prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. - strana 2

  • Článek
Malá turbulence v českém účetnictví Prof. Ing. Libuše Müllerová CSc. Po několika letech stability českých účetních předpisů zčeřily relativně klidné vody české účetní legislativy požadavky Evropské unie uvést účetní...
Vydáno: 21. 07. 2015
  • Článek
Účetnictví a účetní výkaznictví o rozdělení zisku a o zálohách na podíl na zisku prof. Ing. Libuše Müllerová CSc. Výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) je součástí vlastního kapitálu vykazovaného...
Vydáno: 05. 02. 2015
  • Článek
1)Audit účetní závěrky představuje její zkoumání (ověření) nezávislým odborníkem - auditorem. Výsledkem tohoto zkoumání je vyjádření názoru (výrok auditora), zda zkoumaná účetní závěrka (tj. účetní výkazy a příloha) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční situace účetní jednotky a způsobu jejího hospodaření k datu, k němuž je účetní závěrka sestavená.
Vydáno: 28. 01. 2015
  • Článek
Účetnictví členských států Evropské unie upravovaly po dlouhou dobu dvě evropské směrnice - směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách a směrnice Rady 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách. Když se podíváme na datum těchto směrnic (1978 a 1983), je zřejmé že za čtvrt století od jejich vzniku prošlo účetnictví určitým vývojem, i když snahy o částečnou novelizaci v minulosti byly. Tou zásadní byla Směrnice evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES ze dne 18. června 2009. Novela zapracovávala Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 ve znění č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů a zjednodušená pravidla pro konsolidaci. Nyní však dochází ke zrušení obou účetních směrnic a jejich nahrazení jednou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/ES ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Členské státy mají povinnost uvést v účinnost své právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. července 2015.
Vydáno: 07. 10. 2014
  • Článek
Není nic neobvyklého, že po uzavření účetních knih a schválení a zveřejnění účetní závěrky se účetní jednotka dozví o skutečnostech, které měly být zaúčtovány v minulém účetním období, ať již jako výnos, nebo jako náklad. Že existuje povinnost podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, nebo možnost podat daňové přiznání na snížení daňové povinnosti, je v těchto situacích dlouhodobě zažitá praxe. V účetnictví je však v těchto případech nutno respektovat ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí: „Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou přeměny společností“. Zjištěnou situaci tedy je nutné zaúčtovat v běžném účetním období. Tato operace se zaúčtovala v běžném účetním období výsledkově, zpravidla jako mimořádný výnos či mimořádný náklad, aby se tak vyjádřila skutečnost, že to do běžného výsledku hospodaření nepatří. Nicméně byl zkreslen celkový výsledek hospodaření jak minulého účetního období, kam tato transakce patřila, avšak zaúčtovaná nebyla, tak běžného účetního období, kde naopak neměla co dělat.
Vydáno: 20. 02. 2014
  • Článek
V čísle 1/2013 tohoto časopisu byl publikován článek, který se pokoušel vysvětlit, jaký postup by měly účetní jednotky zvolit v případě použití ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Do redakce přišly od jednoho čtenáře připomínky, na které bych chtěla reagovat. Jednak proto, že je to slušnost vůči čtenáři, který si článek přečetl a reagoval na něj, jednak proto, že podobné otázky mohly napadnout i jiné čtenáře. Velmi si vážím každého názoru na určitý problém, který se pokoušíme vysvětlit a dát návod účetní praxi, jak správně postupovat zejména v případě nových situací, kterou § 15a jistě je. Přes upřímnou snahu autora se ne vždy podaří vysvětlit všechny souvislosti, které pak čtenáře při čtení jeho článku napadají.
Vydáno: 03. 04. 2013
  • Článek
Jiný výsledek hospodaření minulých let prof. Ing. Libuše Müllerová CSc. S účinností od 1. ledna 2013 byl do vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č....
Vydáno: 05. 02. 2013
  • Článek
Způsob účtování dotací trápí účetní jednotky již dlouho. Ať již se jedná o dotace na náklady, nebo na pořízení dlouhodobého majetku, jsou s nimi spojeny přísná pravidla, která musí účetní jednotka dodržovat a jejich dodržování následně prokázat. Při sledování aktuálního dění jsme v poslední době často svědky nálezů kontrolních orgánů týkající se porušování podmínek u dotací poskytnutých z evropských fondů, jejichž důsledkem je povinnost dotaci vrátit. Avšak nejen dodržování pravidel čerpání dotací, ale i způsob jejich účtování je to, co účetní jednotky zajímá, zejména v případech, a ty jsou zpravidla standardní, kdy přijatá dotace se nepotká ve stejném účetním (a zdaňovacím) období s vynaloženými náklady na účel, na který je dotace poskytnuta.
Vydáno: 09. 09. 2012
  • Článek
Účetní předpisy jsou – na rozdíl od těch daňových – relativně stabilní a v poslední době nedoznávaly výraznějších změn. Počínaje rokem 2012 dochází k poněkud rozsáhlejším úpravám účetních předpisů, než na jaké jsme byli v poslední době zvyklí. Příčiny těchto změn jsou dvojí povahy. První skupina změn se týká některých ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen ZoÚ) a prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen Vyhláška 500) v důsledku novelizace zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. V souvislosti s novelou tohoto zákona muselo dojít k jeho provázanosti s účetními předpisy. Významně se na těchto změnách podílí zejména právní úprava přeshraničních fúzí, kde bylo nutné upravit předpisy tak, aby k těmto fúzím vůbec mohlo docházet. Druhá skupina změn se týká stále důslednějšího uplatňování požadavku zákona o účetnictví, aby účetní závěrka sestavená na základě správného a průkazného účetnictví podávala věrný a poctivý obraz finanční situace a způsobu hospodaření účetní jednotky.
Vydáno: 09. 01. 2012
  • Článek
V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy účetní jednotka obdrží dotaci (např. z fondů EU) v cizí měně. Dle obecných pravidel týkajících se dotací, představuje přijatá dotace do okamžiku jejího použití závazek vůči poskytovateli dotace, spočívající v podmínce, že bude dotace použita na stanovený účel. Tento závazek se účtuje po přijetí dotace na vrub bankovního účtu (221-Bankovní účty), souvztažně ve prospěch odpovídajícího účtu v účtové skupině 34-Zúčtování daní a dotací (např. 347-Ostatní dotace). Použití dotace je pak účtováno ve věcné a časové souvislosti na vrub tohoto účtu souvztažně ve prospěch účtu výnosů nebo jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku v závislosti na účelu poskytnuté dotace.
Vydáno: 07. 12. 2011
  • Článek
Účetnictví je založeno na tzv. aktuálním principu, který znamená, že se jednotlivé transakce zobrazují v tom účetním období, ke kterému věcně přísluší, bez ohledu na to, kdy nastanou peněžní toky. Další účetní zásadou je tzv. matching princip, který představuje pravidlo přiřaditelnosti nákladů k výnosům či obráceně vztahující se k výkonům sledovaného účetního období. V mnoha případech obě tato pravidla zajišťují dohadné položky či časové rozlišování nákladů a výnosů. Existují však výjimky, kdy uvedená pravidla nelze dodržet; donedávna k nim patřily i dotace.
Vydáno: 13. 10. 2011
  • Článek
V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 5/2011 na s. 5. V níže uvedeném příspěvku se budeme věnovat dalším podkladům pro audit účetní závěrky požadavaným auditorem, probereme si obsah prohlášení vedení společnosti a nakonec si projdeme zprávu auditora.
Vydáno: 25. 05. 2011
  • Článek
Uživatelům účetních informací by měla ověřená účetní závěrka poskytovat přiměřenou jistotu, že neobsahuje významné nesprávnosti a že se při svém rozhodování mohou na vykazované informace spolehnout. Aby ověřování bylo efektivní a šetřilo čas jak auditora, tak kontaktním osobám společnosti, kteří jsou auditorovi při ověřování k dispozici, musí se na něj připravit jak auditor, tak společnost. Mezinárodní auditorské standardy ukládají auditorovi sestavit plán auditu, podrobně se seznámit s prostředím, ve kterém účetní jednotka provozuje svoji činnost a vyhodnotit rizika možných nesprávností. Co všechno by měla účetní jednotka auditorovi poskytnout a jakým způsobem s ním spolupracovat, se snaží vysvětlit následující článek.
Vydáno: 20. 04. 2011
  • Článek
Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, nepodléhá tak častým změnám, jako je tomu u daňových zákonů. Přesto se v souvislosti s harmonizačními procesy určitým nejen technickým, ale i obsahovým úpravám nevyhne. V posledních dvou letech (2009, 2010) byly do zákona zapracovány zejména změny a doplňky v návaznosti na razantní změnu metodiky účetnictví státu. S účinností od 1. ledna 2011 je zákon novelizován v souvislosti s implementací Směrnice evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES ze dne 18. června 2009. Tou se mění směrnice Rady ES 78/660/EHS (týká se individuálních účetních závěrek účetních jednotek) a směrnice Rady 83/349/EHS (týká se konsolidovaných účetních závěrek). Dále novela zapracovává Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 ve znění č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů a zjednodušená pravidla pro konsolidaci.
Vydáno: 08. 02. 2011