Jana Jarešová

Pokuta za opožděné tvrzení daně JUDr. Jana Jarešová, Ph.D., Generální ředitelství cel Ing. Martina Havránková, Generální finanční ředitelství Pokuta za opožděné tvrzení daně je institutem poměrně mladým, který nově...

Povolovacím řízením podle zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních “) se autoři tohoto příspěvku na stránkách Daňového EXPERTA již zabývali.1) Ke dni 1.1.2015 však nabyl účinnosti zákon č. 331/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novelizační zákon“), který pro povolovací řízení znamenal doslova revoluci. V tomto příspěvku by se autoři rádi věnovali odlišnostem nové úpravy od úpravy předchozí a aplikací nové úpravy Celní správou České republiky (dále jen „celní správa“2)).

Odkladný účinek významným způsobem zasahuje do právních poměrů, přičemž tento zásah se prohlubuje, odkládají-li se účinky již pravomocného a vykonatelného rozhodnutí jako je tomu v případě přiznání odkladného účinku podané správní žalobě. Správní soudy v poslední době přiznávají odkladný účinek častěji. Tento příspěvek se na uvedenou problematiku dívá z pohledu správního orgánu, který vydal „odložené“ rozhodnutí, a který se musí vypořádat s celou řadou nevyjasněných problémů, které s sebou přiznání odkladného účinku nese, a v neposlední řadě pak v případě úspěchu ve věci s výkonem rozhodnutí, který bude „zpožděn“ o dobu vedení soudního řízení.

„Správný berní úředník překročí mrtvolu a vybere daně“. Toto heslo, kterým by se dala charakterizovat povinnost zachovávat mlčenlivost dle zákona č. 337/1992 Sb. , zákon o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“) v jeho původní podobě z roku 19931), již dávno neplatí. Průlomů do daňového tajemství najdeme v současné úpravě celou řadu.

Bohužel se začíná stávat zvykem, že i procesní daňový předpis, kterým je zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), se stává stejně jako hmotné daňové zákony předmětem novelizace několika různými zákony.

Registrační řízení bývá zpravidla prvním, při kterém se poplatník nebo plátce „potkává“ se správcem daně. Toto řízení navíc prošlo v nedávné době velmi významnou novelizací, takže nebude od věci mu věnovat další volné pokračování příspěvků týkajících se daňového řádu .

Spotřební daně představují významný příjem státního rozpočtu. Současná právní úprava vychází ze skutečnosti, že povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit by měla vzniknout bezprostředně před skutečnou spotřebou zdaňovaného zboží. Harmonizace spotřebních daní na úrovni Evropské unie zároveň znamená, že se jednotlivé členské státy musí ve své právní úpravě vypořádat s principem volného pohybu zboží v rámci celé Unie, popř. s tím, že v některých případech zboží podléhající spotřební dani bude od této daně osvobozeno.

V minulém příspěvku1) nebyla zmíněna ještě jedna novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), která nabyla účinnosti dne 1.1.2014.

Legislativní smršť, která se v poslední době strhla, významným způsobem zasáhla, případně zasáhne i do zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) a orientace v jednotlivých novelách s různě nastavenou účinností začíná být poněkud komplikovaná. Je tedy namístě připomenout, které změny nás na základě již platných zákonů1) v poslední době potkaly, nebo v blízké době potkají.

V minulých číslech Daňového experta byly uveřejněny dva díly týkající se placení daní. Tento příspěvek na ně navazuje a samostatně se věnuje dvěma významným institutům v placení daní, a to posečkání a splátkování, které jsou v praxi hojně využívány, neboť daňovým subjektům přinášejí úlevu v podobě odložení okamžitého zaplacení daně v plné výši.

Daňový řád - část XI. Placení daní (2. díl) Ing. Martina Havránková JUDr. Ing. Jana Jarešová Ph.D. Tento příspěvek navazuje na 1. díl k placení daní, uveřejněný v minulém...

Důležitou součástí správy daní, která kromě správného stanovení daně též naplňuje její cíl1, je placení daní. Placení daní je upraveno zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád"). Předmětem tohoto příspěvku budou vybraná ustanovení Hlavy V daňového řádu nazvané „Placení daní", a to evidence daní, pořadí úhrady, nedoplatek a odpis nedoplatku. Navazující instituty, zejména úprava přeplatku a jeho vratitelnost možnost jeho vrácení, budou rozebrány v následujícím čísle Daňového experta. O lhůtě pro placení daně bylo podrobně pojednáno v jednom z minulých čísel.2 Posečkání a splácení bude předmětem samostatného příspěvku v některém z čísel následujících.

S rozvojem informačních technologií začala řada firem aplikovat principy elektronizace vnitropodnikových procesů. Důvody jsou zřejmé - snaha o zefektivnění vlastního procesu, centralizace a zabezpečení dat, snížení nákladů na práci a obsluhu informací v analogové podobě. I daňová správa, přestože ji zjevně nemůžeme označit za „standardní firmu“, se v nedávné minulosti vydala touto cestou. Snaha o elektronizaci některých procesů je zřejmá například z vybudování a podpory portálu EPO (elektronická podání), rozvoje DIS (daňové informační schránky) a v neposlední řadě rovněž zaváděním e-auditních postupů do kontrolní praxe správce daně. Tématem tohoto článku je právě poslední zmiňovaný proces, tedy e-auditní postupy správce daně při kontrolní činnosti. Autoři si kladou za cíl představit odborné veřejnosti podstatu e-auditních postupů, neboť v této oblasti podle jejich názoru existuje ještě řada nezodpovězených otázek, které mohou být příčinou sporu mezi správcem daně a daňovým subjektem.

V minulém čísle Daňového expertu jsem se zabývala jednou částí nalézacího řízení, a to vyměřovacím řízením. Dnes bych na tento příspěvek navázala řízením doměřovacím. Jeho úpravu nalezneme v části třetí, hlavě IV, díle 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Ústřední částí správy daní je vlastní nalézací řízení, v rámci něhož se nalezne (stanoví, vyměří, doměří) daň. Je upraveno v hlavě IV, části třetí zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony (dále jen „daňový řád“).

V minulých číslech Daňového experta byly uveřejněny příspěvky zaměřené na téma důvodů pro zahájení daňové kontroly.1 Rádi bychom k uvedenému tématu přispěli pár slovy i z pohledu daňové správy.

Daňový řád, část IX., Přezkumné řízení a obnova řízení JUDr. Jana Jarešová, Ph. D. 1 Přezkumné řízení Institut přezkumu, který spolu s účinností zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,...

Rozhodnutí správce daně je důležitou součástí správy daní, neboť právě a jedině rozhodnutím může správce daně osobám zúčastněným na správě daní ukládat povinnosti, přiznávat práva anebo prohlašovat práva a povinnosti stanovené zákonem.

Dne 18. února 2011 vyšel ve Sbírce zákonů v částce 11 zákon č. 30, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád“) a další související zákony. Jde o první novelu daňového řádu označovanou také jako „technická novela“.