Články

  • Článek
Předkládáme poslední část osmidílné série účtování o transferech u ÚSC. V předchozích sériích jsme se zabývali obecnými pravidly i konkrétními postupy účtování o transferech v souladu s ČÚS č. 703. V poslední části se podíváme na ustanovení ostatních ČÚS ve vztahu k transferům. Závěrem naleznete opět shrnující test k ověření vašich znalostí.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Vláda České republiky předložila další zákon, který reaguje na válečnou situaci na Ukrajině. Vládní návrh zákona byl podepsán prezidentem republiky dne 22. 6. 2022 a dne 27. 6. 2022 již byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon pod č. 175/2022 Sb. , o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále „Lex Ukrajina II“)1).
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Článek ve svém úvodu nejprve definuje politické strany a politická hnutí (dále také „strany a hnutí“) v kontextu zákona č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 424/1991 Sb. “) a v další části pak přibližuje hlavní zdroje financování těchto účetních jednotek včetně jejich účetního zachycení a zdanění.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Jak dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“), tak dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení dohody předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Následující příspěvek se zaobírá problematikou ručení – jednoho z tradičních soukromoprávních institutů představující prostředek k zajištění dluhu – v praxi obcí a měst. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů totiž existuje v prostředí územních samosprávných celků poměrně výrazné omezení použití tohoto instrumentu, a to z důvodu jeho rizikovosti s poukazem na předchozí neblahou praxi v hospodaření obcí.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Příspěvkové organizace rozpouští do výnosů investiční transfer zachycený na účtu 403 v alikvotní výši proti odpisům. Tato operace má také vliv na výši tvorby fondu investic, neboť podle stávajících pravidel by příspěvková organizace měla vytvářet zdroje na obnovu dlouhodobého majetku ve výši odpovídající odpisům sníženým o rozpuštěný investiční transfer (tedy na úrovni vlastních zdrojů vložených do obnovy dlouhodobého majetku příspěvkovou organizací či jejím zřizovatelem). Pokud chceme zachovat tento princip, narážíme v určitých momentech na limity vyplývající z postupů účtování definovaných ze strany Ministerstva financí ČR (dále jen „MF“). Právě na tyto případy bych se chtěl zaměřit a poukázat na skutečnost, že v některých případech by bylo vhodné se od metodiky MF odchýlit, pokud budeme chtít respektovat logiku stanovení tvorby zdrojů na prostou obnovu dlouhodobého majetku na úrovni vlastních vložených prostředků.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Válečné konflikty nedopadají pouze do života lidí, kteří pobývají na území zasaženém válkou. O některých dalších dopadech války jsme se na vlastní kůži začali přesvědčovat v únoru letošního roku, a to v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kromě jiných evropských zemí začala i Česká republika čelit od 24. 2. tohoto roku poměrně masivnímu přílivu uprchlíků z válkou zasažené země. V souvislosti s jejich příchodem bylo nutné začít řešit situace, na které jsme do té doby nebyli zvyklí.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
V praxi neziskových subjektů se poměrně často vyskytují případy nájmu nemovitých věcí. Cílem tohoto článku je věnovat se této oblasti z pohledu daně z přidané hodnoty, protože oblast DPH neupravuje výslovně, co se za nájem považuje, což v praxi těchto subjektů přináší časté aplikační potíže.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Základním předpisem evropského práva pro oblast mezinárodní spolupráce při správě daní ve sféře přímých daní je směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. 2. 2011, o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS , označovaná zkratkou DAC I. Tato Směrnice Rady EU stanovuje postupy a zavádí systém bezpečné správní spolupráce, na jejichž základě členské státy EU vzájemně spolupracují za účelem výměny informací, u kterých lze předpokládat význam pro správu a vymáhání tuzemských právních předpisů týkajících se veškerých daní jakéhokoli druhu, vybírané členským státem nebo jeho nižšími územními, popř. správními celky, včetně místních orgánů nebo na jejich účet.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
V oblasti uznávání nároku na odpočet DPH na vstupu byl dlouhá léta uplatňován požadavek na prokázání, že plnění musel poskytnout daňový subjekt uvedený na daňovém dokladu. Rozsudek Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ve věci „Kemwater ProChemie“ však postup v této oblasti zcela změnil a vyvolal řadu navazujících rozsudků tuzemských soudů. Zajímavým případům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Spotřební daň ze surového tabáku byla do zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), zakotvena s účinností k 1. 7. 2015, a jak vyplývá z důvodové zprávy a potvrzuje i sedm let existence této daně, jejím cílem nebyl ani tak faktický výběr spotřební daně, ale realizace poměrně přísné regulace nakládání se surovým tabákem. Samotný vznik daňové povinnosti slouží k této regulaci nakládání se surovým tabákem pouze jako určitý doplněk. Jak jsem uvedl ve svém článku publikovaném v tomto časopise v čísle 12/2020, jedná se o daň specifickou, jelikož skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce spojil vznik daňové povinnosti, se podobají spíše skutkovým podstatám přestupků ve smyslu, kdy daňová povinnost vzniká v případě užití surového tabáku určitým způsobem, který je dle zákonodárce nežádoucí (jelikož může vést ke zneužití surového tabáku pro nelegální výrobu tabákových výrobků) nebo který značí nesplnění dokladové povinnosti spojené s držením surového tabáku. Jako na nežádoucí způsob naložení (který je stižen daňovou povinností) je nahlíženo na každou dispozici se surovým tabákem, která nevede buď k vyvezení surového tabáku mimo daňové území České republiky, nebo k výrobě tabákových výrobků z tohoto surového tabáku.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Jak životní, tak tzv. penzijní připojištění (dále jen i „pojištění“) je vnímáno především širokou veřejností jako jeden z asi nejvíce frekventovaných zaměstnaneckých benefitů nabízených českými zaměstnavateli. Důkazem budiž celkový počet 4,4 milionu spořících občanů a již celkem více jak 25 let existence těchto produktů, kdy si s podporou státu lze spořit na penzi. Čím dál více lidí však řeší, jakým způsobem peníze ze své smlouvy vybrat, aby to pro ně bylo co nejvýhodnější. Pokud vše běží tak, jak má, základy daně jak zaměstnanců, tak i samotných společností (zaměstnavatelů) se snižují a tím i jejich daňové zatížení. Někdy však není zbytí a vaše životní či penzijní pojištění se musí ukončit. K tomu může docházet například při změně zaměstnání, kdy nový zaměstnavatel již benefit ve formě příspěvku na tento typ pojistky nenabízí. A zde přicházejí právě otázky, na které bych se rád detailněji v tomto svém příspěvku zaměřil - jak správně ze zrušené pojistky obdržené peněžní prostředky podrobit dani, v jakých termínech a tak, aby vše bylo v souladu se zákonnými předpisy a vůči finančnímu úřadu byl tzv. „čistý stůl“.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Jednou ze sporných otázek, která donedávna zatěžovala oblast vykonávacího řízení, resp. oblasti zajišťovací exekuce, bylo to, zda při nařízení exekuce na základě vykonatelného zajišťovacího příkazu na daň nestanovenou je nezbytné, aby správce daně (a následně též i správní soud v řízení o žalobě proti exekučnímu příkazu) zkoumal, zda u zajišťované daně neuplynula ke dni vydání exekučního příkazu lhůta pro její stanovení v souladu s § 148 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “).
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Tento článek se věnuje nejnovější judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce tzv. deklarovaného dodavatele. Ještě donedávna nebylo postaveno najisto, zda může správce daně odmítnout přiznat nadměrný odpočet daňovému subjektu, který v daňovém dokladu uvedl jiného než skutečného dodavatele. Část judikatury správních soudů se pod vlivem rozhodování Soudního dvora EU vydala cestou absolutního zákazu odmítnout přiznat nadměrné odpočty v situacích, kdy existovaly pochybnosti pouze o skutečném dodavateli, aniž by správce daně prokázal daňovému subjektu účast na daňovém podvodu či vědomost o něm. Další část judikatury se přikláněla k závěru, že jde o hmotněprávní podmínku, která musí být splněna v každém případě. Článek tedy rozebírá dosavadní vývoj judikatury, následné rozhodnutí Soudního dvora a rozšířeného senátu ve věci „Kemwater ProChemie“ a pojednává o navazujících rozhodnutích Nejvyššího správního soudu. Mohlo by se zdát, že po rozhodnutí rozšířeného senátu celá věc skončila. Jednotlivé senáty Nejvyššího správního soudu však s jeho rozsudkem naložily různě. Judikaturu jsem vybral pomocí veřejného vyhledávače na webu Nejvyššího správního soudu, a to tak, že musela obsahovat odkaz na rozsudek Soudního dvora ve věci „Kemwater ProChemie“ a současně být vydána od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou z výjimečných důvodů zrušit pracovní poměr okamžitě, to znamená, že se neuplatní žádná výpovědní doba. K okamžitému zrušení pracovního poměru mohou zaměstnavatel i zaměstnanec přistoupit v zákonem uvedených lhůtách, které jsou specifikovány v ustanoveních § 58 a 59 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). V tomto směru je velmi důležité ustanovení § 60 zákoníku práce , které určuje, že v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným - pouhý odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce nepostačuje. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn a okamžité zrušení pracovního poměru musí být v písemné podobě, jinak se k němu nepřihlíží.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Novela zákona č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, provedená zákonem č. 142/2022 Sb. , přinesla výrazné změny v této dani, a to již za celé zdaňovací období roku 2022. Podstatou změn je, že se bude daň silniční prakticky platit pouze za některé nákladní automobily a některá přípojná vozidla určená k přepravě zboží. Tím došlo k podstatnému snížení počtu vozidel, za která se bude daň silniční platit, byly změněny roční sazby daně, zrušena jejich snížení a některá osvobození od daně. Současně byla zrušena povinnost placení záloh na daň.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
V článku se zaměříme na daňové podmínky výdělečné činnosti studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „ZP “), specifikuje omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243-247 ZP , přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „ObčZ “), vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Obchodní majetek je zpravidla chápán pouze jako tzv. firemní majetek sloužící pro podnikání fyzické osoby – OSVČ v kontrastu se soukromým (osobním) majetkem, který je naopak určen pro její ryze soukromé (nepodnikatelské) využití. Někdy bývá rozlišení celkem jasné – soustruh versus zahradní gril, jindy záleží na okolnostech – typicky u automobilu. Nicméně obchodní majetek není doménou jen OSVČ, a ještě významnější je, že se s ním setkáme také na poli daně z přidané hodnoty, kde má ale „pro zpestření“ poněkud jiné vymezení. Zahrnutí majetku do sféry obchodního majetku přináší podnikateli řadu daňových výhod. Zejména mu dovoluje daňově uplatnit jeho odpisy a výlohy na opravy, na poli DPH otevírá dveře k nárokování odpočtu daně na vstupu. Ovšem na druhé straně jsou s tímto rozhodnutím spojeny také jisté nevýhody. Je zapotřebí zvládnout administrativu týkající se evidování tohoto majetku, příjem z jeho prodeje bude až na malé výjimky zdanitelný a u plátce podléhat přiznání DPH na výstupu, případně úpravě původně uplatněného odpočtu daně.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Daň silniční byla s účinností od 1. července 2022 zásadním způsobem novelizována, a to tak, že se účinky změny projeví zpětně již v rámci celého zdaňovacího období 2022. Článek představuje novou koncepci daně silniční, která je úzce navázána na právní úpravu zdanění vozidel harmonizovanou právem Evropské unie. Vedle vysvětlení návaznosti na harmonizovanou právní úpravu se článek zaměřuje na konkrétní podobu nových hmotněprávních ustanovení a na změny ve správě daně silniční. Popisuje také legislativní chybu, ke které při novelizaci došlo, a nabízí její řešení pro aplikační praxi, než ji opraví zákonodárce výslovnou novelou.
Vydáno: 26. 07. 2022
  • Článek
První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).
Vydáno: 26. 07. 2022