Expertní odpovědi

Jaký kurz se použije při převodu mezi firemními účty - převod z Euro účtu na korunový účet? Je možné v účetnictví s. r. o. použít kurz, který uvádí banka pro převod mezi účty, nebo se musí využít kurz ČNB pro daný den? 

Dostali jsme od dodavatele fakturu na měření elektrické energie analyzátorem sítě vč zpracování reportingu a zprávy k tomu. Bylo to měření stroje. Dodavatel fakturuje s přenesenou povinností. Je to tak v pořádku? Nevím, kam bych to přiřadila. Není toto jen poskytnutí služby, které by mělo být normálně s DPH? Děkuji

Jednatel nemá vyřešené veřejné zdravotní pojištění. Není ve své společnosti zaměstnán, výkon fce je bezplatný. Je možné, aby platba zdravotního pojištění z titulu OBZP byla hrazena z firemního zdrojů? Pokud ano, je to daňově uznatelné? Je možné, aby byl jednatel společnosti na Úřadu práce? Pokud si nic měsíčně nevyplácí, zaznamenala jsem stanovisko, že je to možné. Co se v takovém případě Úřadu práce dokládá? Nemohla by tam pak být kolize např. s příp. podílem na zisku? 

Společnost s ručením omezeným byla založena jediným společníkem v roce 2022. Společník nyní uvažuje o rozdělení svého podílu a převedení 10% části na další osobu bez jakéhokoliv finančního vyrovnání. Jaké budou daňové dopady tohoto rozhodnutí.

Slovenský plátce DPH fakturuje školení, které se uskuteční v ČR, neplátci DPH v tuzemsku (osoba povinná k dani). Musí se stát tuzemský neplátce identifikovanou osobou nebo je místo plnění v ČR, protože se školení uskuteční v ČR?

Společnost má u banky uzavřené opce na směnu EUR na Kč. Aktuálně májí podle konfirmace banky tyto opce zápornou hodnotu. Musím provést k 31. 12. 2024 výsledkové přecenění těchto opcí? Jde mi o to, že obchod nemusí být realizován (jedná se o opce), tudíž tento obchod se ztrátou případně stejně nebudeme realizovat.

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod II. stupně. V jakém případě lze snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Invalidní zaměstnanec v tomto případě tvoří přesně 50 % z celkového počtu zaměstnanců.

Firma by chtěla svému zaměstnanci zaplatit kurz autoškoly přímo té autoškole. Jaké to má daňové dopady? Mohlo by se jednat o zaměstnanecký benefit osvobozený?

Zaměstnanec s. r. o. poskytl společnosti, která ho zaměstnává, půjčku. Platí pro zaměstnavatele nějaká povinnost z hlediska daní?

Pojištěnec v letech 1978–1982 navštěvoval Střední odborné učiliště zakončené maturitou. Bude se pro potřeby výpočtu důchodu hodnotit tato doba jako studium, nebo jako zaměstnání? Stačí pro uznání doby jako zaměstnání doložit potvrzení ze školy, nebo je třeba doložit i trvání učebního poměru?

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Manželé, oba podnikající jako fyzické osoby § 7 ZDP, každý samostatně v jiném oboru. Manžel vlastní nemovitost, která je psaná na něj a byla darováno přímo mu před 3 lety od otce. Manžel nevložil darovanou nemovitost do obchodního majetku. Manželé nemají rozdělení SJM. Manželka nyní začala podnikat jako fyzická osoba v dané nemovitosti. Měl by, nebo může manžel fakturovat nájemné dané nemovitosti manželce ve výši ceny obvyklé, nebo není možné nájemné mezi manželi fakturovat?

OSVČ má přerušenou živnost v roce 2022, v roce 2023 až 2025 byl zaměstnanec, zaměstnání skončilo 1.5.2025, od 1.6.2025 chce znovu zahájit živnost. Může nastoupit do paušálního režimu?

Zaměstnavatel by z jeho dobré vůle a díky loajalitě zaměstnance mu chtěl pomoci v tíživé životní situaci a chtěl by za něj platit nájem bytu. Lze to nějak udělat? Aby to byl pro firmu daňový náklad a zaměstnanec z toho nemusel nic odvádět? 

Klient pořídil 31. 12. 2019 dům v pořizovací ceně 400 000 Kč. Dům postupně vlastní silou předělal a několikanásobně zvýšil jeho hodnotu (nemá faktury za práci ani materiál). V roce dům pronajímal podle § 9 ZDP, v roce 2024 pak podle § 7 ZDP. Nyní by chtěl nemovitost odpisovat jako náklad proti příjmu z podnikání. Je možné místo pořizovací ceny nechat udělat odhad nemovitosti? Dům zatím nebyl odpisován.

Přišly nám faktury od firmy Microsoft Ireland za měsíční a roční poplatky k firemním e-mailovým schránkám. Na fakturách není uvedeno naše DIČ, faktury jsou vystaveny s českým DIČ irského Microsoftu a s 21% DPH. 1. Jedna faktura je do 10 000 Kč. Můžeme si u ní odečíst DPH a považovat to jako zjednodušený daňový doklad? 2. Faktura za roční poplatek je přes 10 000 Kč, tam si, předpokládám, DPH odečíst nemůžeme? Takže celkovou částku vč.DPH dáme do nákladů, je to tak? Zažádali jsme o opravu dokladů, aby uvedli naše DIČ, pak by mělo být jako reverse charge s jejich irským DIČ, nejspíš nám to ale již zpětně neopraví. 

V listopadu v roce 2024 jsem prodal nemovitost, v které jsem bydlel. Současně s prodejem nemovitosti byl doplacený i hypoteční úvěr. V předchozích letech jsem si uplatňoval úroky z hypotéky v daňovém přiznání jako odčitatelnou položku. Mohu si uplatnit úroky z hypotečního úvěru i za rok 2024? 

Jak je to s uplatněním nároku na odpočet DPH u osoby samostatně výdělečně činné, která je plátcem DPH? Jako OSVČ a plátce DPH jsem obdržela od dodavatele energií (elektřina/plyn) splátkový kalendář na celý kalendářní rok. Tento dokument obsahuje rozpis měsíčních záloh s vyčíslením základu daně a DPH. Samostatné daňové doklady k jednotlivým platbám vystavovány nejsou V jednotlivých měsících hradím zálohy dle splátkového kalendáře a tyto úhrady zároveň zahrnuji do daňové evidence jako výdaj. Dovoluji si požádat o stanovisko k následujícímu: Je možné v této situaci uplatnit nárok na odpočet DPH z jednotlivých úhrad dle splátkového kalendáře, přestože nebude vystaven daňový doklad, a jediným podkladem je právě tento rozpis se základem daně a DPH?

Zaměstanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně (standardní hodinová odměna). Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné, pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínk, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo - nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1-3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V rámci 4/25 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025? Nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vnzikl nový prac. poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tedy tento dodatek jakoby se zakládal nový prac. poměr? Tzn. v programu by to v tomto případě byla zvolena u typu prac. poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP? Tzn. pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo pův. datum 31. 3. 2025 na nové "datum odchodu" 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k zákl. slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen zákl. sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP musí podepsat prohlášení nové (platné od 4/2025)?

Společnost s r. o. provozuje zdravotní služby v jedné specializované ordinaci. Sídlo společnosti je v Praze, v místě bydliště jednatele společnosti (lékaře) a ordinace je v 60 km vzdáleném městě. Lékař každý den dojíždí do ordinace ze sídla společnosti, kde má i v pracovní smlouvě „místo výkonu práce“. Je cesta do ordinace daňovým nákladem společnosti, nebo je třeba provádět zdanění ceny vozu ve mzdě?