Expertní odpovědi - strana 498

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní (již několik let) polyfunkční dům, ve kterém jsou kancelářské (nebytové) prostory a byty. Část kanceláří a všechny byty se pronajímají. Dům je umístěn v části obce, která je v územním plánu určena ke komerční (nebytové výstavbě. Nebytové prostory tak tvoří nadpoloviční většinu celkových m2 podlahové plochy domu. Aktuálně byla stavebním úřadem schválena nástavba v podobě dvou nových pater, které budou zahrnovat čtyři byty (do 120 m2) a dvě kanceláře. Co do celkových m2 nástavby bude opět (v souladu s územním plánem) nadpoloviční většinu tvořit kancelářské prostory. Otázka zní, jaká sazba DPH se uplatní u stavebních prací na celou přístavbu. Stavební firma bude uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti. Vlastník (příjemce plnění) bude provádět samovyměření. Krom sazby daně je také otázkou uplatnění nároku na odpočet daně při samovyměření, když byty budou pronajímány v režimu osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a u pronájmu kancelářských prostor se bude uplatňovat daň v základní sazbě. Třetí otázka směřuje do situace, která by mohla reálně nastat, a sice, kdy vlastník v určité fází výstavby požádá o změnu územního plánu tak, že celá nástavba bude finálně zahrnovat pouze byty (kancelářské prostory se pak budou kolaudovat případně rekolaudovat na byty). To se může stát např. při dokončování stavby a je otázkou, zda tato skutečnost nebude mít vliv na změnu sazby DPH na stavební práce. Změnil by se i nárok na odpočet daně, neboť by v tomto případě byly všechny byty pronajímány v režimu osvobození. 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH - eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč. Skříňový systém byl evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část - 1 skříň (cca 1/10 majetku) - byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovím základ daně, tj. jak ocením příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Firma používá denní kurz ČNB a má pouze korunovou pokladnu. Některé faktury vystavuje v eurech a zákazníci je platí výhradně převodem na účet. Ovšem došlo v jednom případě k výjimce, bylo zaplaceno jednateli hotově 400 euro a jednatel peníze převzal s pokladním dokladem o přijetí peněz v eurech v hotovosti. Nyní s eury prozatím disponuje ve vlastní peněžence. Firma nechce zakládat eurovou pokladnu kvůli jedné transakci. Je to vůbec možné, aby jednatel vypořádal tuto platbu s korunovou pokladnou jeho firmy v korunách? Jaký kurz v tomto případě má být použit pro přepočet mezi jednatelem a pokladnou firmy za platbu 400 EUR? Kurz ČNB ze dne, kdy jednatel převzal peníze od zákazníka, nebo kurz ČNB ze dne, kdy jednatel se vypořádá s pokladnou firmy?

Fyzická osoba vedoucí tzv. daňovou evidenci realizuje příjem z pronájmu ze své bytové jednotky podle § 9 ZDP. Do svých výdajů si zahrnuje i platby do tzv. fondu oprav a to v návaznosti na okamžik platby. Následně je ze strany SVJ realizováno z těchto plateb technické zhodnocení (rekonstrukce střechy), kdy podíl na fyzickou osobu činí částku 20 000 Kč (celková částka rekonstrukce je v řádu statisíců). Pokyn D-22 sděluje, že o výdaj na TZ se zvýší vstupní cena jednotky a současně ukládá povinnost zvýšit v daném roce základ daně o zaplacené částky. Jak ale posoudit právě situaci, kdy podíl na fyzickou osobu je pod limitem 40 000 Kč, který lze obecně posoudit jako daňový výdaj - pokyn D-22 totiž váže zvýšení vstupní ceny k jednotce (nikoliv k celému domu), je tedy možné s ohledem na nepřekročení částky 40 000 Kč základ daně v roce realizace rekonstrukce střechy nijak neupravovat? 

Fyzická osoba OSVČ vede podvojné účetnictví a používá k platbám soukromý účet. Na soukromý účet chodí i platby, které nesouvisí s podnikáním, a odcházejí platby, které nesouvisí s podnikáním. Stav na účtu, zůstatek, nedopovídá stavu peněžních prostředku vzniklých z podnikání. Musím o celém výpisu účtovat? Musím jej zakládat do účetnictví?

Podnikatel OSVČ uplatňoval v roce 2017 výdaje paušálem. V roce 2018 uplatňoval výdaje dle skutečnosti a odvedl DPFO.V roce 2019 chce opět uplatnit výdaje paušálem, ale měl vystavenou fakturu přijatou v roce 2018 a uhrazenou v roce 2019.Jedná o f.p. za 31 206 Kč. Co musí udělat, aby mohl v roce 2019 uplatnit opět paušál?

OSVČ - zemědělec přechází z daňové evidence na paušální výdaje. Musí podat dodatečné DPFO ohledně závazku a musí počítat mezi zásoby také nasušené seno na zimu pro dobytek, které v zimě zkrmí? Seno jen usušil, nenakupoval.

V roce 1979 nabylo právní moci notářské rozhodnutí o dědictví, kterým pan Novák (v té době nezletilý) nabyl majetek po svém dědečkovi. Jednalo se o nemovitosti (byl proveden zápis v katastru nemovitosti) a vybavení bytu, které nebylo v rámci seznamu pro dědické řízení specifikováno. V roce 2019 šel pan Novák na půdu vyklidit věci z bytu po dědečkovi. Mimo jiné tam byl i obraz, který vždy visel na stěně bytu dědečka. Pan Novák oslovil znalce a bylo shledáno, že se jedná o obraz A. Muchy. V prosinci 2019 byl obraz prodán na aukci za 2 mil. Kč. Podléhá tento příjem (peníze byly připsány na bankovní účet pana Nováka) zdanění daní z příjmu fyzických osob? Rekapituluji, že obraz jako takový nebyl uveden jmenovitě v seznamu dědictví, a tedy ani pro tyto účely ohodnocen.

Společnost s r. o., plátce daně, stavební firma, staví fyzické osobě dům. Celá stavba potrvá 1-2 roky. Ve smlouvě mají uvedenou dílčí fakturaci. Tzn. po dokončení střechy fakturace, po dokončení oken fakturace, je správné tyto faktury dávat do výnosů průběžně na účet 602? Nejedná se o zálohové platby. 

OSVČ vlastní nebytový prostor. Měsíčně hradí za služby spojené s užíváním tohoto prostoru: provozní náklady společných částí domu, fond oprava, spotřebu vody, el. energie a plynu. Jsou tyto náklady daňově uznatelné?

Je možné posoudit jako daňově uznatelný náklad u právničky šaty, střevíce, případně kabelku? Mohu posoudit jako pracovní oděv? Existuje k této problematice nějaký výklad?

Na jaký účet se správně účtují tržby projekční kanceláře za vytvoření projektové dokumentace nebo studie? Na účet 602 Tržby z prodeje služeb nebo na účet 601 Tržby za vlastní výrobky? V předkontacích je naznačeno účtování jako služba na účet 602, ale pokud se studie připravují přes rok, účtují se přes nedokončenou výrobu a to by ukazovalo, že se jedná o "vlastní výrobek".

Podnikatel - fyzická osoba - překročil v r. 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za r. 2019? Od r. 2020 musí vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví, kde se má tato povinnost má zrušit?

Společnost U. s. r.o. je vlastníkem automobilu, ale provozovatel je jiná FO. Společnost U. s. r.o. si tedy může automobil odepisovat a dávat do nákladů servisní práce, pojištění automobilu a např. silniční známku - je to prosím tak? Musí společnost U. nějakým způsobem pronajímat měsíčně automobil provozovateli automobilu? Pokud ano, jde to udělat na základě faktury a bude faktura s DPH anebo bez DPH? Společnost U. s. r. o. je plátcem DPH a FO není - je to soukromá osoba. Pokud by byla FO jednatelem společnosti vznikne jiná situace s pronájmem? S A může si FO (pokud by to byl podnikatel) dávat fakturu do svého účetnictví (myslím fakturu o pronájmu)? Pokud by se napsala nějaká dohoda, že automobil používá jen U. s. r. o., tak je možné dávat do účetnictví i benzin anebo používat paušál? Je možné, aby tedy automobil používala jen společnost, i když je provozovatel někdo jiný, tzn. že by uplatňovala veškeré náklady, včetně nafty? Doplňující otázka: Pokud tedy s.r.o. - vlastník automobilu i když je provozovatel jiná FO napíše interní doklad, že je auto používáno výhradně k udržení příjmů vlastníka (tedy s.r.o.) a automobil používá pouze pro své účely s.r.o. - což tak i je, tak může společnost odepisovat majetek + ostatní náklady (opravy, naftu, DZ...) 

OSVČ podniká a příjmy zdaňuje dle § 7 ZDP, k tomu má ve vlastnictví bytový dům, který pronajímá dle § 9 ZDP. Musí hlídat obrat 1 000 000 Kč kvůli plátcovství dph. V nájemní smlouvě má napsáno nájemce se zavazuje platit nájemné ve výši 14 500 Kč měsíčně. V ceně nájemného je zahrnuto připojení k internetu, digitální televize, osvětlení spol. chodby a odvoz odpadu. V ceně nájmu nejsou zahrnuty zálohy na el. energie, plynu, vodné a stočné. V dalším bodu smlouvy je nájemce se zavazuje platit záloh. platby na služby (energie) ve výši 3 500 Kč. Zálohy budou vyúčtovány 1x ročně, případný nedoplatek nájemce uhradí. Dále se nájemce zavazuje platit nájemné a úhradu služby spoj. s užíváním bytu takto: 7 000 Kč na účet jednoho z pronajímatelů (manželů) a 11 000 Kč na účet druhého. Jaká částka se bude počítat do obratu? 

Prosím o vysvětlení problematiky daňových odpisů pořízeného goodwillu. Podle § 32s odst. 2 zákona o daních z příjmů se goodwill nepovažuje za nehmotný majetek. Dle mého je účetní odpis jasný, jak je to ale s možností uplatnění daňového odpisu? 

Do jaké sazby DPH patří provoz opalování v soláriu? A  bude také po novele spadat do 10 % sazby?

Ustanovení § 109a zákona o DPH umožňuje příjemci zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele zdanitelného plnění daň, a tudíž se vyhnout výzvě k úhradě jako ručitel dle § 108 a 109. Do kdy musí být daň z přijatého plnění uhrazena na účet správce daně? Například poskytovatel je čtvrtletní plátce. Obdržím fakturu 5. 11., DUZP je 31. 10. Musí být úhrada provedena do termínu pro podání měsíčního přiznání (za říjen) tj. do 25. 11. nebo je možné uhradit zajištěnou daň (DPH) do termínu pro podání přiznání k DPH za 4. čtvrtletí, tj. do 25. 1. roku x+1. V současné době řešíme problém s jedním klientem, vyzvali jsme ho k doložení určitých dokumentů a údajů a zatím nedodal vše, takže mu byl uhrazen pouze základ daně a DPH stále evidujeme jako závazek. Zákon a metodický pokyn řeší náležitosti platby, ale není mi z toho jednoznačně zřejmý způsob evidence na ODÚ poskytovatele.

Plátce DPH, vede daňovou evidenci, koupil z Německa náhradní díl ke svému závodnímu automobilu, který má v evidenci a používá ho ke své ekonomické činnosti, v částce 6 000 EUR od soukromé osoby. Mám kupní smlouvu a částka se platila z EUR účtu. Jaký je postup z hlediska daně z příjmů a DPH?

Která organizace má odvádět ze svých členských příspěvků DPH, pokud její obraz přesáhne 1 mil. Kč, resp. které členské příspěvky jsou od DPH osvobozeny?