Expertní odpovědi

Společnost s r. o. vystavila v roce 2022 fakturu na prodej zboží, v roce 2023 vystavila k této faktuře opravný daňový doklad a penále (paušální odškodnění) za nezaplacení původní faktury. Jak toto účetně ošetřit, aby ve výkazu zisků a ztrát nevznikly pro banku neporovnatelné údaje na výnosových účtech.  1. Původní faktura byla účtována v roce 2022 na Dal na 604 - prodej zboží 500 000 Kč. 2. Opravný doklad (odebrání zboží) byl účtován v roce 2023 stejně akorát s mínusovou částkou, tj. Dal 604 - 500 000 Kč. 3. Paušální odškodnění ve výši 250 000 Kč bylo účtováno na Dal na účet 644. Je možné paušální odškodnění zaúčtovat na účet 604 jako předchozí doklady, aby byla vypovídající schopnost přesná? Stroj se dále prodá, ale maximální částka prodeje bude 250 000 Kč. Když budeme účtovat podle výše Kč (pokud se tedy stroj prodá za plánovanou částku 250 000) a na účtu 644 penále bude plusová částka 250 000 Kč. Pro banku by mělo větší logiku vše účtovat na účet 604, ale paušální odškodnění je vlastně penále, pokuta, ze kterého se nevypočítává DPH nevím, zda by takový postup účtovat vše na 604 byl akceptovatelný? Případně jak to vyřešit?
Vydáno: 26. 01. 2023
Společnost spolupracuje s agenturami práce a zaměstnává agenturní pracovníky. V souvislosti se změnami ve výrobě potřebuje proškolit i tyto agenturní pracovníky. Standardně společnost náklady na takové školení přeúčtuje na agenturu práce. Agentura následně navýší fakturaci služeb i o tyto náklady. Společnost by z důvodu snížení administrativní zátěže chtěla s agenturami práce zasmluvnit formou dodatku ke smlouvě, že ponese náklady na školení těchto agenturních zaměstnanců sama. Domníváme se, že tomu nic nebrání. Nicméně obáváme se, zda by v takovém případě byly náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků daňově uznatelnými náklady, a to vzhledem k tomu, že zákon o dani z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) hovoří o odborném rozvoji zaměstnanců. Je možné externí náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků považovat za daňově uznatelné náklady?
Vydáno: 26. 01. 2023
OSVČ, plátce DPH, má ve své daňové evidenci doklady týkající se telefonu a energií, kde není uvedeno jeho IČO a DIČ (na dokladech je pouze jméno a příjmení fyzické osoby a adresa). Doklady se týkají jen ekonomické činnosti plátce DPH a jeho podnikání. Lze tyto doklady nechat jako daňově uznatelné z hlediska daně z příjmů a zároveň i nárokovat odpočet DPH? Je rozdíl v tom, když budou doklady nad 10 000 Kč?
Vydáno: 26. 01. 2023
Společnost s. r. o. pronajme si auto od jednatelky. Jednatelka má živnost, která je na paušální dani, tedy nepodává přiznání k dani z přijmu. Ale když tedy pronájme svoje auto firmě, musí podat přiznání pouze za přijem z pronájmu auta? Nebo si musí vystavit fakturu na pronájem, a tedy nemusí podávat žádné přiznání, protože to stále spadá pod paušální režim?
Vydáno: 26. 01. 2023
Pokud ukončím nájemní vztah a vystavím fakturu za uvedení nebytových prostor do původního stavu, mohu zaúčtovat jako pronajímatel s. r. o. na účet 648?  
Vydáno: 26. 01. 2023
Dle smlouvy a dohody nárok na obratový bonus za rok 2022 pro našeho odběratele vznikne až po včasné úhradě veškerých faktur tzn. uhrazeno nejpozději v den splatnosti. Takže při 60 denní splatnosti nárok vzniká vždy až v roce následujícím. Účtujeme do nákladů v roce vzniku nároku tedy 2023. Nyní jsme zjistili, že odběratel účtuje bonus do výnosů už v roce 2022 s odůvodněním, že oni jsou si jistí, že nám v roce 2023 doplatí veškeré faktury včas a hodnota faktur/obratu pro výpočet je taky jasná. My sice s nárokem na obratový bonus počítáme, ale do nákladů roku 2022 nezahrnujeme nic, protože může nastat skutečnost, že k úhradě faktur včas nedojde. Myslíme si že postupujeme správně. Nemůžeme se ale dostat do problémů, když každá strana smlouvy účtuje náklady a výnosy související s obratovým bonusem do jiného období? Nemáme třeba začít účtovat o odhadu bonusu za rok 2022 do nákladů roku 2022? 
Vydáno: 26. 01. 2023
Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?
Vydáno: 26. 01. 2023
Máme klienta, který vyvíjí nový produkt. Je zatím pořád ve ztrátě a nemá prozatím žádné prodeje, pouze peníze od investora. Jedná se o vývoj a nemá žádnou skladovou zásobu těchto nových výrobků. Měla bych jej nějak vykazovat či vyjímat náklady na tento vývoj v účetní závěrce za rok 2022? Myšleno třeba jako nehmotný majetek nebo nevím. Nebo to mohu ponechat vše v nákladech? 
Vydáno: 26. 01. 2023
K 1.1.2023 došlo v OR k zápisu sloučení a.s. A a s.r.o. B, nástupnickou je A. Rozhodný den sloučení je rovněž 1.1.2023. V jakém termínu bude zaniklá s.r.o. B podávat přiznání k DPPO za rok 2022? Ve formuláři přiznání bude uvedeno DIČ zaniklé s.r.o. nebo DIČ nástupnické a.s.?
Vydáno: 26. 01. 2023
Společnost vlastní areál, který slouží k úpravě odpadů pro její další využití. Pozemek o velikosti 11 000 m2, na kterém je uskutečňována úprava odpadů (kovového odpadu) tvoří funkční celek se zdanitelnou stavbou (kanceláře, sklad, oprava mechanizace). Společnost chce podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, a tento pozemek a stavbu osvobodit dle § 4 odst. 1 písm. h) a § 9 odst. 1 písm. m) ZDP. Má na tento pozemek kolaudační rozhodnutí k tomuto účelu. Souhlas s provozováním zařízení od krajského úřadu. Může pozemek a stavbu osvobodit? Jakou rozlohu může osvobodit? Celých 11 000 m2, protože celý pozemek využívá k tomuto účelu. Nebo se musí podívat do projektové dokumentace, a prokázat finančnímu úřadu velikost plochy k osvobození projektovou dokumentací?
Vydáno: 26. 01. 2023
Ze společnosti A bylo na základě rozdělení odštěpením sloučením odštěpena nemovitost do společnosti B. Rozhodný den byl stanoven k 1.1.2023. Nicméně na katastr nemovitostí byl podán návrh na zápis vkladu vlastnického práva až 11.1.2023 a doposud nebyl zapsán. Jaká společnost má přiznat v roce 2023 daň z nemovitých věcí? V případě že společnost B, tak do kdy musí podat daňové přiznání?
Vydáno: 26. 01. 2023
V prosinci bylo provedeno samotné měření (ergonomie pracovního místa), v lednu dodavatel vyhotovil a vystavil oficiální protokol. Mám dát ještě do roku, kdy proběhlo samotné měření nebo do roku, kdy byl vystaven protokol se zhodnocením měření?
Vydáno: 26. 01. 2023
Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?
Vydáno: 25. 01. 2023
Občan poslal v minulém roce na ukrajinskou ambasádu peněžní dar na nákup zbraní. Pokud od této ambasády neobdrží potvrzení o daru, může tento dar použít ve svém přiznání ke snížení daňové povinnosti? A pokud ano, jakým způsobem prokáže v DPFO odeslání finanční částky?
Vydáno: 25. 01. 2023
Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci vykazuje k 31. 12. 2023 ztrátu. Je možné některé evidované výdaje zaplacené z běžného účtu (např. pojistné za zaměstnance) daňově neuplatnit tak, aby byl ke konci roku vykázán zisk?
Vydáno: 25. 01. 2023
Zdaňuje se odměna prokuristy podle § 6 nebo podle § 7 ZDP, a proč?
Vydáno: 25. 01. 2023
Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 
Vydáno: 25. 01. 2023
Pronajímatel má v nájmu 5 let nájemce. Nyní by chtěl nájemce provést na své náklady obložení nemovitosti včetně reklamního banneru. Bude se jednat asi pravděpodobně o opravu, kterou si nájemce nechá ve svých nákladech a pronajímatel mu jí nebude proplácet. Musí v tomto případě daňově něco řešit pronajímatel? Oprava bude stát zhruba 250 000 Kč. Musí mít nájemce souhlas pronajímatele? Kdyby se jednalo o technické zhodnocení nemovitosti jaké by to mělo důsledky pro pronajímatele?
Vydáno: 25. 01. 2023
Během roku 2022 jsem koupila garáž a teď v lednu 2023 jsem odeslala k tomu přiznání k dani z nemovitých věcí, na kterém jsem uvedla, že je za rok 2022. Teď si myslím si, že jsem udělala chybu, že přiznání mělo být (dopředu) za rok 2023. Je rok 2022 na přiznání je nesprávný a pokud ano, jakým způsobem se dá podání napravit, pokud to chci opravit ještě před termínem 31. 1. 2023? Přiznání je podané přes mou datovou schránku. 
Vydáno: 25. 01. 2023
Z důvodu nedoplacení faktury stroje, který jsme prodali odběrateli, byl stroj odběrateli odebrán zpět. Na původní částku faktury byl v plné výši vystaven dobropis. Jelikož stroj byl cca půl roku protistranou používán a vzhledem k jedinečnosti stroje jsme vyúčtovali takto: Prosím o názor, zda je účetní postup správný. Vše je smluvně ošetřeno a obě strany s vyúčtováním souhlasí. 1. Původní faktura Stroj 100.000,- 311/604 DPH 21% 21.000,- 311/343 Celkem 121.000,- 2. Odebrání stroje zpět: A. Dobropis: Stroj -100.000,- 311/604 DPH 21% -21.000,- 311/343 B. Vyúčtování: - náhrada škody a ušlého zisku = paušální odškodnění 50.000,- - smluvní pokuta za nezaplacení 2. části pořizovací ceny = 20.000,- Celkem pokuty 70.000,- 311/644 Platby: Původní faktura a dobropis se vynulují. Odběratel dluží penále a odškodnění ve výši 70.000,-. Jelikož původní fakturu zaplatil ve výši 50.000,- je jeho aktuální dluh 20.000,-. Po úhradě dluhu 20 tis. bude vše uhrazeno a dodavateli zůstane stroj, jehož hodnota předpokládaného prodeje je max. 50 000, v případě prodeje bude vytavena nová faktura a zaúčtováno 311/600. Je tento postup účetně správný?
Vydáno: 25. 01. 2023