Ing. Antonín Daněk

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

Jednatel s. r. o. si vyplácí odměnu za výkon funkce jednatele a zároveň má aktivní IČ, kde ale nemá téměř žádný příjem. Může se považovat odměna z výkonu funkce za hlavní činnost a podnikání za vedlejší z pohledu OSSZ a zdravotní pojišťovny? 

Starobní důchodce, OSVČ, vede daňovou evidenci, své příjmy a výdaje přerozděluje na svou manželku (spolupracující osoba-starobní důchodce), od roku 2026 je povinnost podávat přehledy na OSSZ a ZP elektronicky, ale spolupracující osoba-manželka nemá zřízenou datovou schránku, nemá bankovní identitu. Jak se má řešit podání přehledu spolupracují osoby?

Jaký je výklad týkajícího se odvodů pojistného z odměny za výkon funkce statutárního orgánu SVJ/BD? Jedná se o odměnu za výkon funkce, vyplácenou na základě schválení shromážděním a smlouvy o výkonu funkce dle občanského zákoníku (nejde o pracovní poměr ani o dohodu dle zákoníku práce). Měsíční odměna činí 2 000 Kč. Z různých odborných článků a výkladů vyplývá, že: odměna za výkon funkce člena orgánu právnické osoby je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, pro účely sociálního pojištění se u těchto odměn uplatňuje rozhodný příjem (tzv. zaměstnání malého rozsahu), přičemž při měsíční odměně pod rozhodnou hranicí (např. 4 000 Kč, resp. 4 500 Kč dle aktuální právní úpravy) nevzniká účast na sociálním pojištění. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení následujícího závěru: Je správné, že i v případě, kdy měsíční odměna za výkon funkce člena orgánu nedosáhne rozhodné částky pro vznik účasti na sociálním pojištění, vzniká povinnost odvádět z této odměny zdravotní pojištění (zaměstnanec + zaměstnavatel), jelikož zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví obdobnou hranici jako zákon o pojistném na sociální zabezpečení? Jinými slovy: Platí, že při odměně za výkon funkce člena orgánu pod rozhodnou hranicí se neodvádí sociální pojištění, avšak zdravotní pojištění se odvádí vždy?

Máme zaměstnankyni, která pobírá rodičovský příspěvek a nyní by začala pracovat 2 dny v týdnu (16 hodin/týden), musím nějak oznamovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně (mám ji nahlášenu pod kódem "M") a platí pro ni minimální vyměřovací základ, nebo nikoliv? 

Zaměstnanec byl evidován do 17. 11. 2025 na Úřadu práce. Dne 18. 11. 2025 byl zaměstnán ve společnosti a od 18. 11. 2025 zahájil podnikatelskou činnost jako vedlejší. Ze zaměstnání bylo odvedeno od 18. 11. 2025 minimální zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovna chce po zaměstnanci plnou zálohu na zdravotní pojištění jako OSVČ. Podle má zaměstnanec celý měsíc pojištěný, a to část z úřadu práce a část ze zaměstnání. Musí odvést jako OSVČ pojištění za celý měsíc?

OSVČ-živnostník, hlavní činnost, má dočasnou pracovní neschopnost od 15. 12. 2025 do 15. 2. 2026. Celý měsíc, kdy trvá pracovní neschopnost, je leden. Musí za leden zaplatit zálohu na zdravotní pojištění? Musí to nějak oznámit zdravotní pojišťovně nebo až prostřednictvím Přehledu za rok 2026?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

S účinností od 1. 1. 2026 se zvyšuje minimální mzda a pro zdravotní pojištění jedna z rozhodných částek příjmu. Novela zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. přináší další nové podmínky, které se projeví v postupech zaměstnavatele. Podívejme se nyní blíže na změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026, důležité pro oblast neziskového sektoru.

OSVČ má v pracovním poměru 2 zaměstnance (oba jsou na plný úvazek). Jeden je invalidní a druhý je již rok nemocný. Nyní žádá o invalidní důchod. Předpokládáme, až až mu bude přiznán invalidní důchod, tak firma (OSVČ zaměstnavatel) bude mít víc jak 50% invalidních zaměstnanců - bude 100 % - dva invalidní zaměstnanci. Odkdy přesně můžeme snižovat zdravotní pojištění o odpočet z vyměřovacího základu (letos 15 749 Kč), když budeme firmou, která splňuje více než 50 % osob se zdravotním postižením. Např. nám dodá rozhodnutí v únoru 2026, kde mu bude přiznána invalidita od 15. 12. 2025. Předpokládáme, že nemusíme uzavírat dohodu s Úřadem práce, a přesto máme nárok na odpočet z VZ. Je naše úvaha správná?

Z jakých důvodů je ve zdravotním pojištění důležitá u dohody o provedení práce výše zúčtovaného příjmu? Liší se u dohod ve srovnání s podmínkami platnými u pracovní smlouvy, přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny? Má na zaměstnance vliv skutečnost, že příjem zúčtovaný na dohodu nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem? Jak tedy postupují zaměstnavatelé a pojištěnci u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. 1. 2026?

Zaměstnankyně (60 let) je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a má plat 20 000 Kč. Od 1. 1. 2026 chce jít do předdůchodu. Pokud bude stále zaměstnaná na HPP za stejných podmínek, bude se odvádět od 1. 1. 2026 pojištění na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele? Má vliv předdůchod na odvod zdravotního a sociálního pojištění?

Od 1. 1. 2026 dojde ve zdravotním pojištění k významným změnám, které ovlivní především postupy zaměstnavatelů, OSVČ a pojištěnců. Klíčovou změnou je navýšení minimální mzdy na 22 400 Kč, což bude mít přímý dopad na výpočet minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnavatele a zaměstnance. Mění se podmínky pro výši započitatelného příjmu u dohody o provedení práce. Novelizace také přináší změny v plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem a ukládá nové povinnosti zaměstnancům a také pojištěncům.

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel získá zakázku v zahraničí a rozhodne se ji realizovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance (zaměstnanců). To znamená, že vyslaný zaměstnanec nadále podléhá zaměstnavateli, který jeho práci řídí a zaměstnance odměňuje. Za vyslání se naopak nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) a v jiném státě pracuje v pracovněprávním vztahu uzavřeném s jiným zaměstnavatelem. Ve kterém státě je pojištěna vyslaná osoba? Může být mimo zaměstnance vyslána i OSVČ? Z jakého důvodu je důležité, aby byla osoba vyslaná z České republiky vybavena českým formulářem A1? Na jaký rozsah zdravotní péče má vyslaná osoba nárok?

S účinností od 1. ledna 2026 dochází ke změnám jak v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. V dalším textu se zaměříme na nejdůležitější změny, které přímo ovlivňují postupy zaměstnavatelů, dále tzv. samopláteckých skupin (tj. osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) a státu, platícího pojistné za tzv. státní pojištěnce, jakož i občanů – pojištěnců nebo zaměstnanců.

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

Máme zaměstnankyni, která má hrubou mzdu 20 000 na částečný pracovní poměr. Jiné zaměstnanání nemá a je vdova. Musíme dopočít zdravotní pojištění do minimální částky, resp. odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu nebo ne? A u sirotčího důchodu by byla situace stejná? 

Zaměstnanec uzavře pracovní smlouvu dne 3. 11. 2025 a téhož dne nastoupí do práce. Od 1. 11. do 2. 11. 2025 nemá žádné zaměstnání. Je povinen zaměstnavatel nebo zaměstnanec platit zdravotní pojištění za 1. – 2. 11. 2025, když měsíční mzda přesáhne minimální vyměřovací základ?