Danuše Nerudová

V červenci roku 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila záměr znovu uvést na scénu návrh společného konsolidovaného základu daně. Tentokráte ovšem ve dvou fázích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB), tj. zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi pak v podobě společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), tj. s konsolidačním elementem.

1)Cílem příspěvku je prezentovat vývoj interpretační praxe v případě službové stálé provozovny v podmínkách České republiky a Rakouské republiky. Důraz bude kladen nejen na odlišnosti v interpretaci službové stálé provozovny dle článku 5 smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále „SZDZ“) uzavřené mezi Rakouskou republikou a Českou republikou, ale taktéž na odlišnosti týkající se vymezení službové stálé provozovny v obou národních legislativách.

23. října tohoto roku se za velké pozornosti evropských daňových odborníků dočkal rozuzlení ostře sledovaný případ profesionálního fotbalisty pana Sabou, jež úspěšně plnil stránky evropského odborného daňového tisku. Důvodem je skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie musel zodpovědět otázky vyplývající z aplikace směrnice č. 77/799/EEC , která je v judikatuře Soudního dvora Evropské unie velmi omezeným tématem. Pojďme se tedy podívat na celý případ, a především doslovné zodpovězení položených otázek.

Diskuse o možném zdanění finančního sektoru začala v Evropské unii v souvislosti se sanací finanční krize, která se do Evropské unie rozšířila v roce 2008 z USA. Evropská komise došla k závěru, že Evropská unie by se měla stát hlavním motorem snah zavedení zdanění finančního sektoru. Diskuse o následcích finanční krize byla vedena spíše ve všeobecné globální rovině, představy o novém systému zdanění finančního sektoru se formovaly především v rámci třech mezinárodních platforem. Zatímco hlavním cílem prvních dvou - G-20 a MMF bylo především nalezení nástroje, jež by pomohl lépe regulovat finanční sektor a pomohl „vybrat“ zpět peníze, které do sektoru byly investovány v průběhu finanční krize, lze říci, že Evropská unie dodala myšlence třetí rozměr - v červnu 2011 povýšila daň z finančních transakcí (vedle DPH a celních poplatků) na nový vlastní zdroj rozpočtu Evropské unie. Návrh směrnice, jež by zavedla daň z finančních transakcí v členských státech od ledna 2014, Evropská komise publikovala 28. září 2011. Poté, co některé členské státy včetně České republiky odmítly implementaci daně z finančních transakcí, rozhodla se Evropská komise tuto daň prosadit nikoliv formou směrnice, ale v rámci systému zesílené spolupráce - tzn. bude implementována pouze těmi členskými státy, které chtějí zdanění finančního sektoru zavést.

Rubikovy smlouvy - nový nástroj pro výběr daně z depozit daňových poplatníků ve Švýcarsku při zachování jejich anonymity doc. Ing. Danuše Nerudová Ph.D. Daňová správa Německa, Spojeného království a...

Dokončení z předcházejícího čísla

Pokračování z předcházejícího čísla.

Pokračování z předcházejícího čísla

Pokračování z předcházejícího čísla

Návrh směrnice o společném konsolidovaném korporátním základu daně: zůstanou české společnosti mimo hru? doc. Ing. Danuše Nerudová Ph. D. Pokračování z předcházejícího čísla Konsolidace Návrh textu směrnice zakotvuje v...

Poznámka redakce: V tomto čísle přinášíme druhou část příspěvku, první část byla uveřejněna v č. 5/2011. Článek 15 zakotvuje, že požitky poskytnuté akcionářům, určitým členům jejich rodin a spojeným osobám, nejsou považovány za odečitatelné výdaje, pokud by tyto požitky nebyly poskytnuty nezávislé třetí straně. V podstatě lze říci, že se jedná o zakotvení pravidla tržního odstupu, neboť jak uvádí ustanovení, výdaje nejsou uznatelné v rozsahu, v jakém by nebyly poskytnuty nezávislé osobě. Je nutno upozornit, že návrh směrnice CCCTB nectí pravidlo, které se prolíná českým zákonem o daních z příjmů a to, že pokud nejsou náklady daňově uznatelné, není na opačné straně tento příjem zdaněn. Článek 15 návrhu směrnice bohužel toto ustanovení neobsahuje, tudíž ačkoliv výdaj nebude na základě ustanovení uznatelným nákladem, na straně druhé může být u příjemce zdaněn.

Evropská komise pracovala na návrhu textu směrnice o společném konsolidovaném základu daně přes deset let. Ačkoliv návrh směrnice měl být publikován již v průběhu roku 2008, z nejrůznějších důvodů (především politických) došlo ke zveřejnění se zpožděním, a to 16. března 2011. Návrh společného konsolidovaného korporátního základu daně (CCCTB) lze považovat za skutečné unikum. Nebylo jednoduché vytvořit úplně nový daňový systém, pracovní skupina musela vzít v úvahu nespočet ekonomických, politických a rozpočtových konsekvencí, které zavedení systému bude bezpochyby mít. Vzhledem ke skutečnosti, že neexistují žádné mezinárodní zkušenosti s podobným projektem, je velmi těžké předvídat dopady. Proto ačkoliv již byla tato problematika mnoho diskutována na nejrůznějších fórech, bude diskutována i nadále. Podívejme se tedy v rámci série článků o CCCTB v první části na genezi, která návrhu směrnice předcházela.