Otázky a odpovědi

Dobrý den, jsme s.r.o. , plátce DPH a zabýváme se prodejem motocyklů. Zákazníkovi (fyzické osobě) bude z naší strany s.r.o. uznána reklamace motocyklu z důvodu vysoké poruchovosti a bude mu dobropisována celá prodejní cena motocyklu (cena bez DPH + 21% DPH). Jak bude tato situace z pohledu DPH u naší s.r.o., můžeme u vystaveného dobropisu u reklamace uplatnit odpočet DPH (tj. cena bez DPH +21% DPH) nebo dobropis bude vystaven na celou původní prodejní cenu s DPH 0%?
Vydáno: 07. 07. 2022
OSVČ, plátce DPH, vlastní nemovitost, kterou má zařazenou v obchodním majetku a která slouží k podnikatelské, ekonomické činnosti. Část nemovitosti poskytl k ubytování uprchlíkovi z Ukrajiny, jeho manželce a dceři. Ubytování má tato rodina zadarmo. OSVČ přijala do hlavního pracovního poměru uprchlíka a nyní by chtěla uzavřít pracovní smlouvu i s jeho manželkou. Bude něco u těchto zaměstnanců z Ukrajiny předmětem dodanění? Může si OSVČ nadále uplatňovat daňové výdaje v souvislosti s nemovitostí (odpisy, opravy atd..)? Mohou být ve výdajích i energie, když je uprchlíci neplatí? Může si nárokovat nadále DPH na vstupu z případných oprav, energií?
Vydáno: 07. 07. 2022
Hlavní náboženská organizace (diecéze) vybírá od svých členů (náboženských obcí v jednotlivých městech) příspěvky, stanovené vnitřním předpisem. Počítají se tyto příspěvky do obratu DPH? A pokud se tato organizace stane plátcem DPH, bude se z těchto příspěvků odvádět DPH?
Vydáno: 07. 07. 2022
Tři družstevníci (A, B, C) pronajímají PO bytové a nebytové prostory, která je bude následně pronajímat. Jaký bude režim DPH u jednotlivých družstevníků, bude se jednat o zdanitelný nebo osvobozený režim? A: pronajímá pouze nebytové prostory (jedná se o 11,34 % z celkové výměry), B: pronajímá bytové prostory (jedná se o 12,04 % z celkové výměry) a nebytové prostory (jedná se o 9,75 % z celkové výměry), C: pronajímá bytové prostory (jedná se o 12,51 % z celkové výměry) a nebytové prostory (jedná se o 11,37 % z celkové výměry). Celkové je tedy třemi družstevníky pronajato 24,55 % bytových prostor a 32,46 % nebytových prostor. Zbylé bytové jednotky (37,92 %) a nebytové jednotky (5,06%) jsou jiných vlastníků.
Vydáno: 01. 07. 2022
OSVČ je neplátce DPH, ale už 5 let je zaregistrována jako identifikovaná osoba (tehdy z důvodu poskytování služeb na Slovensko). 1) Jak by se měla řešit situace, kdy OSVČ prodá zboží na Slovensko slovenské firmě plátci DPH? Jak by se řešila situace, kdy OSVČ prodá zboží nepodnikateli (konečnému zákazníkovi)? V obou případech se jedná o nahodilé prodeje maximálně za 50.000,- Kč ročně. Vystupuje zde jako neplátce DPH a neuvádí to v daňovém přiznání ani v souhrnném hlášení? 2) Jestliže pořizuje zboží z jiného členského státu je povinna přiznat daň bez ohledu na jakoukoliv částku a musí podat daňové přiznání? Nárok na odpočet nemá.
Vydáno: 29. 06. 2022
Stavební firma (plátce DPH) vystaví fyzické osobě (podnikatel-neplátce) zálohovou fakturu na stavební práce. Stavební firma po obdržení úplaty vystaví fyzické osobě daňový doklad na přijatou zálohu a odvede DPH. Fyzická osoba (podnikatel) má zažádáno o registraci k DPH. Jak bude stavební firma (plátce) postupovat v případě vyúčtování zálohy, která se pro plátce uskutečňuje v režimu PDP v případě: 1. k registraci fyzické osoby nebude zatím provedena žádná práce k vyúčtování zálohy, 2. k registraci fyzické osoby již budou nějaké práce provedeny. Může totiž nastat situace, že vyúčtovací fakturu bude stavební firma vystavovat fyzické osobě již jako plátci DPH, a to v režimu přenesené daňové povinnosti. Jak se v této situaci vypořádat s již odvedeným DPH ze zálohy?
Vydáno: 28. 06. 2022
Zasíláme zboží do EU v režimu EU OSS. Konkrétně se jedná o oděvy. Ty fakturujeme se základní sazbou DPH jednotlivých států. Jakou sazbu DPH použijeme u dopravy za zboží? Použijeme stejnou základní sazbu nebo budeme muset prostudovat zákony o DPH jednotlivých zemí a řídit se jejich sazbami, zákony? 
Vydáno: 28. 06. 2022
Nakoupili jsme v Německu zboží od neplátce DPH. Jsme plátci DPH. Znamená to pro nás pouze to, že si na vstupu žádnou DPH neodečteme a na výstupu zboží prodáme s naší sazbou DPH? Faktura na dovoz se tedy neobjeví v žádném výkazu - přiznání k DPH ani kontrolní hlášení a pohlíží se na ni stejně jako na doklad od tuzemmského neplátce?
Vydáno: 28. 06. 2022
Fyzická osoba vložila do svého obchodního majetku v roce 2016 starší zkolaudovanou nemovitost - rodinný dům (nebyl nárok na odpočet DPH - kolaudace více jak 5 let před vkladem do podnikání - kupní cena nezatížena DPH). FO měla v úmyslu přestavět vloženou nemovitost na penzion, v němž by podnikala- (tj. příjmy v § 7 ZDP). V roce 2017 a 2018 vynaložila náklady na projektovou dokumentaci ( z přijatých plnění za projektové dokumentace uplatnila plný nárok na odpočet DPH, projektová dokumentace zaevidována jako nedaňový výdaj - nezařazené technické zhodnocení na vložené nemovitosti). Na konci roku 2019 stavební úřad přestavbu dané nemovitosti na penzion nepovolil v požadovaném rozsahu. Fyzická osoba se rozhodla nemovitost k 1. 1. 2020 (31. 12. 2019) vyjmout z obchodního majetku a převést ji do svého soukromého užívání. Je povinna z přijatých zdanitelných plnění,u kterých si uplatnila odpočet DPH odvést tuto DPH zpět státu z důvodu převodu vložené nemovitostí zpět do osobního vlastnictví (viz § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH)? Náklady na projekty nejsou přiřazeny k nemovitosti jako technické zhodnocení, protože přestavba - rekonstrukce nemovitosti nebyla provedena. Proto nevím zda toto nezařazené technické zhodnocení je považováno za hmotný majetek ve smyslu § 78 odst. 5 ZDPH a vztahuje se na něho úprava příp. dle § 77 a následně dle § 78 a následujících ZDPH (viz koordinační výbor 62/08.06.05, dále 274/20.05.09). Současně přemýšlím, zda přijatá plnění – tj. projektové dokumentace na přestavbu, jenž nebyla povolena stavebním úřadem jsou technickým zhodnocením, nebo je to pouze zmařená investice? Prosím o radu, jak postupovat. V případě, že by byla povinnost odvést DPH z nezařazeného technického zhodnocení (pokud projekty jsou technickým zhodnocením), tak podle kterého § ZDPH a v jaké výši (zda ve 100%, nebo v poměrné výši x/10).
Vydáno: 28. 06. 2022
Příspěvková organizace města, plátce DPH. Koeficient 4%. Nákup SW používaný jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak bez nároku, za 100 000 Kč bez DPH. Je správně úvaha, že vstupní cena zahrnuje cenu bez DPH + neuplatněné DPH, tedy vstupní cena bude 121 000 - 840 Kč (4% koef.)? Investiční fond pak bude čerpaný ve výši vstupní ceny tedy 120160. Co se stane s cenou majetku v případě, že se změní vypořádací koeficient na konci roku? A jaký to bude mít vliv na investiční fond? Pokud změna koeficientu bude znamenat změnu pořizovací ceny, pak pravděpodobně by mělo dojít buď k dočerpání IF nebo naopak jeho tvorbě při navýšení koeficientu. Jak v takovém případě řešit hraniční situaci, kdy majetek bude vč.neuplatněné DPH v blízkosti hranice 40 000 a bude reálně hrozit, že buď majetek nezařadíme a na konci roku díky změně koeficientu hodnota vzroste na 40 000 Kč+, nebo naopak se bude jednak o majetek za 40 001 Kč a zvýšením koeficientu pořizovací cena majetku klesne pod hranici 40 000 Kč?
Vydáno: 28. 06. 2022
Český plátce DPH poskytl službu neziskové organizaci z Bosny. Jde o zážitkový střelecký balíček, určený pouze pro zaměstnance této konkrétní firmy. Součástí balíčku je i ubytování, strava a doprava. V § 9 ZDPH je uvedeno, že pokud jde o osobu povinnou k dani, je místo plnění ve třetí zemi, pokud jde o osobu nepovinnou k dani, pak je místo plnění v ČR. Jak rozklíčovat u neziskovky, zda je nebo není povinná k dani, tedy zda provádí nějakou ekonomickou činnost, nebo ne? Neziskovka nám poskytla pouze název a adresu, nemáme žádné IČO nebo DIČ. Znamená to tedy, že není osobou povinnou k dani? Pokud by byla povinná k dani, pak bude DPH 0 %? A vztáhlo by se to na celé plnění, anebo je třeba vyjmout ubytování a stravování, které má vždy místo plnění v zemi poskytnutí, tj. v ČR a zdanit tuto část 21 %? Pokud je neziskovka nepovinná k dani, pak bude vše s 21 %?
Vydáno: 24. 06. 2022
Podnikající fyzická osoba (neplátce DPH), zprostředkovává prodej investičního zlata, stříbra a platiny. Zlato je osvobozené bez nároku na odpočet dle § 92 zákona o DPH. Stříbro a platina nikoliv. Ze všech činností překročil obrat 1 milion Kč. Otázka zní, počítá se plnění za zprostředkování prodeje zlata do obratu DPH? Není to plnění osvobozené bez nároku na odpočet uvedené v § 4a zákona o DPH (podle § 54 až § 56a zákona o DPH), ale podle § 92 zákona o DPH. Má povinnost se registrovat jako plátce DPH?
Vydáno: 24. 06. 2022
Podnikatel, neplátce DPH, chce koupit starší vrtulník od norského občana (nepodnikatele, osoby neregistrované k dani v žádném členském státu, Norsko není v EU). Vrtulník se nachází v Česku a je zde také registrován a používán. Jeho cena má být zhruba 1 850 000 Kč. Jak se má správně postupovat z hlediska DPH? Pokud by šlo zboží z Norska (třetí země) dovozem do Česka, zřejmě by DPH bylo řešeno spolu s proclením. To ale nebude tento případ. Jak se bude v tomto případě DPH řešit? 
Vydáno: 24. 06. 2022
Klient si od společnosti MXX pronajal nový automobil. MXX jako pronajímatel uzavřel s mým klientem jako nájemcem „smlouvu o opčním leasingu". Je zde stanovený splátkový kalendář na 48 měsíců - pořizovací cena vozidla je 899 000 Kč bez DPH. Souhrn všech budoucích zaplacených splátek je 801 000 Kč bez DPH (cca 98 000 Kč by zbývalo k doplatku a klient by si za tuto cenu mohl následně automobil odkoupit). Dále mám fakturu na samotné vozidlo, kde jako objednavatel je můj klient a zákazník je firma MXX. Jak se k této smlouvě postavit z hlediska DPH? Mám účtovat měsíční splátky a odpočty DPH, nebo se řeší 1× jako nákup majetku na ř. 47 (na faktuře je uveden zákazník MXX). Na helpdesku MXX mi bylo sděleno, že si mám účtovat měsíční splátky s odpočty DPH.
Vydáno: 24. 06. 2022
Chci se zeptat na správné účtování zahraničních faktur za dopravu na přelomu měsíce. Faktura je vystavená 10. 6., ale vykládka byla 31. 5. (vyznačeno na přepravním listě). Je správně, že fakturu zaúčtuji do DPH za období 05/2022 kurzem, který máme v měsíci květen? A jak je to správně z pohledu daně přijmu? Do jakého období je to správně nákladově a jakým kurzem?
Vydáno: 22. 06. 2022
Česká firma A objednala v Německu zboží pro Maďarského zákazníka. Zboží odjelo přímo z Německa do Maďarska. Dopravu zajišťovala německá firma. Fakturace byla provedena následovně: 1. Německá firma fakturovala české firmě A (reverse charge). 2. Česká firma A fakturovala české firmě B (režim přenesené daňové povinnosti § 92 zákona o DPH- faktura za prodej ocele nad 100 000 Kč). 3. Česká firma B fakturovala maďarské firmě – (dodání zboží do jiného členského státu).  Jak mají firmy postupovat z hlediska vypořádání DPH?
Vydáno: 22. 06. 2022
Jsme s.r.o., plátce DPH a zabýváme se nákupem a prodejem vína. Sklady vedeme zp. B. Část vína jde na reprezentaci. Je to, prosím, tak, že tento výdej zaúčtuji 513/504,343? Kdy DPH vypočítám z pořizovací ceny vína uvedené na výdejce? Děkuji.
Vydáno: 20. 06. 2022
Německá firma doveze ze třetí země zboží do Prahy a následně jej přepraví do Německa. Na dovozním celním prohlášení z neidentifikovaného důvodu uvede režim volný oběh a z toho důvodu je jim vyměřeno i české DPH. Standardně měli zboží uvést do režimu transit a do volného oběhu propustit až v Německu. Je možné nějakým způsobem nárokovat zpět DPH? Např. registrací k DPH v ČR a následném uplatnění v DAP? Nebo žádostí o vrácení daně na MF?
Vydáno: 20. 06. 2022
Nakupujeme uživatelskou licenci pro učitele v Maďarsku. Jedná se o digitální učebnice, které se využívají např. v dotykových displejích, tabletech atd. Dále ho prodáváme do škol. Lze uplatit s 10% DPH a také s 10% prodat?
Vydáno: 17. 06. 2022
Firma, která poskytuje služby zákazníkům, používá rezervační systém, zákazník si rezervuje 9.6. termín, zaplatí kartou 1 000 Kč a peníze dojdou firmě zpravidla další den - tj. 10. 6. Termín rezervace a poskytnutí služby je 15. 7. bez doplatku. Jedná se o výnos firmy za služby dne 9. 6., 10. 6. nebo 15. 7.? Tato záležitost nás zajímá především k určení výnosu na přelomu roku.
Vydáno: 17. 06. 2022