Expertní odpovědi - strana 434

Fyzická osoba zdaňující příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů, plátce DPH, zakoupila vozidlo, kde se nechala zapsat jako vlastník a syna uvedla jako provozovatele. Syn vypomáhá s nájmy bez nároku na mzdu. Je možné uplatit 100% nárok na DPH u pořízení vozidla, pohonných hmot, oprav, když se vozidlo využívá 100% pro ekonomické účely, ačkoliv je syn zapsaný jako provozovatel? 
Vydáno: 26. 08. 2020
Uvádí se někde v přiznání k dani z příjmů fyzických osob osvobozený příjem z prodeje nemovitosti? A účtuje se o tomto prodeji, pokud fyzická osoba, plátce DPH, vede dobrovolně účetnictví? 
Vydáno: 26. 08. 2020
Společnost v souvislosti s epidemií Covid-19 využila možnosti prodloužení leasingové smlouvy o 6 měsíců, tj. z původních 60 měsíců na 66 měsíců. Do konce leasingu zbývalo 11 měsíců. Po ukončení leasingu má společnost právo odkupu předmětu leasingu za částku 1 000 Kč bez DPH. Původní splátkový kalendář (zároveň daňový doklad) měl splátky ve stejné výši. Po uzavření dodatku k leasingové smlouvě byly splátky po dobu 6 měsíců sníženy na minimální hodnotu. Jak postupovat při účtování do nákladů? Je možné, že bychom zbývající splátky, tj. 17 splátek rovnoměrně rozpouštěli do nákladů 17 měsíců nebo můžeme 6 měsíců účtovat snížené splátky a zbývajících 11 splátek už v původní výši?
Vydáno: 26. 08. 2020
Můj teta a strýc žijí již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama - teta je sestra mé maminky - obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona - zda podle našeho českého nebo slovenského nárok - na dědictví po strýci, resp. tetě? Nyní kolem majetku tety "začali kroužit" staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti - neteř a synovec ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, kteří žijí na Slovenku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci - jak větev z ČR - tedy neteř a synovec či např. manžel tetiny sestry, tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku? 
Vydáno: 26. 08. 2020
Naše společnost plátce DPH s DIČ CZ si dopraví na své náklady tooling z Německa ze sídla dodavatele (osoby registrované k dani v jiné členské zemi s VAT DE). Otázka zní: Dodavatel toolingu uvádí na faktuře dodací podmínku FCA Laupheim (Německo). Je zboží předmětem daně v Německu? Bude na faktuře německá daň? Můžeme žádat o vrácení daně v Německu? Co bychom měli změnit na dodací podmínce, ať můžeme pořízení zboží samovyměřit a nežádat o vrácení daně v Německu?
Vydáno: 26. 08. 2020
Pokud s. r. o. prodává firemní auto svému zaměstnanci nebo jednateli/společníkovi, je nutný znalecký posudek k určení ceny vozidla anebo pro stanovení ceny obvyklé postačí potvrzení ze servisu/motoprodejny, za jakou cenu se v daném období dané vozidlo běžně prodává? 
Vydáno: 26. 08. 2020
Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?
Vydáno: 25. 08. 2020
Fyzická osoba, nepodnikatel, vede účetnictví, pronajímá dlouhodobě prostory pouze plátcům - všichni jsou plátci DPH, faktury vystavujeme s daní. Fyzická osoba tudíž zdaňuje své příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. V roce 2014 koupila dům a pozemek, který v roce 2020 prodala. Uvažuji správně? Prodej bude osvobozen po 5 letech od zakoupení od DPH a od daně z příjmů fyzických osob? U technického zhodnocení, které proběhlo, musím z původně nárokované DPH vrátit poměrnou část (tzn. DPH uplatněna za roky 2014-2020 a zbývající 3 roky do lhůty 10 let pro testování musím DPH vrátit interním dokladem o použití)? V roce 2020 provedu 1/2 odpis z budovy - vyřadím majetek při prodeji MD 081/D 021 a co udělám se zůstatkovou cenou - může jít daňově na MD 541/D 081, když nemám protiúčet 641, protože je prodej osvobozen? Vyřadím pozemek při prodeji MD 541/D 031 daňově, když je prodej osvobozen a nemám účet 641?
Vydáno: 25. 08. 2020
Jsem OSVČ, v současnosti neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem. V listopadu 2020 si jako neplátce koupím pro podnikání nové auto. V únoru 2021 se po překročení obratového limitu přihlásím k plátcovství DPH. Je možné si dodatečně uplatnit odpočet DPH z nákupu vozidla? A případně kdy a na jakém řádku v přiznání DPH má být odpočet uveden? Musím v tomto případě vozidlo vložit do obchodního majetku? Bude se platit (případně jak) silniční daň? Jak by to bylo s DPH a daní z příjmů v budoucnu, pokud bych chtěla vozidlo převést zpět do soukromého užívání a případně pak i prodat? Jsou nějaká limitující období v souvislosti s těmito úkony a daněmi (DPH, daň z příjmů - kdy se daně musí odvést a kdy už ne)? Pokud bych musela danit příjem z prodeje vozidla, je možné si oproti němu uplatnit nějaký výdaj?
Vydáno: 25. 08. 2020
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme také školní jídelnu, ve které se stravují žáci i zaměstnanci školy, případně v rámci doplňkové činnosti cizí strávníci. Asi 3 žáci musí mít bezlepkovou dietu. Prosím, musíme kvůli těmto žákům s bezlepkovou dietou platit každý měsíc nutriční terapeutku? Nestačilo by např. zaplatit za sestavení několika vhodných jídelníčků pro tyto žáky, které by se pak používaly? Vždyť naše kuchařky jsou samy schopné bezlepkovou stravu uvařit. Nebo nějaké jiné řešení?
Vydáno: 25. 08. 2020
Mám v části své nemovitosti (vlastním ji jako občan) malé bistro, se kterým podnikám (výdaje paušálem). Domluvila jsem se ale smluvně s jedním pánem, že si každé dva dny v týdnu může kuchyň bistra pronajmout (já budu mít zavřeno) a on tam bude vyrábět marmelády. Musí si pak po sobě uklidit, zaplatit energie a pronájem 300 Kč na den. Daním tento příjem podle § 7 nebo § 9? 
Vydáno: 25. 08. 2020
TJ Sokol je plátce DPH. Teď si nechal postavit hřiště na volejbal a dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesenné daňové povinnosti a Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, je to jen pro potřeby členů), nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že to má pro neekonomickou činnost?
Vydáno: 24. 08. 2020
Koupili jsem si v kamenné prodejně kočárek. Používáme ho půl roku. Po půl roce kočárek změnil barvu z černé na šedivou až stříbrno-hnědou, jednoduše vybledl. Je opravdu ošklivý a bylo nám řešeno, že reklamaci z důvodu vyšisování barvy zamítají a nevyřizují. Kočárek je ošklivý, na první pohled je změna barvy patrná pokud si odhrneme kousek látky, která překrývá tu původní černou - rozdíl je patrný na první pohled. Máme nějakou šanci s reklamací uspět? Pokud máme jakoukoliv šanci s reklamací uspět - co bychom měli nejlépe uvést do reklamačního formuláře -  např. jaké ustanovení zákona se na toto vztahuje či jiné argumenty?
Vydáno: 24. 08. 2020
Nepodnikající osoba plátce DPH pronajímá objekt s nebytovými prostory vč. DPH. Nyní se  rozhodl koupit byt, který bude sloužit částečně k pronájmu a částečně k jiným než ekonomickým účelům. Daňový subjekt si chce DPH z pořízeného bytu uplatnit alespoň poměrnou částí. Jelikož v dalším roce již nebude možné si vybrat, zda pronájem bytových prostor osvobodit nebo zatížit DPH, nevím, zda má nyní (kdy je ještě možnost výběru) uplatnit si DPH na vstupu když je zřejmé, že od příštího roku bude pronájem muset být osvobozen bez nároku na odpočet DPH. Případně kdyby si nyní uplatnil DPH poměrovým kofecientem ve výši např. 80%, jak postupovat příští rok při vypořádání?
Vydáno: 24. 08. 2020
Jsme s. r. o., plátce DPH, máme přijatou fakturu od Vodafone za novou SIM kartu. Celková částka je 0 Kč. Máme ji zadávat do účetnictví, nebo ne? Názory jsou různé. 
Vydáno: 24. 08. 2020
Kdo odvádí DPH v tomto případě: Zákazník je registrovaný v Rakousku a poskytujeme mu službu na rakouské DIČ (což by odpovídalo reverse-charge), služba je ale poskytovaná v České republice (zákazník zde má prostory na výrobu, což by odpovídalo pro změnu tuzemské dani)? Jak je to s fakturací, má být fakturováno bez DPH, nebo včetně?
Vydáno: 24. 08. 2020
Jsme český plátce DIČ CZ a poskytujeme služby, např. balení, analýzy léků pro švýcarskou společnost. Uvádíme služby do řádku 26 v daňovém přiznání a na vstupu uplatňujeme DPH u přijatých služeb u materiálů aj. Musíme ověřovat ve Švýcarsku zákon DPH a vyhledat, zda jsme povinni zaplatit daň ve Švýcarsku? Co je nutné uvést na fakturu vydanou v případě služby? Obdobně jako u poskytnutí služby do země v EU "daň odvede příjemce služby"? 
Vydáno: 24. 08. 2020
Německý občan, který se natrvalo usadil v ČR (v SRN si odhlásil trvalé bydliště, v ČR si zakoupil zemědělský statek na chov koní, kde trvale bydlí) má příjmy v ČR z titulu pronájmu nemovitostí (tohoto statku) svému s. r. o., která tento statek provozuje. Tento německý občan musí tak podat v ČR přiznání k dani z příjmů fyzických osoba, má ale také příjmy z pronájmu v SRN, musí tyto německé příjmy zohlednit v českém přiznání k DPFO? Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 23 odst 2 pís. a) se uplatní vynětí s výhradou progrese, solidární daň se nepoužije na § 9 zákona o daních z příjmů, dle mého názoru tak neuvedení německého pronájmu v českém přiznání není nutné. 
Vydáno: 24. 08. 2020
Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 
Vydáno: 24. 08. 2020
Veřejná obchodní společnost (finanční poradenství) měla dva společníky, majetkově 50 % / 50 %. Jeden ze společníků ukončil svoji činnost k 30. 6. 2020 postoupením smlouvy na jiného společníka. Odcházející společník jako vyrovnání obdržel od společnosti "nepeněžní vyrovnání" v podobě klientského kmene, tedy 50/50. Nyní potřebuji dořešit správné účetní a daňové vyrovnání s odcházejícím společníkem k 30. 6. 2020. Společnost nemá žádný vlastní kapitál, tam tedy k žádnému vyrovnání nedojde. Jak je to ale s výsledkem hospodaření k uvedenému datu? Zisk zaúčtuji MD 596/D 364 a společnost společníkovi zisk vyplatí, a on si pak zisk za tento půl rok dá do daňového přiznání? Nebo si zisk vyplatí oba původní společníci, a dají do daňových přiznání? Současní společníci mají 99%/1%. Nebo je to všechno ještě jinak, a odcházející společník byl vyrovnán "nepeněžně"? 
Vydáno: 23. 08. 2020