Ing. Antonín Daněk - strana 4

Společenství vlastníků jednotek má tříčlenný výbor. Finanční odměnu pobírá pouze jeden ze členů. Musí být na zdravotní pojišťovnu přihlášeni všichni členové výboru nebo jen ten, který dostává odměnu?

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění potýkají i se situací, kdy zaměstnanec bez omluvy přestane docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě minimální nebo žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém. V tomto pojednání se v podmínkách zdravotního pojištění a pracovního práva zaměříme výhradně na problematiku neomluvené absence, nebudeme se tedy věnovat poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci.

Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4leté (chodí do školky a ve školce spí), 7leté a 9leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 17 300 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění, nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně, jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?

Pokud příjem v zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podléhá odvodu pojistného, má tímto osoba vyřešené své zdravotní pojištění. Může si zaměstnanec zaplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele v situaci, kdy příjem zúčtovaný na dohodu účast na zdravotním pojištění nezakládá?

Za poživatele všech důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak a priori nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Z hlediska řešení pojistného vztahu (pojištění u zdravotní pojišťovny) je pro pojištěnce ideální být zaměstnancem, protože veškeré povinnosti plní ve zdravotním pojištění primárně zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, a platí pojistné podle zákona. Zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Není však úplně pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán, tak se ve zdravotním pojištění nemusí o nic starat.

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Plátci pojistného, tedy subjekty, kterým může vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny, jsou ve zdravotním pojištění: – hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance), – samoplátci, mezi které řadíme: – osoby samostatně výdělečně činné, – osoby bez zdanitelných příjmů. Tento dluh může mít různou podobu. Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat dlužné pojistné a penále. Takto musí bez výjimky postupovat vůči všem dlužícím subjektům. Naproti tomu pokutu za porušení zákona uložit mohou, ale také nemusí. Co dělat, když jste se ocitli v informačním systému zdravotní pojišťovny jako dlužník? Především – aktivně situaci řešit. O tom, že jste se stali dlužníky, buď dobře víte sami, anebo vám to připomene zdravotní pojišťovna, která vás o existenci vašeho dluhu (i v jejím vlastním zájmu) v rámci desetileté promlčecí doby nepochybně sama uvědomí.

V příspevku si formou konkrétních příkladů předvedeme v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, většinou s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ. Pojednáme tedy o zejména situacích, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.  

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Souběhy u dohod a zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk Nejsou výjimkou případy, kdy zaměstnanci pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají ještě další...

Jak vypočítat částku odvodu zdravotního pojištění u nového zaměstnance, který nastoupil dne 21. 8. 2023 (pracovní smlouva, úvazek 40 h/týdně). Minimálně musí být za 08/2023 odvedeno ze základu 6 139 Kč (11 kalendářních dnů), tj. 829 Kč? V případě, že od 1. 8. do 20. 8. 2023 byl na ÚP, tak doplatek do minima u ZP neřeším, ale co v případě, kdy v minulém zaměstnání skončil 31. 7. 2023 a k nám nastoupil 21. 8. 2023. Jak je to v tomto případě se zdravotním pojištěním - máme jako firma povinnost odvést minimum, tj. 2 336 Kč, nebo si to zaměstnanec musí pořešit sám?

Jedním ze základních pravidel obchodních a jiných vztahů je konstatování, že dluhy se mají platit. Nicméně nalezneme případy, kdy je možné dluh legálně, tedy bez sankcí nezaplatit. V této souvislosti je však zapotřebí primárně odlišit pojmy promlčení a prekluze. Jakkoli mohou tyto právní instituty vykazovat určitou podobnost, nejsou svým charakterem identické. Jejich společným rysem je tlak na to, aby byla práva uplatněna a vykonána ve stanovených lhůtách. A právě znalost odlišností pomůže lépe a efektivněji tato práva chránit.

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné. Pojistné tak odvádí zaměstnavatel z: – příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků, – příjmu alespoň 4 000 Kč u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4–6 zákona č. 48/1997 Sb. , kdy se především jedná o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, – příjmu převyšujícího 10 000 Kč u dohody o provedení práce.

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Byl v evidenci úřadu práce. Měl cca kolem 8 000 Kč hrubého, takže jsme mu nemuseli dorovnávat zdravotní pojištění do minimální mzdy. Dne 30. 5. 2023 byl z evidence úřadu práce vyřazen. My jsme o tom nevěděli. Nedorovnali jsme tudíž zdravotní pojištění do minimální mzdy za 6/2023. Zaměstnanec si zdravotní pojištění zaplatil sám. Pokud mi zaměstnanec donese potvrzení o zaplacení zdravotního pojištění za 6/2023, nemusím mu zdravotní pojištění zpětně dorovnávat? Eventuelně, stačí mi od něj čestné prohlášení, že ho zaplatil sám ze svého?

Klientce v červenci skončilo vyplácení rodičovského příspěvku. Od srpna bude osoba pečující o dítě do 7 let. Zároveň si v letošním roce otevřela živnost, kde si přivydělává jen několik tisíc měsíčně. Od srpna tedy musí platit minimální zálohy na sociální pojištění. Jak je to se zdravotním pojištěním? Osoby pečující o dítě do 7 let platí zdravotní pojištění ze skutečného zisku a pro další rok i skutečně vypočítané zálohy. Jak to bude ale pro tento rok? Má oznamovací povinnost vůči sociální správě nebo zdravotní pojišťovně?

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 , o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 , ze dne 22. 5 2012. U všech výše uvedených předpisů budeme v dalším textu uvádět pojem „Nařízení“. Smyslem pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazující poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat. Nařízení fungují tím způsobem, že u migrující osoby v závislosti na její konkrétní situaci určí, podle předpisů kterého státu má nárok například na poskytnutí zdravotní péče, nemocenské či důchodu.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo právní úpravou stanovených výjimek.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li zaměstnání), pak ji zaměstnavatel přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na potřebu dodržení minima stanoveného zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného a především z tohoto důvodu věnují zdravotní pojišťovny kontrolní činnosti u těchto subjektů trvale zvýšenou pozornost.