Články
- Článek
Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění, není-li tato relevantně činná v paušálním režimu, je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; a zda pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2024, nebo jen po jeho část. Nesplnění této povinnosti je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může osobě, která nepodala Přehled, stanovit pravděpodobnou výši pojistného a uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.
- Článek
Příjemce plnění, který hodlá uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, musí u každého daňového dokladu pečlivě zvažovat, zda je dané plnění způsobilé k nároku na odpočet DPH a případně v jaké výši. Zároveň si musí dát plátce pozor na to, aby DPH uvedené na daňovém dokladu bylo uvedeno v zákonné výši (tedy zda byla uplatněna správná sazba DPH či vůbec režim DPH), protože plátce má nárok na odpočet DPH pouze v zákonné výši. Dále může nastat situace, že nárok na odpočet lze uplatnit pouze v částečné výši. V praxi dále navíc existuje řada limitací pro uplatnění nároku na odpočet DPH. V případě nesprávného uplatnění nároku na odpočet DPH ve vyšší výši pak v případě daňové kontroly doměří správce daně odpovídající DPH a případně také vyměří úrok z prodlení a penále.
Článek se zaměřuje na vybrané situace, které mohou v praxi nastat, kdy je plátce DPH podle zákonných pravidel v odpočtu DPH limitován. Každé pravidlo je pak vysvětleno na praktickém příkladu.
- Článek
Sankce spojené s kontrolními hlášeními mohou být plátci DPH uloženy v poměrně vysokých částkách. Sankce jsou přitom ukládány automaticky na základě zákona, jakmile plátce poruší určitou povinnost. Některé pokuty jdou sice prominout, ale je nutné, aby plátce naplnil ospravedlnitelný důvod a dále musí mít i dobrou daňovou morálku v posledních 3 letech. Finanční úřad má však určité mantinely pro ukládání pokut. V případě, že by tato omezení správce daně nedodržel, bude daná pokuta uložena nezákonně a plátce se může domáhat zrušení takové pokuty. Tento článek se v praktických příkladech zabývá ustanoveními pro správce daně ve věci stanovení pokut souvisejících s kontrolním hlášením.
- Článek
Cílem každé podnikající osoby by mělo být dosažení výnosů, resp. příjmů, a ještě lépe zisku. V obecné rovině jsou získané příjmy předmětem daně, myšleno daně z příjmů, a to jak na straně fyzických, tak právnických osob. Některé příjmy jsou však ze zákona osvobozené od daně z příjmů, což mimo jiné znamená, že je neuvádíte do daňového přiznání a neodvádíte z nich daň. Osvobození od daně je snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládnoucí mocí daňovým subjektům (fyzickým či právnickým osobám) a týká se majetku, příjmu, transakcí a dalších operací. Můžeme tedy při osvobození zajásat a v klidu si oddechnout, že „ty daňové věci“ máme už za sebou? Právě na tuto otázku naleznete odpověď v tomto článku.
- Článek
Územní samosprávné celky mohou k plnění svých úkolů zřizovat mimo jiné příspěvkové organizace. Jedná se o právnické osoby veřejného práva s vlastní právní osobností a neziskovým charakterem. Přestože se formálně jedná o samostatné subjekty, jsou velmi úzce svázány a napojeny na svého zřizovatele, ať už z hlediska vlastní existence, charakteru činnosti a plnění úkolů zřizovatele, finančních a majetkových vztahů, kontrolních činností, či některých personálních záležitostí. S ohledem na postavení příspěvkové organizace a její napojení na rozpočet zřizovatele je v právním řádu zakotven institut předchozího souhlasu zřizovatele s některými právními jednáními příspěvkové organizace, který omezuje tyto subjekty ve vnějších vztazích.
- Článek
Kontrola je nedílnou součástí veřejné správy. O tom, že má zřizovatel právo kontrolovat jím zřizované příspěvkové organizace, není pochyb. Ve vztahu mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací je nutné obecně připustit, že zřizovatel má právo na jakoukoliv kontrolu, ať již obecnou, nebo „speciální“ (zaměřenou na hospodaření s majetkem, fondy, zakázky…). To je dáno již podstatou vzájemného vztahu.
- Článek
Je skutečností, že ke dni 1. 1. 2025 se pro zaměstnavatele změnily podmínky pro placení pojistného a při plnění oznamovací povinnosti u dohod. Zvýšila se minimální mzda jako minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a nové jsou u dohod i rozhodné částky příjmu. Které další změny platí pro rok 2025?
- Článek
Dosavadní pravidla pro odměňování členů zastupitelstev ÚSC redukovala odměny pouze při souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva ÚSC s funkcí poslance, senátora a člena vlády. Poskytovat odměnu ve výši 0,4násobku odměny však budou nově ÚSC poskytovat i neuvolněným členům zastupitelstev stojící v čele ÚSC nebo je zastupující, kteří zároveň vykonávají politickou funkci na celostátní úrovni (poslanec, senátor, člen vlády). Novela municipálních zákonů však také zavádí redukci odměn při souběhu více funkcí na různých stupních územní samosprávy. Nově platí, že se krátí odměna na 0,4násobek odměny v případě souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva na různých úrovních (obec, kraj, hlavní město Praha) a taktéž neuvolněného člena zastupitelstva stojícího v čele ÚSC nebo jej zastupujícího. V takovém případě odměnu v plné výši poskytuje pouze ten ÚSC, který mu poskytuje odměnu vyšší. Druhý z ÚSC pak odměnu poskytuje ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Ke krácení odměny dojde za splnění uvedených podmínek automaticky ze zákona, není tedy podmíněno rozhodnutím zastupitelstva. Účinnosti mají obě změny zákonů regulující územní samosprávu nabýt dnem 1. 1. 2026.
- Článek
Elektronické podpisy se používají v různých situacích, kdy je potřeba ověřit identitu podepisující osoby, zajistit integritu podepisovaného dokumentu a splnit právní požadavky na podepisování dokumentů v elektronické podobě. Díky nařízením EU jsou hojně využívány pro podepisování dokumentů mezi subjekty v mezinárodním obchodě, důvěrně je znají rovněž pracovníci z oddělení firemních HR, neboť se jimi podepisuje pracovněprávní dokumentace, a užívají se také ve sféře soukromoprávní. K užití elektronických podpisů v této oblasti nedávno vynesl důležité rozhodnutí Městský soud v Praze.
- Článek
V úvodníku tohoto vydání Legislativních novinek vám jako vždy přinášíme shrnutí novinek ze světa účetnictví a daní, přičemž se tentokrát zaměříme pouze na jedno, dle našeho názoru, pro běžnou účetní praxi stěžejní téma a sice Informaci vydanou počátkem roku ze strany GFŘ ke změnám v oblasti DPH, která nabízí shrnutí a komentář finanční správy k nejvýznamnějším změnám v této oblasti.
- Článek
Účetní závěrka za rok 2024 má určitá specifika od předchozích let. Schválená novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se soustředila především na soulad se směrnicí 2013/34/EU v intencích dalších dosud 6 změn v souvislosti zejména se souvisejícími zprávami (výroční zpráva, resp. zpráva vedení, zpráva o udržitelnosti, o daních z příjmů, o platbách vládám). Mezi základní úpravy vstupující do zpracování účetní závěrky patří změna definice čistého obratu, funkční měna, zpráva o udržitelnosti, zjednodušení pro malé a střední podniky či režim odložených kurzových rozdílů. Účetní závěrku také ovlivnily významně povodně na území České republiky.
- Článek
U akciových společností se můžeme setkat se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jednak jde o možnost poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek a dále o možnost sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Zatímco možnost výhodně zakoupit akcie společnosti může být dána všem zaměstnancům, pak opční akciové programy jsou specifickým motivačním nástrojem určeným pro představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu akciové společnosti, ale může být využit i jako forma motivace vedoucích zaměstnanců společnosti, zejména pak vrcholových manažerů a ředitelů společnosti. V článku si ukážeme daňové řešení nabytí a následného prodeje zaměstnaneckých akcií v roce 2024 a 2025 na základě zákona č. 462/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, a zákon č. 163/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb. , o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně projednávané legislativní úpravy v současné době.
- Článek
Výše, definice obratu a metodika výpočtu obratu pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) patří mezi jednu z navrhovaných úprav zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “ nebo také „zákon o DPH “). Výše obratu je přitom klíčová pro povinnost zákonné registrace jakožto plátce DPH, případné zrušení této registrace a také pro možnost změny zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Důležité je, že novela ZDPH přináší i řadu dalších změn, a to nejen s účinnosti od roku 2025. Tento článek se zaměřuje na novinky a změny týkající se obratu pro účely DPH a je doplněn o několik praktických příkladů. Zákon byl vyhlášen 23. 12. 2024 ve Sbírce zákonů pod číslem 461/2024 Sb.
- Článek
Rok 2025 v oblasti daňové legislativy přinesl změny především do DPH, k důležitým změnám však došlo i u jiných daní a u souvisejících předpisů. Tento článek upozorňuje na změny pro běžnou praxi nejdůležitější.
- Článek
Vedle účetního řešení neuhrazených pohledávek, kterému jsme se věnovali v minulém článku , je nutné brát v úvahu i postup řešení u těchto pohledávek především s ohledem na zákon o rezervách a zákon o daních z příjmů . Tvorba opravných položek k neuhrazeným pohledávkám podle zákona o rezervách je důležitým nástrojem pro podnikatele, kterým umožňuje snížit daňovou zátěž a zohlednit riziko neuhrazených pohledávek. Dodržování podmínek a správná evidence jsou klíčové pro úspěšné využití tohoto nástroje. Pojďme se nyní společně podívat, jak na to.
- Článek
Tento článek shrnuje změny v daních z příjmů pro rok 2025, a to jak změny účinné od 1. 1. 2025, tak i změny, jejichž účinnost nastane v průběhu roku 2025.
- Článek
Správce daně má možnost uložit osobě pořádkovou pokutu k zajištění řádného průběhu řízení. Sankcionováno je závažné ztížení či maření správy daní, a to jednak při osobním jednání před správcem daně, kterého se může dopustit i daňový subjekt, a dále nesplnění procesní povinnosti uložené výzvou. Nakonec lze pořádkovou pokutu uložit za hrubě urážlivé podání bez ohledu na osobu podatele. Výše pořádkové pokuty se především odvíjí od vážnosti porušení povinnosti a jeho následku. Správce daně může pořádkovou pokutu ukládat opakovaně až do zjednání řádného průběhu řízení, přičemž výše uložené pokuty se v tomto případě postupně zvyšuje.
- Článek
Judikatura Soudního dvora Evropské unie interpretující čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty se v české právní úpravě promítla v podobě institutu úroku z daňového odpočtu představující kompenzaci za legální a legitimní prověřování vykázaného odpočtu správcem daně. Absence tohoto institutu v rámci správy daní a jeho následná konstrukce v ustanovení § 254a daňového řádu nezohledňující stále probíhající vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie vedla v důsledku judikatury Nejvyššího správního soudu prakticky k tomu, že daňovým subjektům se až do právní úpravy ustanovení § 254a daňového řádu , účinné od 1. 7. 2017 přiznával úrok nikoliv kompenzačního, nýbrž reparačního charakteru, tedy nerespektující charakter tohoto institutu.
- Článek
Dovršení určitého věku, konkrétně u studentů 26 let, je ve zdravotním pojištění důležité jak pro pojištěnce, tak pro zaměstnavatele. Dítě soustavně se připravující na budoucí povolání se považuje za nezaopatřené nejdéle do 26. roku věku. Jedinou výjimku představuje splnění podmínek u určité formy doktorského studia, kdy nezaopatřeným dítětem může být i student starší 26 let [§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů – viz dále]. U osoby splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku rozlišujeme dva aspekty. Pro tuto výdělečně činnou osobu, tedy pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele – plátce pojistného) a ani pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. A pokud tato osoba nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát.
- Článek
Jako každý rok, tak i pro rok 2025 došlo k úpravě výše minimální mzdy a výše průměrné mzdy. V článku si ukážeme, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů fyzických osob na základě daných skutečností dochází v roce 2025.