Judikáty - strana 3

2 Afs 334/2021 – 38 USNESENÍNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: WORK SYSTEM s. r. o., sídlem Heršpická 758/13, Brno, zast. JUDr. Františkem Štouračem, advokátem sídlem Pražákova 1008/69, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2020, č. j. 14587/20/5300–22441–708274, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 31 Af 42/2020–51, takto:I. Kasační stížnost žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce JUDr. Františka Štourače, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 21. 5. 2019 – dodatečnému platebnímu výměru č. j. 2729865/19/30001–51525–712163, kterým byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za měsíc listopad roku 2013 ve výši 31 500 Kč a povinnost uhradit penále ve výši 6 300 Kč. [2] Žalobkyně v podané žalobě zdůraznila, že zdanitelná plnění od společnosti ROYAL ADVERTISING s. r. o. přijala v souvislosti s enormní poptávkou ze strany odběratelů po nových zaměstnancích v roce 2013 a potřebou akutně „zasmluvnit“ desítky nových zaměstnanců. Reklamní spoty měly být vysílány na několika místech na území Brna prostřednictvím vysílacího času v periodicky opakované smyčce. Žalobkyně poukázala na předložený videozáznam a výslech svědků. Konkrétně namítala doložení veškerých formálních podkladů a dalších důkazů svědčících o realizaci zda
Vydáno: 29. 03. 2023
2 Afs 298/2021 – 69 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: LAKUM – AP, a. s., se sídlem Ostravská 384, Frýdlant, Frýdlant nad Ostravicí, zast. JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2020, č. j. 9826/20/5300–22441–711776, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2021, č. j. 25 Af 79/2020–135, takto:I. Kasační stížnost žalovaného se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti 4114 Kč k rukám jejího zástupce, JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského, do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „správce daně“), kterými byla žalobkyni podle § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád“) a podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v rozhodném znění (dále jen „zákon o DPH“) doměřena daň z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období červen až srpen a říjen 2014 a květen, červenec až prosinec 2015. Důvod doměření daně ve všech zdanitelných obdobích spočíval v odepření nárokovaného odpočtu na DPH na vstupu z přijatých zdanitelných plnění (reklamních a propagačních služeb) od dodavatele žalobkyně, společnosti Tondino SE (dále jen „Tondino“). Správce daně odepřel žalobkyni uplatněný odpočet na DPH z důvodu zasažení transakcí, jejichž předmětem byla přijatá zdanitelná plnění od společn
Vydáno: 29. 03. 2023
7 Afs 76/2021 – 47 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše Foltase a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: TRADECO, spol. s r. o., se sídlem Průmyslová 1152, Uherské Hradiště, zastoupen JUDr. Josefem Pitnerem, advokátem se sídlem Krátká 143, Uherské Hradiště, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2021, č. j. 31 Af 13/2019–374, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 4 114 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Josefa Pitnera, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. [1] Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) vydal dne 22. 3. 2018 celkem 38 dodatečných platebních výměrů, kterými žalobci doměřil daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období červen 2012 až červenec 2015 a v nichž žalobci uložil povinnost uhradit penále z částek doměřované daně. [2] Dne 20. 12. 2018 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. 56025/18/5300–22442–712448, jímž zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry za zdaňovací období červen 2012, květen 2015, červen 2015 a červenec 2015. Žalovaný dále tímto rozhodnutím podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), částečně změnil 34 dodatečných platebních výměrů v části stanovící lhůty splatnosti, v ostatním zůstaly výroky odvoláním napadených dodatečných platebních výměrů nezměněny. II. [3] Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, č. j. 31 Af 13/2019–374, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. [4] Krajský soud konstatoval, že daňové orgány nepochyb
Vydáno: 29. 03. 2023
10 Afs 140/2021 – 53 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: J. P., zastoupeného advokátkou Mgr. Bc. Klárou Luhanovou, Šafaříkovy sady 2455/5, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí ze dne 21. 11. 2018, čj. 51460/18/5300–22443–701226, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2021, čj. 30 Af 2/2019–55, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce (nyní vystupuje jako stěžovatel) podal opožděně odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru; odvolací řízení bylo vzápětí zastaveno. I po zastavení řízení se stěžovatel pokusil odvolání doplnit. To však není možné. Rozhodnutí správních orgánů, rozsudek krajského soudu [2] Finanční úřad pro Plzeňský kraj doměřil stěžovateli celkem osmadvaceti dodatečnými platebními výměry z 13. 12. 2017 daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2012 až prosinec 2014. Stěžovatel na to zareagoval několika kroky: * Dne 12. 1. 2018 (tj. v poslední den lhůty) podal odvolání proti sedmadvaceti z těchto výměrů. (Tato odvolání poté žalované Odvolací finanční ředitelství věcně projednávalo.) * Teprve dne 15. 1. 2018 podal odvolání proti osmadvacátému z těchto výměrů (za prosinec 2014). Udělal totiž chybu při zadávání adresáta v datové schránce a místo finančnímu úřadu poslal toto poslední odvolání okresní správě sociálního zabezpečení. Bylo to v pátek 12. 1. 2018 večer, proto okresní správa zaslala odvolání finančnímu úřadu až po uplynutí lhůty, v pondělí 15. 1. 2018. (Řízení o tomto odvolání zastavil finanční úřad dne 8. 2. 2018.) * Dne 22. 2. 2018 doručil stěžovatel finančnímu úřadu doplnění odvolání proti výměru za prosinec 2014. V něm zopakoval, že podal odvolání proti každému j
Vydáno: 28. 03. 2023
10 Afs 359/2021 – 36 USNESENÍNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Carpenter Invest, a. s., Vladislavova 1390/17 Praha 1, zastoupená advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., Chodská 1366/9, Praha 2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2018, čj. 13462/18/5200–11435–711918, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2021, čj. 11 Af 20/2018–70, takto:I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. Mgr. Petry Novákové, Ph.D., advokátky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci je sporná otázka, zda žalobkyně byla na základě dodatečného daňového přiznání oprávněna uplatnit daňovou ztrátu, která byla stanovena a vyměřena za předchozí zdaňovací období, za situace, kdy dodatečným daňovým přiznáním nevykázala vyšší daňovou povinnost (oproti její poslední známé daňové povinnosti) nebo daňovou povinnost shodnou s její poslední známou daňovou povinností, ale daňovou povinnost nižší (0 Kč oproti dosud stanovené částce 1 194 720 Kč). [2] Žalobkyně v dodatečném daňovém přiznání nově uplatnila vyšší částku daňové ztráty, a proto se domáhala stanovení nižší než posledně známé daňové povinnosti. Správce daně (Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu) to ovšem odmítl a dodatečným platebním výměrem ze dne 19. 10. 2017 doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013. [3] Odvolání žalobkyně proti tomuto platebnímu výměru žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 4. 2018 zamítl. Žalovaný dovodil, že nebyl
Vydáno: 27. 03. 2023
3 Afs 295/2020 – 30 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: ZETES KT, spol. s r. o., se sídlem K letišti 532/II., Klatovy, zastoupená advokátkou JUDr. Lenkou Morejon Michálkovou, se sídlem Štefánikova 17/27, Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2018, č. j. 24385/18/5300–21444–700333, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 7. 2020, č. j. 30 Af 40/2018 – 38, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně zhotovila pro odběratele dílo spočívající v modernizaci Minimlékárny Kvášňovice (dále jen „mlékárna“) za celkovou cenu 4 403 000 Kč bez DPH. Součástí tohoto díla bylo rovněž zajištění dodání movitých věcí, které funkčně s modernizací mlékárny souvisely. Těmito movitými věcmi byly: automobil Citroën ve verzi chladírenského vozidla, digitální váha s tiskem etiket, vakuová balička, nerezové regály, prosklené lednice, ruční vysokozdvižný vozík, chladnička Gorenje, mraznička PHILCO, formy na sýr, pojízdné pracovní stoly a pojízdný nerezový regál. [2] Finanční úřad pro Plzeňský kraj (dále jen „správce daně“) zahájil u žalobkyně dne 22. 7. 2015 daňovou kontrolu za zdaňovací období červen 2014, prosinec 2014 a leden 2015. Po jejím provedení dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neodvedla daň z přidané hodnoty na výstupu za dodání výše uvedených movitých věcí, neboť je neoprávněně přiznala v rámci režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Správce daně proto žalobkyni doměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací obd
Vydáno: 24. 03. 2023
2 Afs 326/2021 – 36 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. P., zast. JUDr. Jiřím Fílou, advokátem se sídlem Závodní 391/96C, Karlovy Vary, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2018, č. j. 51536/18/5200–10423–705778, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2021, č. j. 15 Af 3/2019–58, takto:I. Kasační stížnost žalobce se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále „krajský soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví (dále „rozhodnutí žalovaného“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzen dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále „správce daně“). [2] Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 8. 2017, č. j. 1910122/17/2508–50523–501392 (dále „dodatečný platební výměr“), správce daně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „zákon o daních z příjmů“) a podle § 147 a § 143 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „daňový řád“) doměřil žalobci daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 ve výši 293 586 Kč, daňový bonus ve výši (mínus) 13 404 Kč a podle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu mu sdělil výši penále 61 398 Kč. [3] Krajský soud v rozsudku uvedeném v záhlaví (dále „napadený rozsudek“) dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného a dodatečný platební výměr nejsou v rozporu s daňovým řádem ani se zákonem o daních z příjmů. Zjištění daňových orgánů jsou dostatečná a daňové orgány vyhodnotily provedené důkazní prostředky sprá
Vydáno: 23. 03. 2023
9 Afs 67/2022 – 41 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: LESIKAR, a.s., se sídlem Vančurova 2904, Tábor, zast. Mgr. Janem Seidelem, advokátem se sídlem Dělnická 213/12, Praha 7, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2021, č. j. 39839/21/5200–11431–712136, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 3. 2022, č. j. 63 Af 9/2021–57, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně vyrábí snímače otáček, polohy, hladiny a tlaku a patentuje řadu vynálezů měřicích zařízení. Současně drží podíl v dceřiné společnosti LESIKAR AB se sídlem ve Švédsku. Na tuto dceřinou společnost převedla třemi smlouvami ze dne 5. 12. 2016 práva k českému patentu č. 304432, k odpovídajícímu evropskému patentu (č. EP000000965093, Evropská patentová přihláška č. 14715532.9) a mezinárodnímu patentu (mezinárodní patentová přihláška č. PCT/CZ2014/000021). LESIKAR AB následně dne 5. 1. 2017 s žalobkyní uzavřela licenční smlouvy, podle nichž LESIKAR AB, jako výlučná vlastnice patentu č. PCT/CZ2014/000021, poskytuje žalobkyni licenci k užití tohoto patentu za stanovený licenční poplatek. [2] Dne 29. 3. 2017 byl snímači otáček na základě přihlášky č. PCT/CZ2014/000021, podané žalobkyní, udělen evropský patent č. EP2965093. Převod tohoto evropského patentu na společnost LESIKAR AB byl do Evropského patentového rejstříku zapsán dne 11. 8. 2017 (Nejvyšší správní soud podotýká, že podle sdělení Evropského patentového rejstříku ze dne 14. 8. 2017, příloha č. 10 ke stanovisku advokátní a patentové kanceláře Traplová–Hakr–Kubát ze dne 14. 8. 2019, doloženému žalobkyní během o
Vydáno: 23. 03. 2023
7 Afs 166/2022 – 38 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Michala Bobka a Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: HPK – Productions s. r. o., se sídlem Seifertova 571/5, Praha 3, zastoupena Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, č. j. 8 Af 13/2020–74, takto:Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, č. j. 8 Af 13/2020–74, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející řízení [1] V posuzované věci jde o otázku stanovení základu daně z příjmů plynoucích daňovým nerezidentům z veřejných vystoupení umělců na území České republiky, a to pro účely výpočtu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, kterou byla žalobkyně jako plátce daně povinna odvést. Žalobkyně organizovala veřejná vystoupení zahraničních umělců a platila za ně odměnu zahraničním agenturám, které tyto umělce zastupovaly. Žalovaný považoval za příjem plynoucí z činnosti veřejně vystupujícího umělce na území ČR, který podle § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tvoří základ daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 38d odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona o daních z příjmů), celkovou platbu poskytnutou žalobkyní zprostředkovatelským agenturám. Podle žalobkyně však za příjem z veřejného vystoupení umělců ve smyslu § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o daních z příjmů či mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění nelze považovat tu část odměny agenturám, která nebyla odměnou umělce za veřejné vystoupení, nýbrž odměnou zprostředkovateli reflektující mj. jeho náklady na zajištění vystoupení. [2] Ze správního spisu a napadeného rozsudku Městského
Vydáno: 23. 03. 2023
1 Afs 54/2022 – 44 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: PRZEDSIEBIORSTWO PRODUKCYJNO – HANDLOWE „CHEMIA – BOMAR“ EDWARD MARCINIAK, sídlem Chróścina 6C, Skorogoszcz, Polská republika, zastoupen Mgr. Tomášem Valouchem, advokátem se sídlem Rašínovo nábřeží 2000/78, Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2020, č. j. 8839–2/2020–900000–314, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 30. 11. 2021, č. j. 65 Af 40/2020 – 79, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Celní úřad pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) rozhodnutím ze dne 8. 11. 2018 zajistil dle § 42 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“), 30 014 l lihu (množství při 20C) společně s nákladním automobilem (tahačem) a cisternovým návěsem, v němž žalobce dne 7. 11. 2018 přepravoval uvedený líh mezi členskými státy EU, a to z Maďarska do Polska přes Českou republiku. Důvodem zajištění lihu spolu s dopravním prostředkem byla skutečnost, že řidičem předložený průvodní doklad neobsahoval všechny náležitosti zjednodušeného průvodního dokladu podle § 30 zákona o spotřebních daních, resp. nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 (dvě kolonky dokladu nebyly vyplněny vůbec a v jedné kolonce byl místo údaje o polském daňovém orgánu, kterému měla být doprava lihu předem oznámena, uveden údaj o příjemci). Současně správce daně téhož dne odebral vzorek za účelem laboratorního ověření, zda se jedná o líh denaturovaný, jak bylo tvrzeno v průvodním dokl
Vydáno: 23. 03. 2023
3 Ao 15/2021 – 130 USNESENÍNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatelů: 1) OnTheGo s. r. o., se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1, 2) UNITED UNICORNS s. r. o., se sídlem Rybná 716/24, Praha 1, oba zastoupeni Mgr. Ondřejem Pecákem, advokátem se sídlem Na Ořechovce 199/24, Praha 6, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 30. 7. 2021, č. j. MZDR 14601/2021–22/MIN/KAN, takto:I. Návrh se odmítá pro zjevnou neopodstatněnost. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Návrhem podaným dne 4. 8. 2021 se navrhovatelé domáhají zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 30. 7. 2021, č. j. MZDR 14601/2021–22/MIN/KAN (dále také jen „napadené mimořádné opatření“). Stručně řečeno, tímto opatřením byl omezen především obchod, služby a setkávání osob (s účinností od 1. 8. 2021). Nyní přezkoumávané mimořádné opatření bylo zrušeno a nahrazeno mimořádným opatřením ze dne 26. 8. 2021, č. j. MZDR 14601/2021–23/MIN/KAN, a to s účinností od 1. 9. 2021. Pro případ, že by napadené mimořádné opatření bylo v průběhu soudního řízení zrušeno, navrhovatelé soudu navrhli, aby vyslovil jeho nezákonnost. [2] Nejvyšší správní soud na tomto místě pro úplnost dále poznamenává, že navrhovatelé společným návrhem brojili též (kromě napadeného mimořádného opatření) proti mimořádnému opatření odpůrce ze dne 30. 7. 2021, č. j. MZDR 15757/2020–56/MIN/KAN (tzv. „rouškové opatření“), které – zjednodušeně řečeno – zakazovalo na vyjmenovaných místech s účinností od 31. 7. 2021 všem osobám (se stanovenými výjimkami) pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest; dále též ukládalo povinnosti zaměstnavatelům (vybavit zaměstnance ochrannými prostředky) a poskytovatelům zdravotních služeb (vydat potvrzení osobě, která
Vydáno: 23. 03. 2023
4 Afs 109/2022–32 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: De–Wood a.s., IČ 25826760, se sídlem Stromořadí 421, Uničov, zast. Mgr. Davidem Fiedlerem, advokátem, se sídlem Litoměřická 834/19D, Praha 9, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2020, č. j. 7974/20/5200–11434–707700, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 14. 12. 2021, č. j. 65 Af 26/2020–38, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 2. 2020, č. j. 7974/20/5200–11434–707700, podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění rozhodném pro posuzovanou věc (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 20. 5. 2019, č. j. 1200402/19/3105–52522–805146, kterým podle § 147 a § 143 odst. 1 a 3 daňového řádu byla doměřena žalobkyni daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v celkové výši 192.470 Kč a současně jí byla stanovena povinnost uhradit penále v celkové výši 38.494 Kč. [2] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 14. 12. 2021, č. j. 65 Af 26/2020–38, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl. [3] V odůvodnění rozsudku krajský soud nejprve uvedl, že žalovaný v odstavci 64 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí poukázal na skutečnost, že žalobkyní emitované dluhopisy nebyly nikdy veřejně nabízeny ani určeny k obchodování na
Vydáno: 22. 03. 2023
5 Afs 211/2022 – 29 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: DVOŘÁK TRUCK–SERVIS s.r.o., se sídlem Karlov 1119, Velké Meziříčí, zast. Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem Sluneční náměstí 2588/14, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Af 64/2020–115, takto:Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Af 64/2020–115, se ve výroku II., III. a IV. ruší a věc se mu vrací v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jehož výrokem I. krajský soud rozhodl o pokračování v řízení; výrokem II. odmítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2020, č. j. 36831/20/5200–11433–706599, tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a současně potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro kraj Vysočina ze dne 23. 1. 2019 – dodatečné platební výměry na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2014 (č. j. 80490/19/2913–00551–706130), 2015 (č. j. 80521/19/2913–00551–706130) a 2016 (č. j. 80804/19/2913–00551–706130); výrokem III. krajský soud rozhodl o nákladech řízení a výrokem IV. rozhodl o vrácení soudního poplatku. II. Rozhodnutí krajského soudu [2] V napadeném usnesení krajský soud zdůraznil, že žalovaný předložil věc Generálnímu finančnímu ředitelství s podnětem na přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí. Přezkum napadeného rozhodnutí byl nařízen rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne 21. 7. 2021, č. j. 47585/21/7700–10124–204230, v návaznosti na něž krajský soud rozhodl o přerušení řízení
Vydáno: 22. 03. 2023
6 Afs 214/2022 – 37 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Jana Kratochvíla v právní věci žalobkyně SAGITEX CZ s.r.o., sídlem Wurmova 3294/28, Přerov, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem, sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2019, č. j. 28122/19/ 5300–21442–712715, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 12. 2021, č. j. 65 Af 26/2019–51, takto:I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Platebním výměrem ze dne 2. 7. 2018 správce daně (Finanční úřad pro Olomoucký kraj) vyměřil žalobkyni nadměrný odpočet DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2015 ve výši 908 863 Kč a dodatečným platebním výměrem ze dne 2. 7. 2018 jí doměřil DPH za zdaňovací období květen 2016 ve výši 84 298 Kč a stanovil penále ve výši 16 859 Kč. Správce daně neuznal žalobkyní uplatněný nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění pro nesplnění podmínek § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala použití v rámci své ekonomické činnosti u přijatých zdanitelných plnění pohonné hmoty a přepravní služby od dodavatele EKO Agrostav a. s., materiál od dodavatele Lasisvak, s. r. o. a další pohonné hmoty nakoupené na různých čerpacích stanicích. Druhým důvodem odepření uplatněného nároku na odpočet DPH bylo nesplnění podmínky dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. [2] Žalovaný o odvoláních žalobkyně rozhodl tak, že „odvolání se zamítají a napadená rozhodnutí … se mění takto …“. Změna spočívala ve zvýšen
Vydáno: 22. 03. 2023
2 Afs 176/2022 – 46 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: ANEXIA s. r. o., se sídlem Lubenská 1588, Rakovník, zast. Milanem Bláhou, advokátem se sídlem Lánská 65, Praha 9, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2020, č. j. 7050/20/5300–21443–710979, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2022, č. j. 51 Af 60/2020–63, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 2. 2020, č. j. 7050/20/5300–21443–710979 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzena rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 11. 2. 2019, č. j. 564974/19/2121–50522–203931, č. j. 566542/19/2121–50522–203931, č. j. 566605/19/2121–50522–203931, č. j. 566814/19/2121–50522–203931, č. j. 566865/19/2121–50522–203931, č. j. 566925/19/2121–50522–203931, č. j. 566964/19/2121–50522–203931, č. j. 567061/19/2121–50522–203931, č. j. 567115/19/2121–50522–203931 (dále jen „platební výměry“), jimiž byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období duben – prosinec 2016 v úhrnné výši 1 204 841 Kč a současně jí byla stanovena povinnost uhradit penále v úhrnné výši 240 966 Kč. [2] Proti napadenému rozhodnutí brojila žalobkyně u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) žalobou, jíž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítala, že splnila podmínky pro odpočet DPH, neboť prokázala nejen to, že její spolupráce se společností L. probíhala, nýbrž také že
Vydáno: 22. 03. 2023
2 Afs 152/2022 – 21 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2020, č. j. 100185/19/7700–40500–402026, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2022, č. j. 29 Af 29/2020–55, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 2. 2020, č. j. 100185/19/7700–40500–402026 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále také „správní orgán prvního stupně“) ze dne 26. 7. 2019, č. j. 29691/19/5000–10470–703359 (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o povolení obnovy řízení ukončených pravomocnými rozhodnutími ze dne 16. 10. 2015, č. j. 34393/15/5000–10470–703359 a č. j. 34391/15/5000–10470–703359. Žalobkyně se domáhala obnovy řízení, ve kterém Finanční úřad pro hlavní město Praha (dále jen „finanční úřad“) konstatoval porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) [dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“], a to v důsledku pochybení při realizaci otevření nadlimitního zadávacího řízení na služby s názvem „Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – implementace řešení“, (ev. č. 60028979), zadávaného v rámci projektu reg. č. CZ1.06/1.1.00/03.05893 s názvem „Vybudování RU
Vydáno: 22. 03. 2023
2 Afs 122/2022 – 56 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Levara s. r. o., se sídlem Cacovice 63/2, Brno, zastoupená Mgr. Jakubem Hanyášem, advokátem se sídlem Kobližná 53/24, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2021, č. j. 8689/21/5300–22443–701226, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2022, č. j. 31 Af 35/2021–57, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 3. 2021, č. j. 8689/21/5300–22443–701226 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 11. 8. 2016, č. j. 3571065/16/3003–52522–711971 (dále jen „platební výměr“), kterým byla žalobkyni vyměřena daňová povinnost na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2013 ve výši 1 589 149 Kč. [2] Proti napadenému rozhodnutí brojila žalobkyně u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobou, jíž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítala, že správní orgány nehodnotily důkazy v jejich vzájemné souvislosti, čímž ji dostaly do důkazní nouze. Nesouhlasila s hodnocením výpovědi svědka Fleka (jednatele deklarovaného dodavatele GREAT GROOXE) jako nevěrohodné a poukázala na uplynutí sedmi let od rozhodného zdaňovacího období; pokud si svědek nepamatoval některé podrobnosti, zavinil to správce daně zmařením jeho původního výslechu. Žalobkyně brojila také proti nezohlednění výpovědi tohoto svědka v ji
Vydáno: 22. 03. 2023
6 Afs 30/2023 – 38 USNESENÍNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Jana Kratochvíla v právní věci žalobkyně: KOPALEN s.r.o., sídlem Roháčova 188/37, Praha 3, zastoupené JUDr. Janem Kubálkem, Ph.D., advokátem, sídlem Opatovická 159/17, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2020, č. j. 41238/20/5300–22441–712084, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 1. 2023, č. j. 57 Af 2/2021–179, takto:Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Finanční úřad pro Jihočeský kraj doměřil žalobkyni dodatečnými platebními výměry ze dne 2. 1. 2020 daň z přidané hodnoty za dvacet osm zdaňovacích období od IV. čtvrtletí 2013 do července 2016 a od září do prosince 2016. Žalovaný k odvolání žalobkyně změnil platební výměr týkající se zdaňovacího období září 2015, ostatní platební výměry potvrdil a odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který žalobě nevyhověl. II. Návrh na odkladný účinek a vyjádření žalovaného [2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž požádala o přiznání odkladného účinku. [3] V odůvodnění žádosti stěžovatelka uvedla, že v minulých letech dosahovala značných zisků, negativně ji však zasáhla pandemie onemocnění covid–19, která nepříznivě ovlivnila vývoj trhu. Přes výše uvedené ztížené podmínky podnikatelského prostředí učinila stěžovatelka příslušná opatření (restrukturalizace výroby za účelem minimalizace výdajů, dočasné snížení investic při zachování provozu apod.), kterými usilovala o částečné sanování nastalého propadu zisků a je i nadále odhodlána pokračovat ve své činnosti. Dále stěžovatelka uvádí, že finanční úřad vydal v souvislosti
Vydáno: 22. 03. 2023
2 Afs 247/2022 – 39 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Levara s. r. o., se sídlem Cacovice 63/2, Brno, zastoupené Mgr. Jakubem Hanyášem, advokátem se sídlem Kobližná 53/24, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2021, č. j. 19081/21/5300–22443–701226, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2022, č. j. 31 Af 56/2021–60, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 5. 2021, č. j. 19081/21/5300–22443–701226 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzena rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“). Jedná se o dodatečný platební výměr ze dne 10. 5. 2017, č. j. 2322541/17/3003–52522–711971, jímž správce daně žalobkyni doměřil daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období březen 2014 ve výši 1 626 506 Kč a uložil povinnost uhradit penále ve výši 325 301 Kč; dodatečný platební výměr ze dne 10. 5. 2017, č. j. 2322134/17/3003–52522–711971, jímž správce daně žalobkyni doměřil za zdaňovací období duben 2014 DPH ve výši 1 855 925 Kč a uložil povinnost uhradit penále ve výši 371 185 Kč; dodatečný platební výměr ze dne 10. 5. 2017, č. j. 2322328/17/3003–52522–711971, jímž správce daně žalobkyni doměřil za zdaňovací období květen 2014 DPH ve výši 846 470 Kč a uložil povinnost uhradit penále ve výši 169 294 Kč; a dodatečný platební výměr ze dne 9. 5. 2017, č. j. 2322442/17/3003–52522–711971, jímž správce daně žalobkyni doměřil za zdaňovací období červen 2014
Vydáno: 22. 03. 2023
10 Afs 48/2021 – 77 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: P. H., zast. advokátkou Mgr. Nikolou Jílkovou, Drobného 72, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2018, čj. 48724/18/5300–21441–712599, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, čj. 30 Af 1/2019–78, takto:I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, čj. 30 Af 1/2019–78 se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2018, čj. 48724/18/5300–21441–712599 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 34 656 Kč do rukou jeho zástupkyně Mgr. Nikoly Jílkové, advokátky, ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Finanční úřad pro Zlínský kraj, Územní pracoviště ve Vsetíně („správce daně“), vydal dne 27. 11. 2017 na základě daňové kontroly sedm platových výměrů, kterými žalobci za 2. až 4. čtvrtletí 2013 a 1. až 4. čtvrtletí 2014 doměřil DPH ve výši celkem 803 675 Kč. Daň byla žalobci doměřena v souvislosti s pořízením zboží z jiného členského státu EU (z Polska), dále mu byla doměřena DPH na výstupu z některých tuzemských zdanitelných plnění (zčásti poskytnutých žalobcem a zčásti jím přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti) a správce daně současně neuznal nároky žalobce na odpočet DPH z řady přijatých tuzemských zdanitelných plnění. [2] Proti platebním výměrům správce daně podal žalobce odvolání, které žalovaný nyní napadeným rozhodnutím zamítl a dané platební výměry potvrdil. [3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u krajského soudu, který ji zamítl. II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a replika žalobc
Vydáno: 16. 03. 2023