Ing. Antonín Daněk - strana 25

  • Článek
S účinností od 1. srpna 2013 se zvyšuje minimální mzda na 8 500 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 8. 2013 z této nové částky.
Vydáno: 28. 08. 2013
  • Článek
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.
Vydáno: 22. 08. 2013
Pracovník skončil pracovně právní vztah 18. června. U nového zaměstnavatele nastoupil 21. června 2013. Má povinnost uhradit zdravotní pojištění za 2 dny (19. a 20. června)?
Vydáno: 02. 08. 2013
  • Článek
V souvislosti s nástupem do zaměstnání řeší jak zami textu bych se zaměřil na postupy zaměstnatele z pohlí votního pojištění.
Vydáno: 24. 07. 2013
  • Článek
Skončení zaměstnání z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištěni Ing. Antonín Daněk V přímé návaznosti na skončení (případně přerušení) zaměstnání jsou ze strany zaměstnance i zaměstna vatele řešeny především...
Vydáno: 24. 07. 2013
  • Článek
Na základě kontaktů s praxí opakovaně zjišťuji, že se mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé situace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.
Vydáno: 20. 06. 2013
  • Článek
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci (mimo výjimek) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Vydáno: 24. 05. 2013
  • Článek
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2013 Ing. Antonín Daněk Rozhodné období U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný)...
Vydáno: 24. 05. 2013
  • Článek
V následujícím textu si blíže rozebereme situace, kdy se pojistné na zdravotní pojištění v případě poskytnutého neplaceného volna platí a kdy se neplatí.
Vydáno: 22. 05. 2013
  • Článek
Je pravdou, že pokud zaměstnavatelé důsledně využijí možnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění, mohou ušetřit mnohdy nemalé finanční prostředky na pojistném, které jsou povinni za zaměstnance příslušné zdravotní pojišťovně uhradit. V následujícím textu se zaměřím na charakteristiku vybraných situací jak z pohledu zaměstnavatele, tak zaměstnance.
Vydáno: 25. 04. 2013
Fyzická osoba (pohostinství) upravila ve zdaň. období předcházejícím přechodu na „paušální výdaje“ rozdíl příjmů a výdajů o závazky, pohledávky a zásoby zboží a surovin v kuchyni. Tato úprava neměla vliv na VZ pro zdravotní pojištění v roce, kdy došlo k úpravě. V dalším období upravila VZ pro ZP o zaplacené závazky (pohledávky nebyly uhrazeny). Dotaz: Měla vypořádat nějakým způsobem i úpravu o zásoby, co se týče zdravotního pojištění? Domnívám se, že nikoli, jelikož v předešlém roce bylo pořízení zásob ve výdajích a v nadcházejícím roce v příjmech za tržby. V případě přechodu zpět na DE se zase upraví základ daně pro účely daně z příjmu a soc. poj. mj. opět o zásoby (do výdajů), ovšem pro VZ zdrav. poj. nikoliv.
Vydáno: 09. 04. 2013
  • Článek
Od 1. ledna 2012 pracují zaměstnavatelé s novými podmínkami u dohod o pracovní činnosti (dále jen "DPČ") a dohod o provedení práce (dále jen "DPP"). K tomtuto datu se jednak zvýšila částka, rozhodná pro účast na zdravotním pojištění u dohod o pracovní činnosti z dřívějších 2 000 Kč na 2 500 Kč, jednak se zaměstnanci z pohledu zdravotního pojištění staly i osoby pracující na základě dohody o provedení práce, ovšem za podmínky, že zúčtovaný příjem přesáhnul 10 000 Kč.
Vydáno: 27. 03. 2013
  • Článek
Od 1.1.2012 pracují zaměstnavatelé s novými podmínkami u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. K tomuto datu se jednak zvýšila částka rozhodná pro účast na zdravotním pojištění u dohod o pracovní činnosti z dřívějších 2 000 Kč na 2 500 Kč, jednak se zaměstnanci z pohledu zdravotního pojištění staly i osoby pracující na základě dohody o provedení práce, ovšem za podmínky, že zúčtovaný příjem přesáhnul 10 000 Kč. V této souvislosti podotýkám, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. V následujícím textu si blíže rozebereme některé situace, se kterými se u těchto dohod mohli zaměstnavatelé setkat na přelomu let 2012/2013.
Vydáno: 21. 03. 2013
  • Článek
Zákon č. 500/2012 Sb. , o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, přinesl spoustu změn do právní úpravy různých oblastí celého ekonomického spektra, kdy je ve zdravotním pojištění nově pojata především problematika maximálního vyměřovacího základu u zaměstnance (a zaměstnavatele) i u osoby samostatně výdělečně činné. Jaké podmínky tedy platí ve zdravotním pojištění po 1. lednu 2013 u zaměstnanců a OSVČ s nadstandardními příjmy?
Vydáno: 20. 03. 2013
  • Článek
Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit za ni pojistné podle zákona, musí být tato osoba považována za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění. Tato základní podmínka je splněna tehdy, zakládá-li pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) účast na zdravotním pojištění, tedy s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné na zdravotní pojištění.
Vydáno: 31. 01. 2013
  • Článek
Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jako jediná ze skupin plátců, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. OSVČ platí zálohy jednak při zahájení své podnikatelské činnosti (pokud nejsou od této povinnosti zákonem osvobozeny), jednak na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce. V následujícím textu si rozebereme postup OSVČ v situaci, kdy podnikaly před rokem 2013, a dále v případě, kdy začnou podnikat po 1. 1. 2013.
Vydáno: 24. 01. 2013
  • Článek
Nejen koncem kalendářního roku zpravidla dochází k (mnohdy významným) legislativním změnám a ani období přelomu let 2012/2013 není v tomto směru výjimkou. Tyto změny neminuly ani oblast zdravotního pojištění, kdy plátci pojistného musí nově vzít v úvahu především následující skutečnosti.
Vydáno: 13. 12. 2012
  • Článek
Následující text pojednává o změnách ve zdravotním pojištění včetně analýzy právní úpravy vybraných tematických okruhů po datu 1. 1. 2013.
Vydáno: 26. 11. 2012
  • Článek
Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností. Jestliže zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši (sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, případně s přihlédnutím k minimálnímu či maximálnímu vyměřovacímu základu), pak nemusí mít obavu, jestliže obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb. V takovém případě zdravotní pojišťovna neeviduje dluhy na pojistném ani na penále.
Vydáno: 07. 11. 2012
  • Článek
Různými důvody bývá motivován postup zaměstnance v situaci, kdy se kromě výkonu svého zaměstnání rozhodne začít současně i podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Někdy bývá tento krok téměř nutností, zpravidla za situace, kdy je příjem v zaměstnání nízký, čímž se toto zaměstnání fakticky stává vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodující, kterou činnost bude osoba považovat za hlavní zdroj svých příjmů. Ostatně, jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů? V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání, případně v jeho dalším průběhu) jednak ji uvádí titulní straně Přehledu, podávaného osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ").
Vydáno: 07. 11. 2012