Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 4

Firma s. r. o. nakoupila v 04/2018 služby u geodeta, a jednatel omylem fakturu založil tak, že nebyla vůbec v účetnictví a nebyla ani zaplacena. V 07/2018 poslal geodet upomínku a vyčíslil si penále za každý den prodlení ve výši 18,25 % ročně. Na objednané služby není žádná smlouva. Dle mého názoru si mohl oprávněně účtovat pouze úrok z prodlení ve výši 8,75 % (po změně 9 %) ročně. Dle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů jsou daňovým nákladem i zaplacené úroky z prodlení. Moje otázka - je daňovým nákladem i úrok zaplacený bez smluvního základu, který je vyšší skoro o 10 %, než kolik stanoví nařízení vlády (repo + 8 %) ?

Zaměstnanci se narodilo 4. dítě a požaduje daňový bonus již za červenec, na což má nárok dle § 35c odst. 10 zákona o daních z příjmů. Zaměstnanec by měl však také předložit potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (manželky), že ta daňové zvýhodnění neuplatňuje, což vzhledem k tomu, že to v jejím zdravotním stavu, momentálně není vůbec možné. Navíc se jedná o učitelku a škola sdělila manželovi, že mzdová účtárna bude v provozu až v září a manželka si musí přijít osobně, takže to opravdu nebude hned. Pro ostatní 3 dříve narozené děti škola toto potvrzení vydala. Můžeme tedy zvýhodnění přiznat pouze na základě prohlášení zaměstnance (otce a manžela) a potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (manželky) doložit později? Co je nutné splnit pro uplatnění zvýhodnění, aby to nebylo v nesouladu se zákonem a zaměstnavatel nemohl být postižen za chybný postup? Při poslední kontrole ze strany finančního úřadu bylo toto velmi důkladně kontrolováno, zdali bylo potvrzení druhého z poplatníků vystaveno před prvním uplatněním slevy zaměstnancem, což se v jednom případě nestalo a byl z toho velký problém.

Dobrý den, tímto bychom Vás požádali o Váš názor týkající se níže popsané problematiky. Společnost vlastní bytovou jednotku. Společníkem společnosti je pouze jedna žena. Tato žena má velmi dobrou celoživotní přítelkyni/kamarádku. Pro tuto přítelkyni se rozhodla zřídit služebnost k danému bytu, který vlastní její společnost, a to bezúplatně. Náš první dotaz se týká ocenění nepeněžního příjmu na straně dané přítelkyně. Rozumíme správně, že v našem případě, tedy v případě bezúplatného zřízení služebnosti, je třeba hodnotu nepeněžního příjmu ocenit dle § 3 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů [a nikoli dle písm. b)]? Domníváme se, že v našem případě má stanovení ocenění dle zákona o oceňování majetku přednost. Náš druhý dotaz se týká ocenění bezúplatného zřízení služebnosti k bytové jednotce dle zákona o oceňování majetku (§ 16b zákona o oceňování majetku). Rozumíme prosím správně, že v případě, kdy by byla služebnost zřízena na období 30 let, pak se bezúplatný příjem ocení jako 5násobek roční obvyklé ceny, zatímco byla-li by zřízena na dobu života oprávněné osoby, pak by se bezúplatný příjem ocenil již jako 10násobek roční obvyklé ceny? Náš třetí dotaz se poté týká daně z příjmů právnických osob. Může si, prosím, společnost vzhledem k bezúplatnému zřízení služebnosti k bytové jednotce uplatňovat přesto jako daňově uznatelný náklad daňové odpisy této bytové jednotky? Dodáváme, že dle pokynu GFŘ D-22 k § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů se výdaje vymezené v § 24 odst. 2 daného zákona (tj. daňové odpisy) považují za daňové výdaje dle § 24 odst. 1 daného zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda slouží k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů (za předpokladu, že v příslušném ustanovení není omezující podmínka jinými ustanoveními daného zákona nebo jiného zvláštního právního předpisu). Vřele Vám děkujeme za Vaše vyjádření.

České s. r. o. má společníka vlastnícího 100% obchodní podíl společnost z Lichtenštejnska, podíl vlastní od roku 2002. Za rok 2017 chce společník vyplatit od českého s. r. o. podíl na zisku. Našla jsem podle článku 10 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, že pokud společník drží víc než 1 rok víc než 10 % základního kapitálu, tak že srážková daň je 0 procent hrubé částky dividend, tady fakticky se žádná daň nesráží. Můžete mi potvrdit, že tento závěr je správný nebo uvést správný způsob zdanění výplaty podílů na zisku, pokud je to jinak?

Zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce nemá v dohodě sjednáno poskytování cestovních náhrad. V interním předpise je uvedeno, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce mají nárok na úhradu výdajů na ubytování včetně stravy, které jsou povinni vynaložit v případě, že konají práci, mimo místo svého bydliště v trvání dva a více dní. Jedná se např. o lektorku, která bydlí v Německu a přijede do ČR na dvoudenní kurz, na kterém přednáší a je odměňována dle dohody o provedení práce. Je výdaj na ubytování lektorky, který je podložen interní instrukcí zaměstnavatele, uznat jako daňově uznatelný? Nevzniká lektorce v tomto případě nepeněžní příjem, který by se měl zdanit ve mzdě? 

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce - otce, podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od úřadu práce. Syn nemá zřízený bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7. Je možné, aby se k dani z příjmu registroval nezletilý syn nebo může tento příjem zdanit otec jako zákonný zástupce? Je nutná i registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jaké další povinnosti vyplývají z této smlouvy?

Započítává se do limitu příjmů manželky 68 000 Kč/rok (pro uplatnění slevy v daňovém přiznání manžela) finanční náhrada za náklady spojené s darováním krve a krevní plazmy? Zaměstnanec má manželku, která dostává měsíčně 1 200 Kč za darování plazmy. Nejde o prodej, neboť v ČR nelze legálně biologický materiál prodávat, ale o odměny vyplacené za odběr krve a jiných biologických materiálů. 

Studentka u nás v s. r. o. pracovala jako brigádnice. Měla DPP, ale ve 3 měsících byla odvedena zálohová daň a sociální a zdravotní pojištění. Prohlášení podepsáno neměla. Žádost o roční zúčtování nepodala. Nyní chce podat přiznání a žádost o vratku. Je možné podat přiznání nyní v květnu, ačkoliv ho měla podat do 31. 3. 2018? Bude to podané přiznání FÚ přijato? Bude to řádné přiznání podáné pozdě či dodatečné přiznání? Bude vratka studentce vrácena, nebo nikoliv a hrozí nějaká sankce? Vratka vyšla cca 7 000 Kč. Šlo by také, aby nyní v květnu požádala opožděně o roční zúčtování? Nebo jediná možnost je podat přiznání, aby se jí peníze vrátily?

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Zaměstnankyně byla v průběhu roku ve vězení, kde vykonávala výdělečnou činnost. Mají být tyto příjmy uvedeny v daňovém přiznání? Od koho má vyžadovat zaměstnanec potvrzení o zdanitelných příjmech?

Prosím o bližší vysvětlení pokynu GFŘ D-22 k § 9 odst. 3 bod 2.: Pronajímáme byt a platíme pravidelně částku do fondu oprav. Tato částka se nespotřebovává každý rok celá, dostáváme vyúčtování, kolik bylo použito na jaké výdaje s rozčleněním podle podílu na jednotlivé byty. Dosud jsem byla toho názoru, že si můžu dát do výdajů k § 9 jen právě tyto částky. Nevím zda tomu dobře rozumím, ale není výklad takový, že se může uplatnit celý roční pravidelný výdaj do fondu oprav, ať už byl použit, nebo nebyl? Nedávalo by mně to smysl. 

Byt, který vlastním už deset let a ve kterém jsem žila, budu od letoška pronajímat (dlouhodobý pronájem). Chci použít reálné výdaje včetně odpisů. Cena pro výpočet odpisů bude kupní cena před deseti lety? A odpisy napočítám, že začaly před deseti lety nebo až letos?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.

Fyzická osoba - majitel činžovního domu (nájemné zdaňuje dle § 9)-  po letech soudních sporů se státem obdržel na základě rozsudku peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva při vybírání nájemného od nájemníků. Je tento příjem předmětem daně fyzických osob? 

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

V roce 2016 jsme rozdělili sdružení dvou fyzických osob (50+50 %). Odcházející účastník dostal cca 5 mil. a tato částka byla rozdělena - 3 mil. nemovitost a 2 mil. ostatní. Z 3 mil. jsme zaplatili daň z nabytí (část v 9/2016 a část v 12/2016). Částku 3 mil. + daň jsme dali jako technické zhodnocení nemovité věci v roce 2016 a odepisujeme. Finanční úřad nám rozdělení sdružení neuznal a v roce 2017 jsme museli zaplatit daň z nabytí i ze zbývajících 2 mil. Tzn., že celé rozdělení sdružení se týkalo jen nemovité věci. V roce 2017 bychom si udělali opět technické zhodnocení ve výši 2 mil + daň z nabytí. Máme stanoviska dvou daňových poradců - podle jednoho je to tak správně (je to poradce této FO a podle něho účtujeme). Já jako účetní mám svého daňového poradce a podle něho je celé účtování špatně a o žádné technické zhodnocení nejde. Co je správně, jak se rozdělení účtuje, jak mám správně 5 mil. proúčtovat a co s daní z nabytí? Je samostatným nákladem nebo technickým zhodnocením? 

Manželé jsou po rozvodu. Soudně byla dcera svěřena do péče matky. Dcera si ale přála střídavou péči a rodiče jí vyhověli. Je u každého z rodičů po týdnu. Soudně tato dohoda neproběhla. Měl by otec nárok v tomto na uplatnění daňového zvýhodnění? Za jakých podmínek?