Ing. Jiří Nesrovnal

Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.

V uvedeném článku jeho autor vychází z toho, že správce daně při vracení odpočtu nemůže přiznat daňovému subjektu jiný úrok, než stanoví § 254a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“). Dle autora má sice správce daně povinnost ve své praxi zohlednit komunitární právo, ale pouze v případě, kdy je výslovně upraveno směrnicí či nařízením a tuzemská úprava je v rozporu s výslovným zněním směrnice či nařízení. Vychází z toho, že Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) neměl oprávnění vyjít z toho, že v daném případě se bude výše úroků řídit kauzou KORDÁRNA (14 % + repo) a že se tímto postupem dostal do pozice zákonodárce.

V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)

Bezúplatné příjmy v zákoně o daních z příjmů – vybrané otázky Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, N-Consult s.r.o. Mgr. Iveta Nesrovnalová, daňový poradce, N-Consult s.r.o. 1. Úvod Počínaje...

Způsob účtování dotací trápí účetní jednotky již dlouho. Ať již se jedná o dotace na náklady, nebo na pořízení dlouhodobého majetku, jsou s nimi spojeny přísná pravidla, která musí účetní jednotka dodržovat a jejich dodržování následně prokázat. Při sledování aktuálního dění jsme v poslední době často svědky nálezů kontrolních orgánů týkající se porušování podmínek u dotací poskytnutých z evropských fondů, jejichž důsledkem je povinnost dotaci vrátit. Avšak nejen dodržování pravidel čerpání dotací, ale i způsob jejich účtování je to, co účetní jednotky zajímá, zejména v případech, a ty jsou zpravidla standardní, kdy přijatá dotace se nepotká ve stejném účetním (a zdaňovacím) období s vynaloženými náklady na účel, na který je dotace poskytnuta.

Oprava a technické zhodnocení („repase“) pokynu D-300 – nový pokyn GFŘ D-6 Ing. Bc. Jiří Nesrovnal Mgr. Iveta Nesrovnalová Rok 2011 je atypický v tom, že v oblasti daně...

Koncem února tohoto roku rozbouřila poklidné „daňové vody“ v České republice oblast tzv. souběhu, a to na základě série článků v Hospodářských novinách vycházejících z jednoho konkrétního rozhodnutí NSS (z kterého se dle našeho názoru vzhledem k reáliím dané konkrétní kauzy nedají dělat obecné, všeobecně platné závěry). Jelikož se začaly na základě vzniklé mediální bubliny objevovat různé extenzivní názory mnohdy hraničící a snaha strašit s co možná nejvíce nevýhodnými daňovými řešeními, reagovala na tuto situaci promptně Komora daňových poradců ČR (dále jen KDP ČR) a připravila k daňovým aspektům této oblasti příspěvek, který byl ještě v únoru projednán na MF v rámci Koordinačního výboru [pravidelné jednání mezi MF, KDP ČR a dalšími zástupci odborné veřejnosti (např. KA ČR) k problematickým otázkám výkladu a aplikace daňové a související legislativy]. Jeho znění včetně stanoviska GFŘ uvádíme v části A našeho příspěvku. Domníváme se, že tento materiál by měl minimálně částečně tyto rozbouřené daňové vody zklidnit.

Poznámka redakce: V tomto čísle přinášíme druhou část příspěvku, první část byla uveřejněna v č. 1/2011.

Po roční pauze je zde opět „klasická vánoční“ novela ZDP (v minulém roce byla v důsledku politické situace tato každoroční novela ve zkrácené podobě schválena již v průběhu léta roku 2009.1 Jde o zákon č. 346/2010 Sb. , který vyšel v částce 127 Sbírky zákonů ze dne 8. prosince 2010 (dále také jen „novela“). Jedná se o návrh vládní koalice ve složení ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, která má v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, a proto na rozdíl od minulých let byly oproti vládnímu návrhu schváleny při projednávání v Poslanecké sněmovně dne 2. listopadu 2010 pouze dvě změny (vypuštění původního návrhu umožňujícího přechod se smlouvou na životní pojištění bez ztráty daňových výhod mezi jednotlivými pojišťovnami dle čl. I bodu 35 vládního návrhu a doplnění nového ustanovení § 24 odst. 2 písm. zv) ZDP týkajícího se pojištění pohledávek (k tomuto bodu podrobněji viz dále část 5.2.4 Pojištění pohledávek). Je také znám poměrně zajímavý „legislativní běh“ této novely, která byla původně načtena jako sněmovní tisk č. 130, nicméně následně byla vládou stažena, aby byla znovu načtena jako sněmovní tisk č. 158 (oproti původní verzi nedošlo k žádným změnám) z důvodu možnosti jejího projednání ve stavu legislativní nouze.2 Tento nestandardní průběh legislativního procesu je také důvodem toho, že předmětná novela je napadána ze strany opozice jako protiústavní, a to jednak z důvodu jejího schválení ve stavu legislativní nouze a dále pak z důvodu jejího schválení Senátem ČR ještě ve starém složení před jeho obměnou na základě podzimních senátních voleb. Definitivní slovo v této věci bude muset zřejmě vyřknout až Ústavní soud ČR.