Ing. Pavel Běhounek - strana 2

Tento článek se zabývá základními principy uplatnění DPH u přeshraničních obchodů v rámci EU (intrakomunitární plnění). Z odlišnosti principů pro dodání zboží a pro poskytování služeb plyne např. rozdílné zahrnování úplat do obratu rozhodného pro registraci k DPH, čemuž je věnována samostatná kapitola. Od 1. 1. 2019 dochází ke změně v uplatnění DPH u služeb, které jsou elektronicky poskytovány osobám nepovinným k dani, což vysvětluje závěrečná kapitola tohoto článku.

Tento příspěvek seznamuje s letošním aktuálním děním v oblasti daní a účetnictví a připravuje na schválené změny, které se budou uplatňovat především od roku 2019.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s účinností od 1. 7. 2017 obsahuje postup pro vyrovnání odpočtu daně, resp. úpravu odpočtu daně, pro případy nedoloženého zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku. Tento článek se zaměřuje především na nedoložené ztráty zásob (manka), a to nejen z pohledu DPH, ale i z pohledu účetního a dopadu do základu daní z příjmů.

Finanční správa dne 2. 1. 2018 zveřejnila Informaci o uplatňování zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží, na jejímž základě dochází od 1. 3. 2018 ke změně správní praxe pro uplatnění osvobození u služeb přímo vázaných na vývoz zboží (typicky se jedná o přepravu zboží). Uvedená informace reaguje na loňskou judikaturu Soudního dvora EU řešící podmínky pro osvobození služeb souvisejících s vývozem, resp. s přepravou zboží uskutečňovanou ve vybraných celních režimech. Tento článek se zabývá podmínkami pro osvobození služeb souvisejících s vývozem a také služeb souvisejících s dovozem, u nichž by neuvážené použití judikatury mohlo vést k mylným závěrům a ani informace Finanční správy použití judikatury Soudního dvora EU na služby související s dovozem příliš nevyjasnila. Ke změně správní praxe došlo také na Slovensku, a to již od 1. 1. 2018 na základě Usmernenia k uplatňovaniu oslobodenia od dane pri vývoze služieb podľa § 47 ods. 6 slovenského zákona o DPH .

V následujícím příspěvku vám přinášíme přehled nejdůležitějších změn v daňové a účetní oblasti pro rok 2018.

Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ze dne 26. 7. 2017 ve věci Toridas potvrdil, že i u dodávek zboží v rámci třístranného obchodu musí být splněna podmínka přiřazení přepravy mezi členskými státy ke konkrétnímu obchodu – této problematice se tento článek blíže věnuje a upozorňuje na rizika, ke kterým může v praxi v daném případě docházet.

Tento článek shrnuje změny daňové legislativy od začátku letošního roku a upozorňuje také na některé výklady. Článek se zaměřuje také na změny, které nejsou změnami daňovými, ale běžné daňové a účetní praxe se obvykle týkají. Pozornost je věnována změnám, které byly do poloviny července 2017 vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popř. které schválil Senát dne 19. 7. 2017, a u kterých lze očekávat dokončení legislativního procesu do konce srpna 2017.

Novela zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) provedená zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“), je z hlediska přechodu na novou právní úpravu poměrně složitá. Jedním z problémů je posoudit, zda má být nová úprava věcnou změnou oproti úpravě účinné před 1. 7. 2017 – takových změn je celá řada. Z hlediska změn, ke kterým byla přijata výslovná přechodná ustanovení a která jsou dále komentována, se jedná např. o použití rozdílu příjmů a výdajů jako základny, ze které vychází základ daně u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví. Druhým problémem je použití nové úpravy již pro zdaňovací období roku 2017, resp. až od zdaňovacího období roku 2018. Tento problém řeší, a to poměrně složitě a mnohdy nejednoznačně, přechodná ustanovení, kterým je věnován tento příspěvek. Příspěvek nerozebírá všechna přechodná ustanovení, ani se speciálně nezaměřuje na přechodná ustanovení, která by měla být v praxi dostatečně známá, jako je zvýšení částky daňového zvýhodnění na dítě a uplatnění výdajů stanovených procentem z příjmů. Příspěvek se snaží upozornit na koncepci jednotlivých typů přechodných ustanovení a upozornit na hlediska, kterým obvykle není věnována pozornost.

Dne 4. 4. 2017 Poslanecká sněmovna zřejmě definitivně schválila zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále označeno jako „daňový balíček“). Tento příspěvek stručně seznamuje s touto velice rozsáhlou a zásadní normou, která především novelizuje zákon o daních z příjmů , zákon o DPH a daňový řád . Dále příspěvek komentuje změny v daních z příjmů pro zdaňovací období 2017 (ve věci omezení výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů včetně úpravy pro zdaňovací období roku 2018). Pro úplnost je třeba uvést, že platnost daňového balíčku je podmíněna jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů a teoreticky je stále ještě možné, že by daňový balíček nakonec neplatil.

Tento příspěvek je zaměřen na aktuální novinky z daňové a účetní oblasti a navazuje na příspěvek z časopisu Účetnictví v praxi č. 7-8/2016, který shrnoval do té doby známé legislativní změny.

Legislativní změny v roce 2016 Ing. Pavel Běhounek, daňový poradce ev.č. 601, www.behounek.eu Tento příspěvek shrnuje poměrně složitý vývoj daňové legislativy, ke kterému zatím v průběhu letošního roku došlo....

Tento článek se zaměřuje na některé problémy, které je nutno z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), řešit u společnosti přijímající peněžní zápůjčky, a to jak úročené, tak bezúročné. Článek je zaměřen výhradně na zápůjčky peněžní a zabývá se i problematikou zdanění majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček, která byla letos v únoru projednána na Koordinačním výboru k této problematice. Pro pochopení problematiky, ale i z praktického podnikatelského pohledu, je nejprve upozorněno na některá soukromoprávní pravidla smlouvy o zápůjčce.

Novelou zákona o DPH provedenou v závěru roku 2014 novelou č. 360/2014 Sb. došlo k významným změnám v oblasti zdanění převodu pozemků a staveb, tyto změny měly původně nabýt účinnosti již od 1.1.2015, ale na základě vrácení uvedené novely Senátem v závěru roku 2014 byla jejich účinnost posunuta na 1.1.2016. Tento článek seznamuje s těmito změnami, a to ve světle výkladu, který v závěru roku 2015 zveřejnila finanční správa („Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1.1.2016“ z 21.12.2015 dostupná na stránkách finanční správy v sekci Daně a pojistné/Daně/Daň z přidané hodnoty/Informace, stanoviska a sdělení/DPH u stavebních činností, při převodu a nájmu nemovitostí a bytová družstva).

Právní úprava DPH v roce 2016 Ing. Pavel Běhounek Pro DPH i v roce 2016 nadále platí: - stejné sazby daně jako v roce 2015 - u žádného zboží...

Tento článek seznamuje s aktuálními změnami daňové a účetní legislativy, kterých je o něco méně, než tomu bylo v minulých letech. Některé jsou však velice významné, typicky zavedení povinnosti kontrolního hlášení do zákona o DPH .

Tento příspěvek je věnován poskytování zápůjček společníky společností s ručením omezeným jejich společnostem, a to zejména z daňového hlediska. Nejprve je však toto téma stručně vysvětleno z hlediska práva obchodních korporací.

Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti (dále jen „RPDP“) podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se u zboží a služeb uvedených v příloze č. 6 ZDPH uplatňuje na základě prováděcího nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Prováděcí nařízení č. 361/2014 Sb. upravuje zejména podmínky, kdy se RPDP použije u vybraného zboží (základ daně převyšující hranici 100 000 Kč) a vybrané zboží definuje. S účinností od 1.7.2015 bylo prováděcí nařízení významným způsobem novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb. , především byla rozšířena definice vybraného zboží, pokud jde o obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen. Dále došlo k formální úpravě definice vybraného zboží, pokud jde o výrobky ze železa či oceli v kódu kombinované nomenklatury 7312 (splétaná lanka atd.).

Tento článek především shrnuje a komentuje výklady daňové správy k daňovým změnám od 1.1.2015 a další výklady z prvého pololetí letošního roku, upozorňuje na několik letošních legislativních změn včetně novelizace prováděcího nařízení k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti nařízením vlády č. 155/2015 Sb. , a to již od 1.7.2015. Článek se podrobněji věnuje důležité novince, na kterou bude nutné od 1.1.2016 nastavit účetní systémy a kterou je zavedení kontrolního hlášení. Stručně je pozornost věnována také změnám chystaným od 1.1.2016.

Článek je inspirován tím, že i v letošním roce se rozrostla soukromoprávní judikatura k nepovolenému souběhu funkcí, a především tím, že Nejvyšší správní soud v květnu letošního roku rozhodl ve věci veřejnoprávních dopadů tohoto souběhu funkcí.

Otázka právního vztahu mezi obchodní korporací a členem jejího statutárního orgánu nebyla před rokem 2011 odbornou veřejností příliš řešena (k problémům v praxi sice docházelo, ale vzhledem k počtu obchodních korporací byly tyto problémy jen okrajovým jevem). Masové pozornosti se tématu souběhu funkcí dostalo na počátku roku 2011 a důsledkem byla „rychlá“ (možná ukvapená) novelizace obchodního zákoníku (dále též „OBCHZ “), zákona o daních z příjmů a předpisů upravujících nemocenské a důchodové pojištění včetně odvodů pojistného na sociální pojištění - tyto změny byly účinné od 1.1.2012 a byly přijaty v důsledku poptávky společnosti a v případě novelizace obchodního zákoníku bez odpovídajícího odborného základu. Zrušením obchodního zákoníku a výslovným neřešením problému souběhu funkcí novým občanským zákoníkem , resp. zákonem o obchodních korporacích (dále ZOK ), se problém souběhu funkcí do praxe od 1.1.2014 opět vrátil. Aktuálnost tématu souběhu funkcí podtrhlo i sdělení Ministerstva spravedlnosti z července 2014 o opětovné (od 1.1.2014) nepovolenosti souběhu funkcí, a proto se tomuto tématu alespoň stručně věnuje i tento příspěvek.