Expertní odpovědi - strana 500

Fyzická osoba koupila nemovitost před 5 lety. Začala ji pronajímat v průběhu roku 2020 a v daňovém přiznání uplatnila výdaje 30% paušálně. Od dalšího roku by však chtěla uplatnit odpisy. Výpočet odpisového plánu započne rokem nákupu nebo až rokem 2020, kdy začal pronájem? A tím pádem, že uplatnila paušální výdaje, tak se pro další odpisování vypustí a bude se pokračovat rokem 2021?
Vydáno: 26. 05. 2021
Naše firma nakupuje autorská práva ze zahraničí. Z úhrady provádíme srážku daně z příjmů dle zvláštní sazby (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění), a na základě Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí odvedeme uvedenou daň na finanční úřad. Velmi často bývá majitelem autorských práv zahraniční fyzická osoba, kterou zastupuje agentura – právnická osoba. Tato agentura také vystavuje fakturu na autorská práva klienta, kterého zastupuje. My hradíme tuto fakturu. V Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí uvádíme v těchto případech v kolonce Příjemce: právnickou osobu a daň platíme na účet s předčíslím 7712 – Daň z příjmů právnických osob vybíraných srážkou dle zvláštní sazby. Je tento postup správný? Nebo máme uvádět jako Příjemce: fyzickou osobu a daň platit s předčíslím 7720?
Vydáno: 26. 05. 2021
Jaká sazba DPH se použije u zastřešení pergoly u rodinného domu? 
Vydáno: 26. 05. 2021
Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?
Vydáno: 26. 05. 2021
Firma provedla TZ pronajatého prostoru. Po čase došlo k ukončení nájemní smlouvy. Neodepsaná suma TZ nebyla pronajímatelem nahrazena, jak postupovat se zbytkem? Dají se uplatnit v daňových nákladech?
Vydáno: 26. 05. 2021
Klient podniká v oblasti prodeje stavebnin, zaměstnává cca 15 zaměstnanců na HPP, všichni mají měsíční mzdu + měsíční prémie dle obratu za daný měsíc. Nyní se na mě klient obrátil s tím, že od 1. 6. 2021 se rozhodl převést 8 zaměstnanců na hodinovou mzdu. Jsem s rozumem v koncích, protože za dobu mé praxe mzdové účetní jsem se takovým požadavkem v průběhu roku nesetkala (podotýkám, že někteří dotčení zaměstnanci nastoupili do zaměstnání v měsíci únoru a březnu). Nehledě na to, že v únoru klient přišel s tím, že zaměstnanci budou mít každý měsíc nové mzdové výměry. (Tuto skutečnost jsem mu argumenty dle pracovního práva vyvrátila, ale tentokrát klient nebere jakýkoliv argument a trvá si na svém). Dle jeho mínění mají zaměstnanci nízké mzdy a když je převede na hodinou mzdy, tak budou mít více peněz. Můžete mi prosím poradit, co mám dělat, jsem bezradná. Na jakýkoliv argument, aby tato změna proběhla od 1. 1. 2022 klient neslyší. 
Vydáno: 25. 05. 2021
Tuzemská společnost s ručením omezeným nakupuje plyny v lahvích do výroby ( argon, kyslík, kapalný dusík, oxid uhličitý) . Jak správně účtovat nákup těchto plynů - na účet 503,501 nebo 112 ?
Vydáno: 25. 05. 2021
Právnická osoba skončila na 3. místě v soutěži o veřejnou zakázku. Veřejnou zakázku vypsalo město. Za třetí místo dostane firma 100 000 Kč. Tato částka bude proúčtována do výnosů. Podléhá tato odměna DPH?
Vydáno: 25. 05. 2021
Společnost A pořídila v roce 2020 75% podíl společnosti B. Společnost B vlastní 100% podíl společnosti C. Společnost C vlastní 100% společnosti D. 1. Pro určení povinnosti konsolidace s používá pravidlo, že jsou splněna dvě z níže uvedených kritérií. • výše konsolidovaných netto aktiv skupiny je vyšší než 100 mil. Kč, • výše konsolidovaného obratu je vyšší než 200 mil. Kč, • průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců skupiny je vyšší než 50. Jak se vypočítává průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců skupiny, když společnost A má průměrný přepočtený počet zaměstnanců 5, společnost B 1 zaměstnanec, společnost C 47, společnost D 1 zaměstnance. Jedná se o prostý součet zaměstnanců skupiny: 5 + 1 + 47 + 1 = 54? Nebo se vypočítává poměrem podle podílu v rámci konsolidačního celku: 5 * 100% + 75% * 1 + 75% * 47 + 75% * 1 = 41,75%? 2. pokud společnost A spočítá, že k 31.12.2020 splnila dvě z výše uvedených kritérií (v roce 2019 nevlastnila žádný obchodní podíl), kdy má povinnost sestavit první konsolidační závěrku? K datu 31.12.2020? Nebo k datu 31.12.2021?
Vydáno: 25. 05. 2021
Odběratel si objednal u hlavního dodavatele digitální váhu pro slitinu, tuto váhu si hlavní dodavatel objednal u subdodavatele s kompletním provedením v provozovně odběratele, kromě samotného dodání digitální váhy do místa provozovny byly provedeny subdodavatelem i tyto úkony: instalace nerezového držáku pro připevnění na stěnu, instalace a kalibrace, dovoz a manipulace s etanolovým závažím, subdodavatel tyto úkony vyfakturoval hlavnímu dodavateli se základní sazbou DPH. Ve smlouvě mezi odběratelem a hlavním dodavatelem bylo mimo dodání této digitální váhy také nasmlouvány další instalačně-montážní práce, které však zajišťoval jiný subdodavatel B, tyto práce jako dodání a montáž kamerového systému spadající do klasifikace CZ-CPA 41-43 byly vystaveny v režimu reverse-charge. Prosíme o sdělení, zda faktura za dodání a instalaci digitální váhy vystavená subdodavatelem A je z hlediska zákona o DPH vystavena v pořádku se základní sazbou DPH a dále, pokud v rámci celé smluvní dodávky byla kromě dodání digitální váhy také zahrnuta montáž kamerového systému, zda bude celá faktura hlavním dodavatelem vystavena odběrateli v režimu reverse-charge. 
Vydáno: 25. 05. 2021
Jednatel s. r. o. vybíral v minulosti peníze z účtu, které byly pokladními doklady účtovány jako vklad do pokladny. Při fyzické kontrole stavu pokladny je ovšem v pokladně jen malý zůstatek. Jedná se řádově cca o 1 mil. Kč, který chybí fyzicky v pokladně. Lze se účetně vypořádat s chybějících zůstatkem zaúčtováním na účet MD 569/D 211? Nebo zvolit raději jiný nedaňový účet z řady 5..? Nebo vůbec takovýto postup nelze volit? Jednatel tvrdí, že hotovost nemá a není schopen ji fyzicky do pokladny vrátit.
Vydáno: 25. 05. 2021
Dle daňového řádu § 36 odst. 4 může FÚ na žádost daňového subjektu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání daňového přiznání. Tato žádost musí být na FÚ doručena nejpozději poslední den lhůty pro podání přiznání. Tzn. za předpokladu, že bude DP podáváno elektronicky, musí být tato žádost podána maximálně 1. 5. Jaká je však lhůta pro podání žádosti letos, kdy je možno podat DP elektronicky až 1. 6.? A zároveň - žádost o prodloužení o 3 měsíce by končila 1. 8. nebo 1. 9.?
Vydáno: 25. 05. 2021
Zaměstnavatel nemá v období covid-19 pro zaměstnance práci podle sjednané pracovní smlouvy. Může být zaměstnanec v důsledku pandemie převeden na jinou práci?
Vydáno: 25. 05. 2021
Na našem pracovišti došlo v důsledku pandemie ke změnám ve výrobním programu a někteří zaměstnanci se stávají nadbytečnými. Mohou v těchto případech přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli?
Vydáno: 25. 05. 2021
Zaměstnavatel dosud neurčil zaměstnanci nástup dovolené za rok 2020. Nezanikne na tuto dovolenou nárok?
Vydáno: 25. 05. 2021
Jak se postavit (účtování a daňový režim) k situacím vyplývajícím z výroby tohoto typu : 1) vyrobené zmetky, 2) při výrobě dojde k rozbití - zničení výrobku, 3) ztráta materiálu (má být na skladě a není) - má význam například ve směrnici uvedená částka, pod kterou se nevyplatí řešit - administrativně, časově... , nenahlášení PČR, pachatel neznámý ..., 4) "mimořádná inventura" - něco chybí + něco přebývá, 5) režie typu odvinuté drátky, vymáčknutá část lepidla z tuby, zbytky pásek (firma má kusovník na jednotlivé výrobky, tedy i tyto běžné věci se pak sumarizují a tvoří větší hodnotu), 6) zhotovení výrobku neurčeného k běžnému prodeji, ale např. k reklamě a propagaci, k daru (smlouva) nebo pro soukromé potřeby zaměstnanců.
Vydáno: 25. 05. 2021
Klient obdržel fakturu od dodavatele z Ruska na zboží. Od dodavatele máme informaci, že zboží vyrábí v Litvě a z Litvy zboží také odesílá. Na faktuře, ale není litevské DIČ, ani jiný údaj o sídle v Litvě. Jak tedy vyřešit tuto fakturu z hlediska DPH? Případně jaké dokumenty, údaje požadovat po dodavateli? Tento měsíc nám stejný dodavatel zboží zaslal z Ruska přes německý sklad, kde pravděpodobně bylo zboží procleno dodavatelem. Jaké je řešení tohoto případu z hlediska DPH?
Vydáno: 25. 05. 2021
Firma provedla modernizaci rozvaděče v administrativní budově, aby mohla požádat o zvýšení příkonu energetickou společnost. Modernizace rozvaděče (jeho úprava pro vyšší příkon) cena 240 000 Kč je samostatným hmotných majetkem? Lze samostatně odpisovat? Pokud ano, je to 3. odpisová skupina nebo 4. odpisová skupina? Dále firma uhradila 120 000 Kč poplatek energetické společnosti za zvýšení příkonu (navýšení jističů) - tento poplatek zahrnout jako technické zhodnocení budovy? 
Vydáno: 25. 05. 2021
Klient koupil pozemek, na kterém chce tak cca za rok postavit domy a prodat je. Účtuje se to v tomto případě na účet 131? A jak je to s vedlejšími náklady? Vedlejší náklady-rezervační poplatek, geologický průzkum, architektonický návrh staveb, poplatek za zprostředkování úvěru a nakonec úroky z poskytnutého úvěru. Pokud by to byl pozemek jako majetek firmy, tak by asi všechny ty náklady patřila do ceny pozemku. Ale jak je to, když ten pozemek bude zbožím?
Vydáno: 24. 05. 2021
Může jedna fyzická osoba být: 1) členem výboru ve 2 různých SVJ, 2) v 1 SVJ členem a zároveň předsedou a ve druhém SVJ není členem, ale jen předsedou, 3) na jedné adrese je předsedou DB i SVJ a na jiné adrese je jen předsedou SVJ. Jaký je výklad § 710 zákona o obchodních společnostech a družstvech v této souvislosti? Tento paragraf zní: „(1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného. (2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. (3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“
Vydáno: 23. 05. 2021