Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 3

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?
Vydáno: 20. 01. 2019
Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení? 
Vydáno: 08. 01. 2019
V červnu 2018 jsem vyměnila menší byt za větší ve stejném domě. Oba byty jsou v osobním vlastnictví + spoluvlastnický podíl na domě. Znalec ohodnotil menší byt na 3 mil., větší byt na 4. mil. Směnná smlouva zněla tak, že já doplatím 800 000 Kč. Byt, který jsem prodala, vlastním déle než 5 let. Byl od daně z příjmu osvobozen? Byt, který jsem koupila, pronajímám - proti příjmu dle § 9 ZDP chci uplatnit skutečné výdaje a odpis. 1) Jaká bude vstupní cena pro rovnoměrný odpis bytové jednotky? 2) Mohu při rovnoměrném odpisování uplatnit v 1. roce a dalších letech odpisy nižší, než stanovené zákonem? 3) Jaký bude odpis ve 4 roce odpisování, když budu 3 roky používat skutečné výdaje a nižší odpis a 4. rokem budu chtít přejít na paušální výdaje?
Vydáno: 18. 12. 2018
  • Článek
Fyzická osoba (občanka Švýcarska a rezidentka České republiky) po vzniku nároku na starobní důchod ze švýcarského systému přesídlí do České republiky. Tento důchod vyplácí Švýcarská Alters- und Hinterbliebenenversicherung (Starobní a pozůstalostní pojišťovna). Dále pobírá vdovský důchod, který vyplácí slovenská Sociálna poisťovňa. Oba důchody, v plné výši (konkrétně částka přesahující osvobozenou část 396 000 Kč v roce 2017), byly zdaněny v přiznání k DPFO (dani z příjmů fyzických osob) v České republice, jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů s využitím slevy na poplatníka. Ve Švýcarsku je tato rezidentka České republiky povinna se pojistit podle švýcarského zákona o zdravotním pojištění (Budesgesetz zur Krankenversicherung) ve spojení s bilaterálními smlouvami Švýcarska s Evropskou unií a zaplatit zdravotní pojištění ve Švýcarsku. Švýcarská pojišťovna funguje jako „zprostředkovatelka českého zdravotního pojištění“. 1. Vztahuje se na příjem z důchodu ze Švýcarska článek 19 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem? 2. Je možné částku švýcarského důchodu při zdanění v České republice snížit o zaplacenou částku zdravotního pojištění, které český důchodce neplatí, přestože zdravotní systém bezplatně využívá? Domnívám se, že to, jak výše uvedené důchody v současné době zdaňujeme, odporuje článku 24 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem (zákaz diskriminace). Pro vyjádření rozdílu výše švýcarského a českého důchodu, lze použít přirovnání zdanitelných příjmů u zaměstnance. Švýcarský důchod v České republice lze přirovnat k super hrubé mzdě, zatímco český důchod k hrubé mzdě.
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Rok 2018 ve srovnání s rokem 2017 není až tak bohatý na novely zákona o daních z příjmů 1). Tato legislativní zdrženlivost poskytuje prostor pro absorpci řady změn, které se v posledních letech do zákona o daních z příjmů zapracovaly. Oproti předchozím příspěvkům, ve kterých jsem se soustředil na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob, se tentokrát s odkazem na výše uvedený důvod soustředím na novely zákona o daních z příjmů obecně. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?
Vydáno: 04. 12. 2018
Manželé mají zrušeno SJM. Vlastní několik bytů, vždy poměrem spoluvlastnictví 50/50. Do roku 2017 zdaňoval každý z nich příjem v § 9 DPFO ve výši svého podílu, tedy 50% z každého bytu. Manžel přitom uplatňoval výdaje paušálem 30%, manželka uplatňovala skutečné výdaje (vedla si daňovou evidenci). Bylo by možné, aby od roku 2018 vedli příjem i výdaje s tím spojené vždy z celého bytu? Například manžel z 1 bytu a manželka ze 2 bytů? Pokud tato možnost dohody existuje, je možné, aby každý uplatňoval výdaje jiným způsobem? 
Vydáno: 09. 11. 2018
Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?
Vydáno: 07. 11. 2018
Soukromá základní škola a soukromé gymnázium plánuje poskytovat dětem, jejichž rodiče mají příjmy do určitého limitu tzv. sociální stipendium. Zatím není rozhodnuto, zda toto stipendium bude mít povahu slevy ze školného, či zda se bude poskytovat studujícím ve formě peněžitého příspěvku (vzhledem k věku studujících se s největší pravděpodobností bude zasílat na BÚ některého z rodičů). Na daných školách studují i děti některých ze zaměstnanců. Dosáhne-li na toto stipendium (ať už bude ve formě slevy ze školného, či ve formě peněžitého příspěvku) některé z dětí zaměstnance přímo dané školy, bude se jednat na straně daného zaměstnance o zdanitelný příjem? Osobně se domníváme, že se o zdanitelný příjem na straně zaměstnance jednat nebude, neboť tato pravidla jsou shodná pro všechny rodiče studujících na daných školách, a tudíž nelze aplikovat pravidlo § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, dle kterého je zdanitelným příjmem zaměstnance rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší než cena, kterou účtuje jiným osobám, a dále z toho důvodu, že nelze toto plnění z logiky věci považovat za odměnu za vykonanou práci (je-li poskytováno všem rodičům studujících). Je naše úvaha správná? Dále daná soukromá základní škola a soukromé gymnázium plánuje, že bude svým zaměstnancům poskytovat nepeněžní benefit spočívající v příspěvku na vzdělávání dětí těchto zaměstnanců na těchto soukromých školách. Je v tomto případě aplikovatelný § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Osobně se domníváme, že v tomto případě nebude splněna podmínka, že se bude jednat o nepeněžní příjem poskytovaný ze zisku či na vrub daňově neuznatelných nákladů, neboť žádná platba ze strany zaměstnavatele v podstatě neproběhne. Nebo tato podmínka bude splněna zaúčtování tímto způsobem? Předpis školného (v plné výši) MD 311/D 602. Částečná úhrada zaměstnancem MD 221/D 311 a výhoda ze strany zaměstnavatele poskytnutá zaměstnanci MD 548 (nedaňový)/D 311. V opačném případě, bude daná podmínka splněna alespoň tehdy, neproběhne-li žádná úhrada ze strany zaměstnance? Je nějaká možnost, aby takovýto benefit byl na straně zaměstnance považován za osvobozený příjem nebo je tento benefit posuzován stejně jako sleva z plnění, která zaměstnavatel poskytuje, a tedy se bude na straně zaměstnance jednat o zdanitelný příjem?
Vydáno: 06. 11. 2018
Od roku 2015 je stanovena lhůta 10 let pro dodanění dosud uplatněných odčitatelných položek od základu daně v DPFO. 1) Pokud OSVČ v roce 2018 předčasně ukončí smlouvu s výplatou odbytného, znamená to tedy, že dodaní v DPFO za rok 2018 v § 10 odčitatelné položky uplatněné v DPFO za roky 2008-2017 a v roce 2018 již žádnou odčitatelnou položku neuplatní? Zároveň k tomu zdaní i odbytné vyplacené za roky 2015-2018? 2) Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a zaměstnavatel mu přispívá na životní pojištění, bude se lhůta 10 let také týkat dodanění příspěvku zaměstnavatelů? V případě, že by zaměstnanec předčasně vypověděl smlouvu s výplatou odstupného v roce 2026, dodaňoval by v takovém případě příspěvky od zaměstnavatele pouze za rok 2016-2026, i kdyby mu zaměstnavatel přispíval od roku 2008?
Vydáno: 25. 10. 2018
Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 
Vydáno: 09. 10. 2018
  • Článek
Zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce nemá v dohodě sjednáno poskytování cestovních náhrad. V interním předpise je uvedeno, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce mají nárok na úhradu výdajů na ubytování včetně stravy, které jsou povinni vynaložit v případě, že konají práci mimo místo svého bydliště v trvání dva a více dní. Jedná se např. o lektorku, která bydlí v Německu a přijede do ČR na dvoudenní kurz, na kterém přednáší a je odměňována dle dohody o provedení práce. Je možné výdaj na ubytování lektorky, který je podložen interní instrukcí zaměstnavatele, uznat jako daňově uznatelný? Nevzniká lektorce v tomto případě nepeněžní příjem, který by se měl zdanit ve mzdě?
Vydáno: 03. 10. 2018
Fyzická osoba má zapsánu ochrannou známku. Na tuto ochrannou známku uzavřela se s. r. o., kde je 50% společníkem, úplatnou licenční smlouvu. Dle kterého ustanovení zákona o daních z příjmů je příjem od s. r. o. zdaňován? Podléhá příjem sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jsou k tomuto problému někde publikována oficiální stanoviska?
Vydáno: 01. 10. 2018
  • Článek
Vlastním osobní auto asi 5 let. Chtěl bych jej prodat synovi své družky, který s námi bydlí ve společné domácnosti. Budu příjmy za prodej auta zdaňovat?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
V tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 26 je po plátci daně požadováno, aby ověřil nárok na slevy na dani. Jakým způsobem má plátce daně ověřit nárok na slevu na dani na poplatníka?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Od 1. 1. 2018 byla zvýšena odměna pěstouna. Jako pěstoun však dostávám odměnu nižší, než činí její výše po uvedeném zvýšení. Podléhá odměna pěstouna nějakým srážkám?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Mám uzavřeno doplňkové penzijní spoření. Obdržel jsem od penzijní společnosti sdělení, že mi bude zdaněn příspěvek od zaměstnavatele a výnos sazbou 15 %. Z jakého důvodu dochází k takovému zdanění?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Stále se opakující dotazy na daňový režim důchodů z důchodového pojištění (nejčastější dotazy směřují ke starobnímu důchodu) mne přivedly ke zpracování tohoto příspěvku, který stručně a s pomocí několika příkladů rekapituluje základní východiska pro určení daňového režimu těchto příjmů.
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Vztahuje se oznamovací povinnost o příjmech osvobozených od daně z příjmů v případě prodeje podílu na nemovité věci, kdy cena tohoto podílu nepřesáhne 5 000 000 Kč, ale celá nemovitost má hodnotu vyšší než 5 000 000 Kč?
Vydáno: 12. 09. 2018