Ing. Antonín Daněk

Po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani plat, protože práci nekoná. Zaměstnanci taktéž nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu, protože se nejedná o některou ze zákonných osobních překážek v práci na jeho straně. S účinností od 1. 1. 2015 došlo k zásadní změně v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Změnou zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) byla opuštěna praxe, podle které zaměstnavatelé dříve museli brát při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v úvahu celé kalendářní dny neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stalo do dalšího období prioritní povinností dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Jak je to v situaci, kdy má OSVČ po zpracování Přehledu za rok 2024 vyčísleno - dluh na pojistném a neuhrazené penále? Od zdravotní pojišťovny bylo sděleno, že nelze požádat o splátkový kalendář a prominutí penále s odkladem zpracování po úhradě dluž. pojistného. To bylo bylo důvodem kompletního zamítnutí. Zpracována tedy pouze žádost o splátkování dlužného pojistného na 16 měsíců. Zůstává mi ale nejasné, kdy v tomto případě a na základě čeho v průběhu splácení pak požádat o prominutí penále (odstranění tvrdosti zákona). Uvádí se na základě platebního výměru (do 15 dnů). Bude tedy pak ke každé splátce chodit platební výměr? Není rizikové vyčíslené penále nechávat stranou a řešit až po úhradě pojistného? Je pravdivá informace, že příp. schválení splátkového kalendáře zakládá to, že další výhodu v podobě prominutí penále již OSVČ schválenou mít nikdy nebude? 

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod II. stupně. V jakém případě lze snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Invalidní zaměstnanec v tomto případě tvoří přesně 50 % z celkového počtu zaměstnanců.

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: – vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), – zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – zaměstnavatel v případě potřeby řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, – z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce na částku nižší než 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena. Pokud je z příjmu ze zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění, pak toto zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Pohledávky zdravotních pojišťoven na dlužném pojistném a penále vznikají tehdy, když plátci neplní své zákonné povinnosti. V některých případech může pojišťovna tyto pohledávky i odepsat. Ve zdravotním pojištění rozlišujeme tři skupiny plátců pojistného: zaměstnavatelé (platící pojistného za sebe a za své zaměstnance), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů, u kterých mohou zdravotní pojišťovny registrovat pohledávky. Plátcem pojistného je i stát pravidelně měsíčně hradící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. V tomto případě však „klasický“ dluh na pojistném nebo na penále vzniknout nemůže. Pokud plátci řádně platí povinné platby, tedy pojistné a zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného u OSVČ, pak nemají problém a zdravotní pojišťovna obdrží platby, na které má ze zákona nárok.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání tiskopisu nazvaného „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen „Přehled“). V jakém termínu zaměstnavatelé tyto Přehledy podávají a jaké sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit, pokud zaměstnavatel Přehled nepodá? Tento článek poskytuje detailní informace o požadavcích na Přehled, jeho obsah a možnosti následných postihů ze strany zdravotní pojišťovny v situaci, kdy zaměstnavatel poruší zákon.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ) představují populární alternativu v řešení pracovněprávních vztahů, zároveň však přináší specifické výzvy v oblasti zdravotního pojištění. V tomto článku se podíváme na nejdůležitější zásady související se zdravotním pojištěním u DPČ, včetně pravidel pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny. Zjistíte, jak výše zúčtovaného příjmu ovlivňuje účast na pojištění, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů při poklesu příjmu pod rozhodnou částku a jak se vypořádat s různými praktickými situacemi v roce 2025.

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvést pojistné za zaměstnance v souladu s platnou právní úpravou. Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zaměstnavatel se v případě potřeby zabývá i otázkou dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, z příjmu nižšího, než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce pod rozhodnou částku 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena.

Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?

OSVČ bude končit na konci března, respektive 1 až 2 týden v dubnu. Má registrovaný fix. paušální daň. Pojede pracovat na rok na Nový Zéland. Jak to bude dále s paušální daní? Je pro něho lepší živnost zrušit či pozastavit? V případě, že živnost zruší, paušální daň nebude muset platit a v případě, že živnosti pozastaví, bude muset platit paušální daň i nadále? Jak se zdravotním pojištěním po dobu výjezdu? V případě zrušení nebo pozastavení živnosti bude osobou bez zdanitelných příjmů, a platil by tudíž zálohy jako OBZP? Co se týká paušální daně, je tomu tak, že leden až březen/duben, může poměrnou částí mít příjem z toho limitu milionu?

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Z tohoto důvodu se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své úřední a kontrolní činnosti primárně zaměřují na to, aby zaměstnavatelé řádně odváděli pojistné za sebe a za své zaměstnance. Nejdůležitější povinností osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ve zdravotním pojištění je především pravidelné placení záloh na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Mimoto ještě hradí OSVČ doplatek pojistného za situace, kdy celkové roční pojistné vypočtené na základě dosaženého daňového základu převýší úhrn záloh zaplacených za příslušný rok. V následujícím textu si ukážeme postupy OSVČ i zaměstnavatelů v návaznosti na důležité částky příjmu, resp. pojistného.

OSVČ (matka) byla na rodičovské do 04/2024, dítě se narodilo 4. 6. 2021. Může matka využít u Pražské správy sociálního zabezpečení (dále PSSZ) péče o dítě do 4 let věku dítěte a tím dále matku posuzovat jako výkon vedlejší činnosti OSVČ? Matka i otec mají společnou domácnost, jsou sezdáni. Matka učiní pro PSSZ „čestné prohlášení o době péče o dítě do 4 let věku“. Vedlejší činnost by tedy mohla být až do 05/2025 a od 06/2025 bude platit zálohy na „hlavní“ OSVČ, jestli tomu dobře rozumím. U zdravotní pojišťovny od 05/2024 dále může využít vedlejší činnost pod písmenem F v přehledu, péče o dítě do 7 let věku dítěte (pokud nenavštěvuje „školku“ více než 4 hodiny denně)? 

Zaměstnanec na DPP má zúčtovaný příjem 15 840 Kč. Z tohoto základu se zdravotní pojištění odvede. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu se u dohod neprovádí?

OSVČ jde na mateřskou a pak rodičovskou dovolenu. Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti PSSZ a OZP? Jakým způsobem OSVČ bude žádat o rodičovsky příspěvek? OSVČ nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené OSVČ bude spolu s miminkem a zároveň několik hodin pracovat. 

Podává se opravný přehled na zdravotní pojišťovnu z důvodu podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2023 (dodanění pohledávek) také za rok 2023? Dříve byl výklad, že zdravotní pojišťovny chtěly opravu až za následující rok, kdy byla pohledávka uhrazena. Jak je to v případě dodanění pohledávky z roku 2023 u OSVČ, která přechází za rok 2024 z daňové evidence na výdaje procentem: Rok 2023: dodatečné daňové přiznání, dodaním pohledávku, podám opravný přehled na OSSZ, kde bude stejný daňový základ jako u DDP, přehled pro ZP nepodávám anebo je stejné jako u sociálního pojištění? Rok 2024: dodaněná pohledávka nebude v příjmech roku 2024, to stejné u přehledu na OSSZ. V přehledu na zdravotní pojišťovnu za rok 2024 pohledávka bude v příjmech, ale mohu si k ní uplatnit výdaje procentem, nebo tato pohledávka v roce 2024 bude pro přehled na ZP bez výdajů a bude jenom v příjmech anebo to stejné, stejný daňový základ jako u přehledu na OSSZ za rok 2024?  

Provozní nebo personální důvody občas přinutí zaměstnavatele použít dočasnou výpomoc neboli zaměstnat osobu, která dokáže, například z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti jiného zaměstnance, vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. s plněním oznamovací povinnosti a s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona.

Společnost rozhodla o výplatě bonusu za uplynulý rok zaměstnanci, který již ve společnosti ukončil k 31. 12. pracovní poměr. Od ledna 2025 je zaměstnán v jiném členském státě EU, kde je i registrován k odvodům sociálního a zdravotního pojištění v jejich systému. Je bývalý český zaměstnavatel v takovém případě povinen odvést z vypláceného bonusu odvody do českého systému, pokud mu zaměstnanec doložil, že je evidován v systému sociálního zabezpečení jiného státu? Dle našeho názoru zaměstnavatel z bonusu odvede v ČR pouze daň z příjmů.

Přijali jsme do pracovního poměru zaměstnankyni na zkrácený pracovní úvazek. Její měsíční hrubá mzda činí 8.000,- Kč. Při tomto pracovním poměru zůstává stále v evidenci Úřadu práce (tzv. nekolidující zaměstnání). Musíme doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná o státního pojištěnce? Jakým kódem včetně P bychom ji měli přihlásit na zdravotní pojištění?

Určitou specifickou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné (dále také „OSVČ“). U obou těchto skupin plátců se k datu 1. 1. 2025 zvýšily příslušné minimální hodnoty, jak je dále popsáno. Na zbývající dvě skupiny plátců, tedy osoby bez zdanitelných příjmů a stát (platící pojistné za tzv. státní pojištěnce – osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů) nemá minimum faktický vliv, neboť: – u osob bez zdanitelných příjmů je platba pojistného (nikoli minimální pojistné) trvale stanovena sazbou 13,5 % z minimální mzdy, a – u osob, za které hradí pojistné stát, je vyměřovací základ určen pro rok 2025 částkou 15 749 Kč. A jelikož se průběžně zvyšují jak minimální mzda a tzv. průměrná mzda, tak vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, mají tyto skutečnosti přímý a ve svém důsledku veskrze pozitivní dopad do finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění. Smyslem stanoveného minima je tedy zabezpečit odvod pojistného příslušnými plátci v minimální povinné výši, jinak by byla příjmová stránka systému (s ohledem na tu výdajovou) o nezanedbatelné pojistné ochuzena, což by se návazně projevilo i na straně výdajů, kde by musely být tyto scházející prostředky nahrazeny z jiných zdrojů, z celospolečenského hlediska případně na úkor jiných oblastí.