Expertní odpovědi - strana 3

Společnost s r. o. plánuje zápůjčku firemního vozidla / dodávky zaměstnanci, uzavřou dohodu o pronájmu vozidla. V dohodě je bod: Zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli za přenechání motorového vozidla k užívání cenu ve výši XX Kč za jeden den užívání (dále také jako „cena“). Smluvní strany prohlašují, že výše ceny byla sjednána s ohledem na to, že se jedná o benefit poskytovaný ze strany společnosti svému zaměstnanci, a že jsou si vědomy skutečnosti, že výše ceny neodpovídá obvyklé ceně za nájem obdobného vozidla./ Zaměstnavatel přenechává motorové vozidlo zaměstnanci bezúplatně. Jaký je dopad takového pronájmu pro zaměstnavatele a zaměstnance, pokud bude cena nižší než cena obvyklá, případně pokud bude vozidlo pronajato bezúplatně a zaměstnanec uhradí pouze spotřebované pohonné hmoty?

OSVČ podniká v advokacii a zároveň na základě živnostenského listu. Za rok 2023 měl příjmy cca 1 400 000 Kč pouze z advokacie, podal daňové přiznání, kde uplatnil výdaje procentem z přijmu ve výši 40 %. K 1. 1. 2024 vstoupil do režimu paušální daně a zvolil 1. pásmo. V květnu 2025 FÚ oznámil nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu z důvodu špatně zvoleného pásma a celý režim od 1. 1. 2024 zrušil. Je postup FÚ správný? Nelze rozhodnutí nějak zvrátit, když 1. pásmo lze využít při podnikání na ŽL do výše 1 500 000 Kč a v roce 2024 tomu tak u OSVČ skutečně bylo. Pokud je rozhodnutí o zrušení režimu nezvratné, jsou stanoveny nějaké termíny, do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání a související přehledy za rok 2024?

S manželem jsme jednatelé v našem s. r. o. Máme smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Na jinou činnost, kterou vykonáváme, bychom teď chtěli uzavřít DPP. Je možné na DPP vyplácet stravenkový paušál, pokud denně je odpracováno 3 hod.? Stravenkový paušál vyplacený daný měsíc nezadávám do přehledu ČSSZ? Je možné poskytnout na DPP i příspěvek na dovolenou, pokud ho máme uvedený ve smlouvě? Je lepší vést mzdu v hodinové sazbě, nebo je možné stanovit si i měsíční mzdu 11 000 Kč (bez odvodu pojistného)?

Fyzická osoba pronajímá byt dle § 9 ZDP a v prvních dvou letech pronájmu uplatnila výdaje procentem z příjmu. Třetí rok začne uplatňovat skutečné výdaje. Který koeficient se použije pro odpisování: pro první rok nebo pro třetí rok?

Zaměstnavatel umožnil dvěma svým zaměstnancům prohloubení kvalifikace. Objednal a zaplatil jim vícedenní školení, koná se ve dnech pracovního klidu (o sobotách, dvakrát za měsíc po dobu 3 měsíců), mimo pravidelné pracoviště zaměstnanců (souhlas s pracovní cestou máme ve smlouvě). Zaměstnanci volí k cestě na školení vlastní dopravu, ne vlastním automobilem, ne hromadnou dopravou, jezdí společně s dcerou jednoho ze zaměstnanců, která v místě školení pracuje. Jaký bude nárok na cestovní náhrady (jízdné, stravné) pro zaměstnance A, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do směn do pracovního týdne pondělí–neděle a školení připadne na den, kdy má naplánovanou směnu? A jak by se situace změnila, kdyby na den školení směnu naplánovanou neměl? A jaký bude nárok na cestovní náhrady pro zaměstnance B, který má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do pracovního týdne pondělí–pátek a školení připadne na sobotu? Má vůbec na cestovní náhrady nárok? A mají být dny sobotního školení pro něho započteny do jeho pracovní doby? 

Mateřská společnost (a. s.) drží podíly v několika dceřiných společnostech. Jedná se o pasivní holding, kdy mateřská společnost pouze drží a spravuje podíly, nemá žádnou svou vlastní činnost a ovládaným společnostem neposkytuje služby. Může mít výnosy jen z podílů na zisku (osvobozeno § 19 ZDP) nebo výjimečně z prodeje podílů (osvobozeno § 19 ZDP) nebo úrokové výnosy z běžného účtu. Při sestavení daňového přiznání musíme vyloučit náklady nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. i) a podle § 25 odst. 1 písm. zk). U § 25 odst. 1 písm. zk) nemusíme řešit úroky, protože dceřiné společnosti nebyly pořízeny z úvěru. Problém máme s rozdělením přímých a nepřímých nákladů souvisejících s držbou podílů. ZDP stanoví, že přímé náklady se připočítávají k základu daně vždy a všechny. U nepřímých nákladů je možnost upravit základ daně buď ve výši 5 % z přijatých podílů na zisku nebo ve výši skutečné (prokázané kalkulací), pokud tyto jsou nižší. Umíme identifikovat náklady související s držbou, ale ani podle výkladu v pokynu D-59 si nejsme jistí, zda daný náklad je přímý nebo nepřímý. Jestliže mateřská společnost jen spravuje podíly, nejsou pak všechny její provozní náklady přímé? Prosíme o posouzení jak se z pohledu § 25 odst. 1 písm. zk) dívat u mateřské společnosti (pasivní holding) na náklady typu: odměna členu statutárního orgánu, vedení účetnictví, zpracování konsolidované účetní závěrky, audit individuální a konsolidované účetní závěrky, odměna notáři za změny v obchodním rejstříku.

Společník, syn, zdědil podíl na s. r. o. po svém otci. Společník (syn) používá firemní auto v majetku s. r. o. zcela soukromě, PHM si platí společník syn sám, auto je staré 10 let. Musíme odvádět DZČ, SP, ZP z hrubého příjmu (odpovídajícího 1 % PC auta)? S. r. o. platí na toto auto pojištění, toto máme v daňových nákladech. Tuto s. r. o. řídí jiný společník, který je i jednatel. 

Společnost má pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, pohledávka byla řádně přihlášena. K této pohledávce byly tvořena daňová opravná položka podle §8 Zákona o rezervách. V dubnu roku 2024 byl ukončen konkurz na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení a usnesení nabylo právní moci v roce 2024. Z důvodu objevení majetku společnost vstoupila v březnu 2025 do likvidace, která dosud trvá. Je možné v roce 2024 daňovou opravnou položku rozpustit a pohledávku daňově odepsat na základě ukončeného insolvenčního řízení, nebo je nutné čekat do ukončení likvidace a pohledávku odepsat až ke dni výmazu společnosti z OR?

Vedeme účetní evidenci. Je možné dát do vydání pojistku (povinné ručení + havarijní pojištění) na osobní automobil, který je zařazen do majetku a odpisuje se dle platných předpisů? Automobil je používán pouze pro firemní účely, není používán soukromě. 

Od 1. 6. 2025 dle flexibilní novely by jako primární způsob výplaty mzdy zaměstnancům měl být bezhotovostní. Jestliže přijímáme nového zaměstnance nebo dohodáře a ten nám podepíše, buď v pracovní smlouvě nebo v Informaci, že výplata se bude vyplácet hotově na pracovišti, protože si to zaměstnanec přeje, bude to takto v pořádku? Jestliže se jedná o zaměstnance, kteří jsou již ve firmě dlouho zaměstnaní a chtějí nadále vyplácet mzdu v hotovosti na pracovišti, musí nám nyní dát písemný nesouhlas se způsobem výplaty na platební účet?

Firma s. r. o. by ráda příspívala na penzijní připojištění svým jednatelům. Jednatelé mají se společností sepsanou smlouvu o výkonu funkce, která je bezplatná, ale jsou v ní popsány benefity, které je možné využít a i výše zmíněné penzijní připojištění. Může s. r. o. těmto jednatelům přispívat na penzijní připojištění (nepobírají mzdu v s.r.o.)? V případě že ano, bude tento příspěvek ve výši 50 000 Kč za rok dle ZDP §6 odst. 9, písm. m) daňovým nákladem firmy?

Firma účtuje o zásobách způsobem A, občas nakoupí polotovary nebo výrobky na sklad. Jak se tyto pohyby budou účtovat?

Jsme nevýdělečný zapsaný spolek provádějící výuku dětí na 1 a 2 stupni základní školy. Pro naší činnost si během roku najímáme lektory, kteří u nás buď opakovaně ( 9× ročně) , nebo jednorázově (1× ročně) vedou různé přednášky, výukové programy a semináře. Je možné tyto lektory platit do 50 000 Kč za kalendářní rok na zákadě jednorázové smlouvy, aniž by lektor měl živnostenský list? Bude muset příjem lektor do 50.000 Kč uvést ve svém daňovém přiznání za kalendářní rok a zdanit?

Jak postupovat v daňové evidenci, když k 31. 12. 2024 mi nesedí konečné stavy po přepočtu v korunách k 31. 12. 2024 mezi výpisem z banky, kde jsou uvedeny zůstatky k 31. 12. 2024 v euro a také přepočten zůstatek v Kč dle kurzu ČNB k 31. 12. 2024 a stavem v bance dle daňové evidence. V daňové evidenci byl používán pevný kurz k 1. 1. 2024. V tomto případě se dělá kurzový rozdíl? Jak postupovat, aby se zůstatky v Kč shodovaly.

Právnická osoba, plátce DPH, účtuje v podvojném účetnictví. Za předcházející roky má řádně provedené uzávěrky a podaná přiznání k dani z příjmů. Podniká v pronajatých prostorech. Nyní přišel dopis s vyúčtováním energií za roky 2022 a 2023, tedy dávno uzavřené období, s vysokým doplatkem cca 1 mil. Kč s tím, že původní výpočet byl chybně, při odečtu si spletli jednotky mW/kW. S vyúčtováním asi nezbývá než souhlasit. Výdaj bude zaúčtován do roku 2025, aktuální období. Budeme účtovat na účet 502 nebo nebo rozvahově na účet 426? Tento výdaj přímo s aktuálním rokem nesouvisí, na druhou stranu jsme o výdaji nevěděli a ani nemohli vědět. Je možné v tomto případě zohlednit náklad do běžného období pro účely daně z příjmů, tedy myšleno jako daňový náklad, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání?

Jedná se o fyzickou osobu nepodnikatele, neplátce DPH. V roce 2021 koupil v dražbě nemovitost A za 8,2 mil. Kč, s tím, že plánoval, že dům bude pronajímat. V nemovitosti neměl vůbec bydliště. Následně ale nemovitost ještě v roce 2021 prodal za cenu 18 mil. Kč. Vznikl mu tím zdanitelný zisk 9,8 mil. Kč, který měl uvést do DPFO za rok 2021. Vzhledem k tomu, že ale chtěl řešit svou bytovou potřebu, tak podal do termínu pro podání DPFO za rok 2021 oznámení o podmínečném osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b odst. 2, s tím že tyto finance použije do konce roku 2022 pro svou bytovou potřebu. V roce 2022 z financí za prodej nemovitosti A nakoupil rodinný dům – nemovitost B také za 18 mil. Kč, do kterého se i fyzicky ihned po nákupu v roce 2022 (právní účinky 10. 8. 2022) s rodinou přestěhoval, čímž splnil podmínku podmíněného osvobození (v plné výši 18 mil. Kč). Nakonec, vzhledem k finančním potížím, ale daný rodinný dům – nemovitost B opět prodal a opět za 18 mil. Kč (právní účinky 19. 10. 2022). Vlastníkem uvedeným v KN byl tedy jen od 10. 8. 2022 – 19. 10. 2022. S kupujícím se nakonec dohodl, že i nadále bude v dané nemovitosti bydlet. V rodinném domě B tedy až do dnešního dne žije, bydlí a používá jej ke svému trvalému bydlení, ale už od 19. 10. 2022 „jen“ jako nájemce na základě nájemní smlouvy na nemovitost B. Má i tak nárok na podmíněné osvobození z prodeje nemovitosti A? Dle našeho názoru podmínku použití financí na nákup vlastního bydlení splnil, i když jen na cca 3 měsíce, protože v zákoně není nikde uveden žádný časový test „jak dlouho“ musí toto pořízené vlastní bydlení vlastnit. Nakupil jej za podmíněně osvobozené finance a prokazatelně v něm trvale bydlel (a bydlí i nadále ale už jej nevlastní). Ten poslední prodej nemovitosti B samozřejmě již podléhá zdanění, s tím, že jako výdaj může použít pořizovací cenu nemovitosti B, takže základ daně bude 0 Kč (příjem 18 mil. Kč a nákup 18 mil. Kč). Je naše úvaha správná prosím?

Dne 22. 4. 2025 byl zaměstnavateli doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy na zaměstnance. V dubnových mzdách byla srážka ze mzdy deponována, protože exekuční příkaz zatím nenabyl právní moci. Dne 19. 5. 2025 bylo doručeno usnesení o zrušení tohoto exekučního příkazu z důvodu provedení exekuce jiným způsobem. Jaké povinnosti má zaměstnavatel s deponovanou srážkou? Musí ji ihned vrátit zaměstnanci nebo může počkat s vrácením deponované částky do dalšího výplatního termínu?

Jak je to v situaci, kdy má OSVČ po zpracování Přehledu za rok 2024 vyčísleno - dluh na pojistném a neuhrazené penále? Od zdravotní pojišťovny bylo sděleno, že nelze požádat o splátkový kalendář a prominutí penále s odkladem zpracování po úhradě dluž. pojistného. To bylo bylo důvodem kompletního zamítnutí. Zpracována tedy pouze žádost o splátkování dlužného pojistného na 16 měsíců. Zůstává mi ale nejasné, kdy v tomto případě a na základě čeho v průběhu splácení pak požádat o prominutí penále (odstranění tvrdosti zákona). Uvádí se na základě platebního výměru (do 15 dnů). Bude tedy pak ke každé splátce chodit platební výměr? Není rizikové vyčíslené penále nechávat stranou a řešit až po úhradě pojistného? Je pravdivá informace, že příp. schválení splátkového kalendáře zakládá to, že další výhodu v podobě prominutí penále již OSVČ schválenou mít nikdy nebude? 

Společnost Ovoce prodává své zboží odběratelům Tržiště, Obchod, Stánek. Zboží má různou sazbu DPH: 12 %, 21 %. Při překročení stanoveného prodejního cíle (tzn. hodnoty prodeje Tržiště, Obchodu, Stánku konečnému spotřebiteli) je poskytnut zpětně kvartálně bonus (sell-out bonus) ve výši 2 %. Standardně vystavujeme jednotlivým odběratelům souhrnný opravný daňový doklad. Se společností Tržiště máme uzavřenu nově smlouvu (jedná se o nadnárodní koncern), ve které je stanoveno, že odběratel Tržiště vystavuje na výši bonusu fakturu. Vzhledem, že je to takto ve smlouvě, jak má správně vypadat faktura a její zaúčtování: Faktura bude mít DPH 12 % a 21 % dle sazby DPH daného zboží? V příloze faktury bude přehled faktur, na základě který Tržiště nakoupilo zboží od nás Ovoce? V případě, že došlo ke změně sazby DPH u zboží (15 % nebo 12 %) musí to společnost Tržiště také rozlišovat? Fakturu budeme účtovat MD 604/D 321?

Zaměstnanci dceřiné společnosti nakoupili v roce 2023 zaměstnanecké akcie od matky se sídlem v Dánsku (kladný rozdíl byl v roce 2023 zdaněn). Teď v roce 2025 jim budou vypláceny dividendy za rok 2024. Dostali jsme od mateřské společnosti přehled dividend, které se mají vyplatit. Na přehledu je i propočet daně, kterou jim srazila matka (tax 27%). Mateřská společnost nám pošle peníze na výplatu dividend bez sražené daně a my je zaměstnancům vyplatíme. Musíme jako zaměstnavatel (plátce) v Česku odvést z těchto příjmů zaměstnanců (poplatníků) daň, SP a ZP a to z příjmů hrubých nebo čistých? Nebo si mají dát zaměstnanci daňové přiznání, kde uvedou hrubé příjmy a započtou daň sraženou daň v Dánsku?