Ing. Antonín Daněk - strana 2

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Je možné od 1. 7. 2024 zaměstnat na DPP člověka, který je odhlášen od zdravotního pojištění v ČR a pobývá mimo EU? Pracovat bude vzdáleně a vydělá si měsíčně max. 10 000 Kč. 

V roce 2024 jsou změny v DPP a DPČ. Můžete nás informovat o jaké změny jde a které změny budou učinné od 1. 7. 2024? Budou se zasílat k 20. dni následujícího měsíce přehledy?

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele souvisejících s ukončením zaměstnání je odhlášení zaměstnance kódem „O“ u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od skončení zaměstnání na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Tímto krokem zaměstnavatel sděluje, že od data uvedeného na formuláři přestává být za zaměstnance (pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny) plátcem pojistného. Na základě tohoto postupu tak vzniká pro pojištěnce nutnost individuálního řešení jeho pojistného vztahu, a to nejdříve v kalendářním měsíci, jenž následuje po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno.

Jaký je minimální vyměřovací základ pro zaměstnance, jehož pracovní poměr skončil dohodou dne 29. 5. 2024 ? Tento odpracoval v 5/24 pouze 6 dnů ( včetně 2 svátků, za které se měsíční mzda nekrátí), čerpal 1 den sick day a 4 dny neplaceného volna. To vše do 15. 5. 2024. Od 16. 5. 2024 je v pracovní neschopnosti, která trvala i ke dni ukončení pracovní poměru a trvá dále.

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Důsledkem vývoje legislativního procesu je v právních podmínkách zdravotního pojištění skutečnost, že se u plátců mění k datu 1. 1. podmínky pro placení pojistného. V této souvislosti lze konstatovat, že ani datum 1. 1. 2024 nebylo v tomto směru výjimkou. Jaké podmínky tedy registrujeme v letošním roce u jednotlivých skupin plátců, a to i z hlediska výše plateb pojistného?

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je definován termín „průměrná mzda“ (viz dále). Jaký je praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Student vysoké školy denního studia byl zároveň vedlejším OSVČ. K 15. 3. 2024 ukončil studium jinak než řádně a ke stejnému datu přerušil činnost OSVČ. Do zaměstnání nastoupil 1. 4. 2024. Druhou polovinu března nebyl evidován na Úřadu práce. Jak to bude v měsíci březnu 2024 se zdravotním pojištěním? Platí ho za něj po celý březen stát, když byl první polovinu měsíce denním studentem VŠ?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací.

Kdy je SVJ povinno registrovat své statutární zástupce na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu? I když nepobírají žádnou odměnu, nebo jen v případě, že jejich příjem zakládá účast na zmíněných pojištěních, tzn. na zdravotní od 1 Kč a na sociální od 4000 Kč? A od jakého data přesně? Četla jsem, že od zvolení do orgánu SVJ, což může být i několik let zpětně?

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Pokud žena vykonává OSVČ, ale současně pečuje o 2 děti do 15 let, určitě vždy o prázdninách v měsíci červenci a srpnu, může v tomto období vykázat svoji činnost jako vedlejší, i když jinak je to její činnost hlavní činnost? Podle zákona č. 592/1992 Sb. by to snad mělo jít. Kdy musí nahlásit tuto péči o děti? Musí to být dopředu, nebo stačí až při ročním zúčtování? Případně, co se k tomu musí doložit? Dá se toto uplatnit i zpětně? 

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Těmito, v dalším textu blíže rozebranými výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

Úvod Cílem tohoto příspěvku je informovat podnikatelskou sféru a osoby zpracovávající daně o postupech ve zdravotním pojištění v souvislosti s důležitou povinností OSVČ, kterou je provedení ročního zúčtování formou podaného přehledu o...

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že podnikatelský sektor jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu na základě dosaženého daňového základu.

Jak se postupuje u dohody o provedení práce nad 10.000 Kč z pohledu sociálního a zdravotního pojištění, od kterého data platí pojistný vztah - den uzavření smlouvy nebo den nástupu do zaměstnání? Jak postupovat s odhlašováním a přihlašováním zaměstnance, jak s ELDP a zákonným pojištěním?