Články

  • Článek
Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů. Problematika odborného rozvoje zaměstnanců, jehož součástí je také oblast vzdělávání zaměstnanců, je upravena v § 227 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, došlo ke „znovuobnovení“ uplatnění tzv. mimořádných odpisů u hmotného majetku novelizací § 30a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a to v určitém časovém omezení pořízení tohoto majetku. Ukážeme si, jak jde tuto kategorii odpisů uplatnit v roce 2022.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Daňový subjekt je v rámci daňového řízení pokutován v případě, že poruší určité povinnosti. Řada pokut, jako například úrok z prodlení, pokuta za opožděné tvrzení daně a penále, přitom vzniká přímo ze zákona a nezávisí na rozhodnutí správce daně, protože sankce je stanovena automaticky v důsledku porušení určité povinnosti. Penále je sankcí, která je stanovena v případě, že dojde k doměření daně ve vyšší výši, než byla daň stanovena oproti poslední známé dani, což je typicky při doměření daně po daňové kontrole. Penále lze případně částečně promíjet, za předpokladu, že daňový subjekt naplní dané podmínky pro promíjení. Článek popisuje situace, kdy se ukládá penále, a řeší také možnosti promíjení této sankce, přičemž k daným zásadním pravidlům jsou v článku uvedeny praktické příklady.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů (resp. daňový základ) jsou v podnikatelské činnosti zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost (která činnost je hlavním zdrojem příjmů) sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
V tomto červnovém čísle se podíváme na novinky z oblasti účetnictví a daní, které nám čas opět přinesl. Řada z nich reaguje na válečný konflikt na území Ukrajiny, který stále přetrvává. Rusko původně doufalo v rychlou operaci, díky které během několika dní svrhne vládu prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se ovšem od počátku houževnatě brání, a válka se tak mění ve vleklý konflikt. Cílem navrhovaných změn v oblasti daní z příjmů je daňová podpora dobročinné aktivity směřující k pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům v tomto konfliktu.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Správné určení místa zdanění nezávisí jen na sídle příjemce, ale často i na provozovně. Posouzení její existence bývá mnohdy obtížné. Kromě aktivní zná zákon o DPH i provozovnu pasivní, a právě ta může být úskalím při fakturaci, proto je jedním z témat dnešní první části nového seriálu věnovanému přeshraničním obchodním transakcím. Dalšími jsou dodání zboží do jiného členského státu a zjednodušení formou třístranného obchodu.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Transfer pricing, tedy vztahy mezi spojenými osobami, je velmi často o přesném plánování a schopnosti reagovat na náhlé změny, což v dnešní turbulentní době platí možná více než kdy jindy. Blíží se konec prvního pololetí, což často bývá okamžik, kdy dochází k vyhodnocení a zpřesnění podnikových finančních plánů. V dnešním článku se proto krátce zaměříme na plánovací proces z pohledu převodních cen a jeho úskalí.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
S podnikáním je přirozeně spjata určitá míra nejistoty a potenciálních i docela reálných rizik. Rozumný podnikatel si toho je vědom a v relativně lepších dobách si vytváří finanční i jiné rezervy pro překonání časů méně příznivých. Tak říkajíc pamatuje na „zadní kolečka“ a po osvědčeném vzoru starých hospodářů neprojí celou úrodu a neutratí každou korunu, ale vždy si něco ponechá stranou pro strýčka Příhodu. Tuto ekonomickou logiku převzaly i účetní a daňové systémy. Zatímco účetní cesta je tradičně volnější a méně svázaná předpisy, protože účetnictví má poskytovat věrný obraz skutečné hospodářské situace firmy, daňové možnosti jsou významně regulovány, aby si daňoví poplatníci neučinili z rezerv ryze účelové, daňově optimalizační nástroje.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), stanovuje společnostem s ručením omezeným termín pro konání valné hromady schvalující účetní závěrku do 6 měsíců od skončení účetního období. Stejný termín stanovuje zákon o obchodních korporacích také pro konání valné hromady akciové společnosti, resp. členské schůze družstva schvalující účetní závěrku. V polovině roku by tedy měla mít většina s. r. o. schválenou účetní závěrku za loňský rok. Tento článek se věnuje nejen schválení účetní závěrky, ale úzce související povinnosti jejího zveřejnění a jejího využití jako podkladu pro rozhodování o výplatě podílů na zisku s. r. o. Článek se věnuje i důležité novince použitelné poprvé pro účetní závěrku roku 2021, kterou je možnost jejího zveřejnění prostřednictvím přiznání k dani z příjmu právnických osob.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Základní povinností zákonem stanovených skupin plátců je především řádné hrazení pojistného, resp. záloh na pojistné u OSVČ. Kromě státu, jehož prostřednictvím jsou realizovány zdravotním pojišťovnám platby za tzv. „státní pojištěnce“, rozlišujeme další skupiny plátců, a to: a) hromadné – zaměstnavatelé, b) individuální – osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, kdy se v tomto příspěvku zaměřím na zaměstnavatele jako na rozhodující skupinu plátců pojistného, kteří hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené zaměstnancům. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno (připsáno na účet) zdravotní pojišťovny nejpozději k 20. dni následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel je povinen pojistné sražené zaměstnanci odvést zdravotní pojišťovně společně s částkou pojistného, které hradí jako zaměstnavatel. Jestliže zaměstnavatel strhává zaměstnanci pojistné, které zdravotní pojišťovně neodvádí, může být toto jeho počínání dokonce předmětem trestního stíhání. Pokud není pojistné placeno zaměstnavatelem včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání nezaplacených pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Investice do nemovitých věcí je v rámci české společnosti stále jednou z nejvíce využívaných možností. Výsledná efektivita investice je a zpravidla i bývá mimo jiné významně ovlivněna zdaněním příjmů realizovaných v souvislosti s nemovitou věcí. Velmi typické je v případech nemovitých věcí jejich spoluvlastnictví či vlastnictví v tzv. společném jmění manželů. Tato skutečnost s sebou logicky přináší celou řadu otázek ve smyslu správného, ale také co nejvíce optimálního zdanění příjmů z nájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také jen „ZDP “).
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Podnikatel může využít ke svému podnikání jednak svůj vlastní majetek, respektive majetek ve společném jmění manželů, ale může použít i majetek ve spoluvlastnictví. V článku zaměříme pozornost na vymezení spoluvlastnictví v občanském zákoníku a dále si ukážeme, jak je postupováno při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků a jak bude postupováno v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Otázka úroků z úroků (obecně nazýváno jako anatocismus) prošla stěžejní změnou s přijetím občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “), účinný od 1. 1. 2014), kdy tato do té doby odmítaná zásada se stala obecně přípustnou. Tato koncepční změna se postupem času „propsala“ i do daňového práva, ovšem s rozdílným režimem dle toho, zda v prodlení s hrazením úroku je daňový subjekt, nebo správce daně, a s rozdílným režimem pro jednotlivé druhy úroků vznikajících těmto subjektům při správě daní.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Ekonomická a obecně společenská globalizace a s tím spojený technologický a obchodní rozvoj se promítá rovněž do zvyšujících se požadavků na míru odbornosti úředních osob správce daně a osob zúčastněných na správě daní, resp. požadavků na vyřešení otázek, k jejichž zodpovězení se bez odborných znalostí nedospěje. Využití konkrétní odbornosti je důležité například k posouzení obchodních zvyklostí, když existence skutečností, které mohou eventuálně založit obchodní zvyklost, je otázkou skutkovou, nikoli právní1). Je však nutné zvážit, zda je správce daně objektivně schopen si takovou skutkovou otázku posoudit sám, neboť (i) je její existence nesporná, (ii) lze ji považovat za notorietu nebo (iii) je známa správci daně z vlastní rozhodovací činnosti2), anebo zda je třeba zajistit názor odborníka – znalce. Přístup k prokazování skutečností, k jejichž posouzení jsou nutné odborné znalosti, by měl být ze strany správce daně velmi obezřetný a při dílčích pochybnostech o jeho odborné způsobilosti je relevantním nástrojem ustanovení znalce a využití jím zpracovaného znaleckého posudku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku její rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle nebývá nutné měnit, proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál snížit. Třeba když se společník dostane do potíží a nedokáže splatit svůj peněžitý vklad, k němuž se zavázal, nebo se takto firma hodlá bezbolestně zbavit zatěžující účetní ztráty, anebo společníci chtějí odčerpat peníze vázané v kapitálu do svých kapes, a proč taky ne, vždyť je to jejich obchodní korporace. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
V souvislosti s prohlubováním boje proti daňovým únikům z globálního hlediska se zvyšuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Je proto nutné věnovat právní úpravě mezinárodního zdanění pozornost ze strany společností s aktivitami jak v zahraničí, také i další řadě subjektů, které jsou též činné pouze v České republice. Zejména forma výměny informací se zahraničními daňovými správami přispívá ke zjištění značného množství informací o daňových subjektech, které by daňová správa sama nebyla schopna zjistit či získat bez zahraniční spolupráce. S narůstající liberalizací a globalizací národních ekonomik její význam neustále narůstá.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Předpokládám, že zde shrnuté poznámky, snažící se připomenout vývoj penalizace, resp. úroku z prodlení při správě daní, a jisté nalézání souladu i s obdobnými ustanoveními v oblasti plateb na pojistné na sociální zabezpečení, nebudou obsahovat pro vás, čtenáře, zásadní informace. Nicméně zkrácený vývoj úrokových sazeb za neplnění daňových povinností, potažmo do jisté míry i za neplnění povinností na pojistném na sociální zabezpečení od roku 1992, není bez zajímavostí.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
První díl článku po teoretické stránce přiblížil čtenáři institut námitky coby prostředku ochrany při správě daní. Již v prvním díle autor zdůraznil, že správce daně je dle § 159 odst. 1 in fine zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), povinen osobu zúčastněnou na správě daní poučit o možnosti uplatnění námitky, pokud ji vyrozumívá úkonu o při placení daně. Právě poučení o možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany postupně přinese jeho četnější používání ve správní praxi. Ačkoli se v současné době jeví postup správní praxe při vyřizování námitky jako bezproblémový, správní praxe v důsledku četnějšího uplatňování tohoto prostředku ochrany bude zcela jistě narážet na různé nesrovnalosti, které bude nezbytné následně řešit. Zatímco první díl článku nastínil základní východiska a možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany a navrhl řešení některých souvisejících problémů, druhý díl čtenáře postupně seznámí s možnostmi a způsoby vyřízení tohoto prostředku ochrany a nastíní řešení různých nedostatků ve správní praxi, ke kterým bude postupně docházet. Druhý díl článku také shrne nad rámec souvztažnost námitky dle § 159 daňového řádu se správními žalobami.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 14. 06. 2022
+ Zobrazit dalších 20