Ing. Martin Bureš - strana 4

Akciová společnost má část závodu (nemovitost a s ní spojené činnosti, pohledávky a závazky). Zvažuje úplatné postoupení této části závodu na nově vytvořenou dceřinou společnost. Jedná se o 3 možné varianty, je potřebné zajistit, aby zároveň s nemovitostí přešly i závazky a pohledávky: - prodej části závodu - vklad části závodu jako nepeněžitého vkladu - rozdělení společnosti odštěpením Jak se odlišují jednotlivé varianty z pohledu daně z příjmů právnických osob a daně z nabytí nemovitých věcí? Co znamená nebo jak zajistit, aby převáděná část závodu splňovala definici samostatné ekonomické jednotky. Postačí, když je o ni účtováno v rámci společnosti na samostatných zakázkách? Co když součástí prodávaného/vkládaného/odštěpovaného závodu nejsou zaměstnanci? Je potřebné, aby představenstvo a valná hromada definovala a vyčlenila v rámci a.s. tyto prostory, tento majetek? Jakým způsobem uvedené provést? V daném případě se jedná o 2 parkovací domy, které na základě nájemní smlouvy provozuje cizí s r.o. Akciová společnost má ve svém účetnictví pouze výnosy z nájmu, případně náklady nad rámec běžné údržby. Splňují za daných skutečnosti tyto parkovací domy definici části závodu?

Naše společnost (společnost A) prošla rozdělením odštěpením sloučením, kdy byl do společnosti B převeden podíl na dceřiných společnostech společnosti A (+ bylo převedeno vše, co s podíly souvisí). Ve společnosti A jsou tyto převáděné podíly účtovány na účtu 061. K nim byl mimo jiné např. účtován oceňovací rozdíl na účtu 414. Rozhodným dnem přeměny je 1.1.2019. Do obchodního rejstříku bude změna propsána někdy koncem listopadu 2019. Máme sestavené zahajovací rozvahy k rozhodnému dni u obou společností. Nyní bychom měli ve společnosti A nastavit k 1.1. sestavenou zahajovací rozvahu, kde již nebudou figurovat obchodní podíly na účtu 061. Jak to provést? Lze to nějak proúčtovat např. interním dokladem k 1.1.? Jak by potom vypadalo účtování? Lze použít účet 417 - rozdíly z přeměn obchodních korporací? Zároveň bychom měli ve společnosti A přeúčtovat příslušné pohyby za rok 2019, které přímo souvisejí z odštěpovanými podíly. Jak má toto přeúčtování vypadat? Jak se bude o tomto účtovat?

OSVČ – kosmetický salon, provozuje svou činnost v pronajatých prostorech. Prostory před provozem musela tato OSVČ nutně vybavit zařízením, tak aby bylo uzpůsobeno k provozu kosmetického salonu. Náklady na toto vybavení si OSVČ uplatnila do daňových nákladů. Tyto prostory dále poskytuje dalším OSVČ k výkonu kosmetických a jiných činností na základě smlouvy o podnájmu. Tyto příjmy od podnájemníků negativně zvyšují obrat OSVČ a z tohoto důsledku by se mohla stát povinným plátcem DPH (obrat 1. mil Kč za 12 měsíců). OSVČ, která je v pronájmu uvažuje o založení nové společnosti s. r. o.. Tato s.r.o. by měla smlouvu s majitelem objektu, kde by si do nákladů dávala veškeré náklady spojené s provozem objektu (pronájem+služby) a následný příjem k tomuto by byl příjem z podnájmu dalším OSVČ včetně OSVČ jež by byla zároveň jednatelkou v novém s. r. o. Otázka 1: Je možné příjmy OSVČ z podnájmu vyloučit z příjmů, které ovlivňují hranici pro povinnost stát se plátcem DPH? Např. příjmy dle §9 nebo podobně jako příjmy z dotačních programů? Otázka 2: Je možné založit novou s. r. o., která by byla založena pouze na činnost pronájem a následný podnájem? Nebude pak tato společnost v nějakém střetu? Musela by původní OSVČ prodat majetek který si uplatnila do nákladů nové společnosti s. r. o.? Pokud ano za jakou cenu? Podotýkám, že OSVČ, která následně prostory poskytuje dalším OSVČ, z tohoto nemá zisk, ale příjem jí negativně zvyšuje obrat.

Obchodní korporace (A), plátce DPH, odštěpila sloučením k rozhodnému dni 1.1.2019 nemovitosti a pozemky do jiné obchodní korporace (B), která byla neplátcem DPH. Plátcem DPH se podle ustanovení § 6a odst. 2 zákona o DPH stalo (B) dnem zápisu přeměny do veřejného rejstříku, což bylo 10.9.2019. Hned od 1.1.2019 započal nájem těchto nemovitostí z (B) na (A) k zajištění jejich činnosti. Jak správně ošetřit režim DPH u poskytovaného nájmu? Za období neplátcovství DPH bude (B) fakturovat korporaci (A) nájem bez DPH a od okamžiku, kdy se stane plátcem, tak se může rozhodnout, že u tohoto nájmu uplatní DPH? Nebo za celé období od 1.1.2019 musí být nájem fakturován s DPH, když korporace (A) nemovitosti pořídila s odpočtem DPH a k rozhodnému dni neprováděla žádnou úpravu dříve uplatněného odpočtu DPH? 

Poslanci konečně vyslyšeli názory odborné i laické veřejnosti (např. také veřejné ochránkyně práv) a rozšířili možnosti osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí také na jednotky v rodinných domech.

Na začátek uveďme, že se tento článek nezabývá výplatou obmyšleným, daňovým nerezidentům České republiky. Tento článek je přece jenom něčím výjimečný. Je ovlivněn a vznikl na základě školní přednášky, ze které čerpá několik příkladů a dalších podnětů. Věřím, že bude pro vás přínosný, přestože některé citace nemusejí obsahovat pouze spisovná slova a věty, nýbrž mohou zahrnovat také slangovější výrazy.

Snad žádná novela daňového zákona si nevynutila takovou pozornost veřejnosti a médií jako prakticky nevýznamné „haléřové“ zaokrouhlování v DPH. Je na každém zvážit, zda se opravdu chce zabývat touto prakticky nevýznamnou záležitostí.

Společnost "A" odštěpuje majetek do společností "B" a "C" ; bez zániku "A". Jsou náklady odštěpení - znalecké posudky, právní , účetní a další nezbytné služby daňově uznatelným nákladem společnosti "A"? Důvodem odštěpení je ekonomická optimalizace hospodaření.

Poslanci přehlasovali zamítavé stanovisko Senátu k návrhu novel dvou důležitých daňových oblastí – EET a DPH. Dne 18. 9. 2019 byl návrh doručen k podpisu prezidentovi. V našem přehledu stručně shrnujeme nejdůležitější změny.

Prosíme o vyjádření k níže popsané problematice. § 19 Zákona o daních z příjmů upravuje mimo jiné podmínky pro osvobození podílů na zisku mezi mateřskou a dceřinou společností. Dejme tomu, že všechny podmínky typu právní formy, rezidence, podílu na matky na dceři (tj. podmínky zakládající vztah matky a dcery jsou splněny) atd. jsou pro osvobození podílů splněny. Matka i dcera jsou českým daňovým rezidentem. Konkrétně nás však zajímají podmínky pro osvobození uvedené v § 19 odst. 11 daného zákona, které zní: „ (11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřiná společnost nebo mateřská společnost a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena, b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo c) podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %.“ V našem případě by matkou byl základní investiční fond, který dle 21 odst. 2 podléhá sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 5 %, nebo fond penzijní společnosti, který podléhá sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 0 %. Rozumíme správně, že v souladu s podmínkami § 19 odst. 11 zákona o daních z příjmů (předpokládáme splnění všech dalších podmínek pro osvobození podílů na zisku), by podíly na zisku vyplácené základnímu investičnímu fondu byly osvobozeny od zdanění (tj. sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 5 % nezpůsobí zabránění aplikace osvobození), avšak v případě výplaty podílů na zisku fondu penzijní společnosti by již osvobozeny nebyly, neboť sazba daně z příjmů právnických osob fondu penzijní společnosti je ve výši 0 %?

Na tuto otázku by měl odpovědět návrh novely daňových zákonů, který vláda předložila Poslanecké sněmovně 23. 8. 2019.

Jak se změní podmínky pro provádění daňové kontroly? Jaké novinky nás čekají v oblasti úroků z prodlení? Bude moci finanční úřad vyplácet pouze částečný nárok na odpočet?

Máte dceřinou společnost v zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohla česká mateřská společnost zdaňovat v České republice určité vymezené příjmy dceřiné společnosti umístěné v zahraničí. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů1) a exit tax2) z minulých článků navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti pravidel zdaňování zahraničních dceřiných společností.

Firmy A, s. r. o., a B, s. r. o., jsou účastny přeměny, kdy B se slučuje do A. Firma B drží 25 % podíl na A, zbylých 75 % na A drží fyzická osoba, která je současně 100% vlastníkem firmy B. Po sloučení bude A 100% vlastněna danou fyzickou osobou. V projektu je navrženo, že hodnota 25% podílu na A bude ve sloučené firmě vypořádána proti účtu 428. Bude tato operace předmětem daně z příjmů u zúčastněných osob (FO, PO)?

V rámci projektu rozdělení společnosti odštěpením sloučením došlo k převodu nemovitostí ze společnosti A (nezanikající) do již existující společnosti B. Ve společnosti B byly tyto nemovitosti zavedeny pro daňové odpisy v daňové zůstatkové ceně od původního vlastníka (společnost A) a pokračuje se v odepisování podle původního vlastníka. Pokud dojde k technickému zhodnocení nemovitostí, je i v tomto případě technické zhodnocení součástí vstupní ceny a odepisuje se ze zvýšené vstupní ceny nebo se musí technické zhodnocení odepisovat samostatně? 

V roce 2018 došlo k fúzi společností A a B, rozhodným dnem byl 1. 5. 2018, k zápisu do obchodního rejstříku došlo 21. 8. 2018. Dne 12. 6. 2018 společnost A uhradila finančnímu úřadu zálohu ve výši 745 000 Kč dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016. K 4. 6. 2018 jsme za A podali přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a z tohoto přiznání nám vyšel předpis pro platbu kvartálních záloh ve výši 1 451 300 Kč. Dne 12. 9. 2018 se finančnímu úřadu uhradilo 1 451 300 Kč. V listopadu jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů za období 1. 1. až 30. 4. 2018. Celková daňová povinnost z tohoto přiznání nám vyšla ve výši 2 497 840 Kč, z této částky jsme spočítali, že bychom měli k 15. 12. 2018 finančnímu úřadu zaplatit 1 873 400 Kč (2 497 840 / 4 x 12 = 7 493 520 x 0,25 = 1 873 380 = po zaokrouhlení 1 873 400 Kč). Volali jsme na finanční úřad, abychom si tuto výši s nimi odsouhlasili, tuto výši nám skutečně potvrdili, ale bylo nám sděleno, že na základě fúze nám byly změněny termíny splatností záloh a jejich výše. Dle finančního úřadu jsme v červnu neměli platit žádnou zálohu, její splatnost byla posunuta na 15. 7. 2018, kromě posunutí této splatnosti nám i změnili výši zálohy na 1 451 300 Kč (dle daně z příjmů právnických osob za rok 2017), takže jsme v červnu byli v přeplatku a v červenci v nedoplatku, z kterého nám začaly běžet úroky z prodlení. V září jsme prý také neměli platit zálohu, ale až 15. 10. 2018, a to ve výši 1 451 300 Kč. Další zálohu ve výši 1 873 400 Kč máme dle jejich sdělení uhradit 15. 3. Je postup správce daně správný?

Do již stávající s. r. o. byl k 1.7.2019 fyzickou osobou vedoucí účetnictví vložen mimo základní kapitál obchodní závod. Hodnota vkladu byla stanovena na základě znaleckého posudku a v s.r.o. byl použit účet 097. S.r.o. vystavila v červenci fakturu částečně související s první polovinou roku 2019, která nebyla zohledněna ve znaleckém posudku. Má se v s.r.o. účtovat do výnosů pouze část služby od data vkladu? Dodatečně zvýšit hodnota vkladu (385/413) nebo snížit oceňovací rozdíl (385/097)? FO má o výnos do data vkladu zvýšit základ daně? FO byla v červenci doručena nákladová faktura související s první polovinou roku, která rovněž nebyla součástí znaleckého posudku. Má se dodatečně o hodnotu faktury snížit hodnota vkladu nebo oceňovacího rozdílu a závazek má uhradit s.r.o. nebo má závazek uhradit FO? Ve znaleckém posudku není zohledněna část ročních obratových bonusů (výnosových i nákladových), které pravděpodobně k 31.12.2019 budou nárokovány. Budou muset být dodatečně zohledněny v základu daně FO? Součástí vkladu jsou i rizikové pohledávky, ke kterým má FO vytvořeny daňové opravné položky 50% nebo 100%. Přechází tyto daňové opravné položky na s.r.o.? Může s.r.o. k těmto vloženým pohledávkám dotvářet daňové opravné položky? Součástí vkladu jsou i závazky po splatnosti, které s vysokou pravděpodobností již nebudou uhrazeny. Vzniká s.r.o. po 30 měsících po původní splatnosti povinnost jejich dodanění? K 1.7.2019 přešli do s.r.o. zaměstnanci, kteří k tomuto datu měli u FO nárokovanou nevybranou dovolenou. Bude tento nárok nutné v s.r.o. a u FO nějak daňově ošetřit?

Na portále DAUČ jsme publikovali zákon č. 164/2019 Sb. - novelu zákona o nemocenském pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která od 1. 7. 2019 snižuje pojistné na nemocenské.

Společnost A realizuje přeměnu takovou, že z ní je odštěpen majetek do nově vzniklé společnosti B - vlastník společnosti A bude po přeměně vlastníkem společnosti B. V souvislosti s touto přeměnou vznikají náklady na právní služby, jmenování znalce, znalecký posudek pro ocenění, náklady na zveřejnění přeměny v obchodním věstníku, audity včetně auditu zahajovacích rozvah apod. Jaká společnost nese náklady tohoto typu? Zastáváme názor, že náklad je v první fázi vždy nutné přiřadit, které společnosti se týká, a pokud je náklad společného rázu, tak poměrově rozdělit (na polovinu) - je možné takto postupovat? Je zároveň možné uplatnit DPH z těchto služeb?

Společnost s. r. o. má dva společníky. Oba si půjčili peníze (méně jak 1 mil. Kč) od společnosti. Společnost s. r. o. má zisk a společníci si chtějí zisk rozdělit (každý asi 1 mil. Kč). Je toto možné? Vyplácet si podíl na zisku, i když mají dluh/půjčku od společnosti? (Společnost je na tom finančně dobře, ani dluh ani rozdělení zisku v žádném případě neohrozí její cash flow, či jinak neohrozí chod společnosti). Musí se tento dluh/půjčka danit a jak?