Expertní odpovědi

Obecně prospěšná společnost v rámci hlavní činnosti poskytuje osobní asistenci. Tyto služby jsou hrazené z dotací a částečně z fakturace klientům. Faktury klientům jsou účtovány do daňových výnosů. Po odečtu dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů o. p. s. neplatí daň. Může o. p. s. k nezaplaceným fakturám (splňují náležitosti dané zákonem o rezervách) vytvořit opravnou položku?

Společnost, čtvrtletní plátce, ukončila na vlastní žádost registraci k DPH. Bylo jí vyhověno v březnu 2024. Za 1. čtvrtletí 2024 podala poslední přiznání k DPH. Je možné, aby společnost podala po datu ukončení registrace dodatečné daňové přiznání na vratku DPH, a to konkrétně za doklad, přijatou fakturu, s DUZP i datem vystavení v prosinci 2023?

Jak správně srazit/odvést srážkovou daň z licenčních poplatků nakoupených rezidentem ČR od izraelské společnosti, které nedodá potvrzení o daňovém domicilu ani prohlášení o skutečném vlastnictví? Český rezident vyplácí licenční poplatky izraelskému rezidentovi. Předpokládám tedy, že český rezident má odvést srážkovou daň v ČR, ale izraelská společnost nekomunikuje v otázce dodání izraelského daňového domicilu.

Fyzická osoba, nepodnikatel, neplátce DPH, se rozhodla prodat pozemek zapsaný vkatastru nemovitostí jako orná půda. Tato fyzická osoba vlastní i jiné nestavební pozemky, které se jí povedlo v minulosti nakoupit a není v budoucnu vyloučený ani jejich prodej. Na tento konkrétní pozemek byla sepsána budoucí kupní smlouva s tím, že budoucí kupující – společnost s ručením omezeným (FO prodávající je společníkem v této s. r. o.), je oprávněn již před samotným podpisem smlouvy o prodeji a převodu pozemku na katastru, nakládat s pozemkem jako vlastním a provádět na pozemku úpravy spočívající k zajištění příjezdové komunikace, přivedení sítí k hranici pozemku a případným terénním úpravám na pozemku. Tím by došlo k přeměně pozemků z pohledu zákona o DPH na stavební. Pozemek bude rozparcelován až pro samotném prodeji novým vlastníkem. Bude u prodávajícího prodej pozemku podléhat jen dani z příjmu nebo bude u prodávajícího posuzován jako prodej pozemku stavebního a bude i předmětem DPH a s jakými dopady a budou činnosti prováděné budoucím kupujícím u kupujícího daňově uznatelným výdajem (součást vstupní ceny...)?

Společnost A si pronajímá kancelářské prostory od společnosti B a se souhlasem společnosti B je během doby trvání kontraktu taktéž odepisuje (dostala souhlas). Kontrakt je uzavřen na dobu určitou. Společnost A účtuje tento nájem prostor podle standardu IFRS 16 s využitím přírůstkové úrokové míry (stanovena na 8 %). Ve smlouvě je stanovena každoroční inflační doložka, která změní platby na následující rok nájmu. 1) V jakých případech a proč je povinna společnost A přecenit stávající leasing novou přírůstkovou úrokovou mírou? Prosím o podrobný výčet možných situací. 2) Je povinna společnost A přecenit celý leasing novou úrokovou mírou KAŽDOROČNĚ vlivem různých případů: vlivem vývoje trhu, vlivem významného pohybu úrokové míry, vlivem zakotvené inflační doložky ve smlouvě a změny plateb na následující rok, další nejmenované případy.

Akciová společnost (smíšené hospodářství - RV + ŽV) vykazuje při průběžném zpracování účetnictví poněkud vyšší ztrátu v rámci průběžného výsledku hospodaření. Např. za měsíc 7/2024 je to ztráta cca 5 mil. Kč, za 8/2024 3,9 mil. Kč, přičemž v minulých letech byly ztráty v těchto obdobích sice běžné, ale spíše v řádech statisíců. Samozřejmě se do toho promítá nákup manipulační techniky, nižší výnosy ze sklizně, a tak podobně. Jak jinak by šlo předejít ztrátovému výsledku hospodaření do konce roku kromě prodeje komodit.

Fyzická osoba, neplátce DPH, daňová evidence, k 30. 9. 2024 ukončí svou podnikatelskou činnost. K 15. 12. 2024 by měla platit pololetní zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Musí tuto zálohu zaplatit, když už nebude podnikat?

Společnost s r. o., plátce DPH, pořídí nemovitost od fyzické osoby neplátce DPH hned po podstatné změně-přestavbě nemovitosti a rekolaudaci. V témže roce (po pořízení) nemovitost postupně rozprodá. Musí při prodeji odvést DPH na výstupu, když při pořízení nemovitosti od neplátce DPH neměla nárok na odpočet DPH na vstupu? Důležitý ale je i fakt, že koupila nemovitost od FO krátce po totální přestavbě a rekolaudaci nemovitosti a tedy pokud vím, tak lhůta pro osvobození 5 let začíná běžet nanovo. Takže z hlediska opakovaného běhu lhůty 5 let by měla DPH na výstupu odvést, protože prodej takovéto nemovitosti není osvobozen od DPH, ale je to správně, když při pořízení nárok na odpočet DPH neuplatnila (ani nemohla protože nakupovala od FO neplátce DPH)?

Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Je správný níže uvedený výpočet nároku na dovolenou zaměstnankyně po mateřské dovolené, když požádala o poskytnutí dovolené po skončení mateřské dovolené? Nepřítomnost rok 2024: rodičovská dovolená (1. dítě) 6. 4. 2022 – 10. 2. 2024, od 11. 2. 2024 - 24. 8. 2024 mateřská dovolená na 2. dítě, TPD 40 hodin / týden. Po přepočtu nároku 1 120 + 800 + 154 + 32 = 2.106/ 40 52 40/52 × 52 × 4 = 160 hodin

Jsme plátci DPH v ČR a budeme pronajímat část nemovitosti, kterou vlastníme, plátci DPH se sídlem na Slovensku. Celá nemovitost jsou nebytové prostory. V jakém režimu DPH budeme tento pronájem fakturovat, jak toto uvádět v přiznání k DPH a v KH? 

Se zaměstnancem jsme rozvázali pracovní smlouvu dohodou. Je možné, aby tento zaměstnanec u nás opět nastoupil na pracovní poměr, nebo je zde nějaké omezení (např. časové – mezi datem ukončení a nástupem). Dále pokud by zaměstnanec sám vypověděl pracovní smlouvu např. k 1. 9., je možné ho znovu vzít do pracovního poměru např. k 1. 10.? Jsou zde nějaké možná omezení? 

Je možné, aby měl brigádník sjednanou dohodu o provedení práce na 4 měsíce a ve smlouvě měl sjednanou měsíční odměnu s tím, že maximální počet odpracovaných hodin za dobu trvání smlouvy by byl 160. Odměna by byla každý měsíc stejná, hodiny rozdílné. Hodiny by se sledovaly dle skutečnosti. Bylo by v pořádku, kdyby za stejnou měsíční odměnu bylo v jednom měsíci odpracováno například 80 hodin a v dalším třeba jen 20?

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?

Jsme s. r. o. účtující v hospodářském roce, pro období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2024. Kterou sazbu DPPO máme použít? Domnívám se, že vzhledem k tomu že do roku 2023 spadá 7 měsíců hsopodářského roku, mohli bychom použít sazbu 19 % DPPO?

Společnost nakupuje, resp. dováží z Velké Británie automobily (nové) + příslušenství (náhradní díly), obdrží fakturu s 0% sazbou DPH (VAT RATE); dovoz dle našich informací nepodléhá celnímu režimu (pravděpodobně dle dohod mezi státy EU a VB) otázky: 1) tato plnění budou výkázána v přiznání DPH následovně: a) povinnost přiznat daň při dovozu zboží (řádek přiznání 7; do kontrolního hlášení dovoz zboží nevstupuje), b) v případě nároku na odpočet (řádek přiznání 43) 2) opravdu toto plnění (dovoz nových OA + náhradních dílů) nepodléhá celnímu režimu; 3) jaké datum je považáváno za DUZP pro přiznání DPH: a) datum vystavení faktury dodavatelem; b) datum úhrady (úplaty) fa dodavateli, c) nebo datum dodání zboží na území EU resp. do České republiky.

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?

Stavíme novou výrobní halu a pod zpevněnou plochou u výrobní haly provádíme výkopové práce kvůli hlouběji zavedenému elektrickému vedení a následně po výkopu nový asfaltový povrch (koberec). Jsou tyto náklady součástí investice 042 na výrobní halu, nebo jak mám zaúčtovat a zatřídit tuto zpevněnou plochu?