Expertní odpovědi - strana 7
Je možné uplatnit úroky z hypotéky při sjednání tzv. americké hypotéky. Ve smlouvě je uvedeno : Poskytujeme spotřebitelský úvěr na bydlení jako neúčelový zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci. V dalším oddíle je ale uvedeno: „Poskytnuté peníze můžete použít na cokoli dle Vašeho uvážení. Pouze je nemůžete využít k podnikání ani na služby či činnosti v rozporu s dobrými mravy“" Dle pokynu D-59 bychom první část splnili, ale druhou část - přímá souvislost s předmětnou bytovou potřebou nesplníme. Tedy předpokládám, že nemohu uplatnit úroky z úvěru jako odčitatelnou položku v případě využívání nemovitosti k vlastnímu bydlení. Když by ale předmětná nemovitost byla pronajímána - bylo by pak možné tyto úroky uplatnit jako výdaj proti nájmům?
Společnost má uzavřenu dlouhodobě smlouvu s operátorem. V rámci této smlouvy může kupovat se slevou mobilní telefon (z tzn. HW banky). Jaká se účetní cena tohoto mobilního telefonu (často jde o koupě jen za 1 Kč (původní cena je však 20 000 Kč)?
Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Na kartách majetku máme historicky evidované nákupy počítačů které jsou evidované včetně monitorů. Není rozdělené kolik stál počítač a kolik monitor. Koupili jsme výkonnější počítač, monitor zůstal. Účtujeme jako technické zhodnocení na účet 549. Je to takto možné?
Poplatník není založen za účelem podnikání, vede podvojné účetnictví, úzký základ daně a má ve vlastnictví lesní pozemky. Obdržel dotaci na zmírnění následků kůrovcové kalamity podle §46/1/l zákona 289/1995 Sb. Příjem dotace není, dle vyjádření ministerstva financí č.j.: MF-19987/2019/15-4, podle § 18a odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. předmětem daně a náklady v souvislosti s tímto příjmem nejsou daňově účinné podle § 25 odst. 1 písm. i) téhož zákona. Jak má správně postupovat poplatník z hlediska účetnictví a daně z příjmu právnických osob, když v jednom účetním období obdrží dotaci a náklady v souvislosti s obnovou lesa budou v tomto účetním období nižší a budou vynaloženy až v následujícím roce?
Byly provedeny práce na jedné straně schodiště, a to odstranění gumové soklové lišty a nalepení soklu z keramického obkladu.
Výchozí stav byl takový, že na jedné straně schodiště byl keramický sokl a na druhé straně gumová soklová lišta.
Jedná se o opravu z důvodu, že jde pouze o výměnu materiálu, anebo je to technické zhodnocení budovy?
Některým zákazníkům poskytujeme "freshservis", tzn. že pokud jim u nějakého námi dodaného zboží projde expirace, mají nárok nám ho vrátit a my jim na to vystavujeme 100 % ODD. Ozvala se účetní od zákazníka a rozporuje sazbu DPH na ODD. Trvdí, že ODD má být s 15% dle původní fakturace. My se však domníváme, že v tomto případě nemají pravdu - expirace totiž prošla až v roce 2024, vrácené zboží bylo vyzvednuto řidičem 16. 1., toto máme i jako DUZP a ODD tedy se sabou 12 %. Pro úplnost ještě dopnlňujeme, že info o původním dokladu v těchto případech nelze nikdy doplnit přesně, protože zákazník si nějakou položku s jednou expirací může objednat na několika dokladech a v ten moment není průkazné, ze které dodávky vrácené zboží pochází.
S. r. o. uzavřela v roce 2022 úvěrové smlouvy na osobní automobily. Splátkové kalendáře jsou na období 2022 – 2026. Daňové odpisy uplatnila mimořádné. Nyní se jednatel rozhodl, že s ohledem na finanční situaci firmy předčasně ukončí 2 úvěrové smlouvy a následně prodá tyto 2 auta. Splátkový kalendář obsahuje i vyčíslení úroků, které se každý měsíc snižují. Jaké to bude mít daňové dopady na již uplatněné úroky v letech 2022 a 2023, pokud úvěrová společnost při předčasném ukončení vyčíslí penále, sankční úroky a případně jiné poplatky v roce 2024?
V nedokončené výrobní hale, kde dále probíhají stavební práce, máme několik nakoupených a nezprovozněných strojů.
Až se dokončí stavba, budou zprovozněny. Nyní jsme museli tyto stroje přemisťovat, aby se mohla stavět podlaha v hale a poté je zase vracet. Což jsme dělali svépomocí (společníci a zárověň zaměstnanci).
Patří náklady na přemisťování strojů do pořizovací ceny stavby? Také se přesunoval stavební materiál, který do pořizovací ceny asi bude patřit.
Synovec a neteř zdědili v roce 2023 nemovitost po zemřelém strýci. Pokud se rozhodnou v následujícím roce nemovitost prodat, je daňovým základem rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zjištěnou znaleckým posudkem v dědickém řízení?
V případě zděděné nemovitosti, kterou použiji k pronájmu, z jaké ceny budu počítat odpisy? Kdo mi tuto cenu zjistí, soudní znalec nebo lze i jiný odborník? Předpokládám, že tuto cenu stanovuje zákon o ocenění majetku, kde se mluví o ceně obvyklé v § 2 odst. 1 a ceně tržní v § 2 odst. 3 a ceně zjištěné v § 2 odst. 7.
Jak zaúčtovat pořízení osobního auta s poměrným nárokem na odpočet? S. r. o. pořídila v r. 2023 osobní automobil, stanovila poměr 70 % služební, 30 % soukromé využití zaměstnancem. Byly vystaveny následující doklady:
1) Zálohová Fa (datum vystavení 30. 3. 2023): 20 000,- Kč
2) Daňový doklad k přij. platbě (datum vystavení/platby 31. 3. 2023): ZD 16 528,92 Kč DPH 21% 3 471,08 Kč
3) Zálohová Fa (Datum vystavení 2. 5. 2023): 724 490,- Kč
4) Daňový doklad k přij. platbě (Datum vystavení/platby 10. 5. 2023): ZD 598 752,06 Kč DPH 21% 125 737,94 Kč
5) Vyúčtovací Fa (Datum vystavení 12. 5. 2023): ZD 615 280,97 Kč DPH 21% 129 209,01; odečtena záloha: ZD 615 280,98 Kč DPH 21% 129 209,02 Kč.
Prosím o rozepsání účetního případu na účtech: 221, 052, 042, 343, 321 (a příp. další pokud budou použity) vč. příp. nastavení členění DPH.
Podnikatel, FO, je neplátce DPH. Poslední čtyři roky podával daňové přiznání, kde uplatňoval výdaje procentem. V této době pořídil vozidlo na úvěr. Z důvodu totálního zničení vozidla byla úvěrová smlouva předčasně ukončena a úvěrující na účet podnikatele poukázal pojistnou náhradu sníženou o nesplacenou část jistiny. Musí podnikatel tuto pojistnou náhradu zdanit? Pokud ano, tak v plné výši, nebo částku, která mu byla poukázána na účet?
Jsme základní škola, příspěvková organizace. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP máme v roce 2023 uvedeno, že příspěvek na penzijní připojištění budeme poskytovat ve výši 600 Kč na zaměstnance. Tuto částku jsme poslali ještě v měsíci lednu a únoru 2024 na účty zaměstnanců u PF. Jelikož dle nové právní úpravy je povinnost 50 % z přídělu vyčlenit na produkty spoření na stáří zaměstnanců pro všechny zaměstnance, nejsme schopni tuto částku v uvedené výši dodržet pro rok 2024 a musíme ji podstatně snížit. Bylo by v pořádku, kdybychom nyní 2 měsíce příspěvek na jednotlivé účty zaměstnanců neposílali a v květnu ho poslali již snížený, abychom se „vešli“ do účelově vázaných finančních prostředků?
Fyzická osoba, vlastník lesa, prodal v lednu 2023 dřevo z vlastního lesa. Jiný prodej dřeva v roce 2023 neuskutečnil. Od března 2023 má registraci samostatně hospodařícího rolníka. Bude příjem z prodeje dřeva posuzován jako příjem ostatní podle § 10 odst. 1 nebo podle § 7 odst. 1 ZDP?
Od r. 2024 jsou v § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmu stanoveny 3 druhy určeného procenta ze vstupní ceny pro výpočet příjmu zaměstnance. Kde a jaká jsou stanovena kritéria pro bezemisní vozidlo a nízkoemisní vozidlo?
Dva společníci, fyzické osoby, se sdružili za společným účelem činnosti dle § 2716 až 2746 občanského zákoníku. Příjmy a výdaje si dělili podle dohody v roce 2022 v různém poměru, příjmy v poměru 60:40, výdaje v poměru 50:50. Společně vykonávaná činnost spadá pod příjmy dle § 7 ZDP. V roce 2023 došlo k vrácení většího množství záloh, které přijali společníci v roce 2022. V souladu s § 5 odst. 6 ZDP o vrácené zálohy sníží společníci příjmy. Pro rok 2023 však také změnili způsob dělení příjmů a výdajů, příjmy si budou dělit v poměru 90:10 a výdaje rovněž v poměru 90:10. Je nutné zálohy vracené v 2023 rozdělit v daňovém přiznání k dani z příjmů ve stejném poměru jako v roce 2022, nebo dle nově dohodnutého poměru v roce 2023?
Česká s. r. o. má pohledávku u podnikatele z Běloruska. Stejná česká s. r. o. má dluh u společnosti z Ruska. Protože bankovní převody jsou dnes mezi EU a těmito zeměmi obtížné, předpokládám, že lze uzavřít třístrannou dohodu o vyrovnání a koncipovat ji tak, že běloruský podnikatel uhradí svůj dluh ruské firmě a tím pokryje dluh české s. r. o. Kromě řádného smluvního ošetření transakce, jsou zde další úskalí, na která je třeba dávat pozor?
Jak identifikuji nízkoemisní vozidlo pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 (přidanění auta využívaného pro soukromé účely). Ve své informaci finanční správa uvadí, že musí být splněn požadavek emise co2 do 50 g/km. Tuto informaci lze snadno dohledat ve VTP nebo COC listu (pro auta co už VTP není). Až sem mně to přijde jasné. Ale nastává další podmínka, která zní: 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007. Tato informace již exaktně ve VTP nebo COC uvedena není a dle informace finanční správy se tato podmínka má dovodit. Jednak nevím jaké jsou obecně emisní limity (možná se tím myslí EUR6) a už vůbec nevím jak si vysvětlit pojem “reálný provoz”. COC je plná emisních údajů, ale rozhodně tam není informace o reálném provozu ani informace o procentech emisních limitů. Ve VTP jakbysmet.
Pronajímatel s nájemcem ukončil část prostor k 30. 9. 2023. Aktuální dodatek, který řeší dohodu s pronajímatelem, že mu nájemce za neodstranění stavebních úprav zaplatí paušální částku 1,2 mil. Kč, byl uzavřen až s účinností 27. 2. 2024. Po tomto datu pronajímatel eviduje dodavatelské faktury za odstranění těchto úprav. Účet 548 (náklady za odstranění) a účet 648 (paušál od nájemce) se musí z pohledu daně z příjmů časově rozlišit a vztáhnout k roku, kdy byl ukončen tento nájem, tj. k datu 30. 9. 2023 nebo účtujeme v roce 2024, kdy došlo k reálnému odstranění těchto úprav a vyfakturování paušálu.
1) Společnost A (s. r. o.) půjčila v roce 2023 na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce peníze společnosti B (s. r. o.), kde je společníkem (100% podíl). Vzhledem k tomu, že úroky by v případě použití běžné úrokové sazby přesáhly částku 100 000 Kč, musí společnost B částku potenciálních úroků zdanit jako bezúplatný příjem, nebo se lze řídit sdělením koordinačního výboru při řešení příspěvku č. 452/22.04.15 a nepovažovat to za bezúplatný příjem? Nejsem si jistá, jestli se tato situace dá aplikovat na případ dvou právnických osob, nebo jen pokud je věřitelem fyzická osoba (jako společník).
2) Společnost A dále poskytla půjčku dalšímu, ale cizí s. r. o. (nejsou majetkově provázáni). Ve smlouvě je stanovena roční úroková sazba s tím, že celá hodnota půjčky včetně úroků bude splacena za dva roky. Musíme hodnotu úroků účtovat a zdanit poměrnou částí připadající na jednotlivé roky, nebo až v roce, kdy budou uhrazeny? A může si naopak dát dlužník do nákladů úroky v jednotlivých letech, nebo až v roce, kdy je skutečně uhradí?