Ing. Ladislav Pitner - strana 2

Naše společnost uzavřela v roce 2023 smlouvu o dílo se sníženou sazbou 15 % DPH. V roce 2023 byly vystaveny zálohové faktury se sníženou 15% sazbou DPH. Z těchto uhrazených zálohových faktur byla v roce 2023 odvedena 15% DPH. V roce 2024 má být vystavena konečná faktura. Jakou sazbu DPH máme použít v roce 2024? 

Plátce DPH prodal v roce 2023 zboží s 15% DPH. Zákazník v roce 2024 zboží reklamuje a reklamace je vyřízena tak, že se zákazníkovi vadný kus vymění za nový. V roce 2024 je ale toto zboží už v sazbě 12% DPH. Je nám jasné, že opravný daňový doklad má mít stejné sazbu jako původní daňový doklad. V případě popsané reklamace ale běžně vystavuje opravný DD a nový daňový doklad na nový kus a provedeme zápočet. V tu chvíli bychom ale měli vystavit nový doklad se sazbou 12%. Tím ale vznikne přeplatek ve výši rozdílu daní na opravném DD a novém daňovém dokladu, což by znamenalo tento rozdíl zákazníkovi vrátit. Opačný problém by byl kdyby sazba daně byla vyšší než původní, tam by měl zákazník naopak nedoplatek. Obě varianty jsou ale z obchodního pohledu nesprávné, rozdíl by vznikat neměl. Jak takovou situaci řešit z pohledu ZDPH správně?

Tuzemská společnost s ručením omezeným vystavila opravný daňový doklad k DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení a při splnění všech zákonných podmínek uplatnila nárok na vrácení DPH v rámci přiznání v roce 2012 ( tedy před více než 10 lety). Letos v 2023, kdy stále probíhá insolvenční řízení, postoupila tuzemská společnost za úplatu tuto pohledávku, ke které byl vystaven opravný daňový doklad. Plyne společnosti nějaká povinnost ( vrácení DPH) z titulu postoupení pohledávky?

Jsme česká firma s.r.o., plátce DPH. Vlastníme nemovitost v Chorvatsku. V Chorvatsku nejsme plátci DPH. Část nemovitosti pronajmeme jinému českému s.r.o., plátci DPH,bude fakturace s českou DPH? Část nemovitost dále pronajmeme chorvatské firmě, plátci DPH, jak to bude s fakturací DPH? 

Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Je správné fakturovat toto zboží se sníženou sazbou DPH 12% (Příloha č. 3 k zákonu 235/2004 Sb. - krmiva pro zvířata) pro odběratele, který jej použije jako palivo do BPS (bioplynové stanice). Je správné stanovisko, že nelze zohledňovat účel použití zboží? Prosím, jak postupovat, když BPS nakoupí zboží (kukuřičnou siláž) a na faktuře je vyčíslena DPH 21%? Je možné opravdu nárokovat odpočet v této výši?

Společnost A (CZ) uskuteční vývoz na společnost B (Ukrajina) Incoterms FCA. Přepravu zajišťuje kupující firma B. Část zakázky bude vyrobena firmou C v jiném členském státě EU. Odběratel B požaduje přepravit přímo z jiného členského státu C na Ukrajinu firmě B. Incoterms FCA. Firma C bude fakturovat firmě A(FCA) a firma A firmě B. Dodací podmínka bude opět FCA. Dle informací firma C proclí zboží jako zástupce A v DE a vykáže jako vývoz. Na JSD bude uvedena firma A. Dodavatel firma C tvrdí, že půjde o nepřímý vývoz a bude mít osvobozeno. - Za jakých podmínek je možné tzv.nepřímý vývoz uskutečnit? - Pokud firma C bude mít osvobozeno jako vývoz, v jakém režimu dph se ocitne firma A, rovněž vývoz? Předpokládáme, že tato transakce nevstoupí do tuzemského DPH, takže bude uvedena na řádku č.26 DPH. Co pořízení zboží od našeho dodavatele v DE? Nepůjde o tuzemské plnění v DE ani o dodání do EU. Vzniká nám povinnost registrace v DE? - Jaký by byl správný postup, pokud by obdobný situace nastala v tuzemsku? Firma A (CZ) by prodala firmě C (DE) a ta by vyvezla z CZ na Ukrajinu.

Společnost (plátce DPH) provozuje pohřební a související služby dle CZ-CPA 96.03. V rámci této činnosti dochází k pronájmu hrobových míst. Jde o dlouhodobý pronájem (nejčastěji 10 let) a během této doby dochází k úhradě pronájmu hrobového místa. Od 1. 1. 2024 došlo ke změně snížené sazby DPH (z 15 % na 12 %). K vystavení daňového dokladu dochází na základě úhrady pronájmu hrobového místa. Je dle Vašeho názoru správná sazba DPH 12 %, když dojde k úhradě pronájmu v roce 2024, avšak např. i částečně zpětně za období 2020–2030 (nebo by na roky 2020–2023 měla být aplikována sazba 15 %)?

Společnost uzavřela smlouvu s klientem o zajištění a vyřízení přecenění státní pohledávky. To se stalo. Došlo k výplatě odměny, státní pozemkový úřad ale podal opravný prostředek, dovolání k soudu. Vše se tedy ještě může změnit a čistě teoreticky může být přecenění pohledávky zrušeno. Kdy tuto odměnu zahrnout do daně z příjmu? Ještě v roce 2023, kde došlo k přecenění a nebo až v roce 2024, kdy dojde k dořešení dané záležitosti a soud buď "přecenění" posvětí nebo zamítne. Má se tato částka odměny v roce 2023 chovat jako záloha? Pokud by soud rozhodnutí zvrátil, tato odměna by se vracela (je to smluvně ošetřeno). Druhá otázka zní, protože tímto společnost překročila obrat pro povinnou registraci k DPH, kdy je ten okamžik, kdy se stane plátcm? Okamžik kdy došlo k přecenění a následné výplatě odměny, tedy ještě v roce 2023 a nebo až v roce 2024, kdy vznese soud nějaké konečné rozhodnutí, kde přecenění buď potvrdí nebo zamítne? (Zareaguje na dovolání, na podaný opravný prostředek)

Společnost je vydavatelem křížovkových a sudoku knih (vychází kvartálně - jarní, letní, podzimní a vánoční), lze tyto křížovkové a sudoku knihy považovat za běžnou knihu a z pohledu DPH jí prodávat tedy osvobozenou od DPH dle § 71i zákona o DPH?

Společnost, plátce DPH, má z interních důvodů uzavřeny smlouvy s poskytovateli služeb na sebe (nájemní smlouvy, telco služby, facebook a celou řadu dalších) a část nebo někdy celé přefakturovává na jiné společnosti a to plátce i neplátce (jedná se vždy o právnické osoby, kde je stejný jediný společník a jednatel jako u „hlavní“ společnosti). Vzhledem k tomu, že není dopředu jasné, jakou část z jakých plnění bude společnost komu přeúčtovávat, tak účtujeme vše přes výsledkové účty a nikoliv rozvahové. Pokud např. hlavní společnost u konkrétní faktury ví, že bude pouze malou část z plnění využívat pro sebe, ale není možné určit jak velkou a zbytek bude přeúčtovávat neplátcům, tak zaúčtujeme přes výsledkové účty, neuplatníme nárok na odpočet a přeúčtujeme s využitím § 36 odst. 13 ZDPH tak, že tato částka nevstoupí do základu daně. Tzn. od dodavatele neplátce přijde daňový doklad na 10 000 Kč + 21 % DPH, tedy 12 100 Kč, společnost si nenárokuje odpočet a zaúčtuje 12 100 Kč na 518/321 a následně vytvoří vydanou fakturu na dva neplátce např. po 6 000 Kč a zaúčtuje 311/602. Je v tomto případě možné využít toto ustanovení zákona a když nebylo na vstupu nárokováno, tak na výstupu nezatěžovat DPH? Jako příklad uvádím jednoduchý doklad a jeho přeúčtování, ve skutečnosti se jedná o složitější vztahy a jde mi spíše o princip využití možnosti § 36 odst. 13 ZDPH v praxi. 

Náš klient, s. r. o., plátce DPH, vlastní objekt, u kterého aktuálně probíhá rekonstrukce. Ze stávajícího objektu ost. občanská vybavenost dojde ke změně - vybudování bytového domu s byty splňující definici sociálního bydlení ve dvou podlažích a v přízemí se buduje prodejní prostor - nebytový prostor. Byty ani nebytový prostor nebudou vymezeny jako jednotka. Jde o jeden bytovým dům, ve kterém více jak polovina( cca 3/4) slouží pro bydlení a všechny byty jsou o velikosti do 60 m2. S dodavatelem je uzavřena smlouva o dílo za jednu celkovou cenu. Dodavatel nám bude účtovat v režimu přenesení daňové povinnosti. Za správně vyměřenou sazbu DPH si odpovídáme my. Uvažujeme správně o sazbě za veškeré stavení práce ve výši 12 % (tedy včetně nebytového prostoru, který je součástí jedné ceny)? Pronájem bytů bude v režimu osvobození, tedy bez nároku na odpočet. Co se týče nebytového prostoru, ten bude pronajat plátci DPH, již nyní máme uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí, která nám zajistí nájem na min. 10let. Nájem bude zatížen DPH. Chápeme správně, že v tomto případě budeme nárok na odpočet uplatňovat v režimu kráceného odpočtu? Protože firma má vedle této aktivity svojí hlavní jinou činnost, vychází jí koeficient tak, že nakonec by vůbec nekrátila a z toho máme obavy. 

Plátce DPH, spol. s r.o., vyváží potištěné obálky do USA prostřednictvím českého přepravce. Odběrateli vystavujeme daňový doklad včetně přepravy bez DPH. Od přepravce obdržíme pouze daňový doklad včetně české DPH, žádné jiné doklady jsme neobdrželi. Jaký je správný postup z naší strany? Kam uvedu daňový doklad do přiznání k DPH a je potřeba mít ještě další doklady k vývozu od přepravce?

V roce 2024 koupí podnikatel, plátce DPH, vozidlo s pořizovací hodnotou přesahující limit 2 mil Kč. Podle nových pravidel nebude uplatněn odpočet DPH nad hranici 420 000 Kč a přesahující část DPH bude součástí hodnoty tvořící nedaňové odpisy. Vozidlo zařadí a bude dále odpisovat. Jak se pak bude postupovat v případě prodeje vozidla a stanovení základu daně? Bude základ daně krácen poměrem uplatněné DPH nebo se bude DPH odvádět z plné prodejní ceny?

Pokud mám reklamní logo na lahvi vína, které jsem koupila do 500 Kč bez DPH a je to můj reklamní předmět, tak si můžu uplatnit DPH na vstupu? Podle daně z příjmu je již v roce 2024 tiché víno jako reklamní předmět nedaňové, ale podle mě zákon o DPH nezakazuje si uplatnit daň na vstupu.

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Právnická osoba, neplátce DPH, která do konce roku 2022 uskutečňovala pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně (poskytování zápůjček), prodala v 2/2023 zboží za 266 tis. Kč. Všechna uskutečněná plnění od r. 2022 byla následující: 12/2022 úroky ze zápůjček 735 tis. Kč; 2/2023 prodej zboží 266 tis. Kč ; 4/2023 úroky ze zápůjček 162 tis. Kč; 10/2023 úroky ze zápůjček 148 tis. Kč ; 10/2023 postoupení pohledávky z titulu zápůjčky, jistina 1700 tis. + úroky 73 tis. Kč; 12/2023 úroky ze zápůjčky 801 tis. Kč ; Bude se 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců pro splnění obratu počítat od 2/2023, tj. od uskutečnění jiného něž osvobozeného plnění? Považuje se postoupení zápůjčky vzniklé u plátce za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností dle § 14 odst. 5 bod c) zákona o DPH? Tím by se jistina nezapočítávala do obratu a limit 2 mil. Kč pro povinnou registraci by nebyl překročen? Pokud ne, stává se plátcem DPH od 1.1.2024?

Prodávám zdravotnické produkty (reagencie), které spadají do snížené sazby DPH (12%). Pokud prodávám do veterinární ordinace nebo univerzitě, která nepoužívá tyto produkty pro humánní účely, mám fakturovat se sazbou základní (21 %), nebo se sazba v těchto případech neřeší?

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Jsme česká firma (plátce DPH), která nakupuje zboží od polské firmy, která toto zboží dováží ze 3. země. Polská firma je osoba neusazená v ČR, je však registrována i jako CZ plátce (FÚ pro Moravskoslezský kraj). Pohyb zboží je následující: Polská firma zajišťuje a hradí přepravu ze 3. země do přístavu Hamburk. Zde si – na základě dodací podmínky DAT – uvolní naše firma zboží z terminálu a vlastními přepravními prostředky toto zboží dopraví do ČR. V ČR je zboží propuštěno do celního režimu volný oběh polské firmě, která uhradí celní dluh a měla by přiznat DPH při dovozu zboží (je uvedena jako deklarant i příjemce na dovozním prohlášení). Po proclení zboží v ČR nám polská firma vystaví fakturu pod svým českým DIČ na prodej zboží. Dotazy: 1. V jakém režimu by měla být faktura polskou firmou s CZ DIČ vystavena? Domníváme se, že se jedná o tuzemské zdanitelné plnění a vzniká tak povinnost přiznat DPH polské firmě v ČR. V tomto případě nelze zřejmě aplikovat § 108 odst. 3 písm. b) ZDPH a tuto povinnost přenést na naši firmu. 2. Nejsme si ale jisti, zda nemá vliv na stanovení místa plnění a okamžiku přechodu vlastnictví dodací podmínka DAT, tj. skutečnost, že jsme zboží na vlastní náklady přepravili z Německa do ČR ještě před proclením zboží. Pokud by místem plnění při prodeji zboží bylo Německo, jednalo by se z našeho pohledu následně o přemístění zboží do ČR s povinností přiznat DPH?

V restauraci podáváme kohoutkovou vodu s citronem. Dle informace GFŘ k aktuálním sazbám platným od 1. 1. 2024 po dochucení vody ovocem by se uplatnila sazba 21%. Ve stejném odstavci je ale uvedeno, že přidání dekorace do nebo na sklenici v podobě např. máty nebo ovoce nebrání použití snížené sazby. Považuje se tedy plátek citronu ve sklenici nebo džbánu s kohoutkovou vodou za dekoraci a je možné uplatnit sníženou sazbu daně?