Články - strana 302

Zákon o DPH zavedl od 1. ledna 2012 zcela nový způsob zdanění dodávek stavebních prací. Podstata změny spočívá v tom, že při poskytnutí stavebních prací nebude DPH na výstupu uplatněna dodavatelem, ale tuto daň uplatní v souvislosti s přijetím těchto prací odběratel. Ten také může za splnění zákonných podmínek uplatnit okamžitý nárok na její odpočet.

Internetové aukce – neoprávněné podnikání Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. 2 Afs 52/2011. www.nssoud.cz K předpisům: - § 4 odst. 1...

Hospodářsko-právní forma občanského sdružení je mezi „neziskovými“ poplatníky daně z příjmů právnických osob početně naprosto dominantní. Kdy a za jakých podmínek musí občanské sdružení podat jako poplatník daně z příjmů přiznání k dani z příjmů právnických osob, je již obecně známo. Méně známá je skutečnost, jaké podmínky musí být naplněny pro registraci občanského sdružení jako daňového subjektu. Při zjišťování, za jakých okolností a kdy má občanské sdružení povinnost podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně, je nezbytné zabývat se nejprve nedaňovou stránkou dané problematiky.

Vzhledem k tomu, že problematika vymáhání pohledávek a uplatňování nároků za dlužníky v insolvenčním řízení je stále živá, podívejme se nyní ve stručnosti na to, co čeká věřitele, který svým způsobem zaspal možnost vymáhat pohledávky za dlužníkem standardní cestou - nejčastěji formou exekuce. Jelikož tato nepříjemná situace se může stát komukoli, správce daně nevyjímaje, zaměří se tento článek na situaci, kdy zajištění a vymáhání splatné daňové pohledávky zkomplikovalo podání insolvenčního návrhu na majetek dlužníka.

Pojištěnec je ve zdravotním pojištění považován za osobu samostatně výdělečně činnou tehdy, je-li charakterem své činnosti vyjmenován v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž vykazuje příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Za OSVČ se však ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Na všechny tyto osoby - podnikatele se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání Přehledu zdravotní pojišťovně apod.

Souběh zaměstnání a účast na nemocenském pojištění v roce 2012 JUDr. Marcela Smutná Jednatel s. r. o. má uzavřenu v roce 2012 pracovní smlouvu na dobu neurčitou jako projektant...

SMSky v daňovém řízení Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 7 Afs 80/2011. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 17 ZSDP, -§ 39 a...

Právo na občasnost daňových kontrol Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 7 Afs 14/2010. www.nssoud.cz „Ta (daňová kontrola, pozn. autora) je totiž...

V našem posledním setkání s Pokynem GFŘ č. D-6, který již ve třetím pokračování porovnáváme s původním Pokynem D-300, se zaměříme na oblast, která je na dani z příjmů nejčastěji skloňována a v praxi řešena - a to na oblast daňově účinných a daňově neúčinných nákladů. V zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je této problematice věnován především § 24 a 25 , proto i v pokynu se budeme pohybovat v částech, které se těmto paragrafům věnují.

Podvody na DPH – vědět měl a mohl Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 9 Afs 44/2011. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 109...

V minulém čísle jsme se zabývali judikaturou věnovanou rekonstrukcím účetnictví a opravám chyb. V dnešním příspěvku se zaměříme na oblast pokut podle zákona o účetnictví a jednotlivým případům konkrétních porušení pravidel pro účtování. Na úvod je třeba poznamenat, že počet žalob či soudních jednání týkajících se přímo porušení zákona o účetnictví není nijak dramaticky vysoký. Důvodem je fakt, že přestože tato právní norma obsahuje sankce za porušení účetních předpisů, bývá v praxi daleko častější jiný důsledek zmíněného pochybení. Tím je doměření daně a jejího příslušenství (penále, úroky z prodlení). Trest za účetní chyby se tak nejčastěji projevuje touto nepřímou formou. Nicméně, k sankcím za porušení zákona o účetnictví v praxi dochází.

S účinností od 1. 1. 2012 dochází k výrazným změnám u dohod o provedení práce. Jedná se o změny v zákoníku práce a dále v oblasti nemocenského, sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce. Nové řešení vyplývá ze zákona č. 365/2011 Sb. , kterým se novelizuje s účinností od 1. 1. 2012 jak zákoník práce, tak i řada dalších zákonů včetně zákona o nemocenském pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o veřejném zdravotním pojištění. V článku si ukážeme řešení dohod o provedení práce v nových legislativních podmínkách roku 2012 včetně postupů zdanění odměn z těchto dohod.

V tomto a v následujících příspěvcích se budeme zabývat poslední novelou Celního zákona, která je v účinnosti od 1. 7. 2011, především pak důsledky této novely pro oblast výkonu celnictví (celního řízení a kontrolních činností Celní správy) a změnami v kompetencích a v pravomocích celních orgánů České republiky. Jedná se o poměrně komplexní a značně obsažnou novelu Celního zákona, nejrozsáhlejší od novelizace přijaté v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a účinné od 1. 5. 2004.

FAKTURACE DO EVROPSKÉ UNIE dotaz 12/12 Dagmar Masná 1) Český právník, plátce DPH, poskytne právní službu (§ 9 odst. 1 zákona o DPH) slovenskému podnikateli pro jeho podnikatelskou činnost....

SAZBA DPH U PALET PŘI FAKTURACI ZBOŽÍ VE SNÍŽENÉ SAZBĚ dotaz 13/12 Ing. Vladimíra Kraftová Pokud fakturuji zboží, které podléhá snížené sazbě ve výši 14 %, a toto zboží...

ODPOČET ÚROKŮ ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ dotaz 1248/11 Ing. František Louša S manželem jsme chtěli stavět rodinný dům na svém pozemku. Měli jsme vydáno stavební povolení a sjednali jsme si...

V našem praktiku, které obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, pokračujeme oblastí nehmotných aktiv podle IAS 38 Nehmotná aktiva. Již v úvodu je třeba zmínit, že právě v této oblasti se v praxi vyskytuje snad nejvíce chyb a nepřesných interpretací požadavků standardů IFRS. Jedná se zejména o nerozlišování situací, kdy se s nehmotným aktivem zachází podle IAS 38 Nehmotná aktiva a kdy je nehmotné aktivum pořízeno v rámci podnikové kombinace, a tudíž se na ně vztahuje IFRS 3 Podnikové kombinace1. Při přípravě tohoto příspěvku bylo možno využít výukový materiál, který připravuje Oddělení vzdělávání Nadace IFRS v Londýně, pouze z části. Důvodem je, že požadavky IFRS pro SME (malé a střední podniky) mají na vykazování nehmotných aktiv v určitých oblastech odlišné požadavky než „plné“ IFRS. Některé příklady, které jsou obsaženy ve zmíněném výukovém materiálu, byly proto autorkou upraveny podle požadavků „plných“ IFRS. V tomto příspěvku se zaměříme na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 a na oblast oceňování nehmotných aktiv při prvotním vykázání.

Podle § 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), je plátce registrovaný k DPH povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak (např. při úpadku). Tuto lhůtu přitom nelze prodloužit. Zdaňovacím obdobím v DPH je kalendářní měsíc nebo čtvrtletí (v závislosti na obratu a případné volbě plátce), takže během roku musí každý plátce podat čtyři nebo 12 přiznání k DPH. V následujícím příspěvku zejména novopečeným plátcům přiblížíme tento daňový tiskopis.

Tento příspěvek je věnován odměňování společníků a jednatelů za práci pro společnost se zaměřením na změny pro rok 2012 [především se jedná o změny v pojistném na sociální zabezpečení, ale i změny v zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), ve věci souběhu funkcí].

Víte, že s účinností od 1. 1. 2012 právnická osoba může být odpovědná i za trestné činy spáchané jejími zaměstnanci? Zajímá Vás, jak omezit riziko přičitatelnosti trestného činu spáchaného zaměstnanci právnické osobě? Víte, jak nastavit vnitřní kontrolní mechanismy za účelem předcházení a odhalování trestné činnosti na pracovišti? Zajímá Vás, co udělat, aby trestní odpovědnost právnické osobě v případě již spáchaného trestného činu zanikla? Zajímá Vás, jaké lze právnické osobě uložit tresty? Víte, že údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách jsou veřejně přístupné? Máte podezření ze spáchání trestného činu Vaším zaměstnancem, vedením Vaší společnosti, dodavatelem či konkurentem? Víte, jak tuto situaci řešit? Odpovědi na (nejen) tyto otázky můžete najít v následujícím článku.