MVDr. Milan Vodička

Před časem vzbudil v odborné veřejnosti velikou pozornost rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023 pod čj. 3 VPSH 610/2023-A-122. Meritem věci bylo posuzování otázky, zda a případně jakým způsobem může být v rámci zahájení insolvenčního řízení nahrazen úředně ověřený vlastnoruční podpis elektronickým podpisem. Soud přitom vycházel z doslovné interpretace ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb. , o právu na digitální služby, které nabylo účinnosti relativně nedávno, konkrétně dnem 1. 7. 2022.

Jak přibývá digitálních písemností, přibývají i otázky ohledně jejich věrohodnosti, použitelnosti, správného způsobu archivace ad. Na některé z těchto otázek se zaměříme v následujícím textu, zvláštní pozornost pak bude věnována takovým písemnostem, které plní úlohu účetních a daňových dokladů.

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Není pochyb o tom, že digitalizace celé společnosti se nevyhýbá ani oblasti komunikace s orgány Finanční správy. Počet podání v elektronické podobě adresovaných správci daně přesáhl v roce 2021 již 19 milionů1) a jejich podíl bude dále rapidně narůstat. V souvislosti se zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám zapsaným v registru osob totiž bude uplatňováno ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které daňovým subjektům s datovou schránkou zřízenou ex offo (a zpřístupněnou) klade za povinnost činit vymezená podání pouze elektronicky. Jedná se o podání, pro která je ukotven terminus technicus „formulářová“, a patří mezi ně veškerá daňová tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování), a to jak řádná, tak i následná, opravná nebo dodatečná, dále pak přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Ukládání povinností souvisejících s formulářovým podáním je právním úkonem vůči širokému okruhu daňových subjektů, a mělo by tedy odpovídat příslušným ústavním požadavkům. Bylo tomu tak ale v minulosti? A jak je to dnes? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobně.

Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.

Elektronický podpis není v digitálním světě žádnou novinkou, obzvláště měřeno IT časem, kde je nutno dva roky považovat za jednu celou generaci, během níž dochází ke zdvojnásobení výkonu ve vztahu ke spotřebě.1) V České republice byl legislativně ukotven v zákonu č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který nabyl účinnosti již v roce 2000. Od té doby došlo k zásadním změnám legislativy jak evropské, tak i národní, o vývoji informačních technologií to platí bezpochyby také. Změnilo se nějak nazíraní na elektronický podpis z hlediska jeho použití ve veřejnoprávní nebo soukromoprávní oblasti? Jaké možnosti dnes skýtá a které oblasti jsou naopak problematické? Kde může nahradit zcela materiální podobu vlastnoručního podpisu a kde nikoli a jak je to v případě požadavku na úředně ověřený podpis? Těmito otázkami se budeme zabývat na následujících řádcích.

Ve světě digitálních technologií není nouze o překotné změny a rychlý vývoj, v poslední době se takový proces dá mimo jiné pozorovat ve způsobech a prostředcích pro distanční, vzdálenou identifikaci. Tím je umožněno provádění úkonů právního jednání „na dálku“, bez fyzické přítomnosti dané fyzické osoby. Události spojené s opatřeními proti pandemii koronaviru SARS-Cov-2 takové procesy ještě dále akcelerovaly a urychlily praktické zavedení elektronické identifikace v řadě životních situací a procesů. Jaké jsou možnosti dnes a jak by mohl vypadat budoucí vývoj? Tím se budeme zaobírat na následujících řádcích.

Motto: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“ Albert Einstein Použití elektronické pošty (e-mailu) jako nástroje právního jednání vůči orgánům veřejné moci má svá pravidla i omezení založená platnými legislativními předpisy. Pro oblast daní byla ovšem donedávna elektronická pošta prostředkem vysoce limitovaným, zásadní změnu by mohly přinést rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce roku 2020. Rozbor aktuální situace i možného vývoje obsahují následující řádky.

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?

Proces postupné digitalizace společnosti pokračuje tempem převyšujícím představy řady spisovatelů sci-fi literatury, přičemž klade nemalé požadavky na běžné uživatele v podobě nutnosti přizpůsobení se tomuto trendu posledních let. Změny se nevyhnuly ani oblasti elektronického podepisování, identifikace a autentizace, tedy oblasti, kterou u nás donedávna upravoval zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. Tím základním posunem byla několik let připravovaná nová úprava v rámci Evropské unie, která byla schválena jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“). Na toto nařízení navázala tuzemská legislativa v podobě jednak nového zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dále zákona č. 298/2016 Sb. , 1) kterým bylo upraveno několik desítek jiných předpisů. V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu zákona o elektronické identifikaci, který doplňuje předchozí legislativní změny a přináší některé nové instituty a podmínky.

Motto: Informatik je odborník, který vyřeší problém, jenž vůbec neexistoval, způsobem, kterému nikdo nerozumí. Informační systém datových schránek (dále „ISDS“) je v provozu již více než šest let, z toho přes tři roky jej povinně využívají i daňoví poradci. Za tu dobu nenastaly z pohledu technických podmínek a funkcionalit žádné převratné změny či novinky a je to dobře, protože u tak zásadního systému pro elektronickou komunikaci je stabilita chvályhodnou vlastností a neměnnost systému je příznakem jeho dobrého fungování. Některé nové funkce ale bylo přece jen možno zaznamenat a právě těm je věnován tento článek.

Pokračujeme v příspěvku z minulého vydání časopisu UNES.

V době všeobecné digitalizace společnosti se neustále zvyšuje počet situací, kdy je životní cyklus písemnosti v řízení po celou dobu vázán na elektronickou podobu, tedy je v této formě vyhotovena, podepsána nebo ověřena, odeslána, přijata a zpracována. Díky systémům spisové služby pak také uložena a je dnes otázkou, jak ji v této digitální podobě nabídnout následně k využití. Při nahlížení do spisu u správce daně jsou písemnosti připravovány v listinné podobě, ale existuje možnost, jak se k nim dostat pomocí elektronického dálkového přístupu.

Motto: Když prohraješ, neprohraj i poučení, které z toho vyplynulo. Čínské přísloví Informační systém datových schránek (dále „ISDS“) je v provozu již více než šest let, z toho přes tři roky jej povinně využívají i daňoví poradci. I přesto se stále najdou oblasti a problémy, které nejsou doposud jednoznačně vyřešeny, anebo se o nich zatím příliš nediskutovalo. Patří mezi ně také otázka osob, které byly k používání datové schránky pověřeny - tedy osoby pověřené a administrátoři a právě jim se budu na následujících řádcích věnovat.

Motto: „Kdo bojuje, může prohrát, ale kdo nebojuje, už prohrál.“ V současnosti by zřejmě jen málokdo nebyl ochoten alespoň připustit, že informační a komunikační technologie (ICT/IT) patří k hnacím silám významných změn celé společnosti, které se nevyhýbají ani oblasti daní. To na jedné straně v praxi znamená, že státy a jejich daňové správy čelí významným problémům při výběru daní z nových, na tyto nové technologie navázaných, forem podnikatelských aktivit a na straně druhé se státy a jejich daňové správy snaží využít internetu ve svůj prospěch, například pomocí povinné elektronické komunikace daňových subjektů, či přímo sofistikované automatizace procesu výběru daní. S tím se samozřejmě pojí otázka, jak na tuto situaci, na tyto výzvy a zájmy, reaguje a má reagovat (nebo jim čelit) daňové právo. Někdy bývá zmiňován teoretický koncept (model) s názvem „digitální biosféra“1), na kterém je pak dokumentováno, že v této situaci by se mělo daňové právo snažit chránit normy reálného světa, například snahu zachovat neutrální daňové zacházení mezi tradičními obchodními činnostmi a elektronickým způsobem obchodování, přičemž by se právní normy měly vyrovnat s povahou internetové sítě, aniž by přitom významně narušily hodnoty kyberprostoru (například ochrana soukromí a bezpečnost dat). V základu konceptu digitální biosféry stojí úvaha, že internet se pro analytické účely dělí do dvou komponent. Síť - fyzická infrastruktura sítě a související softwarové protokoly a kyberprostor - komerční a komunikační fóra vzniklá v důsledku sítě. Globální, nehmotná a široce anonymní podstata sítě v kombinaci s digitálním zbožím a informační ekonomikou, přináší pro daňové správy mnoho problémů a výzev. Některá, pro daňové správy efektivní řešení, jako například na internetu založený automatický systém výběru daní, mohou být pro někoho neakceptovatelná pro rozsah, jakým poškozují klíčové hodnoty kyberprostoru (například soukromí či anonymitu). Za výše uvedené situace tak nepřekvapí, že daňové správy se snaží „bojovat s ohněm za pomoci ohně“, tedy prostřednictvím používání a podněcováním k používání internetových technologií pro automatizaci a digitalizaci výběru daní. Tento proces má ovšem (nejen v ČR) mnohá úskalí a nejasnosti; na některé z nich jsme se zaměřili v následujících řádcích.

Motto: „Žádný problém není tak velký, aby se nedal někam přimontovat.“ Murphy Doba papíru skončila, nastupují nuly a jedničky jako nositel informace a digitální zprostředkovatel komunikace. Elektronizace státní správy postupuje nezadržitelně vpřed a informační technologie představují dnes již nezbytný nástroj pro řadu profesí. Jaká je situace v oblasti správy daní, jak lze komunikovat se správcem daně bezpapírově, tedy elektronicky?

Anglická královna údajně kdysi prohlásila, že dvě věci jsou v lidském životě nevyhnutelné - smrt a daně. Při pohledu na dnešní situaci lze doplnit, že také využití informačních technologií (IT), resp. počítačů. Nastoupený trend je jasný a jedním z jeho projevů je i rozšiřování situací, kdy již neexistuje alternativní varianta k elektronické cestě. Typickou oblastí pro ilustraci právě uvedeného jsou daňová podání, u nichž je postup digitalizace obzvlášť markantní. Od počátku tohoto roku došlo navíc k dalšímu posunu na základě novely ustanovení daňového řádu , kterou byl rozšířen okruh daňových subjektů povinných využívat elektronickou komunikaci v případě, pokud mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, anebo jim byla zpřístupněna datová schránka. A právě na držitele datových schránek se zaměříme nejvíce.

Otázka v nadpisu se nepídí po vaší obecné gramotnosti, je míněna ve smyslu podpisu elektronického. Právě tomuto nástroji a s ním souvisejícím certifikátům bude věnován dnešní článek.