Expertní odpovědi

Jak správně uvést údaje do dohody o provedení práce, aby se nejednalo o zaměstnání malého rozsahu? V našich DPP máme uvedenu hodinovou sazbu a počet hodin 30 hodin za týden. Často se však stává, že tento počet hodin za týden zaměstnanec neodpracuje, protože není potřeba, aby pracoval. Je uvedena i obecná poznámka o celkovém počtu hodin stanovených pro dohodu o provedení práce 300 hodin. Ptám se na základě informace, že „za zaměstnání malého rozsahu se považuje i ta DPP, kde není pevně stanovena částka a příjem je tedy uveden neurčitě“. Bude tedy nutné v DPP uvádět pevnou částku? 

Klient pořídil v roce 2021 pozemek, kupní smlouva z 19. 7. 2021, právní účinky vkladu do katastru 3.8.2021, nákup byl financován hypotékou uzavřenou 25. 7. 2021. V roce 2024 nesprávně vyhodnotil lhůtu pro započetí stavby do 4 let od nabytí pozemku a v daňovém přiznání za rok 2024 uplatněné úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v § 10 ZDP. Lhůta 4 let pro uplatnění úroků uplynula 3. 8. 2025. To, že úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v daňovém přiznání 2024 nebylo sice správné, ale v daňovém přiznání za rok 2025 by je stejně dodanit musel, jen by dodaňoval i uplatněné úroky za rok 2024. Dne 10. 10. 2025 získal stavební povolení a v témže měsíci na pozemku zahájil stavbu rodinného domu pro vlastní bydlení. Může si od října 2025 uplatnit úroky z hypotéky na tento pozemek a v jaké výši, tedy např. poměrnou část z úroků 2025 za měsíce 10–12/2025, tzn. 3/12 zaplacených úroků a v dalších letech celou výši úroků. Nebo tím, že nezahájil stavbu do 4 let ztratil definitivně v budoucnu nárok na uplatnění těchto úroků? 

Společnost s r. o. koupila 18. 9. 2024 vrtulník Bell 407 GPX (střední víceúčelový šestimístný vrtulník celokovové konstrukce), za částku 59 649 709 Kč, který používá k podnikatelské činnosti a byl v roce 2024 zařazen do majetku firmy. Byl zařazen do odpisové skupiny č. 3 – odpis 10 let, zrychlený odpis Je toto zařazení správné? V roce 2024 byly provedeny daňové odpisy v částce 5 964 971 Kč V roce 2025 vychází daňový odpis vrtulníku na částku 10 736 948 Kč Firma nechce v roce 2025 vykázat ztrátu, proto chtějí započítat jen 50 % odpisu. Je tento postup možný? Existuje ještě jiný možný způsob jak neuplatnit celý daňový odpis v daném roce (kromě přerušení odpisování pro daný rok)?

V listopadu 2025 byla vystavena vydaná faktura na dodání zboží. Při inventarizaci pohledávek po urgenci odsouhlasení stavu neuhrazené FAV se nyní firma ozvala, že faktura za zboží je zřejmě duplicitní. Po prověření bylo firmou uznáno, že tomu tak skutečně je a vystavili jsme opravný daňový doklad s únorovým datem, kdy došlo ke zjištění důvodu pro opravu. Opravný daňový doklad se tak váže k chybě z roku 2025. Bude se tedy účtovat snížení výnosů účtu 604 v roce 2025 či nikoli? Prosím o radu ohledně zaúčtování v roce 2025 a 2026. S ohledem na významnost částky vzhledem k obratu se jedná o nevýznamnou částku.

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Firma má pronajatý software na projektování na tři roky. Pronajímatel (vlastník) software provedl na základě smlouvy o dílo nájemci úpravu upgrade systému správy podle našich požadavků (např. konfigurace testovacího prostředí). Jak zaúčtovat tuto službu? Jednorázově do nákladů (518AE?) nebo časově rozlišit do konce trvání nájemní smlouvy? Domnívám se, že o TZH najatého software se v tomto případě jednat nemůže a úprava je službou? 

Jako externí účetní zpracovávám kompletní účetnictví a sestavuji účetní závěrku, což je moje zákonná odpovědnost. Daňové přiznání však zpracovává daňový poradce klienta. V jakém rozsahu může externí účetní poskytovat součinnost při přípravě daňového přiznání, aby tím nepřebírala odpovědnost daňového poradce za výpočet a podání přiznání? Jak správně popsat tyto služby na faktuře – například jako „poskytnutí podkladů“, „příprava dat z účetnictví“, „spolupráce při sestavení daňového přiznání“ apod., aby z textu faktury jasně vyplývalo, že nejde o zpracování samotného daňového přiznání? Je potřeba mít od klienta písemné potvrzení, že odpovědnost za daňové přiznání přebírá daňový poradce / statutární orgán, nebo postačí formulace ve smlouvě a na faktuře? Existují doporučené formulace či postupy, které ochrání účetního před převzetím daňové odpovědnosti, ale zároveň umožní poskytovat běžnou součinnost při přípravě podkladů?

Pracuji jako externí mzdová účetní v restauračním zařízení. Doložení nejvyššího dosaženého vzdělání certifikátem, popř. doložení vzdělání závěrečným vysvědčením pro JMHZ platí pro všechny organizace a všechny druhy pracovních poměrů? Je dost nereálné, aby zaměstnanci restauračního zařízení tyto doklady doložili, je zde mimo jiné velká fluktuace atd.). Jak postupovat v případě nedoložení těchto a dalších údajů zaměstnancem?

Započítávají se do obratu pro účely auditu v akciové společnosti, přijaté dividendy zaúčtované na účet 668?

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

Společnost s r. o. přihlásila svou pohledávku z 2/2024 do insolvenčního řízení včas, pohledávka byla insolvenčním správcem uznána. Insolvence běží od 6/2024. SRO se domnívala, že bude v rámci konkurzního řízení uspokojena. V současné době už ostatní věřitelé začali brát své incidenční žaloby zpět neboť v majetkové podstatě není dostatek prostředků ani na uspokojení zajištěných věřitelů. SRO jako nezajištěný věřitel pravděpodobně nebude vůbec uspokojena. Může SRO až nyní, únor 2026, vystavit opravný daňový doklad a doručit jej insolvenčnímu správci, aby si mohla požádat o vrácení zaplacené DPH?

S. r. o. má neuhrazené pohledávky od jednoho odběratele. Je jich celkem 8 ve výši dohromady asi za 60.000 Kč. Jsou splatné v období od 13. 1. 2023 do 14. 6. 2023. Chtěli bychom k 31. 12. 2025 ke každé pohledávce udělat opravnou daňovou položku dle § 8a zákona o rezervách ve výši 100 %. Budou po 30 měsících po splatnosti a do 36 měsíců nepromlčené. K 1. 1. 2026 bychom udělali daňový odpis k těmto pohledávkám krytým zákonnou opravnou položkou a zároveň bychom zrušili výši vytvořených opravných položek, tzn. v roce 2026 by to bylo daňově neutrální. Lze takto postupovat? Nebo můžeme toto zaúčtovat také k 31. 12. 2025?

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní byt, který je pronajímán fyzické osobě – nepodnikateli. Nájem bytu je uplatňován jako osvobozené plnění od DPH dle § 56a zákona o DPH. Společnost dále hradí náklady na energie společných prostor domu (např. elektřina, osvětlení apod.), které jsou fakturovány společenstvím vlastníků jednotek, jež není plátcem DPH. Tyto náklady by společnost chtěla nájemci přeúčtovat. Představuje přeúčtování nákladů na energie společných prostor nájemci samostatné zdanitelné plnění podléhající DPH na výstupu, nebo se jedná o vedlejší plnění k nájmu, které sdílí jeho režim osvobození od DPH? Pokud by byly tyto náklady přeúčtovány samostatně, vzniká povinnost navýšit je o DPH a tuto daň odvést, přestože vstupní plnění od SVJ je bez DPH? Je z hlediska DPH vhodné (a obhajitelné) zahrnout tyto náklady do ceny nájemného, případně je uvádět odděleně, ale jako součást osvobozeného nájmu. Jaké podmínky (např. smluvní úprava, absence marže, způsob vyúčtování) jsou klíčové pro zachování režimu osvobození. 

Fyzická osoba, která pronajímá byty v bytovém doměse rozhodla pro tvorbu rezervy na opravy. Na základě nabídek stavební firmy začala tvořit rezervu na opravy domu ve výši 3 mil. Kč na 2 roky. V roce 2024 vytvořila rezervu ve výši 1,5 mil Kč a do termínu 1. 7. 2025 deponovala finance na speciálním účtu ( přiznání podává daňový poradce).  V roce 2025 vytvořila druhou část rezervy ve výši 1,5 mil. Kč a finance uloží na speciální účet také do lhůty pro podání přiznání tedy do 1. 7. 2026 (opět přiznání bude podávat daňový poradce). Avšak již začátkem roku 2026 chce OSVČ zahájit v bytovém domě opravy, na které tvořila rezervu. Může čerpat peníze na úhrady faktur ze speciálního účtu nebo z běžného účtu. Mají před zahájením oprav již doplnit zbývající částku 1,5 mil Kč? Jak mají správně postupovat?

OSVČ má budovu, která je ve SJM a byla zařazena do podnikání od r. 2006 a postupně na ní bylo prováděno TZ do roku 2014. Chtěli bychom v tomto roce v 6/2026 budovu vyřadit z OM. K budově náleží i pozemek, takže vyřazení by se týkalo i jeho. Co vyřazení obnáší z hlediska DPH, DPFO a daně z nemovitosti? Myslíme si, že DPH se řešit nemusí, když poslední TZ bylo v roce 2014 a DPFO by se řešila až při prodeji. Kdyby se prodala budova v 6/2031, byl by její prodej osvobozen od DPFO? V budově by se po vyřazení dál podnikalo. Mohla by se dávat do nákladů údržba budovy? Jak řešit pojištění budovy a daň z nemovitosti. Máme budovu pojistit jako nepodnikatel a podat přiznání k dani z nemovitých věcí jako FO nepodnikající?

Jak postupovat u faktur za grafický design a webové stránky? Naše společnost (vedeme podvojné účetnictví) uzavřela smlouvu na tvorbu návrhu grafického designu webových stránek (designer v rámci smlouvy převedl i licenci k užití daného návrhu). Návrh designu byl rovnou použit pro programování webových stránek. Faktury za výše uvedené služby jsou ve výši 255 000 Kč. Přepokládáme, že dané webové stránky budeme využívat asi 3 roky. Náš obrat za loňský rok činí 1,5 mil. Kč. Jedná se v našem případě o nehmotný majetek, který do nákladů přijde formou účetních odpisů (účet 014, nebo 019), nebo je možné postupovat přes časové rozlišení (účet 381)?

Zaměstnanec má z firmy možnost čerpat nepeněžní benefit ve výši 15 000 Kč/rok. Benefit v nepeněžní formě je pro firmu nedaňovým nákladem a pro zaměstnance nemá daňové důsledky, pokud je využit kromě jiného i na služby léčebného či zdravotního charakteru a nákup zdravotních prostředků na lékařský předpis. Splňuje tuto podmínku využití nepeněžního benefitu zaměstnancem či jeho rodinným příslušníkem na: odstranění převislých víček v nemocnici či v soukromé ordinaci, pobyt v lázních bez předpisu lékaře včetně procedur zaměřených na pohybové ústrojí, odstranění bradavic a jiných výrůstků na obličeji lékařkou, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou či v soukromé ordinaci?

V lednu poskytneme zaměstnancům benefit ve výši 20 000 Kč v podobě dobití kreditu na volnočasové aktivity. Ve vnitřní směrnici máme uvedeno, že na benefit má nárok zaměstnanec po odpracování jednoho roku ve společnosti, tzn. že výše benefitu 20 000 Kč se krátí v poměru počtu měsíců v kalendářním roce. Jak řešit případ, když zaměstnanec ukončí pracovní poměr? Dobitou kartu je možno zrušit, ale co v případě, že zaměstnanec přečerpal nárok připadající na dané měsíce dle směrnice? Je možné přečerpaný kredit srazit ve mzdě, podobně jako přečerpanou dovolenou? Nebo jak jinak postupovat v těchto případech?

Fyzická osoba je zaměstnancem ve dvou organizacích. Slevu na poplatníka uplatňoval v jedné z nich. Má potvrzení a příjmech a jejich zdanění v obou organizacích. Má povinnost podávat daňové přiznání z dani z příjmu podle § 6 ZDP? V tomto případě by totiž souhrn příjmů překročil hranici pro uplatnění tzv. solidární daně s následným doplatkem na dani z příjmů.

Společnost A s. r. o. je 100 % společníkem společnosti B s. r. o. Společnost A poskytla společnosti B půjčku v hodnotě do 10 mil. Kč. Musí být tato půjčka úročená? Pokud ano, je možné sjednat úrok ve výši 1 % nebo si tyto společnosti musí mezi sebou půjčovat za obvyklý úrok? Pokud by půjčka byla bezúročná, nebo na nižší, než obvyklý úrok musí se u některé se společností dodanit majetkový prospěch? Jedná se o rok 2025 a dál.