Dominik Králik

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR, a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.