Články

  • Článek
Daň silniční byla s účinností od 1. července 2022 zásadním způsobem novelizována, a to tak, že se účinky změny projeví zpětně již v rámci celého zdaňovacího období 2022. Článek představuje novou koncepci daně silniční, která je úzce navázána na právní úpravu zdanění vozidel harmonizovanou právem Evropské unie. Vedle vysvětlení návaznosti na harmonizovanou právní úpravu se článek zaměřuje na konkrétní podobu nových hmotněprávních ustanovení a na změny ve správě daně silniční. Popisuje také legislativní chybu, ke které při novelizaci došlo, a nabízí její řešení pro aplikační praxi, než ji opraví zákonodárce výslovnou novelou.
Vydáno: 26. 07. 2022
  • Článek
První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).
Vydáno: 26. 07. 2022
  • Článek
V následujícím článku se zaměříme na vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a na její uplatnění. Jednak si ukážeme uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku a dále si uvedeme možnosti řešení neuplatněné daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku ve smyslu aktuálního znění § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
Když jsem si jako první přečetla výrok Soudního dvora ve výše uvedené věci, nechápala jsem, v čem vlastně mohl být problém, aby se tím vůbec zabýval Soudní dvůr. Kouzlo je ukryto v detailu, kterým je skutečnost, že původní příloha IV bod 2, směrnice Rady 2006/112/ES zněla: „renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů“ (tento termín je vložen do přílohy III bod 10a směrnice o DPH ).
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
V následujícím příspěvku bych se rád blíže zaměřil na oblast cestovních náhrad a upozornil na odlišnosti mezi dvěma skupinami zaměstnavatelů. Protože se jedná o velmi širokou problematiku, věnoval bych se pouze některým vybraným aspektům, které jsou typické pro rozdíly mezi poskytováním cestovních náhrad mezi oběma sférami.
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby. Podrobněji jsou objasněna zejména pravidla pro uplatňování sazeb daně v této oblasti, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “).
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
Fyzická osoba může pronajímat nejen zakoupený nemovitý majetek, ale i nemovitý majetek, který získala zděděním nebo darem. Zaměříme se na otázku, jak v tomto případě bude postupováno při daňovém odpisování pronajímané nemovitosti (bytu).
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 6 na s. 29.
Vydáno: 19. 07. 2022
  • Článek
Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
Předkládáme sedmou část série účtování o transferech u ÚSC, která je zaměřena na konkrétní postupy účtování o poskytnutých transferech s vypořádáním. Závěrem naleznete test k ověření vašich znalostí.
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila na svém jednání dne 31. 5. 2022 novelu zákona č. 65/2022 Sb., zákona č. 66/2022 Sb. a zákona č. 67/2022 Sb., které jsou souhrnně nazývány jako Lex Ukrajina a jejichž předmětem je, zejména, úprava opatření souvisejících s migrací vyvolanou konfliktem na Ukrajině a s tím souvisejícími pobytovými otázkami, sociálními otázkami, otázkami zaměstnanosti a školství. Cílem novely (Lex Ukrajina II) má být reakce na zjištěné problémy a nedostatky stávající úpravy, jakož i umožnění zvládání uprchlické vlny bez nutnosti vyhlašování nouzového stavu.
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
Minimální mzda zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů).
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali některým vybraným aspektům dlouhodobého majetku v případě příspěvkových organizací jako účetních jednotek účtujících v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Zaměřili bychom se na aspekty, které jsou v běžné praxi méně diskutované a někdy opomíjené.
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
Novinky v legislativě 1. Novela zákona o spotřebních daních Dotčené předpisy: zákon o spotřebních daních (č. 353/2003 Sb.) Přechodné snížení daně z minerálních olejů. Účinnost: od 1. 6. 2022...
Vydáno: 28. 06. 2022
  • Článek
Vymezením hmotného majetku pro účely daně z příjmů se zabývá § 26 odst. 1 zákona o daních z příjmů , jeho odpisováním pak § 26 až § 32 zákona o daních z příjmů . V příspěvku se podíváme na dvě specifické oblasti daňového odpisování hmotného majetku, a to v případě, že je hmotný majetek darován anebo zděděn a je použit poplatníkem k jeho podnikání nebo pronájmu.
Vydáno: 28. 06. 2022
  • Článek
Možnost zákonným způsobem pravomocně stanovit daň je limitována prekluzivní lhůtou stanovenou primárně v § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Účelem lhůty je nastolit stav právní jistoty ohledně nejzazšího okamžiku, ke kterému může být stanovena daň. Lhůta v podstatě nutí správce daně konat. V základu je tříletá, ale podle současné právní úpravy může být prodloužena až na deset let. Daňový řád stanoví pravidla pro určení jejího počátku a konce, přičemž s některými úkony spojuje i možnost jejího přerušení, prodloužení a stavění. Otázka běhu lhůty pro stanovení daně a jejího možného marného uplynutí pak vždy alespoň implicitně předchází posouzení ostatních otázek významných pro stanovení daně. Marné uplynutí lhůty pro stanovení daně předtím, než byla daň pravomocně stanovena, zároveň patří mezi vady, ke kterým soudy při přezkumu rozhodnutí o stanovení daně přihlíží z moci úřední, tedy bez ohledu na uplatnění souvisejícího žalobního bodu. Právě s ohledem na význam plynutí času pro celé daňové řízení považujeme za zásadní, aby pravidla pro počítání času byla vykládána konzistentně a předvídatelným způsobem. Mělo by se jednat o jakýsi základ, na kterém by měla panovat shoda a který by měl obsahovat naprosté minimum sporných bodů. Podle našeho názoru má však současná situace k popsanému ideálu daleko. Cílem tohoto článku je analyzovat tři vybrané případy, ve kterých spatřujeme při aplikaci pravidel pro počítání běhu lhůty pro stanovení daně největší kontroverze, a případně nabídnout alternativní řešení daných případů.
Vydáno: 28. 06. 2022
  • Článek
Strašákem č. 1 v roce 2022 je inflace – redukuje reálnou hodnotu úspor a úroky věřitelů stírá. Inflace neoddiskutovatelně působí též na kvantitativní právní normy, tj. právní normy vyjádřené absolutní (číselnou) hodnotou. Nejsou-li kvantitativní právní normy pravidelně novelizovány o inflaci, s narůstající mírou (kumulativní) inflace se právní norma více či méně vzdaluje svému původnímu účelu a smyslu. Již Abraham Lincoln pravil, že (reprezentativní) demokracie je vláda lidu, lidem a pro lidi. Právo je nástroj mající zajistit blahobyt lidské společnosti a její reprodukci. Řadu let nenovelizovaná kvantitativní právní norma se však pomalu, ale jistě stává nástrojem absurdity a odcizení. Nebylo by lépe, kdyby zákonodárce věnoval inflaci větší pozornost?
Vydáno: 28. 06. 2022
  • Článek
V tomto textu se zaměříme na problematiku měření finanční výkonnosti firmy, a to konkrétně na oblast poměrových ukazatelů, které jsou známým nástrojem finanční analýzy.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
Dnešní soudnička nepotěší rozhádané páry, které si to navzájem chtějí osladit také skrze daně... Věcným důvodem potíží zdanění příjmů z nájmu nemovitých věcí je liberální zákon ponechávající na manželech volbu, kdo z nich ponese daňové břemeno. Co si ale počít, když se této „pocty“ nechce ujmout ani jeden? Soudci se zde pokusili najít klíč k zapeklitému řešení a la černý Petr v přisouzení břemene manželce, která podle nich „měla k příjmům z nájmu mnohem těsnější vztah“. Jak už tomu však bývá, souzený příběh provázejí komplikace, jež by byly profesně zajímavé samy o sobě. Třeba, že manžel (údajně) chtěl zdanit příjmy z nájmu formou dodatečného přiznání, což si ovšem rozmyslel a podání vzal zpět. Ačkoli to daňový řád výslovně zakazuje, tak tato (nejspíše) nezákonnost manželce nepomohla. Nicméně soudci poradili, jak by se případně ještě mohla lépe právně bránit. Nejdříve však jako obvykle krátké zasvěcení do problematiky zdanění nájmů věcí ve společném jmění manželů.
Vydáno: 23. 06. 2022