Ing. Antonín Daněk

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?
Vydáno: 31. 01. 2023
Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam? 
Vydáno: 27. 01. 2023
  • Článek
Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 1. 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou výše uvedených zákonech, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění.
Vydáno: 26. 01. 2023
  • Článek
Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty vyměřovacího základu a částek pojistného. V dalším textu si ukážeme například situace, kdy bude v právních podmínkách roku 2023 vyměřovací základ zaměstnance nulový. Významnou „hraniční“ hodnotou je u určitých skupin osob jako zaměstnanců od 1. 1. 2023 částka 4 000 Kč, částkou 10 000 Kč se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ přímo ovlivňuje odvod pojistného při nízkých příjmech a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.
Vydáno: 24. 01. 2023
Jednatel ve svém jednočlenném s. r. o. bude mít od 1. 2. 2023 nově uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 900 Kč. Prohlášení poplatníka podepisovat nebude. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění mu odvádí jiný zaměstnavatel. Bude odměna ze SVF podléhat zdravotnímu pojištění - vyměřovací základ 3 900 Kč, tzn. celkový odvod na pojistném 527 Kč? Máme se registrovat ke srážkové nebo zálohové dani?
Vydáno: 16. 01. 2023
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu zaměstnance, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.
Vydáno: 16. 01. 2023
  • Článek
V právní úpravě zdravotního pojištění dochází k 1. 1. 2023 ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se k tomuto datu mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám. Podívejme se nyní blíže na tyto změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2023.
Vydáno: 14. 01. 2023
Osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost hlavní několik posledních let. Nyní ji bude zpětně přiznán řádný starobní důchod k datu 1.5.2020 a doplacen zpětně. Za roky 2020, 2021 již podala přehled o příjmech a výdajích na OSSZ i zdravotní pojišťovnu, platila vždy minimální pojistné v obou případech. Může nyní podat opravné přehledy na OSSZ i zdravotní pojišťovnu z důvodů, že zpětně od 1.5.2020 by byla její SVČ hodnocena jako vedlejší a požadovat vrácení přeplatků na pojistném? Ke změnám daňového základu by nedošlo, ale ke změně minimálního vyměřovacího základu ano.
Vydáno: 27. 12. 2022
  • Článek
Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně za své zaměstnance setkávají s různými případy, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022.
Vydáno: 27. 12. 2022
Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, ke kterému došlo k datu 1. 1. 2008, zůstala z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost na nemocenské pojištění u rozhodných částek tzv. započitatelného příjmu, kdy tyto hodnoty zakládají účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění. Tyto situace, které si v dalším textu blíže rozebereme, jsou v zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6.
Vydáno: 14. 12. 2022
Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?
Vydáno: 06. 12. 2022
  • Článek
Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).
Vydáno: 01. 12. 2022
  • Článek
Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.
Vydáno: 27. 11. 2022
  • Článek
Víceméně „tradiční“ změnou ve zdravotním pojištění bylo v minulém období zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, k čemuž docházelo vždy k datu 1. 1. Z důvodu výpadku v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu koronavirové krize byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně: od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč a od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč. Toto opatření znamenalo, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. 1. 2021. K tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.
Vydáno: 16. 11. 2022
  • Článek
Institut minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (i OSVČ) byl do právní úpravy začleněn již od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, a to s tím záměrem, aby (velmi) nízké příjmy neměly ve svém důsledku negativní dopad na naplňování příjmové stránky systému. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2022 na částku 16 200 Kč.
Vydáno: 10. 11. 2022
Jednatel, který má smlouvu o výkonu funkce, by chtěl nastoupit na rodičovskou dovolenou. Dítě má 1,5 roku a jeho matka je momentálně také na rodičovské dovolené s tímto dítětem a pobírá rodičovský příspěvek. Je možné, aby oba rodiče čerpali současně rodičovskou dovolenou na toto dítě, s tím že rodičovský příspěvek bude nadále čerpat matka dítěte? Pokud ano, bude za oba rodiče plátcem zdravotního pojištění stát? Oba rodiče budou na zdravotní pojišťovně hlášeni pod kódem M, nebo je třeba jednoho z nich nahlásit jiným kódem?
Vydáno: 04. 11. 2022
Máme zaměstnance, který podepsal prohlášení k dani. Ve firmě má dohodu o provedení práce na Kč 10 0000 Kč a dohodu o pracovní činnosti nad 6 000 Kč.  1) Z dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti se bude platit jen zálohová daň?  2) Zdravotní pojištění se bude platit jen z DPČ nebo i z DPP?  3) Sociální pojištění se bude platit jen z DPČ nebo i z DPP? Jak by to bylo v případě, že by dohoda o provedení práce byla 10 000 Kč a dohoda o pracovní činnosti byla jen Kč 2 000 Kč?
Vydáno: 02. 11. 2022
  • Článek
Situacím, kdy je zaměstnanec určitou dobu nepřítomen v zaměstnání, musejí zaměstnavatelé věnovat (nejen) ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost, a to zejména z pohledu placení pojistného a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti. Nejčastějším důvodem ať už krátkodobé, nebo déletrvající nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce . Dalšími důvody pak mohou být například neplacené volno, dlouhodobý pobyt v cizině, výkon výdělečné činnosti v cizině anebo také neomluvená absence. Charakter nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání přímo ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, a tím i odvod pojistného zaměstnavatelem.
Vydáno: 26. 10. 2022
  • Článek
Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance. Do konce roku 2014 platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo, výjimky byly v zákoně taxativně vyjmenovány. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil neboli pojistné z důvodu neomluvené absence platil prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec, a to bez výjimky. Od 1. 1. 2015 však platí zejména pro zaměstnavatele odlišné podmínky, které si v následujícím textu blíže rozebereme.
Vydáno: 25. 10. 2022