Ing. Matěj Nešleha - strana 1

Podnikatel FO vede účetnictví, v roce 2014 mu vyšel hospodářský výsledek – 1 mil. Kč, ten jsem zaúčtovala MD(-)431/D 429. Vzhledem k tomu, že podnikatel přecházel z daňové evidence na účetnictví, tak jsem musela dodaní zásoby, majetek. Proto mi vyšla daňová povinnost 57 510 Kč. Jak mám tuto daňovou povinnost zaúčtovat, aby se mi rovnala aktiva a pasiva?  

Podnikatel při prodeji ojetého motorového vozidla přijme provizi včetně kupní ceny. Tu však okamžitě odevzdá prodávajícímu. Zůstane mu v ruce jen provize včetně DPH. Jakou částku je podnikatel povinen odeslat na FÚ elektronicky? Je to celá částka přijatých peněz včetně provize, anebo pouze provize, která vstupuje do daňového základu podnikatele? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Podnikatel podniká v oblasti autodopravy. Naftu do nákladního automobilu nakupoval při zahraničních cestách v zemích EU u různých čerpacích stanic a poté přes zprostředkovatele podával žádost o vrácení zahraničního DPH. Nyní uzavřel smlouvu s firmou ERNEKS INVEST s.r.o. s tím, že u nich bude postupně během měsíce tankovat naftu a na konci měsíce firma ERNEKS INVEST s.r.o. vždy vystaví fakturu za celý měsíc a to vždy jednu za tankování v ČR a druhou za tankování v zahraničí. Když firma vystavila fakturu za naftu v ČR, tak měla na faktuře české DIČ nafta bych vystavena se sazbou 21% DPH. Když ale vystavila tato stejná firma ERNEKS INVEST s.r.o. fakturu za tankování nafty v Německu, tak měla na faktuře uvedeno německé DIČ a faktura byla vystavena se sazbou 19 % DPH. Může si podnikatel uplatnit DPH z této faktury, když je uvedeno na faktuře německé DIČ a nafta se sazbou 19% DPH?

Podnikatel - plátce DPH se rozhodl založit společnost s ručením omezeným a ukončit podnikání dle § 7 ZDP jako FO. V účetnictví evidujeme v majetku budovu - sklad zboží. Budova je zapsána na KN na rodné číslo, byla vložena do podnikání. Byla odepisována. - Jak postupovat při ukončení podnikání, kdyby si chtěl podnikatel budovu dál ponechat ve svém majetku jako občan a nové společnosti ji pronajímat dle § 9 ZDP? - Předpokládáme, že by měl v odpisování budovy pokračovat, nebo se mýlíme? - Mohl by v § 9 zůstat plátcem DPH? Z nájmu by měl kromě příjmů uskutečněná plnění, a pokud by v budově něco opravoval, mohl by uplatnit DPH na vstupu.

Dotaz Situace č. 1: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Dne 18. 10. 2021 podal zástupce daňové přiznání znovu a již se všemi povinnými přílohami. Správce daně nevydal do 18. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 daňového řádu . Ve který den je daňové přiznání platně podáno s ohledem na případný vznik pokuty dle § 250 daňového řádu ? Situace č. 2: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Správce daně vydal dne 21. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 odst. 1 písm. b) daňového řádu (podání má materiální vady – je neúplné, není tak způsobilé k projednání). Správce daně stanovil na odstranění vady lhůtu 8 dnů, která měla uplynout dne v pondělí 8. 11. 2021. Daňový poradce dne 7. 11. 2021 požádal o prodloužení této správcovské lhůty do 20. 11. 2021. Správce daně dne 15. 11. 2021 vydal rozhodnutí o prodloužení této správcovské lhůty (plné vyhovění a prodloužení správcovské lhůty plynoucí z výzvy k odstranění vad do 20. 11. 2021 dle žádosti daňového poradce). Toto vyhovující rozhodnutí bylo ale daňovému poradci oznámeno (doručeno) až 25. 11. 2021, tzv. náhradním způsobem, uplynutím lhůty dle § 44 daňového řádu . Tedy ve lhůtě do 20. 11. 2021 nebyly vady (úplnost) daňového přiznání odstraněny a správce daně považuje původní podání (daňové přiznání) podané dne 30. 9. 2021 dle § 74 odst. 4 daňového řádu za neúčinné. Dne 24. 11. 2021 správce daně vydal výzvu k podání daňového přiznání za rok 2020. Lhůta podle správce daně uplynula dne 30. 9. 2021 a daňové přiznání je neúčinné. Je postup správce daně správný? Dle § 101 odst. 5 je rozhodnutí vůči příjemci účinné až oznámením. Na druhou stranu si lhůtu 20. 11. 2021 určil v žádosti samotný daňový poradce a správce daně vydal rozhodnutí do doby, o níž měla být lhůta podle žádosti prodloužena, resp. do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel (§ 36 odst. 2 daňového řádu ).

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Chtěli bychom se zeptat na daňovou uznatelnost či neuznatelnost u lékařských prohlídek u zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Jedná se nám o: a) vstupní lékařskou prohlídku b) periodickou lékařskou prohlídku - cca po 2 letech, c) výstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců. Na jaký účet účtové osnovy vše účtovat?

Firma s. r. o., neplátce DPH by chtěla zhodnotit své peníze ve firmě formou nákupu kryptoměn, případně dluhopisů apod. (např. 300 000 Kč). Jaké jsou účetní a daňové dopady pro firmu? Jak to bude se zaúčtováním?

Jednatel společnosti s. r. o. pronajímá do své firmy na základě nájemní smlouvy své soukromé vozidlo. Jednatel v s. r. o. nemá zaměstnanecký poměr. 1) Nájem vozidla, PHM, i opravy budou daňově uznatelným nákladem pro s. r. o.? 2) Může s. r. o. podat přiznání k dani silniční a i ji zaplatit, i když v TP vozidla je uveden vlastník jednatel společnosti (kolonka provozovatele není vyplněna) - jaké to bude mít daňové dopady? 3) Jednatel společnosti by tento pronájem měl zdanit v § 9 ZDP? 4) Jelikož se jedná o spojené osoby, nájemné za vozidlo by mělo být v ceně obvyklé. Jak se postupuje, pokud by nájem byl nižší - kdo dodaňuje?

Mateřská společnost vyhlásila výběrové řízení na prodej 100 % podílu v dceřiné společnosti. Z výběrového řízení nevzešel vítěz a k realizaci prodeje nedošlo. Mateřská společnost vynaložila v souvislosti s přípravou výběrového řízení náklady, např. za právní služby (Due Diligence, příprava dokumentace aj.) Lze tyto náklady posoudit jako daňově uznatelné podle § 24 odst. 1 ZDP, nebo se jedná o přímé náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti podle § 25 odst. 2 písm. zk) ZDP, tedy daňově neuznatelné?

Firma s. r. o. plátce DPH montuje občanům fotovoltaické elektrárny v celkové hodnotě kolem cca 300 000 Kč. V prosinci 2020 (i v listopad 2020) přijala přijatou zálohu cca 150 000 Kč. Z které odvedla 15 % DPH i v 12/2020 i v 11/2020. Zúčtování konečné práce bude cca únor 2020.Kde bude vystavená konečná faktura. Bude celkový příjem těchto staveb zdanitelným příjmem 2021 a v roce 2020 se bude účtovat přijatá záloha na 324 000 Kč?

OSVČ zemřela 30.10. 2020. V podnikání je několik položek HIM, které se odepisují. Jak budou uplatněny odpisy? V daňovém přiznání od 1. 1. do 29. 10. 2020 se uplatní poloviční část odpisů, v DP za období 30. 10.-31. 12. 2020, druhá polovina? Nebo se ta druhá polovina za rok 2020 nebude uplatňovat. Podle § 26 odst. 7 si myslím, že by se měla v každém přiznání uplatnit ½, nebo se mýlím? V příštím roce pak bude ukončeno dědické řízení..... tam se bude odpis uplatňovat jak? V přiznání od 1. 1. do ukončení dědictví 1/2 a poté syn, který firmu bude přebírat a v podnikání pokračovat uplatní již ve svém daňovém přiznání 1/2 odpisů na konci roku 2021?

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Společnost - malý pivovar plátce DPH - uskuteční plnění - prodej piva, jak vývoz do zemí EU, tak mimo EU. Prosím o sdělení, jak naložit s DPH a spotřební daní, v případě prodeje do EU plátci, v případě prodeje do EU neplátci, v případě prodeje mimo EU plátci, v případě prodeje mimo EU neplátci?

Mohou dva společníci společnosti požádat o paušální daň od roku 2021? Společnost není plátce DPH a celkový příjem z podnikání nepřesáhne 1 mil. Kč.

Společnost poskytla v roce 2018 zápůjčku fyzické osobě s úrokem a smluvní pokutou. Dluh byl zajištěn převodem družstevního podílu na byt v bytovém družstvu. V roce 2020 se stalo to, že jednatel tento dluh převzal na sebe, je novým dlužníkem a ve smlouvě o převzetí dluhu je částka vyšší než výše pohledávky s úroky a smluvní pokutou. Společnosti tím vzniká výnos - zřejmě ostatní provozní výnos 648. Je potřeba zkoumat cenu obvyklou celé transakce, když ve smlouvě o převzetí dluhu je částka pohledávky vyčíslená a je vyšší než cena pohledávky včetně příslušenství v účetnictví? Částka je vyšší z důvodu, že se dluh mezi původním dlužníkem a jednatelem započítává na kupní cenu převodu za byt, který si jednatel ponechává. Jednatel tedy nově dluží své společnosti tuto novou částku, je potřeba ji prozkoumávat z pohledu ceny obvyklé, když je vlastně "tržní" (kupní smlouva). Skutečně stačí z pohledu firmy zaúčtovat výnos 648 - novým dlužníkem je jednatel, který si závazek vypořádá zápočtem, v minulosti poskytl bezúročné zápůjčky společnosti.

Jak odepsat podíl v zahraniční firmě (sídlo v Číně), jejíž majitel přestal komunikovat a založená společnost zůstala vlastně jen na papíře? 

Jsou 3 společníci s. r. o. Společnost založena v roce 2018. Každý vložil do společnosti 50 000 Kč. Každý má 1/3 podílu v s. r. o. Jeden chce vystoupit ze společnosti. Je možné svou třetinu prodat oběma společníkům, kteří v s. r. o. zůstanou - tj. 1/3 rozdělit na polovinu, aby pak zbývající dva společníci měli dva stejné podíly 50 a 50 %? Dojde k převodu podílu na společníky - tedy veškeré finanční pohyby mezi prodávajícím a kupujícími se odehrávají mimo s. r. o., tedy i mimo účetnictví s. r. o. Jakou je nutno sepsat smlouvu? Dle jakého zákona? Je nutno mít nějaký znalecký posudek - znalec v oboru s razítkem nebo stačí např. účetní závěrka a výše vlastního kapitálu a z něho určena cena či může být jakákoliv dohoda, resp. cena ve smlouvě dle dohody? Např. je-li výše vlastního kapitálu 120 000 Kč, pak druhý a třetí společník (kupující) zaplatí polovinu z 1/3, tj. odcházející společník dostane 20 a 20 000 od každého? Jak se nahlásí změna do rejstříků - od jakého data právě budou ve společnosti již jen dva společníci?

Manželka OSVČ v roce 2020 na mateřské dovolené dostala darem pozemek od svého bratra. Dle odpovědi zde na vašem portálu (DAUC ID: 26363) by měla být hodnota daru započítána do příjmu manželky (limit 68 000 Kč) pro účely slevy na manželku. Jak je tedy nutné prokázat hodnotu darovaného pozemku? Je potřeba nechat zpracovat znalecký posudek? Nebo postačí dohledat cenu obvyklou odpovídající darovanému pozemku?