Ing. Matěj Nešleha - strana 3

Společnost s. r. o. má ve svém majetku od roku 2014 kanalizaci (umístěnou mimo areál). Nyní ji bude darovat svazku obcí. Daňová zůstatková cena bude zaúčtovaná jako daňově neuznatelný náklad a bude provedena úprava odpočtu DPH, tj. budou vráceny 3/10 uplatněného odpočtu DPH nebo je nutné odvést DPH z ceny obvyklé? Je možné uplatnit takto poskytnutý dar Svazku obcí jako položku snižující základ daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? Lze toto chápat jako ekologické účely?    

Jak to bude při stanovení příjmu zaměstnance v případě použití služebního elektromobilu v situaci, kdy vozidlo je nabíjeno i doma na náklady zaměstnance a je využíváno jak pro služební, tak soukromé účely? Po přečtení obou KOOV mi pořád není jasné praktické provedení. Není mi jasné, jaké výdaje si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelné v případě spotřeby elektřiny, když zaměstnanec nabíjí "z domova". GFŘ v KOOV 561/29.01.20 připustilo referenční cenu dle vyhlášky č. 358/2019. Avšak pokud se bude jednat o vozidlo, kde máme např. smlouvu o výpůjčce z důvodu úvěru, tak podle §24/2/k lze uplatnit pouze výdaje v prokázané výši. A to bude při nabíjení z domova asi problém. Dále mi není jasný praktický postup dle projednaného KOOV č. 561 - jak stanovím výši nepeněžního příjmu zaměstnanci, pokud bude nabíjet na vlastní náklady? Bude muset zaměstnanec tedy doložit cenu, za kterou energii pořídil, zaměstnavatel mu ji na základě např. dokladu o použití proplatí a následně mu stanoví nepeněžní příjem formou váženého průměru nákupních cen z dokladů, které mu doloží zaměstnanec - např. nákupy u dodavatelů, doložená cena za dobíjení doma atd? Pokud zaměstnanec nedokáže prokázat cenu, bude pak možné pracovat s cenou referenční - stanovená vyhláškou? Zajímal by mne hlavně praktický postup. 

Jako externí účetní vedu účetnictví jednomu klientovi, který si sám ve svém SW vede sklad zboží a vystavuje vydané faktury. Sklad účtuji způsobem B. Nyní mi klient oznámil, že přišel o všechna data, resp. nějaký způsobem mu úplně "zkolaboval" počítač a vypadá to, že data už nepůjdou obnovit. Oznámil mi také, že data přestal zálohovat před několika lety. Co dělat v takovém případě? Naposledy máme vyjeté skladové sestavy k 31. 8. 2020. V případě, že by se data přece jenom obnovila, postupovala bych tak, že bychom nákupy a prodeje zboží za toto mezidobí ručně dodatečně zadali do skladu příjemkami a výdejkami. V případě, že by se data už neobnovila, zadali bychom si stav jednotlivých skladových položek k 31.8. (tj. poslední známý stav ze skladového SW), doložili touto sestavou, mezidobí zadali příjemkami a výdejkami a aktuálně pokračovali. V tomto případě by nám chyběla detailní evidence za měsíce leden až srpen a za minulé roky, ale chybělo by to jen v SW, vytištěné skladové sestavy vč. příjmů a výdejů zboží dle jednotlivých měsíců máme, jak k letošnímu roku, tak k minulým rokům. Je můj navrhovaný postup správný, případně jak jinak a lépe toto řešit?

Akciová společnost uspořádala ve firemním týdeníku vědomostní soutěž za účelem zvýšení povědomí zaměstnanců o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a předcházení pracovním úrazům. Soutěž je určena pro zaměstnance společnosti a jejich dceřiných společností. Vylosovaní výherci soutěže obdrží nepeněžní výhru v podobě poukazu na pobyt v penzionu v hodnotě 4 000 Kč. Společnost nyní řeší správný daňový režim soutěže na straně pořadatele a na straně výherců. Jedná se u pořadatele soutěže o daňově uznatelný náklad s nárokem na odpočet DPH související s činností společnosti v oblasti BOZP? O jaký druh příjmu se jedná u výherců soutěže - vlastních zaměstnanců a zaměstnanců dceřiných společností? Je nutno u vlastních zaměstnanců zahrnout výhru do příjmů ze závislé činnosti s povinností odvodu pojistného nebo se jedná u všech výherců o ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP, který je do výše 10 000 Kč osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP?

Bývalý zaměstnanec, zaměstnán do 31. 8. 2018, zůstal dlužen podniku za nájem bytu za 6 měsíců, v částce 25 000 Kč. V roce 2019 jsem vytvořila daňovou opravnou položku k pohledávkám a tento rok chci pohledávku odepsat. Má nějaký vliv na daňovou uznatelnost odepsání pohledávky, když dlužník je bývalý zaměstnanec? Je zaměstnanec spojená, nebo jinak blízká osoba?

Podíl společníka přestavuje jeho účast v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Obchodními korporacemi rozumíme dle § 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti řadíme například veřejnou obchodní společnost, komanditní společnosti, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s daňovými otázkami spojenými se zdaněním, resp. osvobozením, příjmu z převodu podílu na společnosti s ručením omezeným u fyzických osob. Pozornost nebude vůbec věnována příjmům z převodu obchodního podílu u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kde je pojetí zdanění, resp. osvobození, zcela odlišné.

Nová firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU. Pro účely DPH vykazujeme prodej na ř. 21 a nákup na ř. 5 a 43 (a souvztažně podáváme KH a SH). DUZP u faktury vydané dáváme jako datum dokončení obchodu - tzn. datum vykládky do poslední místa určení (tedy až služba proběhne). Nákup dopravy (nákladovou stranu obchodu) časově rozlišujeme do stejného roku jako výnos (aby se vázal obchod do stejného období), pokud ji dodavatel vystaví v jiném období. Na nákladové straně má firma i nákladové provizní faktury na základě provizní smlouvy za zprostředkování obchodu od firem z EU. Tuto fakturu standardně vykazuje do DPH (KH) obdobně jako jiné služby (dopravu) ze zahraničí na ř. 5 a 43 z EU. Z pohledu daně z příjmu a účetnictví nákladově časově rozlišujeme do období roku podle toho za jaké sjednané obchody byla tato provizní faktura od dodavatele vystavena. Je tento proces dobře nastavený z pohledu DPH i daně z příjmů? Nevzniká firmě povinnost dávat nějaký další výkazy či srážet daň za dodavatele z EU (faktury za provize) z pohledu mezinárodního zdanění?

Dvě fyzické osoby A a B, které spolu podnikají a rozdělují si příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) rovným dílem 50%, vedou již několik let účetnictví, postupovali jsme správně, když jsme v roce 2018 všechny výnosy a náklady počítali na fyzickou osobu A a v daňovém přiznání jsme vše rozdělili 50 %? Nebo jsme měli u každé fyzické osoby vést samostatně účetnictví? Je povinnost od 1. 1. 2019 vést u každé fyzické osoby ve sdružení samostatně účetnictví? Společník B by chtěl část budovy opravit, můžou být faktury vystaveny na něho, aby byly daňově uznatelné, když doposud bylo vše vedeno na společníka A? 

V otázce DAUC ID: 25074 je uvedeno, že daň vyměřenou neoprávněně poplatníkem z EU nelze uplatnit v přiznání DPH ani nelze žádat o její vrácení. Pokud dodavatel z EU fakturu neopraví o DPH, můžeme neoprávněné DPH zaúčtovat do daňových nákladů? Příklad: Zboží 1000 EUR + 19 % DPH = 1000 + 190 1000 = 21 % pořízení zboží z EU 190 = 0 % - účtovat do nedaňových/daňových nákladů? 1000 = 21 % pořízení zboží z EU (vstup i výstup) 190 = 0 % - účtovat do nákladů nedaňových? Poznámka redakce: Kopíruji znění dotazu DAUC ID 25074. Podnikatel, plátce DPH, obdržel od plátce z Německa fakturu za zboží, kde je vyčíslena německá daň 19 %. Německý plátce odmítá vystavenou fakturu opravit. Jak má český podnikatel s touto fakturou naložit v souvislosti s DPH a kontrolním hlášení?   Toto je poměrně nepříjemná situace. Nicméně pokud se jedná o pořízení zboží z Německa do tuzemska, jde o předmět daně a je nutné přiznat daň. Jestliže je na daňovém dokladu vyčíslena částka bez daně a samostatně daň, plátce přizná daň z částky bez daně a pokud splňuje zákonem stanovené podmínky, uplatní i nárok na odpočet daně. Daň, kterou požaduje dodavatel z Německa, je nutné vyžadovat mimo daňové řízení, plátce nemá ani nárok na vrácení daně z Německa, pokud tato daň neměla být podle zákona platného v Německu uplatněna. Pořízení zboží z jiného členského státu se uvádí do části. A. 2. kontrolního hlášení.  

Ve firmě máme již několik zaměstnanců s pozitivním testem na covid-19. Firma jednak zorganizovala testy na covid-19 pro zaměstnance a dále by chtěla proplatit zaměstnancům náklady na testy, které si nechali provést na své náklady. Bude se jednat o daňově uznatelné náklady, když doklad je vystaven na zaměstnance?

Společnost s. r. o. by chtěla přímo hradit externím subdodavatelům - fyzickým osobám ve stavebnictví ubytování? Tito subdodavatelé jsou fyzické osoby, které pro společnost fakturují pokládání kamenných dlažeb na území ČR dle dohodnuté ceny s tím, že by jim společnost sro platila mimo tuto fakturaci ubytování v ČR přímo ubytovateli? Lze tento druh nákladu na ubytování zahrnout jako daňový náklad společnosti nebo naopak? 

Společnost, která točí film, uzavře koprodukční smlouvu, na základě které obdrží příspěvek, který bude dostávat ve splátkách po dobu tvorby filmu. Jak bude tento koprodukční příspěvek účtován u firmy, která točí film?

Klient, automechanik, nakoupil diagnostický přístroj pro osobní a nákladní automobily bez SW. Následně dokoupil SW a také aktualizaci tohoto SW (přes 65 000 Kč) a také různé adaptéry, přechody, propojení a notebook nutný pro vyhodnocení informací ze zařízení (bez SW to stálo celkem 90 000 Kč). Mám toto zařízení zatřídit zvlášť SW a HV nebo jako celek? Do které odpisové skupiny to bude patřit - zda do 1 nebo 2 [našel jsem v 1 skupině - (1-21) 26.51 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy], ale nejsem si jistý, zda to v tomto případě splňuje. Jak by se účtovalo v účetnictví a jak v daňové evidenci s ohledem na cenu softwaru nad 65 000 Kč? 

Fyzická osoba vedoucí účetnictví má pohledávku z roku 2016 částečně neuhrazenou. Letos v červenci jsem vytvořila 100% daňovou opravnou položku MD 558/D 991. Nyní to vypadá, že bude možné pohledávku odprodat, zatím nevím za jakou cenu. Jde o fakturu vydanou. Mohla bych poprosit o podrobné zaúčtování těchto operací? 

Po schválení účetní závěrky za rok 2019 byly vypláceny v roce 2020 odměny jednatelům a představenstvu. Je nutné pro tyto případy tvořit rezervy nebo fondy ze zisku?

Jsem OSVČ, v současnosti neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem. V listopadu 2020 si jako neplátce koupím pro podnikání nové auto. V únoru 2021 se po překročení obratového limitu přihlásím k plátcovství DPH. Je možné si dodatečně uplatnit odpočet DPH z nákupu vozidla? A případně kdy a na jakém řádku v přiznání DPH má být odpočet uveden? Musím v tomto případě vozidlo vložit do obchodního majetku? Bude se platit (případně jak) silniční daň? Jak by to bylo s DPH a daní z příjmů v budoucnu, pokud bych chtěla vozidlo převést zpět do soukromého užívání a případně pak i prodat? Jsou nějaká limitující období v souvislosti s těmito úkony a daněmi (DPH, daň z příjmů - kdy se daně musí odvést a kdy už ne)? Pokud bych musela danit příjem z prodeje vozidla, je možné si oproti němu uplatnit nějaký výdaj?

Česká firma přijala službu - překlad webových stránek od dodatele z Austrálie. Faktura se jmenuje daňový doklad a je vyčíslena v Kč, sídlo dodavatele je Austrálie, DIČ neuvádí. Jak tuto fakturu zaúčtovat správně ohledně DPH?

Společnost A a B jsou spolupořadateli kulturní akce (koncertu). Společnost A v rámci spolupořadatelství vykonává činnosti: - zajištění prodeje lístků na koncert, včetně odvodu příslušné sazby DPH finančnímu úřadu, - zajištění včetně provedené reklamy koncertu a propagace, - zajištění poplatků OSA a dalších. Za výše uvedené činnosti bude společnost A fakturovat služby + 21% DPH společnosti B. Společnost B jako spolupořadatel koncertu: - zajistí vystoupení umělců - úhrada faktury +21% DPH, - zajistí nájem prostor pro pořádání koncertu - úhrada faktury + 21% DPH, - uhradí společnosti A fakturu za provedené služby. Po uskutečnění koncertu společnost A provede finanční vypořádání výtěžku z prodaných vstupenek. Po provedení vyúčtování uhradí společnost A výtěžek společnosti B. Vypořádání = inkaso z prodaných lístků - odvedená DPH k datu prodeje - poplatky ticketportal - poplatky za platby kartou - poplatky OSA Dotaz: Je společnost B povinna z přijaté platby za finanční vypořádání výtěžku odvést DPH v sazbě 21% (výtěžek + DPH)? Pokud by finanční vypořádání nebylo zdanitelným plněním, bude mít společnost B nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění (vystoupení umělců, nájem prostor, služby společnosti A)?

FO-podnikatel, která vede daňovou evidenci a je plátce DPH, dostal od krajského úřadu dotaci na dovybavení obchodu -žádná konkrétní věc, která se z dotace bude pořizovat není ve smlouvě specifikována. Podnikatel nakoupil mrazící box za 37 000 Kč bez DPH a kuchyňskou linku za 35 000 Kč bez DPH. Je tato dotace zdaňována daní z příjmů FO nebo je od této daně osvobozena? Má podnikatel nárok na uplatnění DPH na vstupu? Pokud je dotace osvobozena od daně z příjmů FO, náklady na nákup mrazicího boxu a kuchyňské linky jsou daňově neúčinné, i když si podnikatel uplatnil DPH na vstupu? 

Český daňový rezident má v Holandsku malý hotel. Budova je majetkem této fyzické osoby (FO). FO provozuje tento hotel na dálku z ČR. Jde o soustavnou činnost, na kterou by měl mít podle mě českou živnost. Nemá žádné jiné příjmy. Hotel je ale v Holandsku, a proto bych se chtěla zeptat, kde bude příjem daněn?