Ing. Antonín Daněk

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Pokud žena vykonává OSVČ, ale současně pečuje o 2 děti do 15 let, určitě vždy o prázdninách v měsíci červenci a srpnu, může v tomto období vykázat svoji činnost jako vedlejší, i když jinak je to její činnost hlavní činnost? Podle zákona č. 592/1992 Sb. by to snad mělo jít. Kdy musí nahlásit tuto péči o děti? Musí to být dopředu, nebo stačí až při ročním zúčtování? Případně, co se k tomu musí doložit? Dá se toto uplatnit i zpětně? 

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Těmito, v dalším textu blíže rozebranými výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

Úvod Cílem tohoto příspěvku je informovat podnikatelskou sféru a osoby zpracovávající daně o postupech ve zdravotním pojištění v souvislosti s důležitou povinností OSVČ, kterou je provedení ročního zúčtování formou podaného přehledu o...

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že podnikatelský sektor jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu na základě dosaženého daňového základu.

Jak se postupuje u dohody o provedení práce nad 10.000 Kč z pohledu sociálního a zdravotního pojištění, od kterého data platí pojistný vztah - den uzavření smlouvy nebo den nástupu do zaměstnání? Jak postupovat s odhlašováním a přihlašováním zaměstnance, jak s ELDP a zákonným pojištěním?

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

OSVČ, neplátce DPH uplatňuje výpaje paušálem z příjmů. Má neřemeslnou živnost - 60% paušál. 15.10.2023 přerušil činnost, kterou do podání daňového přiznání neobnoví. Poslední fakturu vyfakturoval 15.10.2023, příjmy mu na účet přišly ještě v listopadu a v prosinci 2023. Může i k těmto příjmům uplatnit 60% paušální výdaje? K 31.12.2023 má již všechny vydané faktury zaplacené, nemá žádnou pohledávku. Na přehledu OSSZ a ZP bude uplatňovat 10 měsíců hlavní činnosti, uvede zde všechny příjmy, které mu přišly za rok 2023 + 60% výdaje. Je tento způsob správný?

Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž i výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném kalendářním měsíci postačí evidence v této „státní kategorii“ i jen po část tohoto měsíce), jednak nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ.

Pokud OSVČ splňuje danou podmínku, že celodenně osobně a řádně pečovala o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, tak v následujícím roce bude platit stále sníženou zálohu na zdravotním pojištění, až dokud nepodá přehledy? Případně si musí nastavit novou výši dané zálohy pro aktuální rok, tak jako to je u OSVČ, kteří platí minimální zálohy?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost buď „klasicky“, tedy průběžnou komunikací s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, nebo výkonem své činnosti v paušálním režimu. V tomto článku se budeme zabývat těmi pojištěnci, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti nemohou nebo nechtějí vstoupit do paušálního režimu, budou tedy standardní cestou plnit své zákonné povinnosti vůči té zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni. Podotýkáme, že v případě výkonu více činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2024 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám i za „státní pojištěnce“. Podívejme se nyní blíže na některé změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2024.

OSVČ - lékařka si neplatí nemocenské. Nyní je těhotná. Ode dne porodu má nárok na rodičovský příspěvek. Na rodičovském příspěvku plánuje být cca 2 měsíce. Potom bude na rodičovském příspěvku otec dítěte. Má si tato OSVČ v době pobírání rodičovského příspěvku platit měsíční zálohy a zda má nějakým způsobem nástup i ukončení rodičovského příspěvku nahlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

Zaměstnankyně cca 30 let k 30. 11. ukončila pracovní poměr. Matka 2 dětí do 15 let chce pracovat na DPP. Měsíční odměna do 10 000 Kč. Nemusí se hlásit na ZP ani OSSZ. Chtěla jsem se zeptat, co to pro ni do budoucna znamená, kyž neplatí zdravotní pojištění může být problém? A co se starobním důchodem do budoucna?

Je možné zpracovat a odeslat z účtu naší organizace na účty zaměstnanců výplatu za prosinec již v pátek 29. 12. 2023? Mohu poslat i platby na OSSZ a zdravotní pojišťovny? Termín výplaty máme do 12. následujícího měsíce. Vedou mě k tomu vážné důvody. Je něco, s čím by mohl být problém?

OSVČ, v současné době nevyvíjí žádnou činnost, platí pouze minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Příjem má pouze z pronájmu svého vlastního bytu nezařazeného v obchodním majetku. Pokud by OSVČ nyní pozastavila svou činnost, a neměla žádné jiné příjmy než z pronájmu bytu, stane se osobou bez zdanitelných příjmů? Tzn. nebude muset platit sociální pojištění a bude si hradit pouze zdravotní? Pokud by v roce 2024 pracoval na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč), ze které by se neodvádělo zdravotní a sociální pojištění, zůstane i nadále osobou bez zdanitelných příjmů? Pokud ne, tak jaké zdravotní a sociální pojištění bude platit?