Ing. Antonín Daněk

  • Článek
Jednou z velmi důležitých povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zaměstnance při nástupu do zaměstnání správně přihlásit u jeho zdravotní pojišťovny. Při přihlašování (a také odhlašování) zaměstnanců se postupuje podle § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “). V tomto ustanovení je uvedeno, který den je u jednotlivých skupin osob jako zaměstnanců dnem nástupu do zaměstnání a také dnem ukončení zaměstnání. Správné přihlášení zaměstnance je důležité pro placení pojistného zaměstnavatelem, protože povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. ) a zaniká dnem skončení zaměstnání. Za nesplnění, resp. porušení, oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena zdravotní pojišťovnou pokuta až 200 000 Kč.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
V oblasti neplaceného volna (a také neomluvené absence) došlo ve zdravotním pojištění k zásadní změně k datu 1. 1. 2015, kdy byly novelizovány zákony č. 592/1992 Sb. a 48/1997 Sb. v ustanoveních řešících tuto problematiku. V této souvislosti lze konstatovat, že pro placení pojistného na zdravotní pojištění fakticky již nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stala prioritní otázka dodržení minimálního vyměřovacího základu (případně jeho poměrné části) u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.
Vydáno: 21. 06. 2022
  • Článek
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů (resp. daňový základ) jsou v podnikatelské činnosti zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost (která činnost je hlavním zdrojem příjmů) sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Základní povinností zákonem stanovených skupin plátců je především řádné hrazení pojistného, resp. záloh na pojistné u OSVČ. Kromě státu, jehož prostřednictvím jsou realizovány zdravotním pojišťovnám platby za tzv. „státní pojištěnce“, rozlišujeme další skupiny plátců, a to: a) hromadné – zaměstnavatelé, b) individuální – osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, kdy se v tomto příspěvku zaměřím na zaměstnavatele jako na rozhodující skupinu plátců pojistného, kteří hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené zaměstnancům. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno (připsáno na účet) zdravotní pojišťovny nejpozději k 20. dni následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel je povinen pojistné sražené zaměstnanci odvést zdravotní pojišťovně společně s částkou pojistného, které hradí jako zaměstnavatel. Jestliže zaměstnavatel strhává zaměstnanci pojistné, které zdravotní pojišťovně neodvádí, může být toto jeho počínání dokonce předmětem trestního stíhání. Pokud není pojistné placeno zaměstnavatelem včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání nezaplacených pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Každý občan s trvalým pobytem na území České republiky je právě z titulu trvalého pobytu povinně účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Z této skutečnosti vyplývají pro občana – pojištěnce určitá práva a četné povinnosti, kdy jednou z těchto povinností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby dotyčné osobě nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se ocitnout v situaci, kdy v dané záležitosti obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu nebo sdělení s vyčísleným dluhem na pojistném včetně penále, přičemž obojí je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona uplatňovat. V této souvislosti doplňuji, že veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci promlčecí doby, která je desetiletá.
Vydáno: 31. 05. 2022
  • Článek
Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast na českém zdravotním pojištění vznikne. Pokud se zaměstnanec rozhodne pro změnu zdravotní pojišťovny, musí vzít v úvahu, že tento jeho počin není pouze soukromým rozhodnutím. Změna zdravotní pojišťovny má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v tom směru, že zaměstnavatel musí přesměrovat platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil.
Vydáno: 31. 05. 2022
  • Článek
Změna zdravotní pojišťovny je z více hledisek poměrně závažným počinem občana-pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění. Tímto krokem jednak dochází ke změně subjektu, kterému povinné platby náležejí (platí-li osoba pojistné sama, resp. je-li za ni pojistné placeno zaměstnavatelem nebo státem), jednak na nově zvolenou zdravotní pojišťovnu tímto přecházejí povinnosti související s úhradou pojištěncem čerpaných hrazených služeb.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Občas se u zaměstnavatele objeví potřeba zajištění nepředpokládané (a dočasné) pracovní činnosti, třeba za dlouhodoběji nemocného zaměstnance, nebo nutnost zajistit určitý úkol, což není v silách stávajících zaměstnanců. V takových případech zaměstnavatelé nárazově využívají služeb určitých osob, řekněme formou „záskoku“ či přechodné výpomoci. V souvislosti s postupem v oblasti zdravotního pojištění musí zaměstnavatel primárně posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, což si v právních podmínkách roku 2022 předvedeme formou příkladů.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
V tomto příspěvku se zaměříme na výkon samostatné výdělečné činnosti našimi občany v zahraničí na straně jedné a osobami z ciziny v České republice na straně druhé. Z hlediska řešení zdravotního pojištění je důležité, o které osoby (resp. státy) se jedná. Bude-li se jednat o výkon podnikatelské činnosti v rámci států Evropské unie, případně ve státech Evropského hospodářského prostoru (což je Norsko, Island a Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, postupuje se podle těchto právních předpisů upravujících sociální zabezpečení osob migrujících na „evropské“ úrovni: 1.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a2.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 , obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. 5. 2012 (u všech předpisů budu v dalším textu uvádět jen „Nařízení“). Jiné podmínky pak platí v situaci, kdy je podnikatelská činnost vykonávána ať už našimi občany v tzv. „třetí“ zemi, tedy mimo státy výše uvedené, anebo když se osoby z těchto států rozhodnou podnikat u nás. Nejprve si probereme možnosti, které přicházejí v úvahu v situaci, když se náš občan rozhodne pro výkon podnikatelské činnosti v zahraničí.
Vydáno: 11. 05. 2022
  • Článek
Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro tento účel nelze zjednodušeně porovnat prostý objem příjmů ze zaměstnání a z podnikání, například i z toho důvodu, že v případě samostatné výdělečné činnosti může být s ohledem na charakter podnikání výše příjmů OSVČ v rámci rozhodného období kalendářního roku nepravidelná. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že pojištěnec může mít i další příjmy (třeba z nájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), které společně s příjmy ze zaměstnání považuje za hlavní zdroj svých příjmů.
Vydáno: 28. 04. 2022
  • Článek
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ), ve znění pozdějších předpisů podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Vydáno: 12. 04. 2022
  • Článek
Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 , o veřejném zdravotním pojištění, a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tyto zákony řeší jednak účast pojištěnce v českém systému veřejného zdravotního pojištění, jednak stanoví způsob placení pojistného tak, aby byl dlouhodobě zajištěn dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb smluvními poskytovateli zdravotní péče.
Vydáno: 29. 03. 2022
  • Článek
Jestliže pojištěnec je (anebo v roce 2021 byl) ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, vztahují se na něj mnohé povinnosti, mezi které patří především oznámení zahájení nebo ukončení podnikání, pravidelné placení záloh, je-li to pro OSVČ povinností, a podání Přehledu za příslušný kalendářní rok. V následujícím pojednání je provedena podrobná analýza postupu OSVČ při vyplňování Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné včetně charakteristiky souvisejících zákonných povinností anebo i možností vyplývajících pro podnikatele z právní úpravy zdravotního pojištění. V důsledku novely zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ) se při zúčtování roku 2021 již nepracuje s příjmy a výdaji, ale pojistné za rok 2021 a zálohy na rok 2022 se vypočítávají z daňového základu.
Vydáno: 25. 03. 2022
  • Článek
Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1. 1. 1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance. Do konce roku 2014 platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo (navyšoval se vyměřovací základ zaměstnance podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna), výjimky byly taxativně vyjmenovány v tehdy platném ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ). Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil neboli pojistné z důvodu neomluvené absence platil prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec, a to vždy, bez výjimky.
Vydáno: 17. 03. 2022
  • Článek
Systém veřejného zdravotního pojištění permanentně potřebuje přísun finančních prostředků od plátců, neboť zdravotní pojišťovny musejí průběžně platit poskytnuté a vykázané hrazené služby, zajišťované poskytovateli na základě smluvního vztahu. Z tohoto důvodu soustřeďují zdravotní pojišťovny svoji metodickou a kontrolní činnost zejména na zaměstnavatele, kteří se rozhodující měrou podílejí na naplňování příjmové stránky a tím i na dlouhodobém fungování celého systému.
Vydáno: 28. 02. 2022
  • Článek
Období ošetřování a čerpání otcovské může ve zdravotním pojištění ovlivnit placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance. V této souvislosti je důležité, jak dlouho některá z těchto skutečností v rámci kalendářního měsíce trvá, a také hraje roli výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za tento měsíc.
Vydáno: 28. 02. 2022
  • Článek
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Vydáno: 17. 02. 2022
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2012 se zaměstnavatelé musejí zabývat situací, kdy uzavřou se zaměstnancem dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“). Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak: - vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem) se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele, - zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), viz níže, - zaměstnavatel (od 1. 1. 2017) řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, je-li to zapotřebí, - při trvající DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena, - taková dohoda, tedy s příjmem vyšším než 10 000 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání v daném měsíci.
Vydáno: 14. 02. 2022
  • Článek
Jedním ze základních úkolů zdravotních pojišťoven je trvale zajišťovat dostatek zdrojů pro financování systému veřejného zdravotního pojištění. Pro naplňování této funkce mají zdravotní pojišťovny potřebnou legislativní oporu včetně provádění kontrolní činnosti, jejímž důležitým aspektem je mj. vyměřování a v případě nezaplacení vymáhání evidovaných pohledávek tak, aby nedošlo k jejich promlčení. Na zajištění bilanční vyrovnanosti systému se významnou měrou podílejí i platby státu za „státní pojištěnce“. Takže je namístě otázka, kdo a za jakých podmínek je povinen provádět v právních podmínkách roku 2022 platby pojistného zdravotním pojišťovnám? Pojistné, resp. zálohy na pojistné u OSVČ platí v podstatě těchto pět subjektů.
Vydáno: 11. 02. 2022
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného, kterými jsou ve zdravotním pojištění: a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance), b) samoplátci, mezi které řadíme:–osoby samostatně výdělečně činné,–osoby bez zdanitelných příjmů.
Vydáno: 31. 01. 2022
+ Zobrazit dalších 20