný celek účetních výkazů a přílohy, tedy 3 části. Takový nedílný celek statutární orgán podepisuje, takže stačí jeden podpis na konci závěrky, což je poslední strana přílohy. Na obchodním rejstříku se zveřejňuje ale každá část závěrky odděleně – rozvaha, výsledovka a příloha. Má pak být každá taková zveřejněná část viditelně podepsána - ať již elektronicky, nebo fyzicky ručním podpisem?

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. v platném znění uvádí v § 21a odst. 9, že malé a mikro účetní jednotky mohou (za splnění ostatních podmínek) ve sbírce listin zveřejnit účetní závěrku bez výkazu zisku a ztráty. Účastnil jsem se semináře, kde bylo vysvětlováno prezidentkou svazu účetních, že se tím pádem nebude jednat o účetní závěrku ale o VYBRANÉ ÚDAJE Z ÚČETNÍ ZÁVĚRKY. Toto je mi všechno jasné, ale nyní když jsem se začetl přímo do znění zákona narazil jsem v § 21a i na odstavec 10. Tam se ale zase říká, že pokud se bude účetní jednotka prezentovat POUZE vybranými údaji z účetní závěrky, musí to tam být toto uvedeno, a to SOUČASNĚ S INFORMACÍ VE KTERÉ SBÍRCE LISTIN VEŘEJNÉHO REJSTŘÍKU je závěrka (myšleno kompletní!) založena. Můžete mi tedy objasnit, jak jsou tyto dva odstavce myšleny? Pokud zveřejním ve sbírce listin pouze ony vybrané údaje z účetní závěrky (tj. bez výkazu zisku a ztráty) musím tam ale zároveň uvést ve které sbírce listin je založena kompletní závěrka, kterou nemám povinnost, do sbírky listin dle odstavce 9 vůbec zakládat!? Jak máme tedy postupovat? Zveřejnit vybrané údaje z účetní závěrky s tím, že nemáme povinnost kompletní závěrku zveřejnit? Nebo se nic nemění a musíme zveřejnit i výkaz zisku a ztráty který dle odst. 9 zveřejňovat nemusíme?

Mateřská společnost účtuje v kalendářním roce. Letos chce přejít na hospodářský rok, který by začínal 1. 9. Za jak dlouhé období se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka? Když přejde na hospodářský rok letos (od 1. 9. 2017), tak za 8 měsíců, tj. k 31. 8. 2017, a dále potom již klasicky k 31. 8. následujícího roku? Když přejde až příští rok od 1. 9. 2018, tak za dvacet měsíců k 31. 8. 2018 a dceřiná společnost musí vyhotovit mezitímní účetní závěrku za stejně dlouhé období? 

Jsme společnost s ručením omezeným, mikro účetní jednotka nepodléhající povinnému auditu. Jaké dokumenty máme zaslat k založení do Sbírky listin od roku 2016? 

Prosím informaci v jaké ceně se účtuje vklad cenných papírů do svěřenského fondu. Jedná se o cenné papíry představující 100% podíl v akciové společnosti neobchodované na burze. Je nutno tyto cenné papíry přeceňovat pro účely roční závěrky? Pokud ano, jak - ekvivalencí?