Články - strana 3

Jednou z mnoha podstatných změn, které přinesl konsolidační balíček, je omezení možnosti uplatnění daňových odpisů a daňové účinnosti nákladů na finanční leasing vozidel kategorie M1 a s tím související omezení nároku na odpočet DPH. V tomto článku se nebudeme zabývat ani definicí, ani výpočtem těchto omezení pro účely daně z příjmů a DPH, ale jejich účetními dopady. Ačkoliv v účetnictví k žádným restrikcím nedochází, je zajímavé se na účetní souvislosti zaměřit. Předmětem našeho zkoumání bude tedy osobní automobil, který je definován pro účely daně z příjmů v § 30g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a pro účely DPH pak v § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), (dále jen „nadlimitní osobní vozidlo“).

V lednu vydalo Generální finanční ředitelství informaci ke změnám sazeb od 1. 1. 2024. Byť se nejedná o právně závazný dokument, vyjadřuje výklad zákona, zde sazeb, z pohledu daňové správy. Nejvíce prostoru je dle očekávání věnováno sazbě daně u podávání nápojů v rámci stravovací služby.

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

V úvodníku tohoto březnového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na navrhované změny u odvodů pojištění u dohod o provedení práce, následně upozorníme na změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek a na závěr vás krátce seznámíme v navrhovanými změnami v DPH a tiskovými zprávami Finanční správy v oblasti zdaňování firemních školek a daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

V následujícím článku shrnujeme oblasti, na které se finanční úřady v poslední době nejvíce zaměřují a nadále budou zaměřovat v rámci své kontrolní činnosti, a dále také na co si v této souvislosti dávat pozor.

Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádné ustanovení, v němž by bylo uvedeno slovo škoda. Důvodem je, že vyúčtování škody není předmětem daně, protože škoda nepředstavuje ani dodání zboží ani poskytnutí služby. Podstatné je však určit, zda požadovaná úplata představuje úhradu za poskytnuté plnění nebo za náhradu škody. Chybná klasifikace může znamenat neodvedení daně nebo naopak odvedení daně nad rámec zákona, kdy onen Černý Petr přechází na poskytovatele úhrady, protože daň nad rámec zákona si nemůže odpočítat.

Jakkoli orgány činné v trestním řízení a především soudy nemohou při rozhodování o daňových trestných činech bez dalšího vycházet z rozhodnutí správce daně, naopak to vždy neplatí. Pokud je totiž někdo pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, rozhodující skutkový stav je i pro účely daňového řízení v takovém rozsudku vymezen ve výroku o vině. Považuji pak za nemyslitelné, aby byl výsledek daňového řízení s takovým výrokem o vině v rozporu. Správce daně by neměl být schopen či dokonce nucen rozhodnout ve věci stanovení daně tak, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, bude mít v rovině daňového práva účinky zamýšlené pachateli tohoto trestného činu. V takovém případě by se ochranná funkce trestního práva rozplynula, neboť hodnoty, které má chránit, by byly pošlapány doslova navzdory současnému uplatnění trestní represe. Judikatura správních soudů se přiklání k závěru, že správní orgány a (v případě soudního přezkumu jejich rozhodnutí) správní soudy jsou zásadně povinny respektovat výrok o vině pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání trestného činu i pro účely jimi vedených řízení o souvisejících otázkách. Formuje se pak i judikatura ve vztahu k otázkám, za jakých podmínek lze závěry orgánů činných v trestním řízení využít jako důkazu v daňovém řízení v případech, kdy nejsou okolnosti rozhodné pro stanovení daně v trestním řízení obsaženy ve výroku o vině. Tento trend považuji za obecně pozitivní, neboť předchází nežádoucím situacím, kdy je státní moc uplatňována chaoticky a různé orgány veřejné moci zakládají svá rozhodnutí na vzájemně neslučitelných závěrech. Tento článek jsem proto koncipoval jako příspěvek do diskuse nad tématem závaznosti rozhodnutí o daňových trestných činech pro daňové řízení, kdy jsem se pokusil objasnit základní východiska vzájemného vztahu obou rozhodnutí a osvětlit jejich vztah v praxi, a to zejména na základě dostupné judikatury správních soudů k souvisejícím otázkám.

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

Sdílená ekonomika má řadu podob. Obecně se dá říci, že se jedná o ekonomický trend 21. století, kdy vlastníci předmětů, které využívají pouze příležitostně, poskytnou danou věc k užívání i těm, kterým se nevyplatí daný předmět koupit, nebo si jej nemohou finančně dovolit, a rozmělnit tak i své vlastní náklady spojené s vlastnictvím daného předmětu (či případně dosáhnout i zisku). Významnost sdílené ekonomiky v poslední době neustále narůstá, a to mimo jiné díky soustavnému rozvoji a rozšiřujícímu se využití digitálních technologií, internetu a mobilních platforem. Její nástup v posledních letech jde ruku v ruce s trendy cirkulární ekonomiky, udržitelnosti, všeobecně rostoucích nákladů, a v neposlední řadě též ekologie.

Současná právní úprava ŽZ člení živnosti na: – ohlašovací, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě ohlášení, těmito jsou živnosti řemeslné, vázané a živnost volná, – koncesované, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě koncese. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ . Podnikatel (živnostník) může mít více živnostenských oprávnění, v případě ohlašovací živnosti volné může oznámit či změnit více oborů činností této živnosti. V úvodu ŽZ je vymezeno, které činnosti nejsou živností podle tohoto zákona, ať už to jsou činnosti fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů, nebo činnosti vyhrazené zákonem pro podnikání výlučně právnickým osobám.

V druhé polovině loňského roku opět došlo k vydání několika judikátů Nejvyššího soudu ČR, které mají ať už přímý, či nepřímý vliv do problematiky odškodňování. Za upozornění stojí zejména ukotvení procesního postupu soudu při hodnocení důkazu znaleckým posudkem a doposud stále poměrně málo prozkoumaná oblast odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávnou informací či radou dle § 2950 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V praxi se občas objevují někteří poradci, zejména online, kteří vybírají nemalé pravidelné měsíční poplatky od svých „klientů“, přičemž se zaštiťují disclaimerem, že se rozhodně nejedná o radu. To pak může sekundárně poškozovat i certifikované poradce z oblasti práva, financí, daní atd. Následně dodávám závěry judikatury k odpovědnosti státu za škodu v rámci posouzení nepřiměřené délky řízení, a to v kontextu posouzení správního prověřování a daňové kontroly. K tomu doplňuji aktuální nález Ústavního soud k nákladům soudního řízení v případě rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Závěrem uvádím několik poznámek k odškodňování v souvislosti s úkony prováděnými Policií ČR a za dobu účinnosti krizových opatření státu.

Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .

Jak již bývá zvykem, prakticky každý kalendářní rok přinese změny v oblasti zdanění příjmů. Někdy se jedná o změny zásadní, jindy spíše o změny nepatrné. Rok 2023 přinesl velké množství změn, naprostá většina však bude dopadat až na daňová přiznání podávaná v roce 2025 za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2024. Řeč je o konsolidačním balíčku, který přinesl převážně s účinností od 1. 1. 2024 spoustu změn, a to nejen v oblasti zdanění příjmů, ale napříč daňovými zákony. Tento komplexní případ je však zaměřen na zdaňovací období roku 2023, na který primárně konsolidační balíček nedopadá. Četnost změn, kterými daňové zákony prochází, je vysoká, a proto je nutné dbát na jejich právní účinnost. Například mimořádné odpisy automobilů zaznamenaly změny jak v roce 2023, tak i v roce 2024. Jednotlivé nejpodstatnější změny jsou popsány níže, závěrem je vytvořen komplexní příklad, který je přímo aplikován do daňového přiznání.

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů (ZDP ) a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení došlo s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.

„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ 1) , jak se praví v tzv. zlomku myslitelově. To kupodivu neplatí v případě návrhu nového zákona o účetnictví . Poněvadž na začátku roku 2024 tu máme nový návrh nového zákona o účetnictví opět na https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/ . Tedy „verze 2024“, jak nový návrh pro účely příspěvku označím. Anebo je to druhá mocnina „návrh2“. V jakém poměru se tato verze má k návrhu nového zákona o účetnictví ve verzi 2023 (?), kterou jsem glosoval v minulém roce v příspěvku na stránkách časopisu 2) , to dále zmiňuji jako „Glosy“. Alespoň částečnou odpověď na danou otázku se pokusím dát v následujícím textu.

V minulých vydáních časopisu UNES jsme se věnovali některým změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). V tomto aktuálním vydání se blíže zabýváme změnami v elektronickém doručování v pracovněprávních vztazích.

Dne 14. 11. 2023 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí, v němž konstatoval, že není možné na základě zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout otázky a odpovědi na ně ke složení úřednických zkoušek podle zákona č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.