Expertní odpovědi

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří ve výši 1 700 Kč/měsíčně. Jak má v praxi probíhat kontrola smluv, zda jsou splněny podmínky pro daňovou podporu (daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele) a osvobození na straně zaměstnance od daně z příjmů, SP a ZP? Zaměstnanec předložil smlouvu o dlouhodobém investičním produktu (DIP), kde je uvedeno: „Klient bere na vědomí, že výplata peněžních prostředků bude možná pouze ve prospěch klienta a to pouze po 120 kalendářních měsících od vzniku DIP, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém klient dosáhne 60 let věku, případně splní jiné podmínky podle § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Jsou za těchto podmínek splněny požadavky pro daňovou podporu? Další zaměstnanec předložil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS). Z § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů chápeme, že pokud má zaměstnanec důchodový věk například 66 let, může být výplata prostředků možná již po splnění podmínky 120 měsíců spoření a dosažení 61 let věku . Musí být tato skutečnost ve smlouvě výslovně uvedena? U dalšího zaměstnance ze smlouvy o penzijním připojištění jsou uvedeny základní údaje o zaměstnanci a není uvedeno, kdy bude probíhat vyplacení peněžních prostředků.

FO, nepodnikatel, neplátce DPH, koupila v roce 2025 postupně několik pozemků, na kterých v budoucnu vznikne výstavba RD. Pozemky je z definice DPH stavebním pozemkem. Pozemky budou zceleny a následně rozparcelované. Větší část pozemku bude nejdříve vložena do s. r. o., které následně provede výstavbu a prodej. Následně bude část pozemků bude prodaná jiným FO pro účely jejich vlastní výstavby. Počítá se do obratu pro účely DPH vklad pozemku do sro, nebo až první převod na základě smlouvy?Vklad do s. r. o. proběhne mimo základní kapitál na základě ocenění znalce (pořizovací cena pro FO je 1 mil. Kč, znalec ocení za 2 mil. Kč. Jako daňový náklad může sro uplatnit jakou hodnotu vloženého pozemku(v rámci realizace prodeje)? FO pořídí pozemek za 1 mil. Kč, vkládá do s. r. o. 2 mil. Kč, plánuje, že příplatek mimo základní kapitál si po skončení projektu nechá zase vrátit. Kdy dojde na straně FO ke zdanění pozemku(2-1mil.kč). V okamžiku vkladu, nebo v okamžiku vrácení příplatku? 

ÚSC je přidělena dotace na investiční akci (např. budovu, fotovoltaiku). Výše dotace je účtována pouze na základě dohadné položky. Po kolaudaci předá ÚSC tento majetek dle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ihned do užívání zřízené příspěvkové organizaci. Nečeká se na zúčtování dotace. Příspěvková organizace zařadí předávaný majetek na majetkovou kartu, na které je vyčíslena dotace ve výši dohadné položky. Po zúčtování a schválení dotačního titulu poskytovatelem je zaslána ÚSC dotace ve vyšší částce, než byla vytvořená dohadná položka. Rozdíl mezi skutečnou výší dotace a vytvořenou dohadnou položkou činí statisíce, nejedná se o zanedbatelné částky). Jaký je správný postup – rozdíl výše dotace „dopředat“ příspěvkové organizaci k majetku (navýšení transferu na majetkové kartě a její následné odepisování do výnosu) nebo může ÚSC zúčtovat rozdíl dotace přímo do svých výnosů?

Fyzická osoba dostala v roce 2020 darem pozemek, který měl ke dni nabytí hodnotu přes 5 milionů a byl osvobozen od daně z příjmu. FO nesplnila oznamovací povinnost osvobozeného příjmu. Do kdy je možné uložit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w ZDP? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, koupila v roce 2018 auto na rodné číslo a nevložila ho do obchodního majetku a nikdy neuplatnila odpisy ani odpočet DPH z nákupu. V roce 2020 se ta fyzická osoba stala plátcem DPH. Když bude dnes auto prodávat, musí odvést DPH z prodeje? Vizidlo je stále vedeno na rodné číslo. Vozidlo bylo částečně používáno pro podnikatelské účely – na PHM a servisy v době plátcovství byly uplatněny odpočty DPH. Ale odpočet DPH na nákup vozidla nebyl nikdy uplatněn, protože vozidlo bylo kupováno na rodné číslo před vznikem plátcovství.

Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?

Od dodavatele ze Slovenska jsme obdrželi daňový doklad za dodávku a implementaci PoC projektu AI chatbot. Předmětem dodávky a fakturováno v jedné ceně dohromady je: Nasazení platformy chatbota na libovolnou webovou stránku s využitím stromové struktury a jádra umělé inteligence (OpenAI) Natrénování znalostní báze podle dodaných interních směrnic Příprava infrastruktury v prostředí MS Azure dodavatele Závěrečné zpracování statistik a návrhů na vylepšení ve formátu PDF s prezentací. A zvlášť je na dokladu uvedeno plnění za Provoz a aplikační podporu provozu na 3 měsíce. Na základě dotazu u dodavatele bylo sděleno, že předmětem fakturace je sice krabicový software, ale zároveň je vždy upravován pro konkrétního zákazníka. Považuje se toto plnění vč. částky za provoz a podporu za licenční poplatky, které podléhají srážkové dani ve výši 10 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 100/2003 Sb.? Nebo se jedná o nákup dlouhodobého nehmotného majetku nebo o pořízení služby bez uplatnění srážkové daně?

Na přiznání k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2024 bylo uvedeno špatné rodné číslo. Jakým způsobem se dá tato chyba opravit? Musíme podat dodatečné přiznání se správným rodným číslem? Nebo dojít na příslušný finanční úřad a na místě na původním přiznání RČ opravit? Přiznání bylo podáváno v papírové podobě na podatelně příslušného FÚ.

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Mám dva klienty s podobným zdrojem příjmů – obdobou OSVČ registrovanou a provozovanou na Ukrajině. Přitom se jedná o české daňové rezidenty. U jednoho klienta tento příjem uvádím do přílohy 1 daňového přiznání a zdaňuje to stejně jako česká OSVČ, včetně uplatnění výdajů procentem, a to již několik let. U druhého klienta mě jiný finanční úřad vyzývá k předělání daňového přiznání – podle jejich názoru tento příjem patří do přílohy 3 a FÚ může vyměřit daň v maximální výši odpovídající ukrajinské dani. Jedná se o dva případy: Případ A zdaňujeme podle § 7 ZDP již pár let: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost vykonává na dálku z ČR, na Ukrajině má kancelář i se zaměstnancem. Je to poradenská činnost. Případ B po nás chtějí zdanit přes přílohu 3: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost je pronájem nemovitosti - obchodního majetku. Kam mám ty příjmy v DAP uvést?

Tuzemská auditovaná společnost s ručením omezeným přihlásila řádně, asi před pěti lety, pohledávku za bulharským dlužníkem do insolvenčního řízení v Bulharsku. K této pohledávce tuzemská společnost vytvořila ve výši 100 % přihlášené rozvahové hodnoty opravnou položku dle § 8 ZoR v částce 9 mil. Kč. Každoročně naše společnost žádá bulharské právníky o informaci o aktuálním stavu, což stojí nemalé peníze. V roce 2025 bulharští právníci sdělili, že bulharský dlužník ke zpeněžení téměř nic nemá a ukončení insolvenčního řízení zatím v dohledné době nebude. Je nějaká možnost daňově tuto přihlášenou pohledávku odepsat, aniž by se muselo čekat na ukončení insolvenčního řízení v Bulharsku?

Česká s. r. o. rozhodla na valné hromadě v únoru o výplatě záloh na podíl na zisku svým mateřským společnostem v Nizozemí. Obě mají podobu B.V., což by mělo odpovídat s. r. o. Jedna ze společností je však vlastníkem pouze 5 %. Domníváme se, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákona o daních z příjmů nebude tato záloha (podíl) osvobozen a bude podléhat srážkové dani v ČR. Česká dceřiná společnost bude povinna ze zálohy na podíl pro tuto společnost srazit daň ve výši 10 % (limit dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Je to tak? Do kdy je povinna česká společnost tuto sraženou daň odvést a má ji případně někam hlásit?

Pořizovali jsme obytný plechový kontejner 2,5 x 3 metry, který je umístěn na betonových základech a připojen na elektriku z vedlejší budovy. Kontejner bude využívám jako rozvodna k podpůrným systémům pro kamery, závory jinou techniku. Do jaké odpisové skupiny máme plechový kontejner zařadit? A zařadit zvlášť nebo s betonovou deskou na které tento kontejner stojí. 

Občan nabyl (2016) 1/6 nemovitosti z dědictví po jednom z rodičů, pak nabyl (2021) další 2/6 nemovitosti darem od druhého z rodičů (takže 1/2 domu byla jen jeho) , následně (2023) odkoupil druhou polovinu domu od sourozence, ale do SJM. V roce 2025 učinil prodej celé nemovitosti v kupní smlouvě vymezené za dvě shodně vymezené převodní ceny dílem jako 1/2 ze svého výhradního vlastnictví a 1/2 z vlastnictví v SJM. 1/6 prodejní ceny bude moct osvobodit. Může tuto 1/6 počítat ze součtu obou převodních cen nebo ji může počítat jen z převodní ceny vymezené z 1/2 která byla jen jeho? Dále pak v roce, kdy uskutečnil prodej pořídil (jen on sám) do podílového vlastnictví s druhou osobou bytovou potřebu. Má v plánu v r. 2026 dokoupit (opět jen sám) do úplného vlastnictví bytovou potřebu, kterou pořídil jako podílový vlastník v roce 2025. Počítá se tedy s oznámením na FÚ z důvodu pořízení bytové potřeby. Může pro tvrzení, že přijaté finanční prostředky použil na pořízení bytové potřeby (když ji pořídil jen pro sebe) použít i finance (nebo jejich část), které obdrželi z prodeje v roce 2025 jako SJM? Souvislostí s výdaji a způsobů jejich stanovení jsem si vědoma.

Jedná se o přijatou fakturu za stavební činnost s přenesenou daňovou povinností, kterou ale dostane neplátce DPH, spolek. Za mě je správný postup celou částku základ daně + vyčíslená DPH 21 % zaúčtovat bez DPH na náklady. Myslím si to správně, nebo je jiný postup? V jakém zákoně bych se mohla ujistit o správnosti postupu? 

Jsme obecně prospěšnou společností a měli jsme daňovou kontrolu. Finanční úřad nám neuznal daňové zvýhodnění ve výši 300 000 Kč z důvodu toho, že jsme neměli včas zveřejněnou výroční zprávu. Odůvodnění FÚ: „Vzhledem k tomu správce daně konstatuje, že daňový subjekt nesplnil podmínku zakotvenou v § 20 zákona o o.p.s., podle které má obecně prospěšná společnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu, a to v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období, dále obecně prospěšná společnost uloží do 30 dnů po schválení správní radou výroční zprávu do sbírky listin (viz § 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Zpracovávání výroční zprávy a její zveřejňování patří k vnějším znakům, jimiž se neziskové právnické osoby odlišují od jiných právnických osob. Této zprávě se přikládá zvláštní důležitost, protože umožňuje široké veřejnosti kontrolovat činnost a hospodaření neziskové právnické osoby. Podle § 22 písm. a) zákona o o.p.s. pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.“ Správce daně nahlédl dne 29.04.2025 (zaevidováno pod č.j. 2426942/25/3010-60561- 712457) do sbírky listin Rejstříku obecně prospěšných společností vedeného u Krajského soudu v Brně a zjistil, že výroční zpráva za zdaňovací období roku 2021 nebyla ve lhůtě podle § 20 zákona o o.p.s. zveřejněna. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt výroční zprávu za rok 2020 nezveřejnil ve lhůtě uvedené v § 20 zákona o o.p.s., porušil ustanovení § 20 zákona o o.p.s. a na základě § 22 téhož zákona pozbývá možnost využití daňového zvýhodnění, tedy využití daňové úspory. Nad rámec výše uvedeného bylo při nahlížení do sbírky listin zjištěno, že na soud byly dne 04.09.2022 doručeny listiny, které obsahovaly rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu roku 2020, a které jsou ve sbírce listin uloženy pod spisovými značkami O 560/SL17/KSBR, O 560/SL15/KSBR, O 562/SL10/KSBR. Správce daně uvádí, že dle § 21 zákona o o.p.s. kromě náležitostí zákona o účetnictví musí výroční zpráva obsahovat informace o: a) všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb, doplňkové činnosti včetně jejich zhodnocení, b) lidských zdrojích, c) výnosech v členění podle zdrojů, d) vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni, Strana - 9 - (celkem 21) zprávy o daňové kontrole č.j.: 3007224/25/3010-60561-712457 e) o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře, f) celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně všech nákladů na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady, g) změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k niž došlo v průběhu účetního období. Na základě výše uvedeného nelze tedy doručené listiny (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu) za zdaňovací období roku 2020 považovat jako náhradu zveřejněné výroční zprávy za období roku 2020, neboť tyto listiny neobsahují veškeré informace uvedené v § 21 zákona o o.p.s. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zveřejnění výroční zprávy za období roku 2020 nesplnil daňový subjekt podmínku pro daňové zvýhodnění daně z příjmů plynoucí z § 22 zákona o o.p.s. a nesplnil tedy podmínku pro možnost uplatnění daňové úspory uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2020“. Skutečně je naše porušení natolik závažné, že má FÚ právo nám toto zvýhodnění neuznat, protože jsme zveřejnili výroční zprávu pozdě? Není to například na pokutu v nějakém správním řízení? Lze tuto situaci ještě nějakým způsobem zachránit?

Počítá se do příjmů k uplatnění slevy na manželku za rok 2025, které nesmí překročit v daném období 68 000 Kč, i odbytné při zrušení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření? Zánik smlouvy byl k 31. 12. 2025, avšak k proplacení došlo až v únoru roku 2026. Odbytné se skládalo z těchto zdrojů: příspěvek účastníka převzatý příspěvek účastníka převzatý příspěvek zaměstnavatele výnos DPS. Samozřejmě se předpokládá, že jsou naplněny zákonem stanovené další podmínky, tj. péče o dítě do 3 let věku, manželství po celý rok 2025 atd. 

Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?

Zaměstnanec požádal o uplatnění daňového zvýhodnění na dítě, předložil kopii rodného listu dítěte a rozsudek soudu o střídavé péči . V rozsudku je uvedeno, že v liché roky uplatňuje daňové zvýhodnění matka dítěte a v sudé roky otec dítěte. Je pro uplatnění zvýhodnění na dítě dostačující rozsudek soudu nebo je nutné vyžadovat potvrzení od zaměstnavatele matky dítěte, že od roku 2026 dítě neuplatňuje? (u soudního jednání jim bylo řečeno, že rozsudek je dostačující a matka dítěte nechce žádné potvrzení otci dítěte předložit)