Ing. Marta Ženíšková

  • Článek
OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se více peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považována za vykonávající hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A pokud ano, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojištění rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný.
Vydáno: 14. 04. 2021
  • Článek
Rok 2020 je snad v celé historii sociálního pojištění jediným rokem, v jehož průběhu došlo k tak velkému počtu změn v tomto pojištění jak trvalých, tak jen s omezenou dobou platnosti. Příčinou je koronavirus. Změny se týkaly především pojistného na sociální zabezpečení, ale i nemocenského pojištění (zejména poskytování ošetřovného), a také důchodového pojištění. I změny, které měly omezenou platnost, jež skončily již v roce 2020, mají dopad do roku 2021. OSSZ bude kontrolovat u zaměstnavatelů a OSVČ, zda v roce 2020 postupovaly podle právní úpravy.
Vydáno: 08. 03. 2021
  • Článek
K zmírnění nepříznivého dopadu epidemiologických opatření na podnikající fyzické a právnické osoby byla přijata i opatření v odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se přijatá opatření týkají odpuštění plateb záloh na pojistné, snížení odvodu pojistného za rok 2020 a odpuštění penále. Zejména pro OSVČ s nízkými příjmy jsou tato opatření významnou pomocí, neboť odvodová povinnost u pojistného na sociální pojištění za rok 2020 se jim může snížit až na polovinu. Přitom administrativně je uplatnění těchto opatření pro OSVČ jednoduché.
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Zaměstnavatel zahájil svou činnost v dubnu 2020, kdy měl taky svého prvního zaměstnance. Je možné využít prominutí placení sociálního pojištění za zaměstnavatele, když v březnu neměl zaměstnavatel žádné zaměstnance?
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Společnost s ručením omezeným, hodlá využít program Antivirus C – prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Splňuje všechny podmínky pro poskytnutí, ale jde o společnost, u které v souvislosti s opatřeními ani s nákazou COVID-19 nedošlo ke snížení výkonů (tržeb), naopak má ve srovnání s minulým obdobím i s 1. čtvrtletím 2020 výkony vyšší. V důvodové zprávě k přijatému zákonu je uvedeno, že prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. Může uváděná společnost využít programu Antivirus C, aniž by se vystavila nějakému riziku vracení neodvedeného pojistného a penále při následných kontrolách plnění podmínek tohoto programu? Společnost nehodlá řešit „morální stránku problému“. Bude mít snížení podnikového odvodu sociálního pojištění dopad na výpočet superhrubé mzdy jako základu pro zdanění?
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6–8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplacené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považováni za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství – na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje, a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24,8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vyměřovací základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vyměřovacího základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ, ani jeho pojistné (6,5 %), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vyměřovacího základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude to mít vliv na to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč měsíčně) za měsíce 6–8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno?
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Manžel onemocněl a vypadá to, že ho čeká invalidní důchod. Bohužel je mi známo, že by se zřejmě jednalo o malou částku z důvodu nízkých zisků a placení si minimálního sociálního pojištění. Můžete mi prosím napsat přibližnou částku, když již několik let činí příjmy – výdaje = přibližně 280 000 Kč a když se odečtou ještě odpisy, tak je zisk přibližně kolem 170 000 Kč ročně. Nevím, zda se invalidní důchod počítá takto. Existuje třeba minimální invalidní důchod, nebo se vychází právě ze zisku? Odpracovaných let má manžel hodně. Pracuje již od roku 1990, je ročník 1972.
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Jedna z podmínek možnosti snížení odvodu pojistného je, že počet zaměstnanců k 30. 6. 2020 se nesníží pod 90 % stavu za březen 2020. Od 10/2019 firma o počtu 6 zaměstnanců měla jednoho pracovníka na nemocenské, ten k 31. 5. 2020 požádal o ukončení pracovního poměru dohodou. Započítává se tento pracovník do stavu zaměstnanců k 31. 3. 2020, kteří jsou účastni nemocenského pojištění? Pokud ano, pak jedna z podmínek nebude splněna a pak zřejmě nelze využít prominutí odvodu pojistného za zaměstnavatele, je to tak?
Vydáno: 15. 07. 2020
  • Článek
Společnost s r. o. přijala k 1. 5. 2020 prvního zaměstnance do pracovního poměru. Do té doby ve společnosti pracoval pouze společník bez jakéhokoli pracovněprávního vztahu ke své společnosti, firma už podniká déle. K 31. 3. 2020 měla tedy firma nulový počet zaměstnanců. Má nárok na prominutí pojistného v rámci programu Antivirus C dle zákona č. 300/2020 Sb. , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, budou-li všechny podmínky dle zákona splněny? Matematicky to vychází, avšak je to v souladu se zákonem jako takovým, když firma k 31. 3. 2020 žádného zaměstnance neměla?
Vydáno: 15. 07. 2020
  • Článek
Společnost s ručením omezeným chce využít program Antivirus C – prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Chceme se však ujistit ohledně podmínky dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 300/2020 Sb. Ten říká, že počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020. Myslí se tím 90 % konkrétních zaměstnanců, kteří byli i ve stavu k 31. 3. 2020, nebo lze podmínku splnit i tak, že odcházející zaměstnanec v pracovním poměru bude nahrazen zaměstnancem novým, rovněž v pracovním poměru, byť třeba na jiné pozici? (Pro upřesnění všichni odchozí zaměstnanci končí na základě vlastní výpovědi dané zaměstnavateli bez udání důvodu.) Například: K 31. 3. 2020 měla firma 27 zaměstnanců v pracovním poměru. V květnu 2020 odešli dva zaměstnanci v pracovním poměru a k 31. 7. 2020 odchází jeden zaměstnanec v pracovním poměru. Tento poslední odchod způsobí pokles zaměstnanců o více než 10 % počínaje měsícem srpnem 2020, v srpnu by tak firma již nesplňovala podmínky pro přiznání slevy na pojistném. Nicméně pokud se podaří najít aspoň jednoho nového zaměstnance do pracovního poměru nejpozději v průběhu srpna 2020, bude firma opět podmínku min. počtu zaměstnanců v pracovním poměru splňovat? Početně jistě ano, otázka je, zda se dle znění zákona do tohoto počtu zahrnují i zaměstnanci noví.
Vydáno: 15. 07. 2020
  • Článek
Zaměstnavatel má chráněnou dílnu a pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Pokud zaměstnavatel využije prominutí sociálního pojištění za zaměstnavatele v rámci programu Antivirus (covid), bude mít nárok na tento příspěvek v plné výši?
Vydáno: 15. 07. 2020
  • Článek
V rodině jsou tři děti. Nejstarší má 5 roků, prostřední 3 roky a miminko 3 měsíce. Na miminko maminka pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Nyní zavřeli školky kvůli nouzovému stavu. 1. Může otec dítěte požádat o dávku – ošetřovného do 10 let dítěte na 3leté dítě, pokud maminka na to nejmenší čerpá PPM? 2. Mohl by otec dítěte požádat současně o dvě dávky ošetřovného na 3- a 5roční dítě? 3. Nebo mohl by otec na 3leté dítě požádat o ošetřovné a dědeček, který je v důchodu (pobírá důchod), je mu 70 let, požádat o ošetřovné na 5leté dítě? Jak je to se souběhem čerpání dvou dávek ošetřovného na dvě děti v rodině? Děkuji za vysvětlení a doporučení nejlepší varianty pro rodiče tří dětí.
Vydáno: 05. 06. 2020
  • Článek
Jak správně zpracovat mzdy v důsledku nařízení karantény jako mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, když zaměstnanec měl z toho důvodu nařízenou karanténu ve dnech 16. - 18. 3. 2020 od Krajské hygienické stanice. Dále mu byla vystavena neschopenka obvodním lékařem od 19. 3. do 30. 3. 2020. Jedná se o pokračování nebo u karantény se náhrada počítá zvlášť a samostatně se počítá náhrada mzdy za nemoc?
Vydáno: 22. 04. 2020
  • Článek
Bude platit současné osvobození od placení minimálního zdravotního a sociálního pojištění do srpna 2020 i pro obnovené živnosti? Např. zaměstnanec na hlavní pracovní poměr ukončí k 30. 4. 2020 pracovní poměr a od 1. 5. 2020 si obnoví pozastavenou živnost a stane se OSVČ na hlavní činnost.
Vydáno: 15. 04. 2020
  • Článek
Má spolupracující osoba nárok na ošetřovné? Spolupracují osobou je manželka vykonávající hlavní činnost, příjmy manžela rozdělené na manželku jsou 40 %.
Vydáno: 07. 04. 2020
  • Článek
Rodina o dvou dětech (6 a 9 let) a dvou rodičích (zaměstnanci). Mohou souběžně čerpat ošetřovné každý rodič na jedno dítě (jeden na mladšího, jeden na staršího)? Domnívám se, že ano, ale ráda bych si to ověřila. Podle mě je omezení jen, že jeden pečující nemůže čerpat více ošetřovných. Chápu prosím správně, že tedy čerpat oba mohou?
Vydáno: 07. 04. 2020
  • Článek
Jednatel s. r. o. vykonává funkci na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Bude mít nárok na ošetřovné v souvislosti s epidemií koronaviru?
Vydáno: 06. 04. 2020
  • Článek
OSVČ podniká a má výkon činnosti jako vedlejší, neboť je i celý rok zaměstnána. Nyní v lednu 2020 podala přehled pro OSSZ a od února platí nové zálohy 2 100 Kč. Již za březen zálohu zaplatila. Může si zrušit v souvislosti s nouzovým stavem, resp. odpuštěním záloh, od dubna do srpna příkaz na 2 100 Kč? A pokračovat v platbách až v říjnu neb se jí platba z března započítala do září? A v případě, že příkaz nezruší, pak se jí vrátí tyto platby za březen až srpen v přehledu za rok 2020? Jak se bude postupovat v přehledu za rok 2020 - tam se uvedenou všechny placené zálohy a bude k tomu i přizpůsoben výpočet ve formuláři?
Vydáno: 06. 04. 2020
  • Článek
OSVČ, student do 26 let, má živnostenský list od června 2018. Od listopadu 2019 vykonává podnikatelskou činnost a v prosinci 2019 dostala zaplaceno za listopad částku 10 000 Kč. a) Měla OSVČ povinnost podat Přehled pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu již v roce 2018, ačkoliv samotnou činnost nevykonávala, pouze měla vystaven živnostenský list? b) Nyní za rok 2019 má povinnost OSVČ podat Přehledy, kde uvede vedlejší činnost až od listopadu, tedy za dva měsíce, ačkoliv dostala pouze platbu za listopad? c) Nebo v Přehledu uvede, že vykonávala činnost po celý rok 2019? d) V případě, že by OSVČ měla živnost od srpna 2019 a činnost vykonávala pouze v srpnu a říjnu 2019, uvede pouze tyto dva měsíce nebo všech pět měsíců?
Vydáno: 18. 03. 2020
  • Článek
Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1. Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů ? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2. Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?
Vydáno: 28. 12. 2019
+ Zobrazit dalších 20