JUDr. Marie Salačová

  • Článek
Dnem 1. 1. 2022 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2021 č. 511/2021 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 3. 12. 2021, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, a to pod číslem 462/2021 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 589/2020 Sb. a s ní i vyhlášku č. 375/2021 Sb. a výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 510/2021 Sb.
Vydáno: 17. 01. 2022
  • Článek
V návaznosti na současnou situaci se začaly objevovat mylné představy o poskytování cestovních náhrad, zejména v souvislosti s výkonem práce doma, a to konkrétně s požadavky na předmětné náhrady také mimo pracovní cesty. Tuto problematiku upřesníme v následujícím textu.
Vydáno: 14. 09. 2021
  • Článek
Pracovní cesty zaměstnanců byly a jsou stále aktuální problematikou v ekonomické oblasti. V souvislosti s jejich vyúčtováním však přetrvává poměrně velký počet chyb a nejasností, takže je určitě vhodné něco z těchto otázek vysvětlit.
Vydáno: 11. 08. 2021
  • Článek
Platná právní úprava poskytování stravenek a stravovacího paušálu zaměstnancům v pracovním poměru je obsažena v několika platných právních předpisech a je poměrně složitá a komplikovaná.
Vydáno: 14. 06. 2021
  • Článek
Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 12. 2020 č. 589/2020 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb. “), a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 4. 12. 2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021, a to pod číslem 510/2020 Sb. (dále jen „vyhláška č. 510/2020 Sb. “) Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 310/2019 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.
Vydáno: 16. 02. 2021
  • Článek
O paušalizaci cestovních náhrad zaměstnanců při jejich pracovních cestách (tuzemských i zahraničních) se snaží většina jejich zaměstnavatelů. Je to pochopitelné, protože paušalizace vždy znamená zjednodušení poskytování náhrad. Podstatným problémem v této souvislosti však vždy zůstává splnění stanovených podmínek pro tento právní úkon.
Vydáno: 18. 01. 2021
  • Článek
V posledních měsících se stále častěji objevují dotazy týkající se odměňování zaměstnanců při jejich pracovních cestách. Podstatou je nepochopení a nesprávná aplikace § 210 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. V tomto ustanovení je přesně stanoveno, že doba strávená na pracovní cestě, nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště, jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí s tím, že jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Vydáno: 18. 11. 2020
  • Článek
V poslední době se velmi často objevují pochybnosti vztahující se k otázce, jaké náhrady cestovních výdajů náleží osobám v mimopracovních vztazích, konkrétně společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným a členům kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Tato otázka je částečně zkomplikována tím, že úprava poskytování cestovních náhrad byla zařazena do základního pracovněprávního předpisu, tj. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce.
Vydáno: 30. 07. 2020
  • Článek
Dnem 1. 1. 2020 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. 12. 2019 č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 19. 11. 2019, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020, a to pod číslem 310/2019 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 333/2018 Sb. a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 254/2018 Sb.
Vydáno: 11. 02. 2020
  • Článek
Mezi nejčastější právní úkony zaměstnanců ve všech odvětvích národního hospodářství patří nepochybně jejich pracovní cesty, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Platná právní úprava přiznává všem zaměstnancům při jejich pracovních cestách ze strany zaměstnavatele náhradu výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem práce v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), a to na základě principu prokazatelnosti.
Vydáno: 08. 01. 2020
  • Článek
Zaměstnanec jede služebním vozidlem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce ? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede, a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává pohonné hmoty pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Jak správně v popsaném případě postupovat? Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu – jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“?
Vydáno: 31. 07. 2019
  • Článek
Navzdory tomu, že platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců a při dalších právních úkonech podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), nedoznala již delší dobu žádné změny, o aplikační problémy není přesto nouze. V tomto článku bude věnována pozornost několika z nich.
Vydáno: 25. 04. 2019
  • Článek
Jak ve vyúčtování cestovních náhrad zaokrouhlit částky stravného, když je sníženo z důvodu poskytnutí bezplatného jídla během pracovní cesty nebo když zaměstnanec vyúčtuje na jeden tiskopis „cestovní příkaz“ několik pracovních cest?
Vydáno: 01. 04. 2019
  • Článek
Musí všichni zaměstnanci vyplňovat na první straně cestovního příkazu počátek a konec pracovního výkonu při pracovní cestě?
Vydáno: 01. 04. 2019
  • Článek
Jednatel společnosti s ručením omezeným jel na třídenní pracovní cestu do Německa – vlastním vozidlem s náhradou kilometrovného. Současně mu bylo přiznáno i kapesné ve výši 30 %. V průběhu jednání druhého dne mu byl poskytnut bezplatně oběd. Jednatel vyjel první den z Prahy v 10.30 hodin a vrátil se třetí den ve 20.30 hodin. Jaké cestovní náhrady mu náleží?
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Dnem 1. 1. 2019 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. 12. 2018 o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a to pod číslem 333/2018 Sb. , a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 30. 10. 2018 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019, a to pod číslem 254/2018 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 463/2017 Sb. a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 401/2017 Sb.
Vydáno: 04. 02. 2019
  • Článek
Zaměstnanec má jako místo výkonu práce uvedenu adresu školy na Praze 9. Na služební cesty však vyjíždí ze svého bydliště, tj. z Prahy 4. Je z právního hlediska možné napsat jako počátek a konec cesty místo bydliště?
Vydáno: 11. 12. 2018
  • Článek
Naši zaměstnanci jsou často vysíláni na pracovní cestu, a přitom ještě odpracují na svém pravidelném pracovišti určitou dobu. Většinou v této souvislosti vyvstává otázka, zda jim lze přiznat stravné i stravenku.
Vydáno: 03. 12. 2018
  • Článek
Platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů obsažená od 1. 1. 2007 v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “) – jako jediná v platném právním řádu České republiky – se právě vzhledem k této okolnosti může automaticky aplikovat pouze na pracovněprávní vztahy, tj. ve skutečnosti pouze na zaměstnance (fakticky na osoby, které pracují nebo jsou zaměstnány na základě uzavřeného pracovního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).
Vydáno: 09. 10. 2018
  • Článek
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě určeno jako místo výkonu práce Prahu. Velmi často jezdí služebním autem mimo Prahu, ale také po Praze. Z tohoto důvodu velmi často hradí pražské parkovné. Jelikož neopustí Prahu, nejedná se o pracovní cestu a nevzniká mu nárok na úhradu cestovních náhrad. Je v takovém případě daňově uznatelné parkovné?
Vydáno: 01. 08. 2018
+ Zobrazit dalších 20