prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D. - strana 7

PO, plátce DPH vedoucí účetnictví se rozhodlo naložit s volnými finančními prostředky tím, že nakoupí přes banku, kde má vedený účet, dluhopisy. Jde o nákup 40 ks za 2 mil. Kč (po 50 000 Kč/ks). PO má v úmyslu tyto dluhopisy držet do konce splatnosti, konkrétně do 16. 12. 2020. Nákup proběhl 13. 4. 2016. Mám nyní před sebou vyučtování nákupu cenného papíru z banky, kde je napsáno: nominále 2 mil. Kč, tržní hodnota 2 mil. Kč, kurz (kupón) 1.166,67 Kč. K tíži účtu 2.001.166,67 Kč. Navíc nemám výpis z bankovního účtu, ze kterého odešly peníze na zúčtovací účet cenných papírů v té samé bance. Jak nákup zaúčtovat, jak zaúčtovat kupón a jak účtovat tyto dluhopisy ke konci roku k 31. 12? Dle podkladů je splatnost úroků čtvrtletní, první kupón (do 15. 12. 2016) je fixní, poté 3měsíční Pribor + přirážka.

Prosím o uvedení postupu účtování. Nakoupili jsme hypoteční zástavní listy - HZL byly vydány v rámci dluhopisového programu Hypoteční banky, a. s. Jejich jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek a popřípadě náhradním krytím podle zákona o dluhopisech. Jejich výnos je dle aktuálních tržních podmínek. Nominální hodnota: 10 000 Kč. Počet kusů: 280 ks. Datum nákupu: 30. 7. 2015. Datum emise dluhopisu: 17. 7. 2014. Den konečné splatnosti dluhopisu: 17. 7. 2019. Prodejní cena: Stanovuje se podle aktuálních tržních podmínek k danému dni vypořádání. Úrok: 1,2 % p.a., vyplácený ročně kurz/cena: 100,80 Kč. Celkový objem fin. prostředků (bez provize): 2 823 613,33 Kč AÚV: 1 213,33 Kč.

Přinášíme Vám dokončení příspěvku z časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2016 ze strany 8. V minulé části jsme si podrobně rozebrali uzávěrkové operace a dnes se zaměříme na daňovou analýzu a ukážeme si konkrétní příklad na sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Akciová spoločnosť so sídlom na území ČR, ktorá nie je finančnou inštitúciou (ďalej len „účtovná jednotka“) nakupuje tovar za USD, ktorý následne predáva za EUR do iného členského štátu EU. S cieľom vyhnúť sa menovému riziku uzatvorila účtovná jednotka s financujúcou bankou ešte v roku 2015 zmluvu o finančnom deriváte (nákup USD od banky za vopred s bankou dohodnutý forwardový kurz USD/EUR). Otázkou je, ako správne o tomto menovom deriváte, ktorý má zabezpečovací charakter účtovať: a) ku dňu uzatvorenia zmluvy s bankou b) k súvahovému dňu 31.12.2015 (precenenie derivátu) c) ku dňu splatnosti tohto derivátu v roku 2016. Nakoľko účtovná jednotka vedie účtovníctvo v mene CZK, je ťažiskovým problémom ako stanoviť kurzy zahraničných mien (EUR, USD) voči CZK pri účtovaní o menovom forwarde USD/EUR, ktorý má zabezpečovací charakter k dátumom uvedeným pod vyššie uvedenými bodmi a) až c) tak, aby účtovné riešenie derivátu bolo v súlade s českými predpismi pre vedenie účtovníctva a následne aj s daňovými predpismi z hľadiska stanovenia základu dane z príjmov právnických osôb.

Po roce se opět setkáváme nad tématem sestavení účetní závěrky, tentokráte pro období s letopočtem končícím pětkou. V rámci tohoto článku se zaměříme na oblast uzávěrkových prací a vlastní sestavení účetní závěrky tak, jak je požadováno platnou legislativou k 31.12.2015.

Řečeno slovy klasika: „pořádek je pro blbce - inteligent ovládá chaos“ se v tomto příspěvku zaměříme na inovované účetní výkazy, které vstupují v platnost k 1.1.2016. Jakkoli lze říci, že obsahově se v rozvaze a výsledovce nic zásadního nemění, jedná se o poměrně turbulentní změnu struktury těchto výkazů bez zásadnější přidané hodnoty pro uživatele.

V následujícím textu se zaměříme na v praxi hojně diskutovanou problematiku zajišťovacího účetnictví. Představíme možné typy zajišťovacích vztahů a vzhledem k praktické využitelnosti se v detailu zaměříme na představení konkrétních aplikací zajištění peněžních toků – zajištění tuzemských závazků exportérem a zajištění developerských obchodních korporací.

Sestavením účetní závěrky však pro finanční útvar využití účetních dat nekončí, a tak se v rámci tohoto textu zaměříme na jedno z možných pojetí analýzy účetních dat, konkrétně se budeme věnovat bilanční analýze českého autora Rudolfa Douchy.

V minulé části příspěvku (Účetnictví v praxi č. 4/2013 str. 24) jsme se věnovali účtování majetkových cenných papírů z pohledu investora. V následujícím příspěvku se zaměříme na účtování dluhopisů držených do splatnosti, dluhopisů realizovatelných a také dluhopisů určených k obchodování. Nebudeme se omezovat pouze na účtování cenných papírů denominovaných v českých korunách, ale naznačíme zachycení cenných papírů deno-minovaných v cizí měně.

Jsme s. r. o. a nakoupili jsem akcie, za účelem obchodování za účelem dosažení zisku. Účtujeme o nich jako o krátkodobém finančním majetku na účtu 251 a to v průměrné ceně. Můj dotaz se týká toho, jak účtovat u těchto akcií tzv. repo operace. Při nedostatku finančních prostředků na účtu u obchodníka s cennými papíry, nám tento poskytne úvěr, který je zajištěn převodem cenných papírů. Jak účtovat o těchto cenných papírech? Pouze jako o úvěru a úrocích nebo se také tyto akcie nějak účtují a v jaké ceně? Příklad: 8. 6.nákup 5 000 ks akcií, cena za kus 743 Kč 9. 6. nákup 5 000 ks akcií, cena za kus 750 Kč 9. 6. repo operace prodej 10 000 ks, cena za kus 595 Kč, půjčka 5 950 000 12. 6. repo operace nákup 10 000 ks, cena za kus 598 Kč, rozdíl je úrok A jak účtovat v případě, že prodáme akcie, které ale fyzicky nevlastníme. Příklad: 5. 9. na majetkovém účtu máme 0 ks akcií, prodej 5 000 ks akcií, cena za ks 774 Kč, 59. operace obchodníka s CP nákup 5 000 ks akcií, cena za ks 933 Kč 7. 9. nakoupíme akcie a obchodník provede operaci že nám zpět prodá CP 5 000 ks za cenu 930 Kč za ks.

V rámci tohoto příspěvku se zaměříme na účtování majetkových a dluhových cenných papírů z pohledu investora. Konkrétně se pak budeme věnovat účtování akcií a podílů, ať již s cílem dlouhodobého, ale i krátkodobého držení, a dále pak dluhopisům drženým do splatnosti, dluhopisům realizovatelným, jakož i těm, které budou určeny k obchodování. Nebudeme se omezovat pouze na účtování cenných papírů denominovaných v českých korunách, ale naznačíme zachycení cenných papírů denominovaných v cizí měně.

Rok se s rokem sešel a opět se setkáváme nad textem věnovaným účetní závěrce, tentokráte za účetní období 2012. Cílem letošního povídání je zaměřit se na inventarizaci majetku a závazků, jakož i sestavení účetních výkazů (konkrétně pak rozvahy a výkazu zisku a ztráty).

V posledních letech se čím dál více dostávají do popředí nástroje, které se snaží podnikatelům pomoci při eliminaci rizik - derivátové operace. Jakkoli se jedná v posledním desetiletí v České republice o více a více používané finanční nástroje, přesto nelze říci, že by jejich účetní aspekty byly zcela vyjasněny. Cílem tohoto příspěvku je tedy nastínit základní aspekty účtování pevných termínovaných operací a opcí, jakož i naznačit kritéria pro vedení zajišťovacího účetnictví.

Závěrkový maraton byl zdárně završen, pomalu olízáváme rány vzniklé propočtem daňových povinností a náletem auditorů, a tak pomalu nastává čas na praktické využití zjištěných dat. Tento text bude zaměřen na využití účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy. Nejprve naznačíme rozdíl mezi horizontální a vertikální analýzou účetních výkazů a posléze se budeme věnovat tzv. poměrovým ukazatelům, které jsou poměrně oblíbenou součástí výročních zpráv.

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, jehož první část jsme uveřejnili v časopise Účetnictví v praxi č. 3/2011 na s. 13. V následujících řádcích se budeme věnovat odložené daňové pohledávce, zveřejnění informací a nakonec si prověříme znalosti krátkým testem.

S obdobím postupujících prací na účetních závěrkách mnohé účetní jednotky s hrůzou zjistily, že podléhají povinnosti kalkulace odložené daně. Cílem následujícího textu je nastínit, jakých účetních jednotek se povinné účtování o odložené dani týká, jakým způsobem při její kalkulaci postupovat a jaký má dopad na výši výsledku hospodaření určeného k rozdělení.