Ing. Ladislav Pitner - strana 80

Naše společnost dodala do Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu několik technologií. Z hlediska DPH Jednalo se o dodání zboží z instalací a montáží. Součástí smluvního ujednání o provedení díla je i garanční servis technologie na 1 rok zdarma. Koncem roku 2007 jsme založili v Rusku dceřinou společnost, jejímž úkolem bude mimo jiné provádět tento bezplatný garanční servis na základě smluvního vztahu, který mezi sebou uzavřeme. Jakým způsobem z hlediska DPH naložit s náhradními díly, které z větší části sami vyrábíme a zasíláme do Ruska jako sety pro provádění bezplatného garančního servisu? Vývoz jde na základě celní faktury. Je také dost pravděpodobné, že se všechny náhradní díly nespotřebují a následně budou tedy odprodány dceřiné společnosti na použití v jiných zakázkách (např. pozáruční servis, montáž nových technologií apod.). Bude se v tomto případě jednat o dodání zboží s místem plnění v Rusku, které není vůbec předmětem české DPH? Lze vůbec takový dodatečný prodej provést?

Jsme střední škola, zřízená USC, plátce DPH. Zaplatíme třeba fakturu za učebnice, neuplatníme DPH. Učitel vybere peníze a celou částku vloží do pokladny. Účtujeme přes 378 ne do nákladů ani výnosů. Musí se obdržené peníze, které vlastně uhradí tu fakturu započítat do DPH, konkrétně do řádku 530? Tedy pro výpočet krátícího koeficientu?

Jsme střední škola, plátce DPH. V naší školní jídelně je možné uspořádat třeba svatby. Je stanovena cena na akci. Když si tuto akci objedná zaměstnanec, poskytneme ji se slevou. Sleva je zaměstnanci přidaněna k platu + SP a ZP. Co s DPH? Odvést z uhrazené ceny nebo z normální ceny, která je pro cizí?

a)V prosinci 2007 jsme obdrželi zálohovou platbu za rezervaci ubytování, vystavili jsme daňový doklad k datu přijetí platby - uskutečněná plnění s DPH 5 % ( základ 4762,- + 238,- DPH 5 %). Rezervace ubytování je na období 9.2.2008-16.2.2008, tedy DUZP v r.2008 se sazbou DPH 9 %. Jaký bude správný postup při odpočtu zálohové platby ? Faktura bude na celkovou hodnotu ubytování např. 10 000,- + DPH 9 %, a odečteme předplatbu tj. mínus 4 762,- mínus 238,- Kč? b) ubytování je v období 29.12.2007 - 5.1.2008.Fakturu jsme vystavili v r. 2007 s DUZP 29.12.2007 s DPH 5 %. Nejsem si jistá jestli nemusíme rozdělit DPH na 5 % v r. 2007 a na 9 % v r.2009?

Česká společnost s ručením omezeným poskytla služby - konkrétně grafické zpracování inzerce - slovenské společnosti s ručením omezeným. Podléhá toto plnění DPH?

Právnická osoba s. r. o., registrovaná v ČR, plátci DPH v ČR, provádí převoz zeminy z místa na místo v ČR pro jinou českou firmu (tuto přepravu naše firma vyfakturuje jiné firmě v CZK a odvede DPH na výstupu). Pro naši firmu jezdí nákladní vozy i s řidičem od slovenské firmy, registrované ve SR, DIČ/SK (nejedná se o pronájem vozidel, jako HIM, Slováci nám fakturují za služby). Slovenská firma fakturuje naší české firmě za odvoz zeminy dohodnutou částku v Kč, česká firma se vypořádá s DPH vstup/výstup v ČR. Česká firma nakupuje ve velkém naftu od jiné české firmy, DPH na vstupu si odečte. Tuto naftu tankuje do slovenských vozidel, které pro naši firmu jezdí. Slováci na faktuře spotřebovanou naftu odečtou z vyfakturované částky za přepravu a k úhradě je jen rozdíl, např. FA za odvoz zeminy je 100 000 Kč, mínus nafta 20 000 Kč, k úhradě 80 000 Kč. (Spotřebovanou naftu Slovákům vypočítá česká firma podle spotřebovaných litrů, ale přiráží si tam 1 Kč/litr, př. nakoupí za 24 Kč, jim počítá 25 Kč.) - Je vůbec možné přijat takové faktury od Slováků? - Kterou částku máme uvádět pro vyměření v přiznání k DPH, tu vyšší za přepravu nebo tu nižší vyfakturovanou, sníženou o spotřebovanou naftu (tuto sníženou částku Slovákům naše česká firma skutečně platí)? - Co s DPH ze spotřebované nafty do slovenských vozidel? Není to prodej nafty Slovákům, protože nafta byla spotřebována v ČR. Jestli nemusí česká firma z této nafty pro Slováky, DPH odvádět a nebo vracet? (Když tam má přiraženou 1 Kč marže?) - Můžeme uznat, pokud doloží smlouvu, ve které je obsaženo, že česká firma zajistí slovenské firmě naftu na přepravu v ČR? (Jako daňově uznatelný náklad a nemusíme vracet DPH?)

Naše firma koupila starší osobní automobil (ne poprvé, již v roce 2005, nejsem si jista, zda jsem již tenkrát účtovala správně). Dle zákona se nový automobil posuzuje jako zboží, pouze v jiné kolonce v přiznání DPH, starší pokud je ve zvláštním režimu, je mimo přiznání DPH, v roce 2005 jsme měli případ, (starší vůz), kdy byla účtována daň z přidané hodnoty, tu jsme po dlouhém papírování z Německa získali, i když trochu okleštěnou, než byla původně finančním úřadem z Německa přiznaná, nyní máme podobný případ, jde mi o to, v přiznání DPH tento případ vyloučit (mimo DPH), odpisovat v účetnictví pouze základ daně a samotnou daň si nárokovat z Německa? Je to tak správně?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vedeme účetnictví. Postupujeme takto správně? Jsme importéři zboží, které dodáváme v tuzemsku obchodním partnerům pro prodej koncovým uživatelům. Jsme plátci DPH a fakturujeme tedy zboží s DPH. Máme smluvně dohodnuto s některými odběrateli, že jim v případě snížení ceny zboží u určitého modelu vydobropisujeme rozdíl mezi původní a novou cenou u všech výrobků tohoto modelu, které mají dosud na skladě (nejsou prodány) a byly nakoupeny nejdéle 3 měsíce před změnou ceny. Jedná se o tzv. ochranu skladu. Tento dobropis tedy představuje dodatečnou slevu pro určité zboží, kterou posuzujeme v návaznosti na § 42 odst. 1 písm. b) jako zdanitelné plnění a na dobropis uvádíme i DPH. Vyskytl se i názor, že dobropis na ochranu skladu odpovídá spíše finančnímu příspěvku, nejedná se tedy o zdanitelné plnění, a proto nemá dobropis obsahovat DPH. Tento výklad je však dle našeho názoru nesprávný.

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Koupili jsme v Německu ojetý osobní automobil pro účely podnikání, bude v majetku firmy. Automobil byl koupený v Německu od fyzické osoby, neplátce DPH. Jak to bude v tuzemsku s DPH? Jak by to bylo v případě, že by se automobil koupil v Německu od plátce, který neuplatňuje zvláštní režim? Odvedeme v tuzemsku DPH?

Naše společnost s ručením omezeným koupila budovu, která sousedí s firmou. V této budově pronajímá pokoje na ubytování - stavebním dělníkům. Jak správně vystavit fakturu, abychom neporušili zákon - ubytování 5 % či 19 % DPH, náklady na vodu, energii, plyn - 5 % či 19 % DPH? Stavební dělníci jsou zaměstnanci akciové společnosti, které fa zasíláme.

Česká společnost s ručením omezeným objednává zboží v Japonsku. Japonská firma toto zboží dodává do Mexika, ale faktura přijde na českou s. r. o. Česká s. r. o. vystaví fakturu do Mexika a cenu si přiměřeně navýší oproti japonské došlé faktuře. Jak bude postupováno v oblasti DPH u české s. r. o. při vystavení faktury do Mexika? Zboží je dodáváno přímo do Mexika, nepřekročí hranice EU.

Jsme společnost s ručním omezeným, vedeme podvojné účetnictví, jsme plátci DPH. Naše firma nakupuje u cizí firmy obědy pro naše zaměstnance. Dodavatelská firma nám obědy doveze v námi poskytnutých jídlonosičích. Dodavatelská firma vystaví fakturu za odběr obědů + 5 % DPH. Z obdržených faktur neuplatníme odpočet DPH, 55 % z hodnoty obědu účtujeme do nákladů naší firmy, 45 % hradí zaměstnanec. Musíme z obědů odvádět DPH? Když ano, tak 5 % nebo 19 %?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vede účetnictví, podléhá hlášení INTRASTAT a nakupuje zboží od firmy se sídlem v Rakousku. Do konce r. 2006 bylo na fakturách dodavatele uvedeno rakouské DIČ a částka v EUR bez DPH. Nyní však tento dodavatel (stále se sídlem v Rakousku), uvádí na fakturách DIČ přidělené v ČR a základ daně a DPH 19 % v EUR a také základ daně a DPH 19 % v CZK. Jedná se stále o pořízení z jiného členského státu? Když ano, tak do kterého řádku přiznání se bude uvádět základ daně a daň (kurzem přepočítané EUR, nebo částky uvedené na faktuře v CZK)? Nebo se o toto nejedná a odběratel si může uplatnit DPH jako by šlo o plnění z tuzemska? Týká se toto plnění též hlášení INTRASTAT?

Firma s německým DIČ nám (tuzemskému plátci DPH) fakturuje opravu pásové pily. Je to firma, která si tuto pilu od nás koupila v březnu 2007, pila byla dodána do SRN a je tam dosud. V rámci záručních podmínek bychom měli opravu provést my, ale s německou firmou jsme se dohodli, že opravu provede sama a náklady s ní spojené nám vyfakturuje. Domnívám se, že místo plnění je v SRN, movitá věc v SRN zůstává, a proto nám německá firma měla fakturovat částku s německou DPH a DPH v SRN vypořádat. Z faktury není zřejmé, že firma DPH v SRN odvedla, přesto se domnívám, že na tuto službu v ČR nebudu vystavovat doklad reverse charge (nemám povinnost přiznat DPH v ČR). Je můj názor správný?

Pracovník naší firmy provedl servis pily u firmy v SRN. Firmě s německým VAT fakturujeme zvlášť použité náhradní díly, zvlášť částku za práci a dopravu servisního technika na místo. Jak správně zahrnout tuto fakturu do přiznání k DPH? Použité náhradní díly jsou dodáním zboží do JČS a zahrnu je do ř. 410 daňového přiznání? Práce a doprava jsou služby poskytnuté do JČS a uvádí se na ř. 510 daňového přiznání?

Sportovní (tenisový) klub-občanské sdružení, registrované MV ČR, je plátcem DPH. Jednou z jeho činností je umožňování používat vlastní tenisové kurty a nafukovací tenisovou halu ke hraní tenisu a to: a) členům klubu (jsou jimi pouze fyzické osoby), b) nečlenům klubu fyzickým osobám, c) nečlenům klubu právnickým osobám, které mají ve svém předmětu činnosti také činnosti sportovní, d) nečlenům klubu právnickým osobám, které nemají sportovní činnosti ve svém předmětu činnosti. Mé otázky se týkají posouzení činnosti klubu z hlediska zákona o DPH. Domnívám se, že situace a) zcela odpovídá ustanovení § 61 odst. a) ZDPH, pouze ale za předpokladu, že se jedná o poskytnutí služby užívání sportovišť zdarma. V případě, kdy by členové klubu za tuto službu platili, nejednalo by se již o poskytování služby jako protihodnoty členského příspěvku a služba by nebyla osvobozena podle § 61 odst. a). Stejně tak není podle § 61 odst. a) osvobozeno poskytnutí této služby ve variantách b), c) a d). Tato situace mi připadá jasně posouditelná. Nerozumím ale ustanovení § 61 odst. d), kde je uvedeno, že osvobozeno je i poskytnutí služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami z nevýdělečného sektoru osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost. Poskytnutí sportoviště jistě je službou úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou. Občanské sdružení je jistě také právnickou osobou, která nebyla založena za účelem podnikání. Jak ale mám chápat poslední část odstavce d)? Varianta b) - Myslím, že fyzická osoba - nečlen klubu je osobou vykonávající sportovní činnost. Poskytnutí sportoviště klubem této osobě za úplatu je tedy podle § 61 odst. d) osvobozeným plněním. Varianta c) - Text zákona v odst. d) rozlišuje osoby poskytující služby na právnické (a ostatní) ale již nerozlišuje osoby vykonávající sportovní činnost - je použit pouze pojem \\\"osobám, které vykonávají ... činnost\\\". Domnívám se proto, že varianta c) je také podle § 61 odst. d) osvobozeným plněním. Varianta d) - Neumím dospět k závěru, zda je textem § 61 odst. d) v případě právnických osob myšlena osoba, která fakticky sportovní činnost vykonává (ať v rámci své činnosti uvedené ve statutu, stanovách, společenské smlouvě či jiném obdobném dokumentu nebo mimo ni), nebo zda se tím rozumí, že tuto činnost může (je oprávněna) vykonávat na základě zápisu této činnosti v nějaké z výše uvedených listin. Prakticky tím myslím, zda třeba s. r. o., která provozuje výuku tenisu je osobou vykonávající sportovní činnost, ale s. r. o., která prodává počítače a která svým zaměstnancům zaplatí možnost využívat sportoviště není z pohledu § 61 odst. d) osobou vykonávající sportovní činnost. Prosím o posouzení uvedených variant - zda jsou mé závěry u variant a), b) a c) správné a jak postupovat u varianty d). Pro sportovní klub je správné pochopení a aplikace § 61 velice důležitá, protože hospodaří s velmi omezenými prostředky a jakákoli případné doměrky DPH a následné sankce by měly existenční dopad.

Vedeme účetnictví, poskytujeme prodej zboží a služby s tím spojené, u bytové výstavby účtujeme 5 %. Chci se zeptat, pokud zákazník uhradí na základě zálohové daňové faktury celkovou částku, vč. 5 % (při celkové částce mají slevu), k zdanitelnému plnění dojde např. v lednu 2008, kdy bude vystavena konečná faktura s odečtením zálohy, bude tedy na 0. Bude platit 5 %, když je smlouva uzavřena letos s 5% DPH, nebo se bude muset účtovat 9 % s odečtením zálohy 5 %, s tím nebudou zákazníci souhlasit.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci a podniká v oblasti zednictví. Za jakých podmínek si bude podnikatel moci uplatnit sníženou sazbu DPH od r. 2008 nově s 9 %? Návrh zákona prý vymezuje podmínky pro uplatnění této snížené sazby DPH u sociálního bydlení. Můžete mi konkrétně vypsat, jak to bude v praxi vypadat? Ve kterých zákonících a paragrafech to lze najít?

1. Česká firma, registrovaná v ČR, nakoupila v roce 2007 zboží z Rakouska za cca 470 000 Kč (fakturováno v EURO) od rakouského neplátce DPH. Jak má postupovat tato česká firma ohledně DPH? Má provést samovyměření, nebo neuvést v Přiznání k DPH nic? 2. Tato česká firma (plátce DPH) přijala službu v r. 2007 (za cca 90 000 Kč) od neplátce DPH, podnikatele registrovaného k podnikání v Anglii. Jak je to v tomto případě s DPH? Uvést v Přiznání samovyměření nebo nic neuvádět?

Vedu daňovou evidenci. Na základě smlouvy na ŽL zprostředkovávám služby pro německou firmu a je mi dle výsledku vyplácena provize v EUR, kterou banka přepočte na Kč a připočte na účet. Letos se mi daří, a tak můj obrat bude za 12 měsíců 1 mil. Kč. Jak s registrací DPH? A jak dál? Nic nefakturuji a nebudu fakturovat a výdaje jsou především kolem automobilu.