Expertní odpovědi - strana 425

Zaměstnankyně má tři děti, na které si v měsíční mzdě uplatňuje každý měsíc daňové zvýhodnění. Nejstarší syn studoval do června 2020. Za měsíce červenec a srpen, když už zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění neměla, jí bylo bohužel ještě chybně přiznáno. Jak toto můžeme opravit? Zaměstnankyně má vedle HPP ještě živnostenský list, takže si daňové přiznání za rok dělá sama, ne prostřednictvím ročního zúčtování zaměstnavatele (kde by to zřejmě zaměstnavatel mohl opravit). Jak chybu z pohledu zaměstnavatele napravit?

Skupina DPH jako plátce prostřednictvím svých členů poskytuje kromě jiného (zdanitelná plnění) i úvěry a peněžní zápůjčky na dlouhodobé bázi, ze kterých plynou úroky, které u plátce představují plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně dle § 54 zákona o DPH. V souvislosti s poskytováním úvěrů a finančních zápůjček, plátce (skupina) nespotřebovává na vstupu žádná zdanitelná plnění nakoupená od jiných plátců nebo jen v omezené míře ve srovnání s ostatními činnostmi, a ani se touto osvobozenou činností nepodílí a nepřispívá na žádném uskutečňování či rozšiřování zdanitelných plnění na výstupu. Lze úroky z poskytování úvěrů a finančních zápůjček, které představují osvobozené plnění dle § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, při kterých nejsou spotřebovány žádné nakupované vstupy nebo jen v minimální či omezené míře, a současně které se nepodílí na uskutečňování zdanitelných plnění (výstup), považovat za finanční službu, která nevstupuje do výpočtu koeficientu pro krácený nárok na odpočet dle § 76 odst. 4 zákona o DPH?

Firma spol. s r. o. vlastní bytový dům s několika byty, které pronajímá fyzickým osobám. Letos se rozhodla opravit respektive vyměnit ve čtyřech bytech kuchyně včetně spotřebičů, každá je za cca 50 - 60 000 Kč s daní. Původní kuchyně byly zaúčtovány jako součást budovy. Mohu tyto výměny zaúčtovat jako opravu? Samozřejmě nedojde k odpočtu DPH. Velikost i základní vybavení zůstane stejná jako u původních kuchyní. 

Společníkovi s. r. o. byl vyplacen kompenzační bonus na firemní účet s. r. o. Jak o kompenzačním bonusu účtovat a jak bude zdaněn?

Příspěvková organizace v roce 2019 skončila se ztrátou, jelikož neměla ani v rezervním fondu žádné prostředky ke krytí této ztráty. Ztráta v roce 2020 zůstává v rozvaze na účtu 432 minusem. V srpnu 2020 organizace obdržela od zřizovatele finanční prostředky vysloveně určené ke krytí ztráty. Jak správně účtovat?

Firma má zaměstnance, který vykonává velkou část práce od dob covid-19 z domova formou home office. Tento zaměstnanec používá firemní auto, se kterým jezdí operativně např. 1-2 týdně do provozovny jeho firmy do jiného města nebo jednou týdně k zákazníkům opět do jiného města. Auto většinou nechává zaparkované přes noc v místě bydliště, kde pracuje formou home office. Firma přemýšlí, jak má nastavit v pracovní smlouvě místo výkonu práce zaměstnance, aby mohly být všechny cesty mezi domovem zaměstnance, provozovnou i zákazníkem jako služební pro účely daně z příjmů zaměstnance i DPH. Je vhodné nastavení místo výkonu práce bydliště zaměstnance, kde vykonává home office? Nebo má nějaké (ne)výhody určit v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce i město provozovny firmy jako druhé místo výkonu práce?

Fyzická osoba v roce 2013 zakoupila pozemek. Na tomto pozemku započala v roce 2018 stavět rodinný dům. Z osobních důvodů však letos pozemek i rodinný dům na něm prodala. V kupní smlouvě byla zvlášť uvedena cena za pozemek a zvlášť za rodinný dům. Jak to bude s případným osvobozením od daně z příjmu? Nabízí se, že by pozemek mohl být narozdíl od rodinného domu od daně z příjmu osvobozen? Do daňového přiznání by pak vstupovaly jen příjmy z prodeje rodinného domu, což by bylo pro dotyčnou osobu daňově výhodné. 

OSVČ, neplátce, podnikání v oblasti fitness - volná živnost. Roční příjmy činí pravidelně okolo 500 000 Kč ročně a OSVČ se vyplatí uplatňovat výdaje paušálem 60 % z příjmů. V roce 2020 proběhly nad rámec běžné činnosti tyto operace a náš dotaz zní, zda jsou součástí příjmů ke zdanění, a pokud ano, zda je možné i z těchto příjmů uplatnit výdaje paušálem: 1) kompenzační bonus – 44 500 Kč, 2) provozní dotace (v rámci podnikatelské činnosti byly v létě realizovány školní fitness tábory pro děti). Na tyto tábory obdržela OSVČ dotaci z fondů EU ve výši ca 150 000 Kč, 3) OSVČ získala dotaci na vybavení fitness centra z fondů EU cca 100 000 Kč - předmětem je vybavení drobným majetkem v ceně za kus do 20 000 Kč, 4) OSVČ získala dotaci na technické zhodnocení fitness prostor (stavební práce typu podklady, podhledy, okna) v celkové výši 500 000 Kč. Vstupují příjmy z dotací do obratu pro účely DPH?

Náš klient se rozhodl pro nový obchodní záměr vedle svého stávajícího podnikání - provozování výstavní, ale i prodejní galerie. Zakoupí zcela nové nebytové prostory, kde je možnost odpočtu DPH. Zakoupí vybavení a zařízení galerie (nábytek, zabezpečovací zařízení...). Do galerie umístí vlastní sbírky i sbírky dalších vlastníků, kdo bude mít zájem, může být jeho dílo určené k prodeji. Za vstup do galerie bude vybíráno vstupné. Moc nepočítáme, že by minimálně v několika nejbližších letech byla galerie v kladných číslech. Je vstupné zdanitelným plněním a podléhá DPH, a pokud ano v jaké sazbě? Provize při prodeji obrazů je taktéž zdanitelným plněním? Pokud veškerá činnost slouží ke zdanitelným plněním, je plný nárok na odpočet (dávám schválně do úvahy, že se především v prvních letech nemusí podařit dosáhnout zisku)?

Jako externí účetní vedu účetnictví jednomu klientovi, který si sám ve svém SW vede sklad zboží a vystavuje vydané faktury. Sklad účtuji způsobem B. Nyní mi klient oznámil, že přišel o všechna data, resp. nějaký způsobem mu úplně "zkolaboval" počítač a vypadá to, že data už nepůjdou obnovit. Oznámil mi také, že data přestal zálohovat před několika lety. Co dělat v takovém případě? Naposledy máme vyjeté skladové sestavy k 31. 8. 2020. V případě, že by se data přece jenom obnovila, postupovala bych tak, že bychom nákupy a prodeje zboží za toto mezidobí ručně dodatečně zadali do skladu příjemkami a výdejkami. V případě, že by se data už neobnovila, zadali bychom si stav jednotlivých skladových položek k 31.8. (tj. poslední známý stav ze skladového SW), doložili touto sestavou, mezidobí zadali příjemkami a výdejkami a aktuálně pokračovali. V tomto případě by nám chyběla detailní evidence za měsíce leden až srpen a za minulé roky, ale chybělo by to jen v SW, vytištěné skladové sestavy vč. příjmů a výdejů zboží dle jednotlivých měsíců máme, jak k letošnímu roku, tak k minulým rokům. Je můj navrhovaný postup správný, případně jak jinak a lépe toto řešit?

Jsme společnost registrovaná k DPH pouze v ČR. Naše společnost bude v 10/2020 prodávat zboží slovenské společnosti (DIČ - SK). Tato společnost je rovněž registrována k dani v ČR (má i české DIČ). Naše zboží bude odjíždět na dodací paritě FCA přímo do Rumunska. Na naší vystavené faktuře bude odběratelem slovenská společnost (DIČ SK) a příjemce materiálu společnost rumunská (DIČ RO). Z výše uvedeného se domníváme, že naše společnost je charakterizována jako prodávající, společnost slovenská jako prostředník a rumunská společnost je konečný kupující v podmínkách třístranného obchodu. Zajímá nás, zda se opravdu jedná o třístranný obchod i za předpokladu dodací parity FCA a faktu, že je prostředník registrován k české dani. Prosíme rovněž o informaci, jak má být správně vykázána DPH u všech tří subjektů.

Společnost v roce 2018 vystavila jiné společnosti penále za pozdní úhradu faktury. Toto penále nebylo zaplaceno, ale společnost jej v účetnictví roku 2018 uvedla jako výnos. Se společností byl veden spor prostřednictvím rozhodčího soudu a nařízena exekuce na úhradu penále. Nicméně doposud žádné plnění z exekuce nevzniklo. Jak z účetnictví výnos z roku 2018 kompenzovat, když k penále nelze tvořit opravnou položku? Nepředpokládáme, že dojde prostřednictvím exekuce k nějakému plnění, ale částka je stále uvedena v pohledávkách. Jak se této pohledávky účetně zbavit a snížit si o ni daňový základ? Vystavit dobropis na penále?

Má na podporu z programu Antivirus C nárok i firma, která splňuje formální požadavky, ale nebyla žádným způsobem postižena mimořádnými opatřeními vlády a nenesla žádné ekonomické následky? Firma nemá žádné odbytové ani jiné potíže, její obrat během pandemie mírně roste.

Společnost žalovala pohledávku u rozhodčího soudu, který verdikt potvrdil a na odběratele byla vyhlášena exekuce. Může si společnost uplatnit do účetnictví daňově opravnou položku k pohledávce (splňuje podmínky dle § 8c zákona o rezervách splatnost delší než 12 měsíců), která by v případě uspokojení pohledávky byla anulována? Účetně: Tvorba OP MD 558/D 391, v případě přijetí pohledávky z exekuce na účet stejné účtování s minusovým znaménkem. Je to takto možné? Pokud ne, kdy je možné tvořit opravnou položku k pohledávce nebo ji daňově odepsat pokud má odběratel exekuci, ale tuto nebude nejspíš plnit, jelikož nemá žádný majetek ani snahu o úhradu?

OSVČ chce zaměstnat na DPP ve své firmě syna, který dosáhne v říjnu 18 let a je student. Vztahuje se na pracovněprávní vztah otec-syn nějaké omezení? Otec si bude moci i nadále uplatňovat daňovou slevu na dítě - syna, i když ten bude mít vlastní příjem na základě dohody? Jsou nějaká omezení, pokud s ním uzavře dohodu před dovršením 18 let? Jedná se o jednoduché práce - prodej v obchodě, opravy kol...

Společnost bude uplatňovat opravnou položku k pohledávce. Součástí faktury, která je předmětem pohledávky, byl splátkový kalendář. Faktura v neuhrazené výši 50 000 Kč měla být placena 5 splátkami, k 1. 2. 2018, 1. 3. 2018... vždy k 1. v měsíci. Faktura vystavena v lednu 2018. Od jakého data máme počítat dny pro tvorbu opravné položky, každou splátku zvlášť nebo k datu splatnosti první splátky? Odběratel nezaplatil ani jednu.

Akciová společnost uspořádala ve firemním týdeníku vědomostní soutěž za účelem zvýšení povědomí zaměstnanců o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a předcházení pracovním úrazům. Soutěž je určena pro zaměstnance společnosti a jejich dceřiných společností. Vylosovaní výherci soutěže obdrží nepeněžní výhru v podobě poukazu na pobyt v penzionu v hodnotě 4 000 Kč. Společnost nyní řeší správný daňový režim soutěže na straně pořadatele a na straně výherců. Jedná se u pořadatele soutěže o daňově uznatelný náklad s nárokem na odpočet DPH související s činností společnosti v oblasti BOZP? O jaký druh příjmu se jedná u výherců soutěže - vlastních zaměstnanců a zaměstnanců dceřiných společností? Je nutno u vlastních zaměstnanců zahrnout výhru do příjmů ze závislé činnosti s povinností odvodu pojistného nebo se jedná u všech výherců o ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP, který je do výše 10 000 Kč osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP?

Firma (s. r. o.) chce poskytnout dar dítěti svého zaměstnance. Je to z toho důvodu, že dítě je tělesně postižené. 1) Pokud by firma poskytla dar přímo zaměstnanci, domníváme se, že by to musel zdanit ve mzdě? Je to správně? 2) Pokud by firma darovala dítěti 15 000 Kč, bylo by to osvobozeno podle § 10 na straně dítěte? 3) Pokud by firma darovala dítěti 30 000 Kč, jak je to se zdaněním tohoto daru? Kdo podává daňové přiznání - dítě nebo rodič? 4) Je tento dar pro firmu daňově uznatelný? Co bychom potřebovali k prokázání uznatelnosti daru (např. doklad o tom, že dítě je postižené)? Doplňující ustanovení: Firma, která chce poskytnout dar dítěti zaměstnance, nechce vázat přijetí peněz na nákup konkrétní zdravotní pomůcky. Jedná se o dar neurčený na konkrétní nákup - chce jen zlepšit finanční situaci rodiny. Jak by to bylo se zdaněním v tomto případě? Firma by tento dar pravděpodobně neměla jako odpočitatelnou položky a dar by byl daňově neuznatelný. Jak by to bylo na straně dítěte (nebo rodičů)? Museli by tento dar danit? Platilo by osvobození 15 000 dle § 10 zákona o daních z příjmů?  Doplňující otázka: Firma nechce vázat přijetí peněz na nákup konkrétní zdravotní pomůcky. Jedná se o dar neurčený na konkrétní nákup - chce jen zlepšit finanční situaci rodiny. Jak by to bylo se zdaněním v tomto případě? Firma by tento dar pravděpodobně neměla jako odpočitatelnou položky a dar by byl daňově neuznatelný. Jak by to bylo na straně dítěte (nebo rodičů)? Museli by tento dar danit? Platilo by osvobození 15 000 dle § 10 zákona o daních z příjmů? 

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 

Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. " V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka." Pokud se přeprodej dopravy nestihne včas nebo vznikne nějaká škoda, tak mezi firmami je řetězově fakturováno další netypické plnění, Někdy se jedná fakturaci za nevrácené palety, kterou nejčastěji firma obdrží od odběratele a potom toto vyfakturuje na dopravce v obdobné částce. Dále se jedná obdobně o fakturaci za zpoždění nebo čekací dobu z různých důvodů - a to i např., že řidič měl promile a nemohl řídit. Jedná se v těchto případech o pokuty, které nejsou předmětem DPH a nebo se jedná o ekonomická plnění, které se mezi subjekty z EU mají vykazovat standardně na ř. 21 a v souhrnném hlášení. Většinou fakturaci za nevrácené palety nebo zpoždění posuzujeme jako pokutu, která není předmětem daně DPH (ale druhá strana z EU občas uvádí ve fakturaci odkaz na zákon s reverse charge) a naopak fakturu za čekání (waiting time for unloading place) na odběratele bych přednostně posuzoval spíš jako ekonomické plnění a v tomto režimu i fakturoval na dodavatele. Děláme tyto věci správně? Popřípadě jakým režimem DPH by se tyto věci měly správně řešit.