Expertní odpovědi - strana 4

Společnost zaslala zákazníkovi přes přepravní společnost zboží. Během přepravy došlo k poškození zboží, které přepravce uznal. Společnost tedy vyfakturuje škodu přepravci na zboží. Škoda není předmětem DPH, tzn. bude bez DPH. Co má společnost udělat s původní fakturou na dodání zboží zákazníkovi? Stornovat původní fakturu a podat dodatečné přiznání, nebo vystavit ke dni uznání škody přepravcem opravný daňový doklad na fakturované zboží zákazníkovi?

Naši zaměstnanci byli vysláni na služební cestu, z ČR na letiště do Vídně byla využita přeprava FliXBUS. Na faktuře od přeprace je uvedeno české daňové číslo a zároveň i rakouské daňové číslo. Část ceny je fakturována s CZ daňovým číslem a nulovou sazbou DPH a část je fakturována s AT daňovým číslem včetně 10% rakouské DPH. Jak postupovat? Celá částka včetně rakouského DPH bude daňovým nákladem (512) z hlediska daně z příjmů? Jak postupovat u DPH, bude faktura zaúčtována jako od odběratele pouze s rakouským daňovým číslem a u části s CZ daňovým číslem a 0% sazbou bude provedeno samovyměření DPH s 21% sazbou? Do jakého řádku přiznání k DPH se uvede?

Syn, společník s. r. o., vystaví fakturu ze své firmy otci za zboží. Faktura není zaplacena, splatnost byla v r. 2022, fakturovaná částka 20 000 Kč. Lze k této vydané faktuře udělat v r. 2024 daňovou opravnou položku k pohledávce a před promlčením OPP rozpustit a pohledávku daňově odepsat? Nejsou tyto subjekty považovány za spojené osoby?

S ohledem na výklad tohoto dotazu mám dotaz ke správnému výběru řádků v rámci vyplnění daňového přiznání u spolku. V případě, kdy je hlavní činnost ztrátová tak příjmy z této činnost uvedu na řádku 101 (pokud by byla i dotace, tak obě hodnoty na tomto řádku sečtu), ale současně musím o náklady na ztrátovou hlavní činnost (daňově uznatelné náklady viz tento výklad) zvýšit VH, abych vyloučil vliv hlavní činnosti na základ daně a zde mám dotaz - který řádek je pro toto určen? V některých pramenech se mluví o využití řádku 62 a někde jinde o řádku 20. Další dotaz se týká vyloučení nákladů na příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené dle §25 odst. 1 písm. i) ZDP, které se vylučují na řádku 40. V případě, že spolek některé tyto příjmy, např. členské příspěvky nebo dotace (když to umožňují její podmínky) použije na úhradu nedaňových nákladů jako např. dar jinému spolku nebo občerstvení pro členy apod., které jsou již před vyloučením součástí řádku 40, tak není nutné vylučovat jiné daňově uznatelné náklady, je to tak? Respektive, abych se vyjádřil správně, že pro případ vyloučení nákladů dle tohoto § 25 odst. 1 písm. i) ZDP neplatí premisa z výše uvedeného výkladu k nákladům viz tato odpověď a to ta, že náklady vynaložené podle tohoto zákona se rozumí náklady daňově uznatelné a tím pádem bych měl vyloučit na řádek 40 pouze další daňově uznatelné náklady ve výši příjmů osvobozených a těch, které nejsou předmětem daně, i když z příjmů byly hrazeny už vyloučené nedaňové náklady? Dám příklad: spolek pro zjednodušení nemá příjmy z hlavní činnosti žádné a vybral členské příspěvky 20000 Kč a dostal dotaci 100000 Kč. Z dotace hradil pouze daňově uznatelné náklady, které v této výši vyloučím na řádku 40, ale z členských příspěvků, které osvobodil na řádku 110 platil kromě jiného i občerstvení ve výši 10 000 Kč (již vyloučeno na ř. 40) a druhých 10000 Kč použil na úhradu daňově uznatelných nákladů. V našem příkladu tedy dotaz zní, zda na řádek 40 k již vyloučeným 10000 Kč (513-Náklady na reprezentaci) stačí vyloučit druhých 10000 Kč daňově uznatelných nákladů hrazených z příspěvků nebo je nutné vyloučit celých 20000 Kč osvobozených na řádku 110 k již vyloučeným 10 000 Kč za nedaňové náklady na reprezentaci. 

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Zaměstnankyně pracuje v pracovním poměru a zároveň je jako OSVČ vedlejší. Pravděpodobně v září nastoupí na rizikové těhotenství a následně na peněžitou pomoc v mateřství, která by měla trvat až do jara 2026. Jelikož stále bude podnikat, může si nechat živnost jako vedlejší, ačkoliv bude čerpat PPM z pracovního poměru? A pokud by se začátkem ledna rozhodla vstoupit do režimu paušální daně, je to možné? Nevadil by souběh, tj. povinných měsíčních odvodů (nyní pro rok 2025 v částce 8 716 Kč pro první pásmo) s PPM? Je tento souběh vůbec možný?

Česká firma s. r. o., plátce DPH, nakoupila přívěs od firmy plátce z EU. Celní kontrola zjistila, že přívěs pochází ze třetí země a při dovozu do EU nebyl proclen. Celní úřad vydal platební výměr a vyměřil dovozní clo a DPH české firmě, která vše ihned zaplatila. Zaplacené DPH si bude česká firma uvádět v přiznání DPH v měsíci zaplacení pouze na řádku 42 (nárok na odpočet daně při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad)? Domnívám se, že řádek 7 (§ 23 Dovoz zboží) vyplněn nebude, jelikož má souvislost s řádkem 43 (tzv. samovyměření při dovozu, kdy je správcem daně finanční úřad).

Firma bude v roce 2025 vyúčtovávat smluvní pokuty za roky 2022–2024. Jak mám zaúčtovat tyto smluvní pokuty, zda na účet 426 a mohu tyto pokuty zdanit v daňovém přiznání za rok 2025?

Zaměstnanec, osoba zdravotně znevýhodněná, je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatel pobírá dotaci na tohoto zaměstnance podle § 78 zákona o zaměstnanosti, max. 5 000 Kč. Vylučuje tato dotace současně uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na SP ve výši 5 %?

Fyzická osoba si letos vezme hypotéku na pořízení investičního bytu. Letos bude dokončena hrubá stavba, kolaudace se očekává 12/2026. Pronájem by byl tak zahájen až v roce 2027. Může si již letos a příští rok uplatnit úroky z hypotečního úvěru jako výdaj při budoucím pronájmu, pronájem bude fakticky zahájen až v roce 2027,dle § 9 ZDP? 

Česká s. r. o. vystavila výdajový pokladní doklad k 31. 12. 2023. Druhá firma si to nestíhala dát do účetnictví v roce 2023, proto je potřeba stornovat pokladní doklad v roce 2023 a udělat nový výdajový pokladní doklad v roce 2024. Je možné udělat tyto opravy v roce 2024, tak aby se nemusel opravovat DPPO za rok 2023? A jak správně by se to mělo proúčtovat? Nebo musím opravit rok 2023? 

Nestátní školská právnická osoba obdržela věcný dar 30 ks použitých notebooků v hodnotě 68 000 Kč. Jaký je správný postup účtování tohoto daru? Dle vnitřního předpisu je drobný majetek v této hodnotě účtován do nákladů a veden v podrozvahové evidenci. 

Zaměstnanci byla dána výpověď z organizačních důvodů. Pracovní poměr trval od roku 2011 a končí 31. 8. 2025. Zaměstnanci náleží 3 měsíční platy. Výpočet odstupného se bude počítat z průměru z předešlého čtvrtletí, tzn. z druhého? Odstupného se vyplatí s poslední mzdou za srpen a odvede se z něho jen daň, nebo podléhá i zdravotnímu a sociálnímu pojištění?

Úřad práce uzavřel s obchodní společnosti Dohodu o provedení přípravy k práci v rámci OPZ+. Jedná se o zaškolení uchazeče o zaměstnání. Úřad práce proplatí mzdu instruktora v dohodnutém rozsahu. Předpokládám, že obchodní společnost bude fakturovat bez DPH - jako úhradu vynaložených nákladů. Je můj názor správný?

Měli jsme stroj. poř. cena 7.900.00 Kč poskytnutá dotace na tento stroj byla ve výši 3.900.000 Kč; zařazení do majetku ve výši 4.000.000 Kč (to vše v roce 2015). Stroj nám shořel v r. 2024. Zůstatková cena stroje byla 0 Kč, stroj byl již plně odepsán. V r. 2024 jsme pořídili nový stroj ve výši 7.000.000 bez DPH Kč. Pojišťovna nám poslal na BÚ v r. 2025 poj. plnění ve výši náhrady nového stroje a to 7 mil Kč. Jde nám o to, jak proúčtovat plnění od pojišťovny? Jak proúčtovat dohad v r. 2024 a v jaké výši? Jde o daňový výnos? v jaké výši?

Vedeme účetní evidenci a na dvě větší akce (ve stavebnictví) máme v úmyslu najmout studenta, který nemá žádný jiný pracovní poměr, nepodniká a ani nemá žádný jiný příjem. Za tyto dvě akce by si student vydělal cca 40000Kč. Jelikož je to opravdu ojedinělé, tak nechceme sepisovat žádnou DPČ, či DPP. Je možné si tento výdaj dát jako daňový výdaj? Stačí napsat výdajový doklad? Student nám asi nemůže napsat žádnou fakturu, když nepodniká. Nebo jak se v tomto případě prosím postupuje. Předpokládám, že student, když je to nahodile, tak tento svůj příjem nikde hlásit nemusí, nepodává daňové přiznání, neodvádí z něj žádnou daň ani pojištění. Je to prosím tak? Jak je to ze situace studenta, který práci vykoná a ze situace podnikatele(nás), který si studenta najme?

Společnost v r. 2023 pořídila auto, v r. 2023 za duben 2025 vypočítala účetní a daňové odpisy. V dubnu r. 2025. společnost prodala auto. V r. 2025 společnost nebude uplatňovat žádný daňový odpis. Účetní zůstatková cena je vyšší daňovou zůstatkovou ceny. Na který řádek přiznání k dani z příjmů za rok 2025 se uvádí rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou ceny? Pochopila jsem správně, že rozdíl bude zvyšovat výsledek hospodaření? 

Podali jsme daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Bohužel při ukládání do XML souboru se nenačetly účetní výkazy a přiznání odešlo bez nich. Musíme podat dodatečné přiznání, kde ale nebudou žádné změny jen přiloženy výkazy, nebo stačí na finanční úřad odeslat výkazy samostatně?

Firma staví dům na pozemku s právem stavby (pozemek je soukromé osoby a je sepsaná smlouva o zřízení práva stavby). K tomuto domu je zřízena vodovodní přípojka vedoucí přes pozemek, bude tato investice do přípojky součástí stavby a odběratel díla firma nebo bude součástí pozemku a odběratel bude soukromá osoba? 

Máme firemní akci, kde dopolední část je povinná. V této části probíhá zhodnocení předešlého roku, školení ohledně bezpečnosti atd. Pak následuje program, který přispívá ke stmelení kolektivu. Odjezd je druhý den. Předpokládám, že ubytování, nájem školících prostor a zařízení je pro firmu daňový náklad. Firma zajišťuje i oběd, dále pak odpolední a večerní raut a snídani. Co z toho a v jaké výši je možné uplatnit jako daňový náklad a co jako nedaňový?