Expertní odpovědi - strana 2

Jak přidanit výhru zaměstnanci (výhra do 10 ti. vč.DPH), když se jedná o interní soutěž, kde se tipují výsledky nesouvisí s výkonem práce?

Společnost s.r.o. má pronajatou budovu/halu od svého jediného jednatele a společníka v jedné osobě. Společnost na své náklady provedla technické zhodnocení, které se týkalo venkovních prostor budovy - zateplení budovy, nové opláštění, nová vrata, aj. v hodnotě celkem cca 3 mil. Kč. Nyní bylo toto zhodnocení dokončeno a společnost by chtěla začít toto zhodnocení odepisovat v odpis. skupině 5. Zároveň se nyní společnost chystá na technické zhodnocení vnitřních prostor - nové podlahy, půdní vestavba, aj., které bude probíhat cca 2 roky. Je možné rozdělit technické zhodnocení na "venkovní" a "vnitřní" a začít nyní odpisovat první část technického zhodnocení a po dokončení dalšího "vnitřního" zhodnocení začít odpisovat druhou část? Bude se druhá část odpisovat zvlášť v odpis. skupině 5 nebo bude nutné navýšit původní technické zhodnocení? Prosím o posouzení, zda je toto navrhované řešení v souladu se současnou legislativou a případně upozornění, zda je něco opomíjeno. Případně prosím o lepší doporučení tohoto řešení.

Společnost plátce DPH, opravil vozidlo, které má v majetku a které využívá výhradně pro svou ekonomickou činnost. U vozidla se rozbil motor, při výměně motoru bylo zjištěno a doporučeno vyměnit další součástky z důvodu opotřebení. Oprava vozidla byla v celkové výši 203 000 Kč bez DPH, bude se jednat z pohledu účetnictví a daně z příjmu o opravu nebo o technické zhodnocení? Domnívám se, že se jedná o opravu vozidla, ale nevím když celková částka přesáhla 80 000 Kč?

Pro naši firmu budou pracovat dodavatelé služeb (kontraktoři, OSVČ) na jednom časově omezeném projektu. je možné ve smlouvě s nimi stanovit, že náklady jako ubytování, dopravu, letenky a podobné bude hradit přímo naše firma? A co mě samozřejmě zajímá je, jestli tyto náklady budou pro naší firmu daňově uznatelné. 

Pár zaměstnanců bylo na pracovní cestě v Koreji, kde jim bylo poskytnuto občerstvení. V rámci cestovních příkazů se jim pokrátilo stravné (512). Teď však máme fakturu od matky, která nám toto občerstvení fakturuje. Zaúčtovat toto občerstvení nedaňově na 513 nebo na účet 527, přičemž kontrolovat limit osvobození (a nadlimit zaměstnancům přidanit)?

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci, koupil jsem si vůz a určil, že z 20% budu využívat vozidlo pro soukromé účely. Při pořízení vozu jsem si nárokoval 80% DPH. V průběhu užívání vozidla budu vždy krátit DPH a budu si nárokovat 80% z celkového DPH, zároveň budu i základ daně uplatňovat pouze ve výši 80%. Konkrétně, oprava vozu bude 12 100 Kč včetně DPH. DPH 100 % je 2 100 Kč, budu si uplatňovat 80% DPH, to je 1 680 Kč? Základ daně je 10 000 Kč, do výdajů uplatním 80% 8 000 Kč? Částka 2 420 Kč ,to je 20% (neuplatněné DPH 420 Kč a 2 000 Kč, celkem 2 420 Kč) nedaňový výdej? Je výpočet správně?

OSVČ přešla od 1. 1. 2025 z daňové evidence na vedení účetnictví. V roce 2024 (ještě v režimu daňové evidence) uhradila zálohu na zboží ve výši 200 000 Kč. Tato částka byla v roce 2024 uplatněna jako daňově uznatelný výdaj podle zásady zaplacení. V roce 2025, již při vedení účetnictví, byla obdržena konečná faktura na zboží ve výši 383 107 Kč v režimu přenesené daňové povinnosti (DPH ř. 10 a 43). Chtěli bychom se ujistit, jaký je správný postup: Je správné zaúčtovat celou částku 383 107 Kč jako náklad na účet 504 v roce 2025, když ke spotřebě došlo právě v tomto roce, a záloha z roku 2024 se do účetnictví nepřenáší? Jakým způsobem se má řešit skutečnost, že částka 200 000 Kč byla již uplatněna jako daňový výdaj v roce 2024 v daňové evidenci? Stačí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP a zvýšit základ daně v přiznání k dani z příjmů FO o 200 000 Kč na řádku 101 Přílohy č. 1?

V účetnictví máme přijaté faktury v malých částkách (do 50 Kč) z roku 2024, které nebudeme platit, po domluvě s dodavatelem nebudeme platit. Jak je správně odepsat? Jsou to fyzické osoby ze třetích zemí.

Nakupujeme materiál od mateřské společnosti v EU (ř.3 a ř. 43), která je odběratelem našich výrobků. Úhrada faktur probíhá formou vzájemného zápočtu pohledávek a závazků. Pokud zápočet neproběhne do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následující po kalendářním měsíci, kdy byl náš dodavatelská faktura splatná, musíme snížit uplatněný nárok na odpočet daně?

Pokud s jednatelem uzavřeme smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,-Kč měsíčně: - může mu firma přispívat 50tis. ročně na jeho životní pojištění a bude se jednat o daňově uznatelný náklad? - musí se hlásit na OSSZ a zdravotní pojišťovnu, když bude mít odměnu 0?

S.r.o., plátce DPH, by chtěla ukončit podnikání. Na skladě zůstaly neprodejné zásoby cca 500 000 (účet 112). Aktiva firmy jsou 500 tis. Pasiva: účet 365 (půjčka od společníka 2 mil) a na účtě 429 je -1 500 000. Na ostatních účtech jsou minimální částky. Ze zásob odvedeme DPH. Jak to bude s daní z příjmů? Jakým způsobem se bude sro likvidovat? Je to rodinné sro. Bude muset zaplatit srážkovou daň 15 % a z jaké částky?

S.r.o. pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce od Úřadu práce každé čtvrtletí. Může uplatnit slevu na tyto invalidní zaměstnance dle §35 ZDP v daňovém přiznání daně z příjmů právnických osob?

Dotaz se týká pronájmu bytu. Jedná se o fyzickou osobu (osoba A), která je současně zaměstnankyně a OSVČ a také pronajímá byt dle § 9 (uplatňuje 30 % výdajů). V loňském roce měla špatnou zkušenost s nájemci a od té doby nechce pronajímat byt cizím osobám. Proto se rozhodla nabídnout byt svému příteli (osobě B), který je jejím partnerem, ale nemají společné bydlení, s tím, že on ji bude hradit pouze náklady. Mohli by z toho - jeden nebo druhý - mít nějaký daňový problém? Napadá mě např., že osoba A bude zdaňovat nižší částku než je částka obvyklá a osoba B získá něco jako "naturální požitek". Příbuzní vzájemně nejsou. Jak to správně ošetřit z hlediska osoby A i B , a to 1) v případě, že částka jen pokryje náklady a 2) pokud částka bude trochu vyšší než náklady, ale stále podstatně nižší než cena obvyklého nájemného, kterou platili bývalí nájemci?

S. r. o. využilo v r. 2024 paušální výdaj na dopravu u jednoho auta. Na ř. 40 jsem zvýšili základ daně o PHM nakoupené za celý rok 2024. Auto sloužilo k podnikání od ledna do září 2024, v říjnu bylo pronajato jinému podnikateli a od listopadu do prosince nebylo využíváno k podnikání (nejezdilo). Uplatnili jsme tedy paušální výdaj za 9 měsíců tzn. 45 000 Kč (leden až září). Daňové odpisy byly uplatněné v plné výši. Je to takto správně?

Developer - vlastník stavebních pozemků, neplátce, provedl během posledního roku zhodnocení těchto pozemků a po 1.7.2025 je bude prodávat jednotlivým investorům. Vynaložil prostředky za projekty inženýrských sítí a jejich výstavbu. Je možné požádat o dobrovolnou registraci k DPH a uplatnit v prvním daňovém přiznání odpočet před registrací z titulu těchto výdajů, jelikož tyto zhodnotily stavební pozemky, které jsou zařazené do dlouhodobého majetku? 

Jsme práci plátci DPH a prodáváme stroj německé firmě, plátci s německým DIČ, dodací podmínky EXW. Stroj bude od nás přepraven na Ukrajinu. Odběratel podle smlouvy doloží vývozní dokumenty JSD a MRN, které dokládají, že stroj byl vyvezen mimo území ČR a EU. Celní záležitosti vyřizuje nepřímý zástupce. Na MRN je odesílatel německá firma a příjemce ukrajinská firma, kód odeslání CZ a země určení UA. JSD dokládá celní úřad výstupu a datum výstupu. Jsou tyto dokumenty dostačující pro prokázání dodání zboží do jiného členského státu a osvobození od DPH?

Vlastník domu, OSVČ vedoucí podvojné účetnictví, pronajímá v bytovém domě bytové i nebytové prostory. Nájemci (firmy i občané) hradí měsíčně nájemné a zálohy (na úklid spol. prostor, na odpady, vodu, elektřinu za společné prostory,...). Tyto zálohy se jednou ročně vyúčtovávají a ze všech zaplacených záloh je odváděno DPH. Roční vyúčtování záloh (nákladů) je ale vystaveno i za prostory, které momentálně nejsou obsazené a zálohy za ně nejsou placeny. Náklady vstupující do vyúčtování jsou v průběhu roku účtovány na 548 a uplatňován odpočet DPH. Je potřeba evidovat v účetnictví ve výnosech i vyúčtování za tyto prázdné byty? Dále bych se chtěla zeptat, zda by měly být náklady spojené výlučně s nepronajatými byty z hlediska daně z příjmů účtovány jako nedaňové náklady a tedy neuplatňováno DPH? Myšleno např. náklady na opravy v neobsazeném bytě. 

Zaměstnanec si uzavře smlouvu o životním pojištění a firma mu bude přispívat 50 tis. ročně, pro firmu to bude daňově uznatelný náklad. Může si zaměstnanec po 60 měsících vklad vybrat, aniž by to mělo daňový dopad na příspěvky od zaměstnavatele z minulých let?

Právnická osoba má v bance zřízené investiční portfolio - individuální strategie, kde banka v rámci asset management nakupuje na českém i zahraničním trhu, mj. i dluhopisy (emitenti z různých států EU i USA). V měsíčních výpisech z porfoliového účtu jsou uvedeny nákupy dluhopisu, případné jejich prodeje a připsané úroky. Z pohledu účetnictví a následného zdanění tvrdíme, že je nutné znát prospekt dluhopisu, předepisovat úroky do výnosů bez ohledu na jejich úhradu apod. Banka tvrdí, že tyto informace nejsou potřeba, že úroky se účtuji tak, jak jsou hrazeny. Prosím o informaci, jak k tomuto v rámci účetnictví přistupovat. Druhá otázka je zdanění. Je správný postup, že úroky z dluhopisů z ČR ani ze zahraničí (krom tzv. státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny) nejsou zdaněny srážkovou daní a zdaňují se tak v obecném základu daně z příjmů PO. 

Město vyplácí zastupiteli Města, který je neuvolněným členem zastupitelstva, měsíční odměnu ve výši 1.638,- Kč. Zastupitel není zaměstnancem Města, ale je OSVČ. Lze tuto odměnu postihnout v exekuci? Pokud ano, za jakých podmínek?