Marek Martinka

Letošní rok je nebývale bohatý na novinky podstatně ovlivňující život obchodních korporací. Tento článek si klade za cíl mnohé z nich připomenout, jakkoli není s to pojmout je v úplném rozsahu. Přesto však věřím, že v základních obrysech pomůže čtenáři v orientaci s novými pravidly.

Kvůli epidemii koronaviru se řada zaměstnavatelů dostala do tíživé situace. Z důvodu vládních opatření se jim zúžily příjmy, stále však měli povinnosti vůči svým zaměstnancům, kteří mají nárok na mzdu. Jakým způsobem může za takových okolností dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď?

Legislativní základ pro elektronizaci daňového systému, podpora rychlejšího procesu a snížení daňových pokut. To jsou podle Ministerstva financí hlavní cíle novely zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2021. V tomto článku přinášíme ty nejpodstatnější změny, které nová právní úprava zavádí.

Přes zdánlivě jednoznačnou koncepci se v praxi setkávám s obtížemi při odlišení společníka společnosti s ručením omezeným od jejího jednatele a záměnami v jejich právech a povinnostech. Jak tyto funkce zakotvuje zákon? A jak fungování společností upravuje nový zákon „Lex Covid“? Tento článek pojednává o některých specifikách těchto funkcí, které autor považuje za podstatné.

Přibližně pětina Čechů bydlí v nájmu. Nejvyšší podíl nájemníků ze všech krajů má Praha, zejména kvůli vysokým cenám tamních bytů. S nájemní smlouvou se ale nemusí potýkat jen nájemci bytů, občanský zákoník se věnuje také nájmům nebytových prostor, které mnohdy slouží podnikatelům jako provozovny. Jaká jsou specifika nájemní smlouvy? A jak nájem ovlivní současná krize vyvolaná epidemií koronaviru?

Současná situace s sebou kromě obavy z nakažení přináší řadu komplikací týkajících se zejména poklesu příjmů. Vedle krizových opatření, které mají přispět ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na zdraví lidí však existují i některé instituty, jejichž cílem je pomoci osobám, které se dostaly do finanční nouze.

Níže přinášíme odpovědi na nejčastější témata související s koronavirovou krizí – od příspěvku pro OSVČ přes ošetřovné a odklad exekuce až po pomoc s řešením plateb nájemného.

Je úhrnná kupní cena při prodeji více věcí movitých neurčitým právním jednáním? Jak je to s odstoupením od distanční smlouvy? A kdy je třeba souhlasu valné hromady při převodu nemovitosti? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejvyšší a Ústavní soud ve své nejnovější judikatuře týkající se kupních smluv a převodu majetku při podnikání…

Nouzový stav vyhlášený Vládou České republiky bude mít zajisté i negativní ekonomický dopad na řadu podnikatelů a firem. Osoby, které utrpí škody v souvislosti s krizovými opatřeními, ale budou moci žádat o náhradu škody a ušlého zisku po státu.

Koronavirus neohrožuje pouze lidské zdraví, ale také příjmy fyzických a právnických osob, které v důsledku jednotlivých opatření vlády klesají. Tyto osoby mají ovšem možnost žádat o náhradu škody dle zákona č. 240/2000 Sb. , krizový zákon.

Nejnovější evropská autorskoprávní směrnice, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. 4. 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES , vzbudila nebývalý rozruch, když se v souvislosti s ní hovořilo o konci serveru Wikipedia, zaslouží však pozornost i z dalších ohledů, zejména co se týče posilování právního postavení autorů a výkonných umělců.

Novela č. 286/2018 Sb. zákona č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, která podstatným způsobem změnila stávající legislativní nastavení ochranných známek v souladu s evropskými předpisy, je v účinnosti od 1. 1. 2019. Hned první měsíce užívání nového předpisu ukazují, že se novinky, které přináší, ujímají. Pojďme si projít některé nejzásadnější změny.

S účinností od 1. 4. 2019 došlo k malé novele zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, která do daňového řízení výslovně zakotvila princip zákazu zneužití práva. Není to sice převratná novinka, neboť daný princip bylo možné dovozovat z obecných právních zásad našeho právního řádu. Nicméně finanční správa si od ní slibuje mj. usnadnění posuzování tzv. zastřeného pracovněprávního vztahu známého širší veřejnosti pod mediální zkratkou švarcsystém. Některé praktické poznámky ke švarcsystému obsahuje tento článek.

Jedním ze základních stavebních kamenů zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), známého pod zkratkou GDPR, je zásada omezení uložení osobních údajů. Tento článek rozebere tuto zásadu podrobněji.

Když dne 11. 4. 2018 vynesl velký senát Nejvyššího soudu České republiky rozsudek sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci sporu bývalého generálního ředitele společnosti PROFIMONT, s. r. o., s insolvenčním správcem této společnosti, ozývaly se hlasy, že spory o přípustnost souběhu funkcí jsou snad definitivně vyřešeny. Soudní rozhodnutí však v mnoha ohledech praxi dále komplikuje.

Pojednání na téma povinností zaměstnavatele vůči zaměstnancům v rámci GDPR, tedy „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)“, bylo zahájeno v minulém čísle časopisu DHK č. 12-13 na s. 54 z pohledu principu zákonnosti a transparentnosti. Podívejme se nyní konkrétněji na některé situace, k nimž v zaměstnání běžně dochází a jakým způsobem je řešit.

Dne 25. května roku 2018 vstoupilo v účinnost „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)“, které je v českém prostředí známé pod svou anglickou zkratkou jako „GDPR“ (dále v textu jen „nařízení“ či „GDPR“). V tomto článku se podíváme, jakým způsobem se nařízení dotkne zaměstnavatelů ve vztahu ke svým zaměstnancům, a to vzhledem k zásadě transparentnosti a zákonnosti.