Prémiové články - strana 3
- Článek
Zcela odlišná je však situace, v níž daňové orgány postaví svůj závěr o existenci řetězce jinak spojených osob pouze na základě skutečnosti, že se sjednaná cena odlišuje od ceny obvyklé. Jak bylo uvedeno výše a jak uvedl také rozšířený senát v usnesení č. j. 2 Afs 132/2020-63, pouhé zjištění odlišné obvyklé ceny od ceny sjednané k závěru o tom, že se jedná o tzv. jinak spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5. zákona o daních z příjmů , nepostačuje.
- Článek
Dnem obdržení odpovědi na žádost o mezinárodní spolupráci při správě daní je den, kdy byla odpověď doručena žádajícímu orgánu Finanční správy ČR, který ji obdržel od kontaktního místa jiného státu jako první. Skutečnost, že tento orgán následně tuto odpověď přepošle konkrétnímu správci daně s určitým zpožděním, je pro účely běhu prekluzivní lhůty nerozhodná.
- Článek
Při posuzování naplnění podmínek pro osvobození od daně u tzv. zaměstnaneckých benefitů není rozhodné pojetí těchto plnění z hlediska pracovního práva (jako mzdy), nýbrž z hlediska práva daňového (jako příjmu).
- Článek
Při hodnocení splnění požadavků na projekt výzkumu a vývoje je správce daně oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje obsahuje informaci o cíli projektu, ale též zda jsou údaje o cíli projektu dostatečně konkrétní a vyplývá z nich, v čem mají činnosti výzkumu a vývoje spočívat.
- Článek
Tzv. podstatná změna ve složení osob, které se přímo podílí na kontrole společnosti, s sebou přináší také mimo jiné test zachování činnosti, pokud chce společnost uplatnit daňovou ztrátu. Uplatnění daňové ztráty je totiž nejen časově omezeno, ale je podmíněno i zachováním stejné podnikatelské činnosti. O podstatnou změnu se jedná tehdy, pokud u společnosti dojde ke změně ve složení osob účastnících se na kapitálu nebo kontrole, která přesahuje 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. Praktická aplikace pravidel je však mnohem složitější, nicméně existuje i možnost závazného posouzení ze strany správce daně.
- Článek
Velké účetní jednotky budou muset sestavit zprávu o udržitelnosti (ESG) již za rok 2025, ačkoliv novela zákona o účetnictví , která tuto povinnost ukládá, nebude účinná od 1. ledna 2025. Obdobně inflačně zvýšená finanční kritéria kategorizace se budou vztahovat už na účetní závěrku roku 2024. Novela zákona o dorovnávacích daních implementuje doporučení OECD „Pillar Two“. I toto by mělo platit dle přechodných ustanovení ještě pro rok 2024. Jaká jsou přechodná ustanovení, která zakládají povinnosti k roku 2024, ačkoli ani ve stavu k 1. 1. 2025 nejsou příslušné novely účinné? A nejedná se o retroaktivitu? Dozvíte se v článku!
- Článek
Vykazovat v nákladech jinou výši úroků, než jaká je uvedena v úvěrové smlouvě či splátkovém kalendáři? Ano! I to přinese nový zákon o účetnictví – ovšem jen některým účetním jednotkám. Má vaše společnost úvěry? A patříte mezi střední nebo velké účetní jednotky? Pokud ano, nový zákon o účetnictví a pravidla IFRS 9 by měly být na vašem radaru. A právě tento článek vám může pomoci lépe pochopit, jak se s těmito pravidly vypořádat. Možná standard IFRS 9 „Finanční nástroje“ znáte jako své boty – výpočet efektivní úrokové míry zvládáte levou zadní a v rozlišení poplatků nemáte nejmenší pochybnosti. Pokud je to tak, můžete tento článek přeskočit. Ale pokud si nejste úplně jisti, jak správně ocenit úvěr naběhlou hodnotou při zohlednění transakčních nákladů, nebo váháte, zda některé služby (např. právní) zahrnout do efektivní úrokové míry, pak jste na správném místě. Čtěte dál a vše si společně ujasníme!
- Článek
1) Článek 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dodávka elektřiny za účelem dobití elektrického vozidla na dobíjecím bodě, který je součástí veřejné sítě takových bodů, představuje dodání zboží ve smyslu prvního z těchto ustanovení. 2) Článek 14 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2009/162, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dobíjení elektrického vozidla v síti veřejných dobíjecích bodů, k níž má uživatel přístup prostřednictvím předplatného sjednaného s jinou společností, než je provozovatel této sítě, znamená, že spotřebovaná elektřina se považuje za dodanou nejprve provozovatelem uvedené sítě společnosti, která nabízí přístup k této síti, a následně uvedenou společností tomuto uživateli, byť si množství, čas a místo dobíjení, jakož i způsob využití elektřiny zvolí uživatel, pokud tato společnost jedná vlastním jménem, ale na účet uživatele v rámci komisionářské smlouvy ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů...
- Článek
1) Článek 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle níž v případě, že osoba povinná k dani pořídila zboží, které následně bezúplatně poskytne subdodavateli k provedení prací ve prospěch této osoby povinné k dani, je této osobě odepřen odpočet daně z přidané hodnoty související s pořízením tohoto zboží v rozsahu, v němž toto poskytnutí nejde nad rámec toho, co je nezbytné k tomu, aby uvedená osoba povinná k dani mohla uskutečnit jedno nebo několik zdaněných plnění na výstupu, nebo v případě, že tomu tak není, vykonávat ekonomickou činnost, a v němž jsou náklady na pořízení uvedeného zboží součástí prvků spoluurčujících cenu buď plnění uskutečněných touto osobou povinnou k dani, anebo zboží nebo služeb, které poskytuje v rámci své ekonomické činnosti. 2) Článek 168 písm. a) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle níž je osobě povinné k dani odepřen odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu vzhledem k tomu, že nevedla oddělené účetnictví pro svou stálou provozovnu v členském státě, v němž se uskutečnila daňová kontrola, pokud daňové orgány mohou ověřit, zda jsou splněny hmotněprávní podmínky pro nárok na odpočet daně.